Státy a armády První světové války – přehled
Napsal: 24/9/2005, 18:40
Státy a armády První světové války – přehled
Oblast první světové války nám trochu stagnuje, snad pomůže tento přehled válčících států a některé charakteristiky jejich armád a velení. Zde je popis těch, co bojovali už od roku 1914.
NĚMECKO
Ve více než šedesátimiliónovém Německu byla zavedena branná povinnost, padesát procent mladých mužů absolvovalo dvouletý vojenský výcvik. mělo asi nejlépe vyzbrojenou a vycvičenou armádu na světě, převahu v těžkém a středním dělostřelectvu. Armáda se mohla opřít o rozvinutý průmysl. Velitelé byli vycvičeni na vysoké úrovni, byla vypracována ofenzivní doktrína (Schlieffenův plán).
Podle plánu mělo být 90% vojska nasazeno na pravém křídle, šéf německého GŠ generál Helmut von Moltke provedl modifikace – musel respektovat neutralitu Nizozemí a přemístil do Východního Pruska více sil. Takto se zúčastnilo útoku a obchvatu na pravém křídle jen kolem 60% armády.
Německá pěší divize měla 16.000 můžu organizovaných ve 3-4 plucích, dělostřeleckou brigádu s 12 bateriemi, jízdní pluk a pomocné jednotky – zákopníci (ženisté), zdravotníci atd.
Během války Německo zmobilizovalo cca 11 miliónů vojáků, 1.808.546 padlo a 4.427.143 bylo zraněno.
FRANCIE
Země galského kohouta měla jen poloviční populaci proti Německu, mohla však mobilizovat vojáky v koloniích. Byla zavedena tříletá vojenská služba a bylo vycvičeno 80% bojeschopných mužů. Armáda sestávala z 20 armádních sborů a na začátku disponovala asi se 760.000 muži v 173 plucích. V době mobilizace se počet pluků mohl zdvojnásobit, potom bylo k dispozici okolo 1.200.000 mužů pěchoty, 50.00 jezdců a 820 baterií dělostřelectva o 3300 dělech. Byla vyzbrojena většinou lehkými děly, středních a těžkých děl bylo poměrně málo.
Francouzská doktrína byla založena na útoku, organizace obrany byla na slabší úrovni. Původní plán dokonce počítal s úrokem přes Belgii a měl za úkol mu předejít vpádem do Belgie. Byl změněn na útok do Alsaska-Lotrinska. Francouzi podcenili rychlou mobilizační schopnost Německa a na začátku války byla početní převaha na straně Německa 3:2.
Během války Francie zmobilizovala cca 8.410.000 vojáků, 1.357.800 padlo a 4.226.000 bylo zraněno.
Perlička na závěr – armáda odmítala přijmout maskovací barvy jako ostatní státy a nadále se používala kombinace tmavomodrého kabátu a jasně červených kalhot a čepice. Vojáci byli zdálky jasně viditelní jako na střelnici....
VELKÁ BRITÁNIE
Britská armáda nebyla vytvořena na základě branné povinnosti, byla složena z dobrovolníků v sedmileté službě. Důstojníci byli profesionálové, armáda měla vysokou morálku. Velitelský sbor měl pouze zkušenosti z koloniálních válek, které se od evropských rapidně lišili.
Na počátku měly expediční síly 6 pěchotních a 1 jezdeckou divizi, celkem asi 150.000 mužů. Armáda byla postupně doplňována.
Síla Velké Británie spočívala především na velké námořní flotile – měla 2 x více lodí než Německo.
Během války celé Britské impérium zmobilizovalo 8.906.467 vojáků, 908.371 padlo a 2.090.212 bylo zraněno.
RUSKO
Ruská armáda disponovala velkým počtem vojáků a nepříliš kvalifikovaným štábem, který velkoryse plýtval lidskými životy. Na začátku války měla ruská armáda 37 sborů. Na německé frontě to bylo 16 sborů s 8-10 jezdeckými divizemi, proti Rakousku-Uhersku stálo 9 sborů a 7 jezdeckých divizí.
Ruský plán předpokládal okamžitý útok proti Německu i Rakousku-Uhersku.
Armáda byla nedostatečně vyzbrojena, byl nedostatek munice a pušky se dokonce kupovaly v USA a Japonsku. Problémem byla taky nízká dopravní obslužnost.
Během války Rusko zmobilizovala cca 12 miliónů vojáků, 1.700.000 padlo a 5 miliónů bylo zraněno.
RAKOUSKO-UHERSKO
Pro armádu Rakouska-Uherska byla vzorem armáda německá, jejích kvalit však zdaleka nedosahovala. Problémem bylo umístění pluků v mocnářství a dále jeho mnohonárodní charakter. To mělo nepříznivý vliv na morálku vojska.
Velitelský sbor a generální štáb byl slabý a málo kvalifikovaný. Problémem byla na počátku válka na dvou frontách – Srbsko a Rusko.
V prvních dnech války nastoupilo k útvarům 3.350.000 vojáků, z toho 435.000 Čechů.
Během války Rakousko-Uhersko zmobilizovala 7.800.000 vojáků, 922.500 padlo a 3.620.000 bylo zraněno.
