Akce "Důvěrné Izrael" ve světle dobových dokumentů

Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Akce "Důvěrné Izrael" ve světle dobových dokumentů

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek
pomáhá
Obrázek


AKCE „DŮVĚRNÉ IZRAEL“ VE SVĚTLE DOBOVÝCH DOKUMENTŮ

Jak jsem uvedl ve své práci o naší pomoci státu Izrael v době jeho vzniku je asi pravda, že naše pomoc motivovaná dílem vlnou sympatií, dílem ekonomickými a vojensko-odbornými důvody a do jisté míry i původem klíčových osobností naší politické struktury měla pro nový stát velký význam. Pokusil jsem se sesbírat mnoho dat, vytvořit text, který fakta technická provázal s politickým podhoubím a díky kolegovi Komisařovi zde vzniklo něco co má svoji informační váhu.

Díky tomu jsem byl pozván, abych na toto téma dal přednášku a jsem v jednání o dalších. Navíc tato práce vyvolala zájem i tam, kde bych to neočekával. Ne proto, že by to nebylo možné, ale hlavně proto, že jsem netušil, že na některých místech naší země mnoho věcí spojených s akcí „Důvěrné Izrael“ žije svůj vlastní život a jsou zde společenství lidí kteří se na ní podíleli a za dobu uplynulou udělali obrovský kus práce , kterou se tyto události naší historie nejen dokumentují, ale diskutuje se o nich a to vše ve spolupráci s veterány jak našimi tak i těmi, co tyto kurzy ve prospěch Hagany absolvovali jako frekventanti.

Nakonec se mi způsobem, který mě překvapil, dostaly do rukou některé dokumenty, které podtrhávají texty, které jsem zveřejnil. A jelikož jsou veskrze zajímavé, rozhodl jsem se je s jistým komentářem zveřejnit i zde. Tím celé snažení na popisech proběhlých událostí získá na pravdivosti.

Začneme leteckou technikou a příslušenstvím.

Po dodávce letounů S-199 které rozhodně nebyly strojem, který by se stal pýchou kteréhokoliv letectva, Otto Felix intervenoval u velitele letectva generála Vicherka ve prospěch uskutečnění dodávky letounů S-89, tedy strojů Spitfire LF Mk.IX E. V tomto případě šlo o stroje zakoupené na konci války exilovou vládou, které poté přeletěli českoslovenští příslušníci RAF VR - tedy složky RAF „voluntary reserves“ - do Československa. Tyto letouny byl speciální verze pro boj v nízkých výškách s motorem lépe pracujícím v malé výšce a zkrácenými křídly pro vyšší obratnost.

Československý souhlas s odprodejem těchto letadel byl ovlivněn skutečností, že na dodávky náhradních dílů pro tyto letouny se vztahovalo embargo a proto již bylo téměř nemožné zajistit jejich dlouhodobý provoz v rámci československého letectva.
Proto nakonec dne 7. Června 1948 ministerstvo národní obrany vydalo výnos, ve kterém uvolnilo 30 letounů Spitfire LF Mk.IX E s výstrojí a výzbrojí, avšak bez munice a radiostanic. Izraelská strana pak navýšila požadavek na celkem 50 letounů tohoto typu. Její zájem pak byl uspokojen rozhodnutím ministerstva národní obrany ze dne 3. srpna 1948.

Tomuto má vztah následující dokument vyhotovený dne 16. října 1948.

Obrázek

Jde o vyjádření II. sekce Ministerstva zahraničních věcí k žádosti československých kovodělných a strojírenských závodů o povolení dodávky dalších 20 kusů těchto ceněných letadel. Dokument uvádí ,že podobná žádost na 30 kusů byla schválena v červnu stejného roku. Dokument dále hovoří o 13 kusů záložních motorů a dokonce uvádí hodnotu kontraktu ve výši 1 253 600 amerických dolarů.
Na dokumentu je vidět jak postupně cestoval po kancelářích a jak na něm přibývá podpisů.

Zajímavá je koncovka celého dokumentu, pravděpodobně ze dne 27. října 1948. V ní cituji:

„ M.z.v. souhlasí s dodávkou letadel, o nichž jedná Váš výše citovaný přípis. Připomínáme znovu, aby byla zachována firmou tak i odběratelem největší diskrétnost“.

Další dokument z oblasti letectví projednává o dodávkách leteckých pum. Jde o 100 kusů trhacích o váze 250 kg. Dále dokument obsahuje půvabnou chybu danou překlepem.
Požaduje povolit dodávku
1 až 2 kusů trhacích pum po 5.000 až 6. 000 kg.
Podstata je jasná. Mělo jít o 5 a 6 tisíc kusů pum o váze 1, respektive 2 kilogramy.

Obrázek

M. z. v. se k věci staví kladně, ale opět požaduje co nejdiskrétnější postup. Protože z původní práce víme, že do Izraele bylo nakonec dodáno:

100 000 kusů pum 1kg trhací NSD1
100 000 kusů pum 2kg trhací NSD2
6 000 kusů pum 10 kg OTLP vz.34
1 650 kusů pum 20 kg OTLP vz.34
11 500 kusů pum 70 kg
780 kusů pum 250 kg
70 kusů pum 500 kg s tabulkami balistických křivek odhozu pum velkých ráží
7 500 kusů signálních raket

je jasné, že tento dokument zachycuje jen zlomek skutečně realizovaných dodávek tohoto materiálu.

Další dokument má vztah k výcviku izraelských výsadkářů ve Stráži pod Ralskem.

Tento dokument je zajímavý tím, že ukazuje, že i v té době úřední šilm řehtal co to dalo. Pokud jej správně interpretuji, tak je to žádost o dodatečné schválení uskutečněného prodeje.

