7) souhlas s Cassiem. B-135 by se mohla dostat do výzbroje tak v roce 1940. Kdyby všechno klapaloa byla ji dána priorita, tak možná v druhé polovině roku 1939. B-35 někdy v polovině roku 1939. Ale tohle jsou mé osobní a VELMI optimistické odhady. Nehledě na to, že technická převaha těchto letounů proti Bf 109 je diskutabilní. Naopak taktická výhoda Luftwaffe je fakt (západní spojenci se takticky začali dotahovat někdy v letech 1941/1942, Sověti v menším množství za Pokryškina).
Na Španělsko je třeba nahlížet ne jako na skupinku perfektně vycvičených vojáků, ale na skupinku perfektně vycvičených učitelů předávajících své zkušenosti dále. Nicméně "Španělsko" je dnes většinou chybně interpretováno právě jako "tvorba zkušených vojáků", ne učitelů.
Nicméně jak jsem již psal: jsem přesvědčený o neschopnosti Luftwaffe vést strategickou ofenzivu. Naopak síla taktického (a především střemhlavého) letectva po Španělsku nesmírně vzrostla.
Německé představy a možnosti při útoku na čs. opevnění 1938
Taktický schopnosti luftwaffe proti opevnění byly k ničemu. Střemhlavý bombardéry sice byly přesný, ale zasáhnout lehčí objekty byl problém a proti TO zase neměly dost velkou nosnost.7) souhlas s Cassiem. B-135 by se mohla dostat do výzbroje tak v roce 1940. Kdyby všechno klapaloa byla ji dána priorita, tak možná v druhé polovině roku 1939. B-35 někdy v polovině roku 1939. Ale tohle jsou mé osobní a VELMI optimistické odhady. Nehledě na to, že technická převaha těchto letounů proti Bf 109 je diskutabilní. Naopak taktická výhoda Luftwaffe je fakt (západní spojenci se takticky začali dotahovat někdy v letech 1941/1942, Sověti v menším množství za Pokryškina).
Na Španělsko je třeba nahlížet ne jako na skupinku perfektně vycvičených vojáků, ale na skupinku perfektně vycvičených učitelů předávajících své zkušenosti dále. Nicméně "Španělsko" je dnes většinou chybně interpretováno právě jako "tvorba zkušených vojáků", ne učitelů.
Nicméně jak jsem již psal: jsem přesvědčený o neschopnosti Luftwaffe vést strategickou ofenzivu. Naopak síla taktického (a především střemhlavého) letectva po Španělsku nesmírně vzrostla.
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3767
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Piloti Ju 87 byli schopni uštědřit za bezvětří přímý zásah i stojícímu tanku. Ju 87 B, které v inkriminovanou dobu přicházely do výzbroje, byly po drobné úpravě schopny nést 1000 kg pumu (i když závěsník asi v roce 1938 připraven nebyl, puma zřejmě taky ne). Zcela běžně pak 500 kg bez jakýchkoliv taktických omezení. Tudíž když se v tomto článku operuje s 250 kg pumou, tak mi to přijde jako srovnání neúplné.
Limitem Luftwaffe by v tomto směru nejspíše bylo samotné množství pum, které měly k danému konfliktu připraveny, byť podrobnosti neznám. Otázkou také zůstává schopnost Luftwaffe vybudovat leteckou nadvládu potřebnou právě k použití Ju 87. Věřím, že při déle trvajícím konfliktu by toho schopna byla.
Limitem Luftwaffe by v tomto směru nejspíše bylo samotné množství pum, které měly k danému konfliktu připraveny, byť podrobnosti neznám. Otázkou také zůstává schopnost Luftwaffe vybudovat leteckou nadvládu potřebnou právě k použití Ju 87. Věřím, že při déle trvajícím konfliktu by toho schopna byla.
-
Cassius Chaerea
- Kapitán
- Příspěvky: 1247
- Registrován: 19/9/2007, 10:52
Je otázkou jestli by bylo nutné ničit kulometné "řopíky" štukama, či jinejma letounama, ty by se nejspíše soustředili na ničení postavení našeho dělostřelectva a jakékoli techniky v blízkosti průlomu. Pro tankové hroty by samotné "řopíky" s kulometnou obranou nebyly problém.
