PALBA.CZ

Mystra

37.071870, 22.367166

Hrad zde nechal postavit kníže Vilém II. v roce 1249 na východní straně pohoří Taygetos. Jednak jako kontrola vzpurných obyvatel nepřístupného pohoří a zřejmě také trochu jako reminiscenci na Spartu a její slavnou minulost (Sparta je 6 km východně od Mystry). Po, pro knížete potupném, míru v roce 1262 Mystra přešla do rukou Byzantinců.

V roce 1289 se stala sídlem byzantské správy. Císař Jan VII. v roce 1349 vytvořil z byzantských území na Peloponésu nový autonomní státní útvar – despotát Mystra a předal jej svému synovi Manuelovi Kantakouzenosovi. Tehdy začalo období rozkvětu byzantské kultury v Řecku a význam Mystry stoupal. Byla považována za druhé nejvýznamnější byzantské město s císařským palácem a centrem ortodoxní vzdělanosti. Po Manuelově smrti přešel na Palailogy a v jeho čele se vystřídali Teodor, bratr císaře Manuela II. a hned tři synové zmíněného císaře Teodor II., Konstantin (pozdější císař XI.) a Demetrios.

Krásná pečeť Demetria Palailoga

V roce 1460 se poslední morejský despota a titulární byzantský císař Demetrios vzdal Turkům a Mystra se stala sídlem sandžaku Mizistre. Během Morejské války byla obsazena Benátčany. Byla také hojně navštěvována evropskými cestovateli, kteří ji mylně považovali za antickou Spartu. V roce 1770 byla vypleněna tureckými oddíly v odvetě za místní povstání. Další pohroma čekala na město v roce 1825 prostřednictvím vojsk Ibrahima Paši. V roce 1834 řecký král Wittelsbach Ota I. založil nové město Sparta (na zříceninách antické Sparty) a přiměl obyvatelstvo Mystry přestěhovat se sem. Ta zůstala více méně opuštěna, i když poslední obyvatelé odtud byli doslova násilím vyhnáni až roku 1953.

Hrad a horní město s palácem Despotů

O celé Mystře a jejím významu by samozřejmě šlo sepsat několik desítek knih a také jich několik desítek bylo sepsáno, povětšinou v alfabetě. Hlavně se ale chci věnovat franskému hradu. A tady si dovolím hned několik vlastních teorií, protože mě dostupné půdorysy rozhodně co do stavebních etap přesné nejsou. Stejně tak veškeré popisy, ke kterým jsem se dostal. Vycházím ze svých zkušeností a analogií. Zkoumání na místě nepomáhá, jednak nejsem archeolog a hlavně mě otázky napadají teď a ne, když jsem tam..

I v Řecku sněží

Franský hrad podle všeho nenavazoval na starší opevnění a zaujal výrazné skalnaté návrší, 80 výškových metrů nad sedlem pod ním. Začneme popisem jádra. To bylo samozřejmě na nejvyšším a nejméně přístupném místě. Podotýkám podle mě (a archeologové a zejména ti řečtí se mi můžou obrovsky vysmát) mělo původní jádro protáhlý lichoběžný půdorys a bylo oproti současnému stavu o cca dvě pětiny menší. Vstup vedl patrně středem jihovýchodní strany, která kolmo dělila skalní hřeben. Při průchodu do jádra překonávala cesta poměrně velké stoupání. Vpravo od zřejmě kulisové brány stála obdélná budova, snad věž. Co bylo na druhé straně od vstupu nevíme díky pozdější stavbě sakrálních objektů. Severní hradba se v polovině své délky lomila a její část z boku kontrolovala přístupovou cestu. Severozápadní nároží zřejmě zaujala obdélné věž, snad donjon. Jihozápadní hradba vedla po nejvyšší skalnaté části plošiny. Takhle vidím nejstarší fázi já.

