PALBA.CZ

Řekl bych, že to je totéž, akorát tam pro lepší prodejnost zaměnili "Luftwaffe", za původní "Werkpiloten".
Jestli to je opravdu ono, tak taky není pravda, že by tam nebyla propaganda. Cituju: "Úspěchy v bývalém Polsku, rychlé obsazení Dánska, závodní tempo postupu německých pluků v Norsku a ničivé bitvy na západě by byly bývaly nemyslitelné, kdyby za vojskem a námořnictvem nebylo stálo letectvo, vycvičené a vyškolené důkladnou mírovou prací". Pozn.: To myslí Guerniku? Každopádně oslavuje válečné zločiny - přepadení cizího státu bez vyhlášení války.
Nebo "Mladé německé letectvo je nejsilnější a nejúdernější na světě... Válka prokázala, že není lepšího letounu nad německý."

Atd., atd., ale pravda na zmínku o NSDAP, nebo o Hitlerovi jsem tam nenarazil

Díky za upřesnění.

Na tomto odkazu je možné si volně stáhnout diplomovou práci Jana Schustera nazvanou První námořní zákon německé císařské flotily. Jak už název napovídá, práce se podrobně zaobírá přípravou, prosazením a obsahem námořního zákona, který stál na počátku britsko-německých závodů ve zbrojení, jakožto i osobností jeho tvůrce admirála Tirpitze: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/81570

Jo dobré, že na našem knižním trhu přibývá knih věnujících se éře plachetních lodí od českých autorů. Letos mě zaujaly tyto publikace:

xxx

První nám přináší životopis britského admirála Sidney Smithe, který měl velký podíl na krachu Napoleonova egyptského tažení a druhá popisuje britsko-francouzské námořní střety během Války o rakouské dědictví, Sedmileté války a Americké váky za nezávislost.

Děkuji zy tipy.

Není zač. Můžeš zkusit ještě knihu Lvi na vlnách od mého oblíbeného autora Václava Králíčka. Ta se věnuje první fázi bojů mezi Velkou Británií a revoluční Francií na Atlantickém oceánu.

Obsluhoval som MiG-y - Život pozemných špecialistov pri lietadlách MiG-21, 23 a 29

Po vydaní úspešného titulu Lietali sme MiG-29 prichádza ďalšia novinka z tejto oblasti, kniha Obsluhoval som MiG-y od Vladimíra Koláčka. Autor skončil Vysokú vojenskú leteckú školu v roku 1985 a svoju profesionálnu kariéru začínal ako technik lietadla MiG-23 v 11. stíhacom leteckom pluku v Žatci. Formou samostatných osobných príbehov a miestami až intímnych zážitkov či úvah približuje čitateľom nielen službu a život pozemných špecialistov letectva v československej armáde, ale neskôr aj príchod na Slovensko, kde sa ako odborník inžiniersko-leteckej služby podieľal na budovaní novodobého slovenského vojenského letectva. Svoje rozprávanie končí odchodom do civilného sektora v roku 2004 a príbehmi, ktoré s týmto obdobím súvisia.

https://www.press.sk/letectvo-53/obsluh ... ietadlach/

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Kdo se zajímá o Dyatlovovu výpravu, tak má dobrou příležitost zjistit víc o nové teorii (nevypadá zle a možná to rozlouskli).
https://www.amazon.com/1079-overwhelmin ... 08VF5Y5SZ/

Kniha je zdarma, časově omezeno do 1.10.
Doporučuju konzultovat s online materiály a doplněními na https://dyatlovpass.com/

bat píše:Kdo se zajímá o Dyatlovovu výpravu, tak má dobrou příležitost zjistit víc o nové teorii (nevypadá zle a možná to rozlouskli).
https://www.amazon.com/1079-overwhelmin ... 08VF5Y5SZ/

Kniha je zdarma, časově omezeno do 1.10.
Doporučuju konzultovat s online materiály a doplněními na https://dyatlovpass.com/

Další z konspiračních teorií + zadarmo? Mě spíše zaujalo poslední dobou toto (zatím asi pro mě nejpřijatelnější verze, byť fandové různých exotických vysvětlení budou asi zklamáni): https://www.newyorker.com/magazine/2021 ... een-solved

Mary Heimann: Československo – stát, který zklamal.

Aká je temná stránka Československa

Heimannová ponúka dejinný náhľad z inej perspektívy, než je ten zavedený našou historiografiou. Do veľkej miery búra mýtus o prvej republike ako o oáze demokracie, aj o Československu ako nevinnej obeti mocností.
Po dvojročnom pátraní v českých aj slovenských archívoch postupne skladá mozaiku štátu, ktorý sa dvakrát rozpadol a ktorý v priebehu dvadsiateho storočia sedemkrát zmenil meno, niekoľkokrát aj politický režim a z jeho územia zmizlo takmer päť miliónov obyvateľov.

Podľa Heimannovej bol vopred odsúdený na zánik, pretože vznikol na politickom podvode (Masarykovo rozbitie Rakúska), falošnej ideológii (čechoslovakizmus) a navyše bol sužovaný – predovšetkým v tzv. prvej republike – českým šovinizmom.
Československý štát bol založený na princípoch demokracie a vytvorený podľa vzoru francúzskej ústavy, ale v priebehu sotva jednej generácie sa ocitol na ceste k totalitnému štátu, ktorým potom bol takmer po zvyšok svojej existencie.

