Alfik, měl jsem spíš namysli plnotučné střelivo. Tedy to 7,92. Ale popletl jsem to, v případě Závodu II šlo o malorážové střelivo, tedy spíše myšleno pěchotní střelivo. Velkorážove pak bylo produkováno v Závodě III (Vsetín), šlo o 15mm a 20 mm munici.
Nicméně, jak již jsem psal, Zbrojovka majoritně opanovala bratislavskou muničku v roce 1928, a mimochodem jak jistě každý ví, R-U armáda byla co se týče pěchotních zbraní založena na systému Mannlicher, tudíž řáže 8x50R. Oproti tomu čs. branná moc na systému Mauser, tedy 7,92x57. Toliko asi k představě, že po pěti-šesti letech od převzetí Rothu žádný výrobní program nepřišel. Samozřejmě ještě mohu zopakovat to speciální střelivo. Opak je pravdou, vybudoval se moderní závod s větší kapacitou, jo a starý se přestěhoval a samozřejmě s ohledem na výše popsané se rozšířil. Navíc jak již bylo výše předesláno, do té doby vyráběla většinově na export, po té přišly zakázky pro stát a odpovídajících objemech. A i zde platí. Víc výroby, je zapotřebí víc strojů, je zapotřebí víc pracovní síly. Ale tohle snad nemusím učitele učit.
Všetko sedí, akurát že z Brna žiaden výrobný program ani Know-how na výrobu munície neprišiel.
Celá výroba v PB je výrobou z Bratislavy.
Mimochodem
V čase môjho pobytu v rokoch 1932-35 tu pracovalo v šestnástich objektoch 500 zamestnancov (po roku 1935 len asi 200), ktorí denne vyrábali priemerne milión nábojov určených prevažne na export (najmä do Belgicka, Anglicka a Austrálie).
V rámci finalizace kulového blesku, tedy v červenci 1935 pracovalo v Bratislavě ještě 2 832 dělníků a v PB 700. Puškové oddělení pracovalo na dvě, někdy na tři směny. Dělové na tři.
Čo je prosím ťa podľa teba "plnohodnotná vojenská munícia"? Továreň ktorý celú 1sv.vojnu vyrábala muníciu pre R-U armádu, nevyrábala plnohodnotnú vojenskú muníciu? Nechaj si tieto manipulačky.
V Nemeckých rukách sú závody od roku 1938.
K munici viz výše, manipulačky si nech od cesty Ty. V německých rukách jsou závody od cca dubna 1939 (jen pro zajímavost, už v této akciové transakci zde sehrává jistou kontroverzní úlohu Omnipol)
Zatiaľ čo pod vedením ČS vlády sa možno vyrábali pušky,
Jaké možno? Oni zde zavedli výrobu pušek, bajonetů, pochev. Vybudovali lakovnu, pařírnu mj.
K dalšímu rozšíření výroby puškárny došlo až v roce 1943 protože válečné požadavky se už při současné produkci nedaly stíhat. Mimochodem výrobní produkce v roce 1944 u PB byla:
314 000 karabin Kar98
224 000 000 ks pěchotní munice SME 7,92
25 000 000 ks pěchotní munice vz.43
76 000 000 ks pistolové munice 8 mm (asi Steyr)
651 000 děl. nábojnic 3 cm pro 3 cm 303 Br. dělo (to na ponorkách XXI)
648 000 ks nábojnic pro 8,8 cm (acht acht)
3 420 000 ks nábojnic pro 9 mm Luger
a rozbušky a ostatní
Toliko asi k výrobnímu programu
Napsal jsem:
- po převzetí závodů Němci, následoval zpočátku propad, danný malými objednávkami munice. Avšak tak jak válka eskalovala, došlo, překvapivě, k dalšímu rozšíření výroby. To samé jen v mnohem větších objemech i v Čechách.
Co je na tom nepochopitelného? Němci akcelerovali zbrojní výrobu v celé Evropě tempem hodným světového konflitku, a za utrpení nemálo obyvatel a zajatců.
Prosím si porovnanie tých objemov.
Prosit nemusíš, vyhledávat se to rozhodně nehodlám. Jen ti to poněkud zjednoduším: Škoda, ČKD, Avia, Aero, Letov, Závod I, III, FWE a jiné podzemní fabriky s otroky na práci. Petrochemický průmysl a člověk by mohl takto pokračovat.
Hele Juraji, melduj si co chceš, ale faktem je, že
Slovenský zbrojársky priemysel začali budovať najmä českí odborníci počas prvej republiky. Prevažne poľnohospodárska dedinka Považská Bystrica sa zmenila na priemyselné mesto po tom, ako tam prvé závody vybudovala Zbrojovka Brno. Rozmach Dubnice nad Váhom naštartovala Škoda Plzeň, ktorá v 30. rokoch potrebovala presunúť výrobu ďalej od hitlerovského Nemecka.
Toto je prostě prauda.
A bludy vypouštíš Ty.