Naposledy upravil(a) Cassius Chaerea dne 10/1/2008, 17:11, celkem upraveno 1 x.
Mnichov - aneb co mu předcházelo
ad 7) http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=37371#37371
ad 8) Ale ne. Beneš + Hodžova vláda souhlasila (samozřejmě na to neměla žádný mandát) s výsledky berchtesgadenského jednání (Hitler + CHAMBERLAIN), kdy ČSR se měla vzdát oblastí s více než 50% německého obyvatelstva.
Vláda generála Syrového tento souhlas tragicky neodvolala a Mnichov byl již jen logických vyústěním - dříve dohodnutého. Často se na to zapomíná, že dohoda byla Hitler-Chamberlain, Mnichov to jen potvrdil.
Jinak ještě v květnu 1938 nám Francie a Británie podporu potvrdily. Co psal dobový francouzský tisk si jistě najdeš.
Jinak zde je velmi zajímavé, že mobilizace byla inicializována CHAMBERLAINEM, telegrafní depeší, že by mu „NEPORADIL NEMOBILIZOVAT“. Cíl to mělo jediný - zabezpečit to, aby nemohl nastat státní převrat (odsun mladých lidí na pozice).
ad 8) Ale ne. Beneš + Hodžova vláda souhlasila (samozřejmě na to neměla žádný mandát) s výsledky berchtesgadenského jednání (Hitler + CHAMBERLAIN), kdy ČSR se měla vzdát oblastí s více než 50% německého obyvatelstva.
Vláda generála Syrového tento souhlas tragicky neodvolala a Mnichov byl již jen logických vyústěním - dříve dohodnutého. Často se na to zapomíná, že dohoda byla Hitler-Chamberlain, Mnichov to jen potvrdil.
Jinak ještě v květnu 1938 nám Francie a Británie podporu potvrdily. Co psal dobový francouzský tisk si jistě najdeš.
Jinak zde je velmi zajímavé, že mobilizace byla inicializována CHAMBERLAINEM, telegrafní depeší, že by mu „NEPORADIL NEMOBILIZOVAT“. Cíl to mělo jediný - zabezpečit to, aby nemohl nastat státní převrat (odsun mladých lidí na pozice).
-
Ramon
- nadpraporčík
- Příspěvky: 432
- Registrován: 18/9/2007, 17:30
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
S 250 kg pumou se operuje asi proto, že Ju 87B měli Němci myslím jenom 10. Takže útoky by prováděly hlavně Ju 87A a ty mohly nést 500 kg pumy jen pokud nechaly na zemi zadního střelce.Hans S. píše:Piloti Ju 87 byli schopni uštědřit za bezvětří přímý zásah i stojícímu tanku. Ju 87 B, které v inkriminovanou dobu přicházely do výzbroje, byly po drobné úpravě schopny nést 1000 kg pumu (i když závěsník asi v roce 1938 připraven nebyl, puma zřejmě taky ne). Zcela běžně pak 500 kg bez jakýchkoliv taktických omezení. Tudíž když se v tomto článku operuje s 250 kg pumou, tak mi to přijde jako srovnání neúplné.
Limitem Luftwaffe by v tomto směru nejspíše bylo samotné množství pum, které měly k danému konfliktu připraveny, byť podrobnosti neznám. Otázkou také zůstává schopnost Luftwaffe vybudovat leteckou nadvládu potřebnou právě k použití Ju 87. Věřím, že při déle trvajícím konfliktu by toho schopna byla.
Tady jsem trochu zmatený. Rok 1944? Není to nějaký omyl, překlep?
Jestliže budeme mluvit o válce o Karelskou šíji, pak se do stáváme do zimy 1939 – 1940. S pokračaváním v letech 1941-1944, ale to už si myslím, že je přece jenom o něčem jiném.
Srovnávat případnou válku ve střední evropě s válkou na Karelské šíji mi nepřipadá možné. Podmínky, a to hlavně přírodní, jsou nesrovnatelné Je sice pravda, že v oblasti nejsou hory, ale močály, jezera a později sníh. Masa tanků, které nasadili, byla pro dané podmínky zcela nevhodná. Mimo cesty byly nepoužitelné a těch několik málo komunikací, které mohly využít, se dalo bez větších problémů zablokovat.