Heimannová nespochybňuje fakt, že štát bol naozaj obeťou – v prvom prípade v dôsledku rozpínavosti Nemecka, v druhom Sovietskeho zväzu –, no zároveň presvedčivo argumentuje, prečo bol aj vinníkom.
Americká historička prináša iný, nestranný pohľad na naše dejiny, pohľad zvonku. Anglický originál vyšiel pod hlavičkou renomovanej Yalovej univerzity, bude teda dlho ovplyvňovať mladších historikov nielen anglosaského sveta.

Pre nás však môže byť poučením, že pri hľadaní svojho miesta v Európe potrebujeme poznať a spracovať aj temnú stranu svojej histórie. Aj za cenu toho, ako píše Petr Pithart v anotácii na prebale knihy, že to bude bolieť.


https://komentare.sme.sk/c/22773585/aka ... enska.html

re: Mary Heimann: Československo – stát, který zklamal.
Není to žádná horká novinka a doporučuji si najít i recenze, které odhalují faktické chyby v práci a předem danou negativní premisu. Když si před závorku vytkneš mínus, pak v závorce můžeš mít i plusy a výsledek je daný.

Jinak mně baví vyzdvihování viny a politických chyb Československa a jmenovitě Beneše v té době. Pro porovnání: Jakých strašných chyb se dopustily reprezentace Polska, Rakouska, Belgie, Lucemburska, Holandska, Dánska, Norska, Francie že je Třetí říše přepadla a okupovala? Co dělali jejich Masarykové a Benešové tak špatně?

Asi niet faktickej monografie bez chýb. Pohľad zvonku je však viac ako potrebný a vítaný.

To ze aj inde robili chyby, asi neznámena, ze tie domáce budeme ignorovať. Najprv si zametme pred vlastným prahom, potom pozerajme po susedoch.

Juraj Tichý píše:Asi niet faktickej monografie bez chýb. Pohľad zvonku je však viac ako potrebný a vítaný.

To ze aj inde robili chyby, asi neznámena, ze tie domáce budeme ignorovať. Najprv si zametme pred vlastným prahom, potom pozerajme po susedoch.

Vidím, že jsi nepochopil základní: Hitlerova agresivita a chtivost po světovládě - potom bylo jedno, jaké "chyby" kdo dělal.

A pokud víš, že "Asi niet faktickej monografie bez chýb", pak se sluší prostudovat si i další prameny a pokusit se prezentovat objektivní názor.

seabee: neviem prečo sa so mnou hadas?
Toto vlákno slúži na odporúčanie kníh, nie na polemizovanie ci je kniha pravdivá alebo chybná.

To ze si knihu prečítaš, nemusíš s ňou súhlasiť.
Ani si ju prečítať vlastne nemusíš. Je to cisto na tebe a na každom z nás.

Knihu Mary Heimann je dobré si přečíst hlavně proto, že poskytuje pro nás neobvyklý úhel pohledu na naše dějiny. To je samo o sobě velmi cenné, protože to rozšíří naše obzory a umožní to zamyslet se nad věcmi, které by nás předtím třeba ani nenapadli. Pokud jsou tam faktické chyby, je potom dobré si je doplnit četbou jiných prací, ale současně i ty už můžeme zkoumat tímto pohledem. Je to podobné, jako si přečíst knihu Stalin a Roosevelt - Portrét partnerství od Susan Butlerové. Ta také obsahuje obrovské množství faktických chyb (či přesněji ignorování faktů), ale právě pro tu možnost seznámení se s pohledem na toto období, který Butlerová prezentuje, je přínosné, protože člověk potom snáze pochopí některé historické děje či postoj.

Když ono je hodně těžké pokračovat v četbě, když na prvních stranách narazíš na zjevné nepravdy, nedej Bože neznalost, či ahistorická tvrzení (viz výše). Další četba je pak podobna spíše sebemrskačství, ztrátě času. Jako, i čtení dávno vyluštěných křížovek je přínosné, ale.

Obecně myšleno.

Když už tak hezky debatujete o knize Mary Heimann. Kdo z Vás ji četl?

Já ne, proto píši obecně myšleno.

Dzin píše:Knihu Mary Heimann je dobré si přečíst hlavně proto, že poskytuje pro nás neobvyklý úhel pohledu na naše dějiny. To je samo o sobě velmi cenné, protože to rozšíří naše obzory a umožní to zamyslet se nad věcmi, které by nás předtím třeba ani nenapadli.

Stoprocentní souhlas - ale pokaždé, kdy člověka něco zarazí, nebo překvapí, je nutné si ověřit i jiné prameny.
Příklad: Zemakt uvádí odkaz na rozhovor s historikem Robertem Kvačkem, který m.j. kritizuje hyperkritickou knihu o české historii "Češi v dějinách nové doby" od kolektivu autorů Podiven. Tam se třeba uvádí, že česká obrozenecká elita se otevírala evropským kulturním trendům s výjimkou Německa, které okázale ignorovala. V nedávné TV Historii.cz, věnované Nerudovi a Havlíčkovi ale tři literární historikové uváděli různé příklady, že oba se inspirovali německými umělci a tiskovinami (nikoliv výhradně) a nijak se tím netajili. Přitom ta diskuze nebyla zaměřená na kritiku Podivena - vůbec se o práci nezmínili.

To: gogo74 - Já ji četl a proto jsem se ozval.