PALBA.CZ

Já myslím, že jen samotná přítomnost Moltke by způsobila situaci, kdy by se polovina posádek eskadry vylodila na břeh a šla by si někam kutat uhlí... Nevím, kolik takový bitevní křižník "žere", ale má neznalá dušička předpokládá že docela dost.

Jenže která kolonie měla nějaké odpovídající zázemí? Kromě čínského Čching-taa žádná. Kolonie byly nevybavené a bezzubé, kromě nějakého toho uhlí nemohly nic zvláštního poskytnout. A to ještě do té doby, než byly obsazeny.

tak to dopadlo, tak ako to malo(Deutsches Reich KO)

Scrat píše:V tomto případě je však drobným problémem tvar samotné zátoky v níž leží Port Stanley a její ochrana. Nevěřím tomu že by se Němci odvážili přiblížit se až ke vstupu do kotviště v Blanco Bay. A co se týká Canopusu, mám dojem že už druhou salvou zasáhl Gneisenau. Smůlou bylo že měl nabito cvičnými, pokud by to byly AP ??
A ano, Němci měli před válkou v Pacifiku relativně dost kolonií, nevím ale jestli by se tam dokázali schovat. Byl tu jeden velmi silný a velmi nepříjemný protivník - Japonci.
Jinak tyhle alternativní historie jsou ošidné, když to budu psát já tak například posílím Cradockovu eskadru tak že by se Němci k Falklandům ani nedostali. :eek:Scrat

Máš pravdu. Byl to pouze cvičná projektil, ale i tak stačil k tomu, aby Němci vzali nohy na ramena. Nemohli vědět, že předtím u Britů probýhali cvičné střelby a Canopus měl ve věži k dispozici tuto munici. Než by se dostal k ostrým střelám, tak by mu to nějakou tu minutu zabralo.

Pokud se nepletu, tak de facto jen Čching-tao byl schopen velkým lodím poskytnout zázemí.

Samozřejmě, scénáře alternativní historie si můžeme vytvářet jaké chceme:-) Já jsem zvolil tuto cestu, kterou Němci měli v plánu skutečně realizovat. Jak by Britové zareagovali na to, že by jim na rybníku plaval takový dracec, jakým byl bitevní křižník, tak to jsem se snažil v úvodním článku vzít v potaz.

Polarfox píše:Další věc je, jak jsou tam stanoveny vzdálenosti, rychlosti, postavení lodí...kam by se vůbec Němci stihli dostat, než by Britové začali vyplouvat. Mezitím by je ostřeloval Canopus, pak nevidím důvod, proč by se nepřidaly bitevní křižníky, to vše za asistence postavení na kopci řídícího palbu (přinejmenším Canopusu)...každý zásah z 305mm děla může být pro Němce sakra nepříjemný, ne-li fatální, zatímco oni sami budou pálit nazdařbůh někam přes kopec, kam zatím nevidí a aby tam viděli, tak se musí dostat k ústí zátoky a i tam je nečeká nic příjemného. Přičemž není jisté, že i zásah 210mm dělem udělá nějakou velkou škodu (možná na kratší vzdálenost, ale i tak).

No ono by se zase nestřílelo přes nějaký vysoký kopec, je to plošina pár metrů nad hladinou moře a na ní je v současnosti ostrovní letiště. Údajně měly být v mlze a dýmu vidět i stožáry bitevních křižníků. Ale máš pravdu, takový návodčí na pahorcích jižně od Stanley by byl asi hodně užitečný. I když třeba Canopus jako takový by ho asi neptřeboval, právě ty cvičné střelby z předchozích dní Britům umožnily spočítat pro něj potřebné parametry. A první salva špatně a druhá sice krátká ale zásah je na takovou "křápotu" (nádherný výraz Destroyi) s pouhými čtyřmi 12'' děly hodně dobrý výkon.

Scrat

V deltě řeky Rufidži v Německé Východní Africe byl schován křižník KOENIGSBERG. Skoro si nedovedu představit, že by německá eskadra admirála Maximiliana von Spee měla šanci tam doplout a to i v případě, že by se v jižním Atlantiku dokázala vyhnout britským silám.
Snad jen lehké křižníky, které by měly štěstí se zásobit uhlím z ukořistěných lodí. Jejich posádky a děla pak by byly významnou podporou v pozemním boji.

Nemyslím, si že by se po boku KONIGSBERGU ještě mohla nějaká loď skrývat. Kor bitevní křižník s velkým ponorem. Ale doplutí do Indického oceánu bych tak nereálně neviděl. Eskadra mohla proplout jak v plném počtu, tak i rozpuštěna. Tuším, že pancéřový křižník HMS Defence (1907), boční salva čtyř 234mm a pěti 152mm (rychlost 23 uzlů), byl v té době určen jako doprovod konvoje z Kapského města. Myslím, že další větší loď v tom konvoji nebyla. Tudíž by se eskadra von Spee mohla setkat max. s tímto pancéřovým křižníkem. Větší problém bych ale viděl se zásobováním. Takže spíše z toho důvodu by asi Němci do Východní Afriky nemohli dorazit.

Delta řeky Rufidži je poměrně velká. Britské monitory SEVERN a MERSEY, které 11.7.1915 zapálili křižník KOENGSBERG musely plout několik kilometrů proti proudu. Limitující se mě spíše zdá ponor. Lehké křižníky měly ponor kolem 5 m. Těžké lodě kolem 8m. V deltě Rufidži Němci schovávali i některé obchodní lodě.

Přesně o tom jsem psal výše. Limitující je ponor. Vím, že když se pokoušeli zablokovat výjezd pro Königsberg potopením nějaké staré bárky, tak pozdější letecký průzkum odhalil nejméně další dvě ramena, kterými by křižník mohl uniknout. Pro bitevní křižník by to ale díky ponoru nebylo nejspíše možné. Celkově ta představa ukrití flotily von Spee v deltě řeky je poněkud přitažená za vlasy.

osobně nevím, co proti takhle napsanému aletrnativnímu scénáři máte. je to erudované, se znalostí techniky, námořní problematiky a dobového vojenství. Takovéhle články jsou to, o čem by měla tzv. alternativní historie být, ne o hrani na vojáčky v za vlasy přitažených scénářích jako rusové vs spojenci 1945, nebo co by se stalo, kdyby měl Hitler hyperplazmovou rotační raketopušku a milionotunový tank Schweine...Takovéhle zaplevelují Palbu, souhlas, ale o tomto článku bych to neřekl. Howgh.