A když k tomu připočtu nesrovnatelně rozdílnou úroveň ruského a německého vojáka, o velení ani mluvit nebudu, pak se mi to prostě jeví jako dvě značně rozdílné situace.
Ad1:) To ovšem platilo jen pro některé druhy zbraní. Rozdíl v počtu divizí
na obou stranách dokazuje opak.
ad 2) To je samozřejmě pravda, jenže to je prvně musím mít
ad 3) Souhlas. Ale to bylo až po převedení většiny výroby na válečnou
produkci v letech 39 - 41
ad 4) Já si myslím, že v r.1938 na tom byli náckové ve své domácí pozici
více než dobře.Samozřejmě, že po Mnichově to bylo lepší.
Útočná válka pokud se nepodaří rychle vyhrát, kazí morálku.
Toto je sice obecně platný imperativ, ale myslím, že se na němce
moc nevztahuje. Útočná válka se nepovedla ani v roce 1914 a přesto
vydržela německá morálka až do r. 1918.
Konečně i běhen 2.sv. to dokázali.
ad 5) To je snad pravděpodobné, ale vím od přímého účastníka mibilizace,
jak v Brně rozháněli vojáky německé národnosti, kteří si v
hospodách strhávali výložky a hajlovali. Muselo na to být nasazeno
několik pohotovostních oddílů armády a četnictva. Ještě vzpomínal
jak s nima zametli. A jak se pak po dalších 5 let děsil, kdy na něj
nějaký němec ukáže. Kolik jich opravdu bylo ovšem nevím.
ad 6) Jak moc bylo Polsko problémem Beneše si netroufám řísi, ale
každopádně mi připadá, že se cítilo na víc, než mělo.Malá dohoda už
byla v té době pasé.
ad 7) Letecké údery v roce 1939 měly zásadní charakter ve vývoji
konfliktu. Je jasné, že za ten rok německé letectvo posílilo, ale v
oblasti taktiky použití letectva se určitě mnoho nezměnilo. A i v
r.1938 byla jeho převaha evidentní.
Přechod průmyslu na válečné koleje není otázkou dnů nebo týdnů. A
jaký nakonec přechod, když z většiny významnějších továren jsou
doutnající trosky. Netroufám si říci jak dobrá byla Legie Condor, ale
jednu výhodu v každém případě měla.
Zkušenost.
Část sil Německa by byla určitě vázána na hranicích Francie, ale vzhledem k poměru počtu divizí by to na celkový vývoj nemělo valný vliv. Mmožnosti, že by se nakonec Francie přece jenom rozhodla pro válku se mi nechce věřit. Francie válku nechtěla a to jako celek. Stačí si přečíst některé paměti našich vojáků, kteří se po pádu Polska do Francie dostali. A pohled Evropy jako takové? Češi dělají problémy a bude z toho nějaký mazec.
3.10.1939 byla jiná situace. Anglie a Francie poskytly po obsazení zústatku Československa Polsku záruky bezpečnosti, kterým třeba Anglie nebyla schopna dostát. Ale ani ty nehodlaly splnit a důvod vyhlášení válečného stavu je podle mě jinde. Ale to by bylo na delší, spekulativní a značně kontroverzní článek.
Jestliže budeme mluvit o válce o Karelskou šíji, pak se do stáváme do zimy 1939 – 1940. S pokračaváním v letech 1941-1944, ale to už si myslím, že je přece jenom o něčem jiném.
Srovnávat případnou válku ve střední evropě s válkou na Karelské šíji mi nepřipadá možné. Podmínky, a to hlavně přírodní, jsou nesrovnatelné Je sice pravda, že v oblasti nejsou hory, ale močály, jezera a později sníh. Masa tanků, které nasadili, byla pro dané podmínky zcela nevhodná. Mimo cesty byly nepoužitelné a těch několik málo komunikací, které mohly využít, se dalo bez větších problémů zablokovat.
A když k tomu připočtu nesrovnatelně rozdílnou úroveň ruského a německého vojáka, o velení ani mluvit nebudu, pak se mi to prostě jeví jako dvě značně rozdílné situace.