Plánky

Citadela

Jádro bylo patrně záhy za Byzantinců rozšířeno směrem na severovýchod. Jižní hradba po malém uskočení ( to mě vede k domněnce, že se jedná o další fázi) pokračovala po skalním útesu k místu, kde skály strmě klesaly. Zde byla postavena rozměrná obytná budova přes celou šíři nádvoří. Později sloužila jako velitelství posádky a patrně zde byl původně palác. Mezi touto budovou a původním nárožím jádra byla postavena hradba, přičemž nenavazovala na nároží paláce a kulisovou bránu tam bylo možné postřelovat. V původním jádře byla k jihozápadní hradbě přistavěna kaple, která svou apsidou vystupovala z původní příčné hradby.

Pohledy na horní hrad

Pozdější přestavba rozšířila církevní provoz hradu, kdy byla ke kapli směrem do nádvoří přistavěna další o něco větší loď. Při jižní hradbě mezi kaplí a palácem byla postavena čtyřprostorová budova s valenou klenbou v přízemí.
Hradba nad branou do jádra s oboustranným ochozem
Hrad z dronu

Nižší terénní úroveň zaujal dolní hrad, jehož terén lehce klesal směrem na západ. Hradba na jihu byla postavena na skalách, východní nároží zaujala obdélná stavba, snad věžovitá. Na severovýchodě hradba kopírovala terén, který výrazně převyšovala.
Dolní hrad

V této východní části dolního hradu bylo postaveno několik provozních a obytných budov, v zásadě jak to terén umožnoval, i když se snaží kopírovat zde probíhající cestu v ose severozápad-jihovýchod. Vstup do hradu vedl čtverhrannou branskou věží, krátkou hradbou spojenou s jádrem.

Podle mě v další fázi byla k branské věži přistavěna čtverhranná stavba, která vystupovala před navazující hradbu a umožňovala flankování východní strany hradby i lepší kontrolu přístupové cesty, která zde probíhala, aby se pod jádrem otočila o 180° k bráně.

Jižní hradba s branou
Horní patro branské věže

V poslední fázi (opět zdůrazňuji - podle mě) bylo opevnění zmodernizováno pro použití střelných zbraní. Stavba na západě získala zaoblené čelo. Další opevnění vzniklo na východě, kde byla mezi palácem a hradbou postavena čtvrtokrouhlá bašta kontrolující dolní hrad. V této fázi byla zřejmě přestavěna i hradba jádra. Mezi západním nárožím branské věže dolního hradu a jádrem byla postavena hradba, u jádra zakončená mělce zaoblenou dovnitř otevřenou baštou. Další podobná bašta vznikla v severovýchodní hradbě dolního hradu ke kontrole přístupové cesty. Poslední polookrouhlá bašta byla přistavěna k budově ve východním nároží. Tato modernizace je buď prací Turků nebo spíše Benátčanů při některém z jejich obsazení Poloponésu

Despotův palác prochází rekonstrukcí
Horní město z hradu

Zřejmě ještě za vlády knížete Viléma II. vzniklo i Horní město. Zde byl za Byzantinců vybudován palácový komplex despotů a samozřejmě řada dalších domů, provozních budov a církevních staveb, zkrátka město, díky své pozici označované jako Horní (Ano Chora). Bylo obehnáno hradbami a vstup do něj byl jednak ze sedla pod hradem, jednak z Dolního města. Dolní město (Kato Chora), jak název napovídá, bylo níže položené osídlení také obehnané hradbami.
Brána do Dolního města
Zachovalý kostel v Dolním městě

Zde byl hlavní chrám Mystry, Sv Demetrios s rezidencí metropolity, kde byl v roce 1449 korunován císařem Konstantin XI. V Mystře byly celkem tři kláštery a šest kostelů. Prostor obehnaný hradbami, ale pro stále rostoucí populaci nestačil a ještě před Dolní město bylo předloženo nejhůře opevněné Vnější město (Exo Chora).

