Podle fotografií nejsou doposud předaná vozidla Ezugwu na podvozku Tatra.
V nepřetržitém provozu by se nechalo v Kopřivnici produkovat cca 3 500 vozidel (samozřejmě dle konfigurace), avšak většina zákazníků bude chtít zapojit svůj domácí průmysl v podílu odpovídajícímu objemu zakázky.
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 15/1/2021, 15:42
od Rase
Lokální výroba automobilů Tatra v Brazílii
Jak jsem nedávno zmiňoval onu svou myšlenku na lokální výrobu na Ukrajině, tak Tatra Trucks aktuálně oznámila, že plánuje expandovat na brazilském trhu. Vedle rozšíření spolupráce s brazilským obranným průmyslem by mělo letos dojít ke zřízení výrobního závodu přímo v Brazílii, který by produkoval automobily Tatra určené především pro tamní civilní trh. na obrázku vozidlo AV-VBL od společnosti AVIBRAS na Tatrováckém podvozku.
před dvěma léty jsem zde dával informaci o nákupu odtahových Tater 815-7 6x6.2 pro HZSr Moravskoslezského kraje. Na základě zkušeností s provozem se HZS rozhodlo tento speciál předělat na konfiguraci 8x8.2. Po tomto zásahu se předpokládá zlepšení jízdních vlastností odtahového vozidla při odtahu za pomocí zadních nůžek.
Tatra 8x8 s českou houfnicí DITA je nová zbraň ničivé síly. Má dostřel až 39 km
Podvozky kopřivnické Tatry jsou celosvětově používány pro vozidla nejrůznějších kategorií, přičemž na českou techniku se přirozeně rády spoléhají i domácí firmy. Například u výrobce hasičské techniky Kobit – THZ se nedávno předvedl speciál pro boj s požáry v těžkém terénu na základě Tatry Phoenix 6x6. Od šternberské firmy Excalibur Army však nyní přijíždí trochu jiný kalibr.
Menší info o dělostřeleckém tahači Tatra Force 6x6. Vypadá to, že Tatra a Nexter spolu dost spolupracují.
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 1/3/2021, 16:37
od El Diablo
CF Military: Nákladní vozidla Tatra pro belgickou armádu
27. 2. 2021 Jan Grohmann
Belgické ministerstvo obrany objednalo nákladní automobily CF Military na tatrováckých podvozcích 4×4 a 8×8. Současně pancéřované kabiny pro 40 % flotily dodá česká Tatra Defence Vehicles (TDV). Hlavním kontraktorem dodávek je ale nizozemská DAF Trucks NV.
Na letošní přehlídce u příležitosti Dne ozbrojených sil Zambie byla mj. představena i nová akvizice Zambijské armády, samohybné houfnice Elbit ATMOS M-46 na podvozku Tatra 6x6.
Samotný systém Elbit ATMOS M-46 je velmi zajímavý, kombinuje komponenty izraelské houfnice ATMOS s relativně zastaralým sovětským dělem M 46 ráže 130 mm.
Elbit tento systém vyvinul původně pro Ázerbájdžán, který však neprojevil zájem. Zambie je tak prvním a jediným uživatelem. https://www.armyweb.cz/clanek/den-ozbro ... d=12426272
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 15/9/2021, 20:14
od Rase
Tatra Force s vodíkovým pohonem již do tří let
Tatra brzy zahájí testy vozidla s vodíkovým pohonem a pokud vše půjde jak má, tak do tří let vyjede tuzemský náklaďák na vodík. Alternativní pohon pro ni vyvíjí v současné době pět firem pod hlavičkou výzkumné organizace ÚJV Řež, která spadá do energetické společnosti ČEZ. Projekt chce firma představit veřejnosti za pár týdnů. Nová Tatra by měla jezdit na elektromotor postavený na podvozku z řady Tatra Force. Zdrojem energie budou právě vodíkové palivové články. Kopřivnická automobilka zajistí kompletní integraci všech komponent a systémů pohonu. Dodá podvozek a kabinu. Prototyp vozu by se měl začít testovat v příštím roce. Tatra není jedinou automobilkou, která vodíkový nákladní vůz vyvíjí, stejný nápad má například společnost Man nebo německý Daimler. A právě proto, aby nebyla závislá na jejich motorech, chce mít svůj vlastní. A zatímco většina automobilek vypouští do světa stále více elektromobilů, Tatra tímto směrem nepůjde. Z alternativních paliv pro ni bude vodík vždy výhodnější. Ve srovnání s bateriovou elektromobilitou má totiž vodíkový pohon přednost v délce dojezdu a odpadá u něj i dlouhé nabíjení vozidla. Nicméně technologie vodíkového článku je složitější a dražší. Vedení společnosti ale doufá, že s masovým rozšířením těchto motorů přijde i pokles cen palivových článků a dalších komponent. Ve finále se tak vodíkový pohon vyrovná spalovacím motorům. Nákladní Tatra poháněná vodíkem by měla primárně sloužit zákazníkům v civilním sektoru, například těžařům. Projekt se proto zaměří i na eliminace vibrací, vývoj pokročilých vzduchových filtrů nebo optimalizaci startu za nízkých teplot.