Ad1:) To ovšem platilo jen pro některé druhy zbraní. Rozdíl v počtu divizí
na obou stranách dokazuje opak.
ad 2) To je samozřejmě pravda, jenže to je prvně musím mít
ad 3) Souhlas. Ale to bylo až po převedení většiny výroby na válečnou
produkci v letech 39 - 41
ad 4) Já si myslím, že v r.1938 na tom byli náckové ve své domácí pozici
více než dobře.Samozřejmě, že po Mnichově to bylo lepší.
Útočná válka pokud se nepodaří rychle vyhrát, kazí morálku.
Toto je sice obecně platný imperativ, ale myslím, že se na němce
moc nevztahuje. Útočná válka se nepovedla ani v roce 1914 a přesto
vydržela německá morálka až do r. 1918.
Konečně i běhen 2.sv. to dokázali.
ad 5) To je snad pravděpodobné, ale vím od přímého účastníka mibilizace,
jak v Brně rozháněli vojáky německé národnosti, kteří si v
hospodách strhávali výložky a hajlovali. Muselo na to být nasazeno
několik pohotovostních oddílů armády a četnictva. Ještě vzpomínal
jak s nima zametli. A jak se pak po dalších 5 let děsil, kdy na něj
nějaký němec ukáže. Kolik jich opravdu bylo ovšem nevím.
ad 6) Jak moc bylo Polsko problémem Beneše si netroufám řísi, ale
každopádně mi připadá, že se cítilo na víc, než mělo.Malá dohoda už
byla v té době pasé.
ad 7) Letecké údery v roce 1939 měly zásadní charakter ve vývoji
konfliktu. Je jasné, že za ten rok německé letectvo posílilo, ale v
oblasti taktiky použití letectva se určitě mnoho nezměnilo. A i v
r.1938 byla jeho převaha evidentní.
Přechod průmyslu na válečné koleje není otázkou dnů nebo týdnů. A
jaký nakonec přechod, když z většiny významnějších továren jsou
doutnající trosky. Netroufám si říci jak dobrá byla Legie Condor, ale
jednu výhodu v každém případě měla.
Zkušenost.
Část sil Německa by byla určitě vázána na hranicích Francie, ale vzhledem k poměru počtu divizí by to na celkový vývoj nemělo valný vliv. Mmožnosti, že by se nakonec Francie přece jenom rozhodla pro válku se mi nechce věřit. Francie válku nechtěla a to jako celek. Stačí si přečíst některé paměti našich vojáků, kteří se po pádu Polska do Francie dostali. A pohled Evropy jako takové? Češi dělají problémy a bude z toho nějaký mazec.
3.10.1939 byla jiná situace. Anglie a Francie poskytly po obsazení zústatku Československa Polsku záruky bezpečnosti, kterým třeba Anglie nebyla schopna dostát. Ale ani ty nehodlaly splnit a důvod vyhlášení válečného stavu je podle mě jinde. Ale to by bylo na delší, spekulativní a značně kontroverzní článek.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Geo - zmatený být můžeš, v tom Tě nikdo nebrání.
Těch rovin v ČSR 1938 - kolik je jich?
To počasí?
Ta vynalézavost?
Ta špičková práce rozvědek - nejen AČR, ale i...?
Politika!!!!
Nechci to pískat.
Agresor totiž pro Evropu byla ČSR. Ta potlačovala menšiny, ta vyhlásila mobilizaci, ta chtěla bojovat....
Možná bych měl doplnit, že se pokusím postupně zde nešvary slova " Demokracie" - budu se snažit je lepší slovo - demokracie - doplním o fakta 1920 -1944. Obrana - neobrana. Né nepískám.
Prvně si řekněme fakta.
Začneme fašismem, pak nacismus. Demokracie bude mít krátké kalhoty hodně dlouho - pokud jde o demokracii!!! No a bolševismus - o tom něco málo padlo...
Těch rovin v ČSR 1938 - kolik je jich?
To počasí?
Ta vynalézavost?
Ta špičková práce rozvědek - nejen AČR, ale i...?
Politika!!!!
Nechci to pískat.
Agresor totiž pro Evropu byla ČSR. Ta potlačovala menšiny, ta vyhlásila mobilizaci, ta chtěla bojovat....