Dolní město

https://youtu.be/r4q9k2BF0GE

Geraki
(Nivelet)

36.993968, 22.726117

Guy z Niveletu získal roku 1209 jednu z baronií Achájského knížectví. Před rokem 1250, osobně myslím, že spíše záhy po roce 1209, byla na dominantním vrchu postavena novostavba hradu. Po míru s Byzancí roku 1262, byl stejně jako Mystra předán do rukou Byzance. Ztratil na důležitosti, přesto u něj vzniklo město podobné již zmiňované Mystře. V roce 1460 jej obsadili Turci. V roce 1463 byl získán Benátčany, ale o pět let později jej zpět drželi Turci. Ti jej nevyužívali k vojenským ani správním účelům a díky absenci útoků nepřátel (Turků) byl hrad s městem záhy opuštěn a obyvatelé se přestěhovali do přístupnějšího údolí.

Plán hradu a města

Víceméně rovný vrchol kopce bez výrazné dominanty obíhala hradba s cimbuřím. Zachované detaily nám ukazují, že byl ochoz nesen na klenutých obloucích. Přístup na něj vedl po kamenných schodištích. Linie hradeb nebyly zesíleny věžemi a obrana spoléhala na nepřístupný terén. Pouze nejpřístupnější jižní strana obsahovala dvě čtverhranné věže předstupující před hradby.

Hradby

Vstup vedl z města kulisovou branou v západní hradbě. Druhá výpadní branka byla v severozápadním oblouku hradby. Na východě byla k hradbám přistavěna velká obdélná cisterna, další menší čtverhranná byla na západě

Nádvoří
Cisterna

Obytné a provozní budovy byly přistavěny k hradbám. Další stály volně na nádvoří. Co mi nejde identifikovat je jádro, respektive obytné prostory hradního pána, donjon či palác. Není zde nijak hradbou vydělený menší okrsek. Zhruba ve středu nádvoří dnes stojí byzantský kostel. Je možné, že donjon stál právě zde a na stavbu sakrální budovy byla použita snesená franská věž. To je ovšem jen moje ničím neprokázaná hypotéza.

Výhled na město

Zříceniny města jsou rozeseté na západním úbočí hradního vrchu a obsahují celkem 11 kostelů, z nichž některé jsou velmi dobře zachovalé včetně nástěnných maleb.

Jeden z kostelů

https://youtu.be/FikBNyndBjM

POUŽITÁ LITERATURA
Bon, A.: La Morée franque. Paris 1969.
Doumerc, B,: Benátky a jejich impérium ve Středomoří 9.-15. století. Ptaha 2017.
Honzák, F.; Pečenka, M.; Vlčková, J. : Evropa v proměnách staletí. Praha 1995.
Lewis, B.: Dějiny Blízkého východu. Praha 1997.
Mayer, H.E.: Dějiny křížových výprav. Praha 2013.
Miller, W.: The Latins in the Levant. A history of Frankish Greece. London 1908.
Nicolle, D.: Crusaders castles in Cyprus, Greece and the Aegean 1191-1571. Oxford 2007.
Pappas, N.C.J.: Stradioti: Balkan mercenaries in fifteenth and sixteenth century Italy. 2008, Sam Houston State University, nd.
Paradissis, A.: Fortesses and Castles of Greece. Vol II. Anixi Attikis 1994.
Paradissis, A.: Fortesses and Castles of Greek islands. Vol III. Athens 1999.
Procacci, G.: Dějiny Itálie. Praha 1997.
Synek, J..(ed.): Vojenské dějiny od pravěku do roku 1648 - střední Evropa. Praha 2013.
www.archaeology.wiki
www.burgenwelt.org
www.history-maps.com
www.ecastles.gr
www.kastra.eu
www.palba.cz
www.romeartlover.it
http://wikipedia.org
www2.fhw.gr/chronos/projects/fragokratia/index.html