Obrázek

Hodnota dodávky byla 1 934 300 korun českých a asi byly prodány dříve, než byly vydány potřebné schvalovací atributy. Už samotné datum kdy byla žádost podána tedy 21.7. 1949 a rychlost schválení o 5 dnů později ukazuje, že šlo asi o formalitu. Tyto padáky byly prokazatelně do Izraele dodány. Celý dokument zastřešil a podepsal plukovník Palla.

Další dokumenty – tentokráte jsou dva a jsou zajímavé něčím jiným. První z nich byl vyhotoven 23.června 1948. Neřeší zbraně ale dodávky pancéřových plechů.

Žadatel o povolení vývozu byla Poldina huť. Jde o pancéřové plechy ležící na skladě a jejich dodávka byla schválena už dříve. Generál Kasalický žádá MZV, aby vydalo své stanovisko.

[align=center]Dokument1: Obrázek Dokument 2: Obrázek

To dne 1. července 1948 sděluje, že nemá námitek. Jenže druhý dokument vydaný 16. července 1948 tento kontrakt zamítá. Důvod je nedostatek prvků pro legování nově vyráběných ocelí.

Nyní se můžeme podívat na další dokument. Ten zase z jiného soudku. Byl vydán 18. června1948 a reaguje na požadavek doktora Felixe, který požadoval dodat blíže neurčené množství radiostanic pro pozemní použití a pro doplnění letounů „Messeschmit“ tedy asi dodaných A-199.

Obrázek

MNO sděluje, že je možno jednat, ale pouze a jen tehdy, pokud by případná dodávka neohrozila dodávky pro naši armádu. Jde pouze o všeobecný souhlas nemající charakter závazku. Dne 9. Července je zde dopsáno rukou MZV nemá výhrady, ale stanovuje, že při těchto jednáních musí být jasno v těchto bodech:
- země cílové dodávky
- počet kusů
- druh materiálu
- jakou to představuje hodnotu v penězích a
- v jaké valutě bude placeno.

A nyní se podíváme na pár dokumentů týkajících se pěchotních zbraní a munice k nim.

Napřed to budou dva dokumenty k munici ráže 7,92 mm, zde nazývané pěchotními náboji. Byl vyhotoven jako prvotisk 25. června 1948. Generál Kasalický žádá o rychlé vyjádření MZV.

[align=center]Dokument 1: Obrázek Pokračování: Obrázek

Jde o dílčí dokument k velké dodávce zbraní a munice, která byla odsouhlasena už dne 25. května 1948. Žadatel byly Povážské strojárne. Jedná se o 3 000 000 kusů těchto nábojů, což není vůbec málo. Dokument píše, že žadatel, tedy provisorní vláda Israele na dodávku velmi spěchá. Pro urychlení přímo autor dokumentu uvádí, že platba bude provedena hodnotných devizách.

V dokumentu M.z.v. uvádí svůj souhlas, ale zároveň požaduje cituji:

„Připomeňte však důrazně firmě, aby dopravu materiálu dala provésti takovým způsobem, který by vylučoval možnost prozrazením komu je zásilka určena.“

Je vidět že si naši lidé byli dobře vědomi tenkého ledu, na kterém se naše země těmito dodávkami nachází. Na základě kladného postupu věci už dne 1. července 1948 naše MNO vydalo souhlas s realizací této dodávky. To ukazuje dokument, který následuje.

Obrázek

Tímto dokumentem dostala uvedená firma takzvanou „zelenou“ a obchod, který byl součástí obchodu většího, mohl uskutečnit. Ale budeme pokračovat k posledním pěti dokumentům. První z nich řeší něco, co bych o své vůli nazval rychlou dodávkou.

Obrázek

Jedná se velmi malou dodávku dvou typů ručních zbraní a munice k nim. Tedy 8 kusů kulometných pistolí ZK 383 a 7 kusů pušek P 18. Zbrojovka Brno žádá o rychlou akci a sděluje, že vše bude doručeno letecky. MNO cestou generála Kasalického žádá o vyjádření MZV a dostává ho. Jelikož prokazatelně 8 kusů uvedených zbraní ZK 383 Izrael dostal, asi proběhla celá zakázka. Možná šlo o nějaké vzorky.

Další dva dokumenty se věnují pistolím dvou typů a munici a příslušenství k nim.

[align=center]Dokument 1: Obrázek Dokument 2: Obrázek

První dokument sděluje, že Ministerstvo národní obrany nemá námitky proti vývozu 250 kusů pistolí ČZ 7.65 a 250 000 kusů nábojů k nim. Druhý dokument potom povolil vývoz pistolí ČZ 6.35, dalších 250 kusů pistolí ČZ 7.65 a munice k nim. Nezapomnělo se ani na pouzdra, zásobníky a další doplňky.
V obou dokumentech je jedna jediná podmínka. A ta zní, že vše je povoleno pouze a jen tehdy, pokud dodaný materiál nebude dále reexportován. Protože se prokazatelně do Izraele dodalo:

500 kusů pistolí ČZ 7,65 mm

Obrázek
Jmenovaná pistole ČZ 7,65 mm vzor 27[/align]
10 kusů pistolí ČZ 6,35 mm jako funkční vzorky.
5 000 kusů munice do pistolí ráže 6,35 mm
375 000 kusů munice do pistolí ráže 7,65 mm

je jasné, že vše proběhlo k plné spokojenosti všech zainteresovaných stran.

Ale následuje něco, co bych pro tuto chvíli nazval TOP tohoto příspěvku.

První dokument pořízený dne 7. července 1948 oznamuje Zbrojovce Brno, že byl udělen souhlas k vývozu 200 kusů těžkých kulometů ZB 37 s podstavci a příslušenstvím.