Možná bych měl doplnit, že se pokusím postupně zde nešvary slova " Demokracie" - budu se snažit je lepší slovo - demokracie - doplním o fakta 1920 -1944. Obrana - neobrana. Né nepískám.
Prvně si řekněme fakta.
Začneme fašismem, pak nacismus. Demokracie bude mít krátké kalhoty hodně dlouho - pokud jde o demokracii!!! No a bolševismus - o tom něco málo padlo...
Nic osobního, ale opětovně si pleteme pojmy a dojmy. Po Mnichovu se vývoj všech nových typů poněkud zvolnil. Jinak B 35.3 (tedy 3. prototyp se zatahovacím podvozkem, zaměřovačem, vyřešenou instalací výzbroje a výstroje a překonstruovanou nádrží) byl etalonem pro sériovou výrobu. Ostatní typy k ní měly dále, ale mezeru zacelují licenční B-71.Hans S. píše:7) souhlas s Cassiem. B-135 by se mohla dostat do výzbroje tak v roce 1940. Kdyby všechno klapaloa byla ji dána priorita, tak možná v druhé polovině roku 1939. B-35 někdy v polovině roku 1939. Ale tohle jsou mé osobní a VELMI optimistické odhady. Nehledě na to, že technická převaha těchto letounů proti Bf 109 je diskutabilní. Naopak taktická výhoda Luftwaffe je fakt (západní spojenci se takticky začali dotahovat někdy v letech 1941/1942, Sověti v menším množství za Pokryškina).
Na Španělsko je třeba nahlížet ne jako na skupinku perfektně vycvičených vojáků, ale na skupinku perfektně vycvičených učitelů předávajících své zkušenosti dále. Nicméně "Španělsko" je dnes většinou chybně interpretováno právě jako "tvorba zkušených vojáků", ne učitelů.
Nicméně jak jsem již psal: jsem přesvědčený o neschopnosti Luftwaffe vést strategickou ofenzivu. Naopak síla taktického (a především střemhlavého) letectva po Španělsku nesmírně vzrostla.
Jinak netvořme v typech chaos, B 35 měla mít motor HS-12Ycrs, B 135 nový HS-1000Y (a ten byl teprve na brzdě).
Obávám se, že sláva štuk, v tomto případě Antonů (Berty stále nebyly k dispozici), by se jaksi ... nekonala.
Neexistují zoufalé situace, existují pouze zoufalí lidé.
-
Cassius Chaerea
- Kapitán
- Příspěvky: 1247
- Registrován: 19/9/2007, 10:52
Těch rovin v ČSR 1938 - kolik je jich?
To počasí?
Ta vynalézavost?
Ta špičková práce rozvědek - nejen AČR, ale i...?
Ten rozdíl není v tom v kolika rovinách vnímáme. Rozdíl je v pojmech, které se tady často směšují. Jedním je taktika(taktické možnosti). Pevnosti, výzbroj, výstroj atd. Z taktického hlediska bylo možno dokázat mnohé(snad), stejně jako to dokázali Finové, ale ze strategického hledisko by to muselo zákonitě dopadnout stejně.
Politika!!!!
Politika to je počátek strategie(pozor!!! to neplatí pro diplomacii). Strategii tvoří politici a vrchní velení. Jak použít konkrétní bunkr je už zase jen taktika. Jak odhodlaně(vynalézavě), či naopak, by mohl kdo bojovat je v případě, že k danému boji nedošlo, pouhá spekulace. Nic proti obrazotvornosti, ale není možno porušovat nejzákladnější strategicko/taktické postuláty jen proto, že jinak by to bylo hezčí. Z tohoto pohledu má pravdu Rosomák, jen s tou výhradou (podle mého názoru), že podceňuje evidentní nerovnováhu sil a spekulativně "doufá", že by se nakonec někdo rozhoupal k pomoci. Stejně tak nelze předpokládat, že by československé velení na tom bylo lépe, tváří tvář bleskové válce, než ostatní Evropa.
Takže problém není v jednotlivých bodech, v těch se zásadě sejdeme, ale v tom kam je zařadit. Tedy jakou jim v celkovém kontextu přičíst důležitost. Taktika je věc zajímavá a v okamžiku a v místě boje důležitá, ale z globálního strategického pohledu druhořadá. Taktika je produktem
strategie. Ne naopak.
