Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od Rase »

Obrázek

Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Počátky Madagaskarského království, oficiálně Imerinského království, jsou datovány do 13. století. Přičemž ústní tradice vypráví o třech tehdejších panovnících následovaných dalšími sedmi možná až 11 panovníky. Jako poslední z nich je uváděno jméno královny Rafohy a její dcery Rangrity – která dala království jméno známe dodnes Imerina. Syn Rangrity, Andriamanelo byl vládcem království v letech 1540–1575 a zavedl v zemi mnoho změn. Imerina tehdy však byla pouze maličká říše ale díky zavedení správních institucí začínala připomínat skutečný stát. Jeho nástupcem byl Ralambo, který obsadil nová území a měl rovněž velký vliv na sociální a hospodářský rozvoj země. Zavedl chov zebu a změnil hierarchické uspořádání systému moci, čímž se král stal absolutní autoritou. O něco později vznikla velmi zajímavá hra zvaná fanorona. Připomíná dámu, nebo čínské go, a krom zábavy se údajně používala i jako rozhodovací nástroj při některých soudních přích, jako metoda ordálu, běžnější však byl ordál jedem. Postupem času docházelo ke zintenzivnění pěstování rýže a vybudování množství zavlažovacích kanálů. Také docházelo k řemeslné specializaci – kovářské, hrnčířské dílny. Nechvalně proslul král Andriamasinavalona, který zorganizoval největší a nejvlivnější rodové klany do 4 hlavních skupin – Avaradrano, Marovatana, Ambodirano a Vakinisisaony. Každý z těchto klanů dostal do správy ¼ země a do jejího čela dosadil jednoho ze svých synů. Po jeho smrti se však toto uspořádání rozpadlo a i samotné království se rozdělilo do 4 samostatných částí. 3 ze 4 území neodolaly nájezdům okolních národů zejména pak Sakalavům z Boiny. Pouze severní teritorium zůstalo suverénní, a dokonce dokázalo rozšiřovat své území.

O Madagaskaru prvně v Evropě psal Marco Polo ve svém slavném cestopise, ovšem jen z doslechu. Prvním Evropanem, který skutečně spatřil břehy Madagaskaru, byl roku 1500 Portugalec Diogo Dias, který jej pojmenoval São Lourenço. Ostrov se nezdál být vhodný ke kolonizaci a obyvatelstvo je popisováno jako spíše nepřátelské. Několik portugalských výprav se sice vylodilo a proniklo do vnitrozemí, ale většinou se staly obětí konfliktů s domorodci nebo nemocí. Koncem 16. století začali u břehů ostrova přistávat Britové a Nizozemci. Roku 1645 se pokusili Britové založit první osadu v Zálivu sv. Augustina. Stočtyřiceti kolonistům velel John Smart, avšak po roce kolonisté, zdecimováni útoky Malgašů, ostrov opustili, přičemž jich zbylo jen deset. Podobně dopadl další kolonizační pokus pod velením Roberta Hunta. Nejúspěšnějšími z Evropanů byli nakonec Francouzi, konkrétně výprava vedená Jacquesem Pronisem. Vystavěli pevnost Fort Dauphin, která se brzy stala centrem obchodu s ebenem a včelím voskem. Štěstí měli i na domorodce, kteří žili v okolí. Byli to Antanosyové, z nichž mnozí byli potomky ztroskotaných Portugalců, a náčelník Dian Ramaka dokonce mluvil portugalsky. Vztahy se však postupně zhoršovaly a brzy vypukly násilnosti, během nichž Francouzi popravili řadu malgašských náčelníků. Události vyvrcholily nečekaně během jedné svatební hostiny dne 27. srpna 1674. Malgašové tehdy lstí pronikli do pevnosti a běhm následného masakru zahynula polovina Francouzů na Madagaskaru. Druhá půlka chtěla okamžitě pryč. Spálila pevnost, nasedla na loď, která právě dorazila a přinutila kapitána se ihned vrátit do Francie.