Oblast první světové války nám trochu stagnuje, snad pomůže tento přehled válčících států a některé charakteristiky jejich armád a velení. Zde je popis těch, co bojovali už od roku 1914.
NĚMECKO
Ve více než šedesátimiliónovém Německu byla zavedena branná povinnost, padesát procent mladých mužů absolvovalo dvouletý vojenský výcvik. mělo asi nejlépe vyzbrojenou a vycvičenou armádu na světě, převahu v těžkém a středním dělostřelectvu. Armáda se mohla opřít o rozvinutý průmysl. Velitelé byli vycvičeni na vysoké úrovni, byla vypracována ofenzivní doktrína (Schlieffenův plán).
Podle plánu mělo být 90% vojska nasazeno na pravém křídle, šéf německého GŠ generál Helmut von Moltke provedl modifikace – musel respektovat neutralitu Nizozemí a přemístil do Východního Pruska více sil. Takto se zúčastnilo útoku a obchvatu na pravém křídle jen kolem 60% armády.
Německá pěší divize měla 16.000 můžu organizovaných ve 3-4 plucích, dělostřeleckou brigádu s 12 bateriemi, jízdní pluk a pomocné jednotky – zákopníci (ženisté), zdravotníci atd.
Během války Německo zmobilizovalo cca 11 miliónů vojáků, 1.808.546 padlo a 4.427.143 bylo zraněno.
FRANCIE
Země galského kohouta měla jen poloviční populaci proti Německu, mohla však mobilizovat vojáky v koloniích. Byla zavedena tříletá vojenská služba a bylo vycvičeno 80% bojeschopných mužů. Armáda sestávala z 20 armádních sborů a na začátku disponovala asi se 760.000 muži v 173 plucích. V době mobilizace se počet pluků mohl zdvojnásobit, potom bylo k dispozici okolo 1.200.000 mužů pěchoty, 50.00 jezdců a 820 baterií dělostřelectva o 3300 dělech. Byla vyzbrojena většinou lehkými děly, středních a těžkých děl bylo poměrně málo.
Francouzská doktrína byla založena na útoku, organizace obrany byla na slabší úrovni. Původní plán dokonce počítal s úrokem přes Belgii a měl za úkol mu předejít vpádem do Belgie. Byl změněn na útok do Alsaska-Lotrinska. Francouzi podcenili rychlou mobilizační schopnost Německa a na začátku války byla početní převaha na straně Německa 3:2.
Během války Francie zmobilizovala cca 8.410.000 vojáků, 1.357.800 padlo a 4.226.000 bylo zraněno.
Perlička na závěr – armáda odmítala přijmout maskovací barvy jako ostatní státy a nadále se používala kombinace tmavomodrého kabátu a jasně červených kalhot a čepice. Vojáci byli zdálky jasně viditelní jako na střelnici....
VELKÁ BRITÁNIE
Britská armáda nebyla vytvořena na základě branné povinnosti, byla složena z dobrovolníků v sedmileté službě. Důstojníci byli profesionálové, armáda měla vysokou morálku. Velitelský sbor měl pouze zkušenosti z koloniálních válek, které se od evropských rapidně lišili.
Na počátku měly expediční síly 6 pěchotních a 1 jezdeckou divizi, celkem asi 150.000 mužů. Armáda byla postupně doplňována.
Síla Velké Británie spočívala především na velké námořní flotile – měla 2 x více lodí než Německo.
Během války celé Britské impérium zmobilizovalo 8.906.467 vojáků, 908.371 padlo a 2.090.212 bylo zraněno.
RUSKO
Ruská armáda disponovala velkým počtem vojáků a nepříliš kvalifikovaným štábem, který velkoryse plýtval lidskými životy. Na začátku války měla ruská armáda 37 sborů. Na německé frontě to bylo 16 sborů s 8-10 jezdeckými divizemi, proti Rakousku-Uhersku stálo 9 sborů a 7 jezdeckých divizí.
Ruský plán předpokládal okamžitý útok proti Německu i Rakousku-Uhersku.
Armáda byla nedostatečně vyzbrojena, byl nedostatek munice a pušky se dokonce kupovaly v USA a Japonsku. Problémem byla taky nízká dopravní obslužnost.
Během války Rusko zmobilizovala cca 12 miliónů vojáků, 1.700.000 padlo a 5 miliónů bylo zraněno.
RAKOUSKO-UHERSKO
Pro armádu Rakouska-Uherska byla vzorem armáda německá, jejích kvalit však zdaleka nedosahovala. Problémem bylo umístění pluků v mocnářství a dále jeho mnohonárodní charakter. To mělo nepříznivý vliv na morálku vojska.
Velitelský sbor a generální štáb byl slabý a málo kvalifikovaný. Problémem byla na počátku válka na dvou frontách – Srbsko a Rusko.
V prvních dnech války nastoupilo k útvarům 3.350.000 vojáků, z toho 435.000 Čechů.
Během války Rakousko-Uhersko zmobilizovala 7.800.000 vojáků, 922.500 padlo a 3.620.000 bylo zraněno.