Obrázek

Podmínkou je zajištění včasných dodávek pro vlastní armádu a záruka. že dodané zbraně nebudou reexportovány do další země.

Druhý dokument je žádost Národního podniku Zbrojovky Brno ze dne 20. července 1948. kterým tento oznamuje, že zahájil jednání se zástupci prozatímní vlády státu Izrael o dodávce dalšího materiálu. Šlo o:
10 000 kusů pušek P 18
500 kusů kulometů MG 34
200 kusů těžkých kulometů ZB 37
30 000 000 kusů nábojů 7,92 mm

Obrázek

Zbrojovka oznamuje, že munici musí vzhledem k objemu zakázky kooperovat s Povážskými strojírnami. V závěru prosí o urychlené vyřízení a udělení souhlasu. Je nade vší pochybnost doloženo, že tato dodávka proběhla bez problémů, jelikož do Izraele bylo dodáno:

34 507 kusů pěchotních pušek P-18,
7 315 kusů kulometů MG 34, ráže 7,92 mm
200 kusů těžkých kulometů ZB-37, ráže 7,92 s podstavcem
700 kusů těžkých kulometů ZB-37, ráže 7,92 s příslušenstvím ale bez optických doplňků
81 145 000 kusů munice do pušek a kulometů ráže 7,92 mm
Je tedy jisté, že mimo tuto dodávku proběhlo ještě několik dalších.

Tolik je k dispozici v tomto samostatném tématu, mající vztah k mojí práci o naší pomoci státu Izrael. Pokud se mi dostanou do rukou další podobné zajímavosti, zcela jistě je sem doplním aby tak byla doložena autentičnost obsahu zmíněné práce i všech doplňků dodaných mojí a osobou a hlavně kolegou Komisařem.

Pátrač
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 3/10/2011, 19:16, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pátrači,
možná hloupá otázka (možná jsi na ni odpovídal už někde dříve), ale v jakém celkovém obratu se pohyboval celý obchod s Izraelem? Jaká pak byla vojenská pomoc z dalších států, která směřovala do Izraele? Docela by mě zajímalo to srovnání obchodu uzavřeného v prvním roce/dvou existence Izraele s ostatními vojenskými zakázkami. Taky by mě zajímal původ peněz, za které de facto neexistující stát (nebo jen krátce existující) mohl tyto obchody uskutečnit. Jak jsem pochopil, platili asi hotově rovnou na ruku:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Celková výše této pomoci v korunách a nebo v dolarech mi není známa. Ale pracuji na tom, zatím jsem s dostal k číslu 0,75 miliardy, což v tehdejší měně bylo hodně peněz. Navíc šlo o zbraně pro naši zemi zhusta skladové, bez předpokládaného použití v boji, kořistní a nebo dokonce předválečného původu.

To je první věc. Možná komisař pokud má další zdroje a najde jiný výsledek, však on se objeví a písne co si o věci myslí.

Vojenská pomoc ze strany dalších států v dané době byla minimální.
Britové se angažovali ve prospěch arabských stáů a porušovali embargo OSN v jejich prospěch. Francie na tom byla podobně ale asi nikam nic moc nesypala.

On Izrael moc fanoušků neměl.

Je ale zajímavé, že poválečná Itálie sem dodala poměrně velké množství ručních zbraní. Ale bylo to mimo vládní aktivitu. Byla to dobrovolná věcná sbírka bývalých garibaldovců. Ti se brali co mohli a předali izraelským odběratelům zadarmo s tím, že oni je, tedy zbraně - už potřebovat nebudou. Zároveň se zde vybralo poměrně dost peněz a těmi se v Itálii pod třetí vlajkou zaplatila munice.

Okamžitě po vznku státu Izrael se v noha státech světa uskuečnily organizované a také spontánní sbírky které vynesly hodně peněz v různých měnáh. ALe hlavní tíhu shánění peněz nesl American Joint Distribution Comittee

U nas v Československu paltí, že vztah našich občanů a to nejen židovského původu byl k těmto obchodům velmi pozitivní. Bylo organizováno několik peněžních sbírek:

- první vynesla 5 700 000 korun

- druhá vynesla 18 000 000 korun

- třetí pak dalších "jen" 6 200 000 korun. Zde se už projevilo i to, že v té době už bylo do Palestiny odsunuto 18 000 emigrantů židovského původu.

Peníze byly použity pro úhradu doprovodných nákladů s dodávkami zbraní, pro pokrytí nákladů s výcvikem příslušníků Hagany na našem území a k výstavbě infrastruktury nového izraelského státu.

akže hlavně JOINT. Odtud proudila drtivá většina plateb a to jak převody jako platby předem, tak i platby na prkno.

Jinak mi došlo další paré dokumentů, je to ve stádiu zpracování a do týdne je to zde.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Akce „Důvěrné Izrael“ v dokumentech – první pokračování

V této části budu pokračovat v uveřejňování dokumentů spojených s naší pomocí státu Izrael. Budu se snažit nejen dokumenty ukázat, ale také je vyhodnotit a doložit jestli se dané dodávky opravdu realizovaly.

