37.071870, 22.367166
Hrad zde nechal postavit kníže Vilém II. v roce 1249 na východní straně pohoří Taygetos. Jednak jako kontrola vzpurných obyvatel nepřístupného pohoří a zřejmě také trochu jako reminiscenci na Spartu a její slavnou minulost (Sparta je 6 km východně od Mystry). Po, pro knížete potupném, míru v roce 1262 Mystra přešla do rukou Byzantinců.
V roce 1460 se poslední morejský despota a titulární byzantský císař Demetrios vzdal Turkům a Mystra se stala sídlem sandžaku Mizistre. Během Morejské války byla obsazena Benátčany. Byla také hojně navštěvována evropskými cestovateli, kteří ji mylně považovali za antickou Spartu. V roce 1770 byla vypleněna tureckými oddíly v odvetě za místní povstání. Další pohroma čekala na město v roce 1825 prostřednictvím vojsk Ibrahima Paši. V roce 1834 řecký král Wittelsbach Ota I. založil nové město Sparta (na zříceninách antické Sparty) a přiměl obyvatelstvo Mystry přestěhovat se sem. Ta zůstala více méně opuštěna, i když poslední obyvatelé odtud byli doslova násilím vyhnáni až roku 1953.
O celé Mystře a jejím významu by samozřejmě šlo sepsat několik desítek knih a také jich několik desítek bylo sepsáno, povětšinou v alfabetě. Hlavně se ale chci věnovat franskému hradu. A tady si dovolím hned několik vlastních teorií, protože mě dostupné půdorysy rozhodně co do stavebních etap přesné nejsou. Stejně tak veškeré popisy, ke kterým jsem se dostal. Vycházím ze svých zkušeností a analogií. Zkoumání na místě nepomáhá, jednak nejsem archeolog a hlavně mě otázky napadají teď a ne, když jsem tam..
Franský hrad podle všeho nenavazoval na starší opevnění a zaujal výrazné skalnaté návrší, 80 výškových metrů nad sedlem pod ním. Začneme popisem jádra. To bylo samozřejmě na nejvyšším a nejméně přístupném místě. Podotýkám podle mě (a archeologové a zejména ti řečtí se mi můžou obrovsky vysmát) mělo původní jádro protáhlý lichoběžný půdorys a bylo oproti současnému stavu o cca dvě pětiny menší. Vstup vedl patrně středem jihovýchodní strany, která kolmo dělila skalní hřeben. Při průchodu do jádra překonávala cesta poměrně velké stoupání. Vpravo od zřejmě kulisové brány stála obdélná budova, snad věž. Co bylo na druhé straně od vstupu nevíme díky pozdější stavbě sakrálních objektů. Severní hradba se v polovině své délky lomila a její část z boku kontrolovala přístupovou cestu. Severozápadní nároží zřejmě zaujala obdélné věž, snad donjon. Jihozápadní hradba vedla po nejvyšší skalnaté části plošiny. Takhle vidím nejstarší fázi já.