To počasí?
Ta vynalézavost?
Ta špičková práce rozvědek - nejen AČR, ale i...?
Ten rozdíl není v tom v kolika rovinách vnímáme. Rozdíl je v pojmech, které se tady často směšují. Jedním je taktika(taktické možnosti). Pevnosti, výzbroj, výstroj atd. Z taktického hlediska bylo možno dokázat mnohé(snad), stejně jako to dokázali Finové, ale ze strategického hledisko by to muselo zákonitě dopadnout stejně.
Politika!!!!
Politika to je počátek strategie(pozor!!! to neplatí pro diplomacii). Strategii tvoří politici a vrchní velení. Jak použít konkrétní bunkr je už zase jen taktika. Jak odhodlaně(vynalézavě), či naopak, by mohl kdo bojovat je v případě, že k danému boji nedošlo, pouhá spekulace. Nic proti obrazotvornosti, ale není možno porušovat nejzákladnější strategicko/taktické postuláty jen proto, že jinak by to bylo hezčí. Z tohoto pohledu má pravdu Rosomák, jen s tou výhradou (podle mého názoru), že podceňuje evidentní nerovnováhu sil a spekulativně "doufá", že by se nakonec někdo rozhoupal k pomoci. Stejně tak nelze předpokládat, že by československé velení na tom bylo lépe, tváří tvář bleskové válce, než ostatní Evropa.
Takže problém není v jednotlivých bodech, v těch se zásadě sejdeme, ale v tom kam je zařadit. Tedy jakou jim v celkovém kontextu přičíst důležitost. Taktika je věc zajímavá a v okamžiku a v místě boje důležitá, ale z globálního strategického pohledu druhořadá. Taktika je produktem
strategie. Ne naopak.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.
Uděláme všichni dobře když budeme zmateni.
Nejsou to ani roviny, ani počasí, ani vynalézavost, ani práce rozvědek.
Je to fakt, že se to stalo.
ČSR ač měla z taktického i strategického důvodu možnost se bránit agresoru se prostě nebránila. To je prostě fakt.
Rezebírá se to tady v mnoha rozhovorech, v mnoha rubrikách a každý nováček začíná znovu a znovu a nikdo nemá pravdu, ani ten, který říká ano, ani ten, který říká ne.
Nekonečný příběh!
Zvykněme si na fakt, že " Demokracie" - jestli se dá hovořit o demokracii, dostávala od 1921 do 1941 ( mimo Anglie 1940 na svém území, spíše na svém ostrově, ale i Anglie angažovaná jinde dostávala na zadek) prostě na zadek!
Nejsou to ani roviny, ani počasí, ani vynalézavost, ani práce rozvědek.
Je to fakt, že se to stalo.
ČSR ač měla z taktického i strategického důvodu možnost se bránit agresoru se prostě nebránila. To je prostě fakt.
Rezebírá se to tady v mnoha rozhovorech, v mnoha rubrikách a každý nováček začíná znovu a znovu a nikdo nemá pravdu, ani ten, který říká ano, ani ten, který říká ne.
Nekonečný příběh!
Zvykněme si na fakt, že " Demokracie" - jestli se dá hovořit o demokracii, dostávala od 1921 do 1941 ( mimo Anglie 1940 na svém území, spíše na svém ostrově, ale i Anglie angažovaná jinde dostávala na zadek) prostě na zadek!
No myslím, že během války se i ta demokratická monarchie potácela na hraně mezi demokracií a diktátorstvím (toto neberte doslova). Myslím, že Churchil měl v oblasti politiky celkem volnou ruku, protože si všichni uvědomovali, že ve válce parlamentní systém nemá tu pravou pružnost a nemohl by reagovat včas. Myslím, že toto se u nás nepodařilo a byla to velká chyba. Než se parlament vlastně domluvil, co vlastně chce, tak už to bylo uplně jedno....hovořit o demokracii, dostávala od 1921 do 1941 ( mimo Anglie 1940...