První dva dokumenty se týkají dodávky vozidel Škoda 1101 P jako pohotovostní. V tomto případě nešlo o dodávku pro Haganu nebo už Izraelskou armádu, ale o dodávku pro izraelskou policii. Jeho podobizna:

Obrázek

První dokument nese datum 28. června 1950 a je to žádost o povolení o povolení k podání nabídky a potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů do zahraničí. Jde o dvě vozidla v ceně 325.000, platba předem. Z dokumentu vyplývá, že už bylo provedeno vše pro propagaci předvedení vozidel. Šlo o tato vozidla nazývaná u nás jako bojový Tudor.
Konstrukčně vycházel z osobního vozu Škoda 1101. Podvozek zůstal stejný, karosérie byla nová, otevřená. Střecha byla plátěná a stahovací. Vozidlo mělo také několik spínačů na uchycení zbraní. Na rozvodovce byly nálitky na připevnění tažného zařízení.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

Žádal podnik KOVO, a.s. v Praze. Druhý dokument je vyjádření Ministerstva národní obrany, které žádosti předcházelo, že ze strany armády není proti tomuto možnému prodeji námitek, za dvou podmínek:
- neohrozí to dodávky pro vlastní armádu
- nebudou z Izraele reexportovány

Výsledek je ten, že nakonec bylo do Izraele dodáno dokonce 10 kusů těchto vozidel. Tedy že nakonec asi proběhla další jednání a bylo dodáno vozidel více.
Více obrázků. Je zde: http://www.militaryoldtimer.eu/tudor.htm

K vozidlům má vztah i další dvojice dokumentů. Izrael neměl dostatek vlastní obrněné techniky. Neměl ani možnost ji rychle získat. Situace řešil pomocí improvizací a stal se producentem mnoha kusů obrněnců, kterým se dostalo přezdívky sendviče. Sloužily pro přepravu posil a potravin do obklíčených kibuců a k evakuaci raněných a zároveň byly někdy i silně vyzbrojeny.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

V první dokumentu se POLDI, akciová společnost, export ušlechtilých ocelí, domáhá rychlého vyjádření k tomu, aby podnik mohl zahájit jednání s prozatímní vládou Izraele o dodávkách pancéřových plechů právě pro stavbu obrněných vozidel. Nese datum 2. Března 19498 a přes úpěnlivou prosbu se MNO dostalo k dopovědi až 29. března téhož roku.
Ze strany armády bylo sděleno, že není proti tomuto možnému prodeji námitek, za dodržení dvou obligátních podmínek:
- neohrozí to dodávky pro vlastní armádu
- nebudou z Izraele reexportovány
Nepodařilo se mi zjistit se stoprocentní jistotou, zda k nějakému vývozu došlo. Ale jelikož v prvním díle byly dokumenty podobné a bylo vše zamítnuto, je vysoce pravděpodobné, že stejný osud potkal i tuto aktivitu.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr.druhý: Obrázek

Na prvním z nich je velmi názorná ukázka o jako obrněnce šlo. Na druhém je kolona těchto vozidel plnící úkol. Tato vozidla sehrála ve válce za nezávislost nezastupitelnou roli a stala se pro izraelské obyvatelstvo symbolem úspěchu v této válce.

Další dokument řeší jinou možnost dodávek těžké techniky do Izraele. Jde v tomto případě o obrněnou techniku.

Obrázek

Dokument byl sepsán v říjnu roku 1949, tedy v době kdy už naše země po stránce politické začala od akce „DI“ pomalu uhýbat. Ale naši obchodníci a výrobní podniky si na tyto obchody zvykly a navíc správně viděli, že je o dobrý zdroj nedostatkových deviz. Navíc v této době pod tlakem USA bylo zrušeno několik rozjednaných kontraktů na dodávky zbraní do zemí Jižní Ameriky. Hlavně do Peru a do Argentiny.

V dokumentu Českomoravská Kolben- Daněk žádá o povolení k podání nabídky a k potvrzení zakázky na 25 až 35 kusů tanků o váze 16 až 17 tun.
Výzbroj je zajímavá – dva těžké kulomety a dělo 57 mm britského původu. Motor měl být z osvědčené Tatry 111. Nemá ani tušení o jaký tank mohlo jít. Jestli se uvažovalo o nějaké rekonstrukci třeba LT-38 nebo něčeho jiného. Dodávky měly být uskutečněny v roce 1951, a tedy by asi na nějaké vývojové práce čas byl. Jelikož není dokázáno, že by nějaké tanky Izrael obdržel, je jasné že tato transakce neproběhla.

Další dokument je stručný. Sděluje, že MNO cestou generála Kasalického nemá námitek, aby POLDI 3RST dodala do Izraele 200 kusů hlavní pro protitankové kanóny. Použití je nejasné. Možná to měla být dílčí dodávka na kompletaci většího množství této dělostřelecké techniky.

Obrázek

Opět je zde obligátní požadavek, že dodaný materiál zůstane v zemi určení nebude reexportován. Proběhlo v únoru 1949 a není jasné, jestli bylo či nebylo něco dodáno. Zdá se, že nikoli. Další dokument je velmi zajímavý.

Dne 10. Února 1949 MNO sděluje Ministerstvu zahraničních věcí že Izrael hodlá zakoupit tento dělostřelecký matriál:

12 kusů houfnic ráže 100 mm s municí a
12 kusů houfnic ráže 150 mm s municí

Obrázek

Úhrada má být v dolarech a MNO oznamuje, že z jeho strany není námitek. Je to dáno tím, že jde o materiál starší, kořistního původu a tedy žádá stanovisko. Dne 17. února téhož roku se MZV vyjadřuje zamítavě. Důvod není udán.
Je zajímavé, že zájem Izraele trval i nadále. Dne 8.6. 1949 navštívil zástupce generálního štábu izraelské armády Yigal Yadin doprovázená doktorem Felixem Doronem a jeho paní Škodu Plzeň a bylo mu předvedeno na zkušebně v Bolevci :
8 typů minometů,
3 typy protitankových kanónů
1 druh pěchotního kanónu ráže 75 mm
2 druhy horských kanónů
2 druhy protiletadlových kanónů a
2 druhy houfnic a to právě ráže 150mm a 100 mm

Zajímavé ale je, že žádné houfnice ráže 100 mm naše armáda neměla. Měla pouze houfnice ráže 105 mm. Asi jde o překlep nebo spíše zjednodušení. Pravda je, že nic moc z toho neproběhlo. Dodáno bylo jen toto:

- 4 kusy horských houfnic ráže 105 mm vz. 40N s 1812 kusy dělostřeleckých granátů

- 12 kusů horských kanónů ráže 75 mm vz. 28/J s 6223 kusy dělostřeleckých granátů

- 12 kusů houfnic ráže100 mm vz. 16/19, počet kusů dodané munice není znám: Označení ale asi není úplně správné, naše armáda měla pouze houfnice 18N a 18/40N

V dalším se podíváme na minomety. Tyto zbraně ve světové válce prokázaly svoji všestrannost a vysokou účinnost. Dále pak se staly díky mobilnosti významnou zbraní používanou pěchotou. Je tedy jisté, že i izraelská armáda pociťoval jejich potřebu a nedostatek stále palčivěji.