A prosím ťa, cesta kam?
Už vidím PHMakov ako behajú s kryogennymi bandaskami v polnom postavení.
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 15/9/2021, 23:40
od Rase
kenavf:
Rase píše:Nákladní Tatra poháněná vodíkem by měla primárně sloužit zákazníkům v civilním sektoru
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 15/9/2021, 23:47
od kenavf
No ešte že tak, i keď aj to je zatiaľ silne neefektívne IMHO hlúposť. Ono totižto palivové články majú dosť obmedzenú životnosť, kedysi to vychádzalo u osobákov na nejakých cca 60000km( vyjadrenie vystavovateľa vodíkového elektromobilu pri osobnom rozhovore vo Frankfurte ale bolo to pred 13 rokmi tak sa možno o niečo zlepšili)
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 16/9/2021, 22:29
od kozlustechnykus
A kde se ten vodik vezme? Natahneme z Ruska dalsi trubku, aby bylo cim pohanet elektrarnu vyrabejici ten vodik?
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 16/9/2021, 22:37
od Scotty87
Výroba vodíku je přímo ideální úložiště energie. Mohlo by to pomoct k vyřešení problému obtížné regulovatelnosti větrníků a solárů.
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 16/9/2021, 22:53
od kenavf
A vieš vôbec ako sa vyrába vodík?
Re: Tatra Kopřivnice
Napsal: 16/9/2021, 23:35
od Scotty87
První kroky k zelenému vodíku
Mezitím, co v nejrůznějších institucích probíhají o zeleném vodíku sáhodlouhé diskuse, někteří se rozhodli jednat. Například dánská společnost GreenLab loni získala dotaci ve výši téměř 11 milionů euro na výstavbu technologie na výrobu a skladování zelené energie. Ve vznikajícím technologickém parku se má mimo jiné vyrábět vodík. Pokud vše půjde dobře, bude to vůbec největší zařízení na výrobu zeleného vodíku ve světě. Jako energetický zdroj poslouží hybridní větrná a fotovoltaická elektrárna. Vodík firma plánuje využít pro komerční dopravu a nabídne ho i zpracovatelskému průmyslu nejen v Dánsku, ale i v dalších zemích. Severská země by se tak mohla stát evropským lídrem ve výrobě zeleného vodíku.
Zelený vodík berou vážně i v Belgii. Zde se chystají využívat pro jeho výrobu přebytky z větrných elektráren. Nejdříve má vzniknout továrna na výrobu vodíku pomocí elektrolýzy poháněné energií z obnovitelných zdrojů. Na projektu pracují hned tři společnosti a výkon zařízení má být 50 MW. V roce 2025 už by však měl vodík vznikat pouze z přebytků větrné energie. Vodík z Belgie se má uplatnit v dopravě nebo ukládání energie, což je jedna z velkých výzev současné energetiky. Jednou z výhod vodíku je totiž možnost jeho dlouhodobého skladování, proto se nabízí jako ekologické a ekonomické řešení uchování přebytků energie na horší časy.
Zelený vodík berou vážně i Australané. Vláda totiž nedávno uvolnila 250 milionů dolarů do projektu na výrobu a vývoz této komodity. Nejdříve vznikne zařízení na výrobu zeleného vodíku pomocí elektrolýzy o výkonu 75 MW. Elektrolyzér je součástí první etapy plánovaných investic a projekt bude později rozšířen, aby produkci až dvacetkrát navýšil. Austrálie tak k sobě strhla celosvětovou pozornost, zvlášť proto, že zelený vodík plánuje především exportovat. „Naše ambice vyvážet zelený vodík si zasloužila celosvětovou pozornost. Má velký potenciál i s ohledem na tvorbu pracovních míst. Odemkne nám další exportní příležitosti na klíčových trzích, podpoří ekonomickou aktivitu v Asii,“ uvedl závěrem minulého roku australský premiér Steven Marshall.
