Napsal: 19/10/2009, 12:22
Historické dokumenty
Nástup Romanovců na carský stolec
Rusko
1613
rok 1605
Car a veliký kníže vší Rusi Boris Fjodorovič Godunov se svým otcem…, patriarchou vší Rus, … s celým osvíceným církevním sněmem…a s celou svou carskou radou uviděl, že se Bůh od nás spravedlivě odvrátil za naše hříchy, neboť všem známý a pověstný lotr, mnich, někdejší bojarský syn, přídomkem Otrepov, uprchnuv do Polska, prohlásil se za careviče Dmitrije, jenž, jak je všem známo, zemřel nešťastnou náhodou ve městě Ugliči, kde je také řádné pohřben. Proradný dravec obelhal krále polského a litevského, zosnoval spiknutí s některými pány, odvěkými nepřáteli ruské země a naší pravoslavné víry, přitáhl do dalších pohraničních měst s velikým vojskem, chtěje se zmocniti moskevské říše a vyhladit pravoslavnou křesťanskou víru a zavést prokletou latinskou víru papežskou. Bylo nařízeno, aby všude, ve svatých kostelech a na tržištích, byl proklet. Naše vojska byla velmi oslabena. Někteří se dali lotrem svést a přidali se k němu, … jiní se dlouhým vyčkáváním vyčerpali a vydali z peněžních prostředků. Rozešli se domů a naše voje se tak značně zmenšily. Mnozí lidí, mající velké (majetky), nekonají službu… První vyšli do boje ve velikém počtu proti vpádu nečistých nejen sluhové při kostelech a klášterech, nýbrž sami mniši, kněží, pořádně se ozbrojili a statečně se bili… A tak jsme nařídili: aby se všichni patriarchovi,… biskupovi a klášterní sluhové, kolik je jich schopných, co nejrychleji shromáždili ve velikém spěchu a ozbrojení a zásobeni aby šli do Kalugy k našim bojarům a vojvodům, …a ať (doma) zůstanou jen přestárlí a neschopní…
rok 1613
Velká metropole Ruska byla ve dvou dnech samý popel a bláto. Zachovaly se jen kamenné kostely a carský zámek, ve kterém bydleli carovi lidé. Právě tak, jako v celé zemi, byly ostatní kostely a domy postaveny ze dřevěných trámů. Všechno ze dřeva, i ta poslední čtvrtá obvodová zeď, která obklopovala město ze všech stran, … lehlo popelem… Rusové projevili svou sílu a povážlivě obléhali Moskvu, aby ji opět získali… Polský vojevůdce Chotkiewicz proto nemohl zásobovat pevnost proviantem, nedokázal odrazit útoky Moskvanů a osvobodit Poláky z pevnosti. Jeho vojsko se ze den ze dne zmenšovalo. Moskvané pak mnohými strašlivými útoky dobyli a obsadili zámek… Nato vše vraždili a ubíjeli strašným způsobem. Neušetřili ani vznešené Poláky, které mohli vyměnit za své zajatce v Polsku. Po opětovném získání carského sídla… zvolili ze svých vlastních řad vznešeného pána Michaila Fjodoroviče z rodu Romanovců za svého cara. Carův otec se jmenoval Fjodor Nikitič (…) Byl jmenován patriarchou. Spolu se Šujským a jeho bratry byl odvlečen do polského zajetí.
Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nástupem Michala III. Romanovce (1613-1645) na ruský carský trůn se ukončila doba tzv. smuty, tedy doba bojů o carský trůn po vymření rodu Rurikovců (1598). V době bezvládí usilovali o carský trůn i dva falešní následníci, Lžidimitrijové, kteří se vydávali za mladšího syna Ivana IV. Hrozného. Syn Ivana IV. – Dimitrij však ve skutečnosti zemřel již v roce 1591. Výše uvedený první text pak pochází z posledního roku vlády cara Borise Godunova (1598 – 1605), který byl regentem carství již od roku 1584. Godunov sice nepocházel z nejvyšších šlechtických kruhů, ale prokázal velké vladařské schopnosti, kterým se následní dva Lžidimitrijové nemohli vůbec rovnat. Druhý text pak pochází z doby vyhnání Poláků z Ruska a ustanovení Romanovců na trůn.