Obrázek

V tomto dokumentu MNO říká, že nemá námitky proti prodeji licenční výroby minometů ráže 120 mm typu B-24 a příslušného střeliva pro ně. Dále pak nemá námitky proti dodání 3 až 5 baterií těchto minometů po 4 kusech s municí v počtu 5 000 až 10 000 kusů. Adresát byly Škodovy závody národní podnik z Prahy. Takže to byla reakce na žádost o povolení ne pouze k nabídce, ale už přímo k řešení možné dodávky.

Víme bezpečně, že bylo dodáno.

- 42 kusů minometů vz. 36N s 31 818 kusů minometných granátů a 5 kusů záložních hlavní vz. 36N

- 30 kusů minometů vz. 28N s 27 720 kusy minometných granátů

- 12 kusů minometů vz. 34N s 12 480 kusy minometných granátů

- 16 kusů minometů vz. 42N počet dodaných min není známý

Minomety B-24 byly ale poválečného vývoje i výroby asi nebyl nakonec vyvedeny v žádném počtu a licence také nebyla nakonec realizována.

V posledních dvou dokumentech se podíváme na zájem Izraele o zahájení vlastní výroby pěchotní munice ráže 7,92, tedy ráže, kterou měly všechny pěchotní zbraně dodávané do této země z Československa.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

V prvním dokumentu SPOJENÉ OCELÁRNY národní podnik oznamují vojákům, že zákazník v Palestině- tedy zcela jistě Izrael či spíše jeho prozatímní vláda, poptává o technologii. Průvlaky na tažení mosazných nábojnic ráže 11,34 a 7,90 mm.
Ocelárny oznamují, že dodávky pro vlastní armádu jsou průběžně plněny a nehrozí jejich zdržení. Stalo se 22. prosince 1948.
MNO dne 26. ledna 1949 sděluje žadateli, že nemá námitek, pokud opravdu vše co má dostat armáda také dostane a hlavně, že se materiál nebude z Izraele reexportovat. Podepsal generál Kasalický.

Podle dostupných podkladů se zdá, že je pravděpodobné že tato technologie tedy - výrobní závod pro výrobu munice ráže 7,92 mm s kapacitou 80 000 kusů nábojů denně byl nakonec dodán.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zaujala mě tato věta: "Je zajímavé, že zájem Izraele trval i nadále. Dne 8.6. 1949 navštívil zástupce generálního štábu izraelské armády Yigal Yadin doprovázená doktorem Felixem Doronem a jeho paní Škodu Plzeň a bylo mu předvedeno na zkušebně v Bolevci."

Pokud tomu byla přítomna i manželka jednoho z nich, tak by mě zajímalo, jestli se jednalo v této fázi o oficiální návštěvu. Nebo snad byla manželka dr. Felixe Doronema také členem generálního štábu? Mě to přijde skoro jako určitá zástěrka, nebo polosoukroká iniciativa.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

No abych řekl pravdu, celá ta linie jednání byla vedena tak, aby to alespoň na první pohled vypadalo jako soukromé iniciativy jednotlivých emisarů. Proto ne Velvyslanec, ale jen, to "jen" berme velmi opatrně, obchodník.

Šlo o to, že naše země trvale čelila tlaku ze strany Velké Británie a USA na půdě OSN a na mezinárodním poli celkově. Pokud by to bylo oficiální, bylo to napadnutelné - v té době každou chvíli někdo zdrhl na západ a pokud to byl voják tak vykecal aby se zalíbil co mohl.

Tím byla CIA a britská tajná služba v obraze. Ale skus někoho v OSN napadnou za to, že jedná s obchodníkem... to je těžko udržitelné. Takže to bylo celé součást maskovačky.

Navíc pan Doron byl původem pražský Čech, který zastupoval zájmy na Středním a Blízkém východě našich zbrojovek už před válkou. Zde bylo věrohodné popředí přímo umocněno.

Oni to stejně měli vychytané, jak lidé co zde pracovali pro Izrael tak i naše firmy, naše vláda - i když už komunistická tak i jednotlivá ministerstva. Proto to nikdy neplatila izraelská prozatímní vláda. Ale JOINT. Proto objednávky podávali obchodníci s obtížně určenou legalizací. Proto to cestovalo všude možně - byl to takový chaos, že se v tom těžko orientovali přímí učastníci. Natož tak někdo mimo systém.
Naposledy upravil(a) Pátrač dne 4/4/2011, 14:50, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Bylo někdy ze strany Izraele po letech vyslované poděkování Československu za to, že díky dodávkám zbraní a munice se Izrael dožil dnešních dnů? Nebo se o tom v Izraeli stále moc neví a nemluví?
ObrázekObrázekObrázek
pepacz
desátník
desátník
Příspěvky: 58
Registrován: 1/10/2007, 17:19
Bydliště: Praha

Příspěvek od pepacz »

Domnívám se, že je to v Izraeli velmi dobře známo, moji známí v Izraeli mi to opakovaně potvrdili. Merkava v Lešanech je asi také určité poděkování, myslím že ji jinde nemají.
Život je krásnej, ale člověk musí být pořád trochu nalitej.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Naše pomoc Izraeli je v této zemi velmi dobře známá a dodnes je vysoce ceněná. I když byla krátkodobá a skončila skoro otevřeným nepřátelstvím pod kuratelou Stalina a jeho pakáže, v dané době měla nedocenitelnou váhu a asi opravdu pomohla. Ben Gurion až d své smrti tvrdil, že Izrael přežil válku za nezávislost jen díky dodávkám zbraní od nás.