Velkou roli v 17. a 18. století sehrávali také piráti. Vzhledem k tomu, že se neprosadily na ostrově evropské koloniální říše a pro domorodce znamenali piráti spíše zajímavé obchodní partnery, stal se Madagaskar jejich útočištěm a baštou, byť ne tak proslulou jako Karibik. Ostrov Sv. Marie byl v 17. a 18. století největší pirátskou pevností na světě. Nejslavnějšími madagaskarskými piráty byli kapitán Avery a kapitán Kid (díky vyprávění Daniela Defoea). Ke známým jménům patří též John Bowen, Thomas White, Edward England a kapitán Taylor (většinou původně Angličané). Piráti se na Madagaskaru i usazovali a brali si malgašské ženy. Z jejich potomků se dokonce vyvinul klan, jemuž Malgaši říkají Malatové (což v podstatě značí "míšenci"). Malatem byl i Ratsimilaho. Piráty na Madagaskaru nakonec rozdrtila britská Východoindická společnost, zejména výprava vedená kapitánem Thomasem Mathewsem.

Nejvýznamnější osobností madagaskarských dějin je nepochybně král Andrianampoinimerinā (1745–1810), zkráceně nazývaný též Nampoina. Pro Malgaše něco jako "otec vlasti". Je považován za jednoho z největších vojenských a politických vůdců v historii ostrova. Na trůn usedl roku 1787 a za jeho vlády byla znovu sjednocena Imerina v původních hranicích před rozpadem na 4 samostatné celky. Během několika let pak bylo území nadále rozšiřováno. Pod nadvládu Imeriny se dostali i jiné mocné země např. Betsileů a Sakalavů. Tito dva se stávají vazalskými zeměmi, mohou si podržet své panovníky a jinak jsou v moci Imeriny. Andrianampoinimerinā vládl zcela absolutisticky, ale založil zvláštní instituci zvanou kabara. Šlo o veřejná shromáždění, kde občané mohli "interpelovat" svého panovníka. Ten sice těchto názorů takřka nikdy nedbal, nicméně vznikla takto pozoruhodná madagaskarská řečnická tradice. Král zřídil i jakousi šlechtickou radu se 70 členy, která měla značné slovo v otázkách finančních. Byl oficiálně zaveden občanský a trestní zákoník, jednotné měrné jednotky (včetně délky a objemu) a normalizována měnová politika. Král usiloval o půdu pro každou rodinu, aby byla schopna odvádět daně či část výnosu rýže. Právě nadbytek potravin, rýže a skotu (zebu) měl být klíčový pro sjednocení ostrova a jak sám král zmínil: "Hlad je můj jediný nepřítel". Při rozšiřování území se mohl vládce opřít o nově založenou občanskou armádu zvanou "foloalindahy". Hlavním městem se stala opevněná Ambohimanga - místo s velkým duchovním, kulturním a politickým významem. Královská čtvrť z té doby se dochovala až do dnešních dnů. Andrianampoinimerinā zemřel v roce 1810 po 23 letech vlády. Položil základy znovusjednocení Madagaskaru a tento cíl téměř naplnil jeho syn Radama I. Radama zdědil po otci nejen velkolepé království ale i velké ambice. Jeho nejvýznamnější počin bylo otevření Imerinského království okolnímu světu, což přineslo neomezenou možnost přistěhovalcům z Evropy. Důsledky byly obrovské nejen kulturní ale také změna obživy, příchod vyspělého průmyslu (cihelny, manufaktury). Ve 35 letech Radama zemřel a na trůn se dostala jeho sestřenice Ranavalona. Vládla po dobu třiceti tří let a její panování bylo ve znamení návratu k tradičním hodnotám. Byla odpůrkyní křesťanství a Evropy jako celku. Bála se ztráty nezávislosti Imeriny zavedla politiku izolacionalizmu. Ovšem rozloha Imeriny se neustále zvětšovala, země byla rozprostřena téměř po celém ostrově pouze oblasti na jihu zůstávaly samostatné. Později propuklo množství nepokojů, které byly roku 1895 následovány francouzskou invazí. Francouzská nadvláda nad ostrovem trvala až do roku 1960, kdy Madagaskar znovu získal nezávislost.