Nástup Romanovců na carský stolec
Rusko
1613
rok 1605
Car a veliký kníže vší Rusi Boris Fjodorovič Godunov se svým otcem…, patriarchou vší Rus, … s celým osvíceným církevním sněmem…a s celou svou carskou radou uviděl, že se Bůh od nás spravedlivě odvrátil za naše hříchy, neboť všem známý a pověstný lotr, mnich, někdejší bojarský syn, přídomkem Otrepov, uprchnuv do Polska, prohlásil se za careviče Dmitrije, jenž, jak je všem známo, zemřel nešťastnou náhodou ve městě Ugliči, kde je také řádné pohřben. Proradný dravec obelhal krále polského a litevského, zosnoval spiknutí s některými pány, odvěkými nepřáteli ruské země a naší pravoslavné víry, přitáhl do dalších pohraničních měst s velikým vojskem, chtěje se zmocniti moskevské říše a vyhladit pravoslavnou křesťanskou víru a zavést prokletou latinskou víru papežskou. Bylo nařízeno, aby všude, ve svatých kostelech a na tržištích, byl proklet. Naše vojska byla velmi oslabena. Někteří se dali lotrem svést a přidali se k němu, … jiní se dlouhým vyčkáváním vyčerpali a vydali z peněžních prostředků. Rozešli se domů a naše voje se tak značně zmenšily. Mnozí lidí, mající velké (majetky), nekonají službu… První vyšli do boje ve velikém počtu proti vpádu nečistých nejen sluhové při kostelech a klášterech, nýbrž sami mniši, kněží, pořádně se ozbrojili a statečně se bili… A tak jsme nařídili: aby se všichni patriarchovi,… biskupovi a klášterní sluhové, kolik je jich schopných, co nejrychleji shromáždili ve velikém spěchu a ozbrojení a zásobeni aby šli do Kalugy k našim bojarům a vojvodům, …a ať (doma) zůstanou jen přestárlí a neschopní…
rok 1613
Velká metropole Ruska byla ve dvou dnech samý popel a bláto. Zachovaly se jen kamenné kostely a carský zámek, ve kterém bydleli carovi lidé. Právě tak, jako v celé zemi, byly ostatní kostely a domy postaveny ze dřevěných trámů. Všechno ze dřeva, i ta poslední čtvrtá obvodová zeď, která obklopovala město ze všech stran, … lehlo popelem… Rusové projevili svou sílu a povážlivě obléhali Moskvu, aby ji opět získali… Polský vojevůdce Chotkiewicz proto nemohl zásobovat pevnost proviantem, nedokázal odrazit útoky Moskvanů a osvobodit Poláky z pevnosti. Jeho vojsko se ze den ze dne zmenšovalo. Moskvané pak mnohými strašlivými útoky dobyli a obsadili zámek… Nato vše vraždili a ubíjeli strašným způsobem. Neušetřili ani vznešené Poláky, které mohli vyměnit za své zajatce v Polsku. Po opětovném získání carského sídla… zvolili ze svých vlastních řad vznešeného pána Michaila Fjodoroviče z rodu Romanovců za svého cara. Carův otec se jmenoval Fjodor Nikitič (…) Byl jmenován patriarchou. Spolu se Šujským a jeho bratry byl odvlečen do polského zajetí.
Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nástupem Michala III. Romanovce (1613-1645) na ruský carský trůn se ukončila doba tzv. smuty, tedy doba bojů o carský trůn po vymření rodu Rurikovců (1598). V době bezvládí usilovali o carský trůn i dva falešní následníci, Lžidimitrijové, kteří se vydávali za mladšího syna Ivana IV. Hrozného. Syn Ivana IV. – Dimitrij však ve skutečnosti zemřel již v roce 1591. Výše uvedený první text pak pochází z posledního roku vlády cara Borise Godunova (1598 – 1605), který byl regentem carství již od roku 1584. Godunov sice nepocházel z nejvyšších šlechtických kruhů, ale prokázal velké vladařské schopnosti, kterým se následní dva Lžidimitrijové nemohli vůbec rovnat. Druhý text pak pochází z doby vyhnání Poláků z Ruska a ustanovení Romanovců na trůn.