Když došlo v listopadu 89 k převratu a všude se cinkalo klíči tak málokde to sledovali s takovým zaujetím jako právě v Izraeli. Třeba v Haifě se prý na pár shromážděních cinkalo klíči také. To proto, že v Haifě a v jejím okolí byli jako kolonisté z velké části umístěni naši bývalí občané - celá motomechanizovaná brigáda s rodinami zde dostala půdu.

Když díky Havlovi došlo k rychlému navázání či lépe obnovení před mnoha léty přetrhaných dobrých vztahů, Izraelci dojeli a jezdili a ptali - v čem vám můžeme pomoci. Nabízeli toho hodně - modernizace letecké i pozemní techniky, technologie, obchodní spoluprái ve spotřebním zboží a hlavně stále opakovali - vy jste pomohli nám, řekněte jak a mi pomůžeme vám.

Izrael je náš velmi dobrý přítel a naše země má v jeho učebnicích, muzeích a ve společenském životě svoje pevné a neotřesitelné místo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Akce „Důvěrné Izrael“ v dokumentech – druhé pokračování

Kolegové palbáci, dnes zde yyvěšuji další, v pořadí už třetí pokračování zveřejňování dokumentů, které mají vztah k akci „Důvěrné Izrael“. Tentokrát to bude takové pestřejší a podíváme se na různé dodávky pomocného materiálu a vzorků a potom se podíváme na pár dokumentů, které mají vztah k dodávkám kulometů pro prozatímní vládu státu Izraele.

Začneme optikou. První dokument je žádostí o povolení propagace optických přístrojů pro vojenské využití. Žádost podal původně Meopta Přerov a tento dokument žádá Ministerstvo zahraničních věcí o povolení dle jejich posouzení. Dokument obsahuje informaci, že tento materiál byl už schválen k předvedení pro někoho v Jižní Americe. A dokonce do Egypta. Hlavní je, že povolení bylo telefonicky uděleno. Žádost byla datována 22. října 1949

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr.druhý: Obrázek

Druhý dokument je už finální žádostí o povolení k podání nabídky a k potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů. Vše asi dopadlo dobře a muselo dojít k dalším jednáním, protože se prokazatelně do Izraele dostal tento materiál:

2000 kusů triedrů 6x30

1000 kusů triedrů 7x50

2000 kusů kapesních buzol

250 kusů libelových kvadrantů

25 kusů záměrových buzol

Tedy bylo dodáno více materiálu, než je v tomto dokumentu avizováno. Dokument byl datován 7. listopadu 1949. V této době tedy byl materiál, který nebyl vysloveně zbrojní povahy dodáván.

Triedr 6x30 byl binokulární dalekohled pro použití i za zhoršených povětrnostních podmínek. Tělesa jsou odlita z lehké slitiny. Měl tyto parametry:
Zvětšení: 6x.
Průměr objektivu: 30 mm.
Průměr výstupní pupily: 5 mm.
Zorné pole: 8°30".
Rozměry: 116x165x50.
Hmotnost: 490 g. A takto ten kousek vypadal.

Obrázek

Triedr 7x50 byl binokulární dalekohled s vysokou světelností vhodný pro použití za šera. Měl tyto parametry. V té době šlo v obou případech o špičkové výrobky ve své kategorii.
Zvětšení: 7x.
Průměr objektivu: 50 mm.
Průměr výstupní pupily: 7 mm.
Zorné pole: 7°.
Rozměry: 180x200x65.
Hmotnost: 1050 g. Obrázek následuje:

Obrázek

A nyní se od optických přístrojů vzdálíme. Podíváme se na něco zajímavého. Následující dokument vystavený dne 20. října 1949 je další žádostí o povolení k podání nabídky a k potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů. Jde o dodávku 4 (čtyř) kilogramů pistolového střelného prachu v hodnotě 500,- korun československých.

Obrázek

Vše bylo povoleno hned následující den 21. října 1949. Žádost podal národní podnik SYNTHESIA, chemické závody, ředitelstvím v Praze.

V dalším dokumentu se zase přiblížíme ke zbraním.

Obrázek

Jde o další z mnoha žádostí o povolení k podání nabídky a k potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů.

Původně šlo o :
- jednu upravenou pušku P-18
- jeden lehký kulomet ZB 30 s příslušenstvím
- dvě automatické pušky ZK 420
- kompletní příslušenství ke kulometu ZB-37

Toto bylo rozšířeno o:
- malorážku ZKM cal. 5,6 mm
- samopal otočný ČZ cal. 9.mm
Několik tisíc kusů nábojů do těchto zbraní. Evidentně mělo jít o nějakou předváděcí akci spojenou s četnou střelbou a přezkoušením dodaných vzorků.

Prokazatelně bylo do Izraele dodáno:

8 kusů samopalů ZK- 383, obrázek této zbraně následuje:

Obrázek

A máme zde na Palbě i článek od kolegy sa58 který se této zbrani věnuje: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2410

10 kusů automatické pušky ZK-420, ráže 7,92, obrázek následuje a ten jsem čmajznul, čili mrzce jsem ho zcizil sapíkovi.

Obrázek

O pušce ZK 420 zde totiž také máme skvělou práci od kolegy sa58 a je zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2440.