Zdroj:
https://www.kabinetkuriozit.eu/madagask ... inimerina/
https://en.wikipedia.org/wiki/Andrianampoinimerina
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Madagaskaru

Obrázek
madagaskarský král Radama I.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od jarl »

V posledním čísle časopisu Pevnost je článek o dobrodruhovi Mórici Beňovském, kterého můžeme považovat za Andrianampoinimerināova konkurenta, protože i on se koncem 18. století pyšnil titulem krále Madagaskaru. Zaujalo mě tvrzení, že původní obyvatelé Madagaskaru přišli asi před 2000 lety z dnešní Malajsie a Indonésie a teprve v 7. století dorazili na ostrov přistěhovalci z východní Afriky. Dnešní Malgaši jsou tedy míšenci těchto dvou rozdílných etnik a vliv asijské kultury a jazyka je na Madagaskaru dodnes patrný.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od Rase »

Ono to s tím Beňovským asi nebylo zrovna moc slavné. Právě on přesvědčil francouzského krále Ludvíka XV. k uspořádání nové výpravy, kterou pak sám vedl. Roku 1774 Beňovský skutečně přistál v zálivu Antongila a postavil zde osadu Louisbourg. Za půl roku do Paříže nahlásil, že Louisbourg je prosperujícím městem a že se mu podařilo ovládnout celý Madagaskar. Dva inspektoři vyslaní korunou roku 1776 však objevili zcela jiný obrázek – "město" Louisbourg značilo jen několik chatrčí, 300 kolonistů trpělo nemocemi a moc Beňovského dosahovala pár sáhů za osadu, odkud vyhnal všechny domorodce, takže neměl s kým obchodovat. Francouzi pak Beňovského jako hochštaplera vyhodili ze svých služeb. Ten pak cestoval po evropských dvorech a nabízel své služby kolonizátora Madagaskaru. Zlá pověst ho vždy dohnala, ale utekl jí ve Spojených státech, které stály na počátku své nezávislé existence. Roku 1785 se Beňovský vrátil na Madagaskar, aby ho vyrval z rukou Francouzů ve prospěch USA. Francouzi Beňovského zabili roku 1786. Vládci Meriny Radamovi (syn Andrianampoinimerinā) se však Francouzi nelíbili, ani když Beňovského vystřídali zdatnější kolonizátoři. Aby se jejich tlaku ubránil, začal spolupracovat s Brity. V roce 1820 Radama s Brity uzavřel smlouvu. Za čtyři roky této spolupráce Radama, zejména díky britským zbraním, ovládl takřka celý Madagaskar a vytlačil Francouze.

Obrázek
král Radama I. se svou armádou (v evropském stylu)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od jarl »

Beňovský byl dozajista mluvka a dost možná i podvodník, ale tu kolonizaci Madagaskaru bral vážněji než další nápady. Ať už to bylo tím, že se vzhlédl v titulu krále Madagaskaru, který si nechal udělit domorodými náčelníky a nebo proto, že v tomto projektu viděl dobrou perspektivu. Nejprve ve službách Francouzů založil kolonii Foulpointe s centrem v Louisbourgu. Poté co ztratil důvěru Francouzů nabídl podobný projekt Rakušanům a nechal se od císaře Josefa II. jmenovat guvernérem Madagaskaru, i když vše nakonec zůstalo jenom na papíře. Na ostrov se vrátil až s pověřením britsko-amerického konsorcia a založil tam osadu Mauritánii, ale jeho projekt narazil na odpor Francouzů a v boji s nimi zemřel.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od Alfik »

Beňovskému se podařila jiná, ale taky zajímavá věc, byť posmrtně :)
Poláci jej mají za polského národního hrdinu, Slováci za slovenského národního hrdinu, a Maďaři za maďarského národního hrdinu... :D
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4079
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Madagaskarský král Andrianampoinimerinā

Příspěvek od jarl »

To je jistě úctyhodný výkon, ale mě by zajímalo jak se na tohoto "krále Madagaskaru" dívají současní Malgaši. Pokud se tedy vůbec dostal do jejich učebnic dějepisu.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Odpovědět

Zpět na „osobnosti a dynastie“