Narazil jsem na informaci že při testech v Izraeli byla puška ZK 420 porovnávána s tehdejší tak nějak etalonovou celebritou mezi samonabíjecími puškami, puškou M1 Garand. Při testech bylo s ZK 420 údajně dosaženo lepší přesnosti než s touto puškou.

O osudech dalších možností se mi nepodařilo zjistit nic určitého. Velmi mě ale zaujalo požadování lehkého kulometu ZB-30. Pátral jsem, ale našel pouze toto:

Kulomet ZB 30 byl modifikací kulometu ZB 26
technické parametry ZB 30:
náboj...............................7,92x57
délka zbraně....................1165 mm
hmotnost zbraně..............8,84 kg
kadence...........................600 ran/min
úsťová rychlost................835 m/s
zásobník..........................20 nábojů

Bohužel nejsem takový odborník, abych dokázal určit nebo kvantifikovat, které úpravy či vylepšení tento vzor odlišují od známého kulometu vz.26. Proto jsem našel obrázek a zjistil jsem, že opět nic nového nevím. Takže je to na znalcích.

Obrázek

Nyní k této časti dokumentů z akce „Důvěrné Izrael“ předkládám 5 dokumentů, které mapují část procesu která vedl k dodávkám kulometů vzor 26. Zdá se, že bylo úspěšně realizováno předvedení upravených kulometů ZB 30. Jenomže asi nastaly problémy. Izrael spěchal a nebylo možno pod hrozbou ztráty zájmu čekat než se podaří zvládnou potíže jejichž podstatu nedokážu s jistotou určit. Ale dne 27. února 1950, MNO poslalo na Ministerstvo zahraničních věcí opis žádosti, kde požaduje sdělení stanoviska ke změně z uvažované dodávky kulometů BREB a ZB-30 na kulomety vz.26.

Obrázek

Tuto žádost Československých závodů přesného strojírenství, národního podniku ukazuje další dokument, velmi dobře čitelný, který navíc proč k této žádosti o změnu došlo.

Obrázek

Třetí dokument této řady je bohužel velmi špatně čitelný. Ale po stažení a zvětšení je v pohodě, tedy alespoň jakž takž. Dokument datovaný 3. března 1950 a je poměrně urgentní – žádá rychlo akci z důvodu že připravení technici mají v nejbližších dnech nastoupit cestu do Izraele k předváděcím akcím. Zde je:

Obrázek

Dnem 13. března 1950 je zde předvedený dokument, ve kterém Ministerstvo zahraničních věcí sděluje Ministerstvu národní obrany, že nemá námitky proti požadované záměně za podmínky, že dodané zbraně zůstanou v Izraeli a nebudou reexportovány.

Obrázek

Poslední dokument této časti, dokonale čitelný, adresuje MNO Československým závodům přesného strojírenství a jasně v něm píše, že ze svého resortního stanoviska nemá nic proti dodávce 1000 až 4000 kusů lehkých kulometů vzor 26. A to ani proti nabídce, proti propagaci a ani finální dodávce. Klade ale dvě podmínky:

Primo: vojenská správa dostane vše co má objednáno a nebudou dotčeny zásoby speciálního určení.

Secundo: trvá podmínka zákazu reexportu z místa určení do třetí země.

Obrázek

Bylo nade vší pochybnost prokázáno, že do Izraele bylo dodáno pouze 500 kusů lehkých kulometů ZB-26, ráže 7,92. Je tedy jasné, že s nejvyšší mírou pravděpodobnosti tento zde probíraný obchod asi už neproběhl.

V nějakém časovém horizontu sem vložím posledních deset dokumentů, tentokrát se vztahem k dodávká letecké techniky a leteckého materiálu. Půjde o Spitfiry, větroně, tažné navijáky a podobný materiál. Tím tento cyklus ukončím.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Akce „Důvěrné Izrael“ v dokumentech – poslední část
V této části ukončím uveřejňování dokumentů spojených s naší pomocí státu Izrael. Budu se tak jako předtím snažit nejen dokumenty ukázat, ale také je vyhodnotit a doložit jestli se dané dodávky opravdu realizovaly.

První dokument se vztahuje na dodávku letecké techniky. Je datován 10. 2. 1949 a jde o žádost o povolení k podání nabídky a potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů do zahraničí. Šlo o dva typy větroňů či lépe kluzáků a to :
- jeden kus větroně LUŇÁK L 107
- jeden kus větroně ZLÍN 25 ŠOHAJ.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

Druhý dokument tuto situaci dokresluje.

[align=center]Obr. První: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

Současnou podobu těchto větroňů jak se zachovaly v našich aeroklubech díky péči našich lidí ukazují dva obrázky umístěné výše. První obrázek ukazuje větroň Luňák a druhá potom Šohaje.

Jak se vyvíjela celá akce není jasné, ale druhý obrázek ukazuje, že dne 14. března 1949 MNO nemá námitek proti nabídce na žádaný materiál. Povolení se ale vztahuje i na dva kusy letadel SOKOL M1C, o které asi bylo žádáno jiným dokumentem. Letadlo M1C SOKOL ukazuje další obrázek.

Obrázek

Obrázek máme za sebou a je to pěkné letadélko. My ale budeme pokračovat dalšími dokumenty.

Utekl jeden rok a Izrael jak je vidět, projevuje zájem o další leteckou techniku. Dne 13. 2. 1950 je žádáno povolení k podání nabídky a potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů do zahraničí.

Obrázek

V tomto dokumentu jde o tento materiál:
- jeden kus letadla Praga E 114
- jeden kus větroně LC 125 Šohaj
Dokument říká, že propagace už proběhla, že materiál je vyroben nebo běží jeho sériová výroba. Žádané bylo povoleno. Našel jsem tento výkresový obrázek letadla Praga E 114:

Obrázek

Když se dodají větroně, je potřeba k provozu této techniky i další podpůrné prostředky. Následují dva dokumenty, které toto dokladují. V prvním z nich podnik KOVO, akciová společnost žádá zdvořile o povolení k vývozu jednoho navijáku s motorem HORCH, typu V

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

Druhý obrázek potom ukazuje že MNO nemělo ze svého resortního stanoviska námitky proti tomuto kroku. Obligátně ale požaduje, aby při dodání materiálu firmě The General Council for Jewish Aviation in Palestine nebyl materiál dodán ke škodě dodávek pro československou vojenskou správou a dále potom nesmí být z Izraele reexportován.

Další dokument je další žádostí o povolení k podání nabídky a potvrzení zakázky na dodávku zbrojních předmětů do zahraničí. Jde o tento materiál:
1 kus letadla SOKOL M1C
1 kus letadla AERO 45
Dokument je na prvním obrázku z této dvojice. Datována je 22. 3. 1949 a byla telefonicky schválena 29. 3. 1949. Jak vypadalo letadlo AERO 45, ukazuje následující obrázek.

Obrázek

Tento typ mi připomíná nevím proč, slavný aerotaxík L - 200 Morava. Není tak elegantní, ale je to pořád kus solidní techniky. I když při dalším pohldu jde také vlastně o velmi hezký stroj.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

Tomuto dokumentu předcházela žádost ze dne 10. února 1949 a týkala se dvou kusů letadel SOKOL M1C do státu Izrael. Oba dokumenty vystavil závod KOVO, akciová společnost. V druhém dokumentu se cituje výnos MNO čj. 6138 ze dne 31. 8. 1948.

No a zbývají nám poslední tři dokumenty. První z nich má vztah k dodávkám letadel S 89 tedy Spitfire IX, do Izraele.

Dokument první je datován 19. února 1949 a je to stanovisko MNO k dodávce 12 kusů podkřídelních přídavných nádrží na tato letadla.

Obrázek

MNO sděluje, že není námitek s obligátními podmínkami. Důležitá ale je poslední věta, tedy vlastně celý poslední odstavec. Tam je přímo uvedeno:

CITUJI: „ Současně MNO poznamenává, že vývoz 50 letounů S 89 do státu Izrael byl povolen výnosem MNO čj. 1592/Taj.-48 ze dne 5. 11 1948“.

A blíží se finále. Poslední dva dokumenty pojednávají o dodávkách náhradních dílů letounů S 89, tedy Spitfirů IX. Konkrétně jde o vrtulové listy.

[align=center]Obr. první: Obrázek Obr. druhý: Obrázek

První je datován dne 7. Března 1949a podnik KOVOI, akciová společnost v něm žádá o povolení k podání nabídky na vrtulové listy . Jedná se o 100 až 150 kusů tohoto dílce pro vrtule ROTOL. Ty byly jako sestava montovány na Spitfiry. Ale je zde zádrhel. Aby je bylo možno dodat, je potřeba je vyrobit a to z materiálů, které vlastní právě MNO. KOVO připomíná, že v Izraeli jsou desítky těchto letadel a je potřeba tyto díly dodat.

Druhý dokument potom s rychlostí až překvapivou, myšleno ironicky dne 31. Března 1949 toto povoluje. A to jak jednání tak oznamuje i skutečnost že potřebný materiál ze zásob MNO bude odprodán, aby se transakce mohla uskutečnit.

Zbývá tedy poslední, zodpovědět otázku, co z toho co se v dokumentech které jsem sem umístil, bylo do cílové destinace tedy do státu Izrael skutečně prokazatelně dodáno:

Z letecké techniky:

3 kusy sportovního letounu M-1C „Sokol“
21 kusů cvičných větroňů Z-23 „Krajánek“ a Z-24 „Šohaj“
5 kusů LF-107 „Luňák“
1 kus cestovního letounu Aero 45
1 kus sportovního letounu E-114

Z leteckého materiálu:

24 kusů třistalitrových přídavných palivových nádrží
45 kusů integrálních palivových nádrží
15 kusů benzinových čerpadel
34 kusů listů vrtule

Rád bych věděl, kolik strojů z tohoto dodaného materiálu přežilo v nějaké podobě v Izraeli do dnešních dní, třeba jako muzejní kus. Pokud o tom někdo máte nějaké ponětí, přivítám jakoukoliv informqaci.

Tím to končí a není co dodat. Tyto dokumenty jsem dostal od příznivce, který mi je postoupil s tím, že je celkem jedno jak s nimi naložím. Myslím si, že jsem s nimi naložil dostatečně důstojně a že dokreslují celou tu krátkou, ale velmi významnou část našich dějin. Tedy akci „ Důvěrné Izrael“ která nakonec asi skutečně pomohla tomuto státu obstát ve válce, kterou vedl proti pěti arabským armádám.

Mohl bych ještě pokračovat, ale pro vysokou pracnost a splněný úkol který jsem dal sám sobě a který je spíše ilustrační povahy to nemá smysl. Třeba někdy jindy a při jiné příležitosti. I tak jsem vám zde předložil k prostudování celkově 43 dobových dokumentů a myslím si, že jen tak někde k nahlédnutí a sudiu k dispozici nejsou.

Zdraví vás Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
komisař
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 403
Registrován: 10/10/2008, 14:59
Bydliště: Český Krumlov

Příspěvek od komisař »

Dokument o letectvu a československé pomoci : Česká křídla nad Sionem

http://video.google.com/videoplay?docid ... 4076&hl=cs#

Jinak existuje pamětní deska v Praze, o které se již zmiňoval Pátrač, najdu a umístím jí sem

Obrázek
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“