Nejsu politolog, ale vždy sem si myslel, že diplomacie je jen jednou částí politiky a to ta část, která komunikuje s politikou jiné země.Politika to je počátek strategie(pozor!!! to neplatí pro diplomacii)
No záleží, na jaké části hranice to chceš porovnávat. Ale třeba šumavu, která má docela dost hluboké lesy, neschůdný terén i s bažinami a taky s málo komunikacemi, podle toho co popisuješ můžeme směle porovnávat s Finskem. Taky nezapomínejme, jak už tu bylo někde řečeno, že většina pevnostního pásma byla úzce vázána na přírodní překážky, jakými jsou řeky, potoky, lesy, hory a podobně.Srovnávat případnou válku ve střední evropě s válkou na Karelské šíji mi nepřipadá možné. Podmínky, a to hlavně přírodní, jsou nesrovnatelné
Tady bych si zapolemizoval o bleskové válce se tehdy moc nedalo mluvit, ta by nastala snad až po průlomu pásma opevnění. Blesková válka byla na obejítí nepřítele, a to u nás opravdu nejdřív nutně potřebovalo prolomit opevnění (ve Francii, Polsku a SSSR neprolomili, ale v naprosté většině případů obešli).Stejně tak nelze předpokládat, že by československé velení na tom bylo lépe, tváří tvář bleskové válce, než ostatní Evropa.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Vám se jako mě zdá, že něco nejde, jako fakt, nechcete to prostě připustit...
Přesto - historie je fakt...
Ostatní, jestli mám techniku, mám předpoklady - kecy.
Je to již - 68 let keců, vzpomínek a - přivítal bych zdrženlivost.
Vojensky jsme se přes nepříznivé okolnosti - s AČR bránit mohli. - neudržitelně a jako agresor té doby bychom byli poraženi....
Kurňa - pěkně bychom je pocuchali!!
Přesto - historie je fakt...
Ostatní, jestli mám techniku, mám předpoklady - kecy.
Je to již - 68 let keců, vzpomínek a - přivítal bych zdrženlivost.
Vojensky jsme se přes nepříznivé okolnosti - s AČR bránit mohli. - neudržitelně a jako agresor té doby bychom byli poraženi....
Kurňa - pěkně bychom je pocuchali!!
-
Hans S.
- 5. Plukovník
- Příspěvky: 3767
- Registrován: 22/2/2007, 04:34
- Bydliště: Gartenzaun
- Kontaktovat uživatele:
Moc nechápu, co jsi chtěl říci. Pokud budeme brát ZDE uváděné údaje jako správné, pak k zpomalení vývoje dochází až v březnu 1939 (a co si vzpomínám na jednu monografii, tak tam bylo naznačeno to samé). Do té doby vzlétly dva prototypy, jeden se zřítil. Byla objednána 10ti kusová série, zřejmě pro vojskové zkoušky. Uvažoval jsem, že při maximálním nasazení by se to letadlo do půl roku skutečně mohlo dostat do výzbroje první(ch) jednotky(-tek).Janni píše: Nic osobního, ale opětovně si pleteme pojmy a dojmy. Po Mnichovu se vývoj všech nových typů poněkud zvolnil. Jinak B 35.3 (tedy 3. prototyp se zatahovacím podvozkem, zaměřovačem, vyřešenou instalací výzbroje a výstroje a překonstruovanou nádrží) byl etalonem pro sériovou výrobu. Ostatní typy k ní měly dále, ale mezeru zacelují licenční B-71.
Jinak netvořme v typech chaos, B 35 měla mít motor HS-12Ycrs, B 135 nový HS-1000Y (a ten byl teprve na brzdě).
I tak si myslím, že jsem pořád byl až moc optimistický a především u B-135 (nebo chceš-li B-35.3) by vycházel spíše až na rok 1940. Bohužel tady u sebe nemám moc zdrojů, ze kterých čerpat. Avia mě zrovna moc nezajímá a i to málo, co o ní mám, je na jiném počítači.
Ju 87 B-1 přicházely do výzbroje právě v září/říjnu 1938 (jak výše kolega poznamenával 10 ks, tak jsem to ověřoval a našel jsem informaci o první várce pěti letadel, tedy můžu jen potvrdit, že ta čísla byla zatím dost nízká). Tedy ve stejný měsíc, kdy vzlétl první prototyp Avia B-35. Pokud by Avia dokázala svými výkony konkurovat starším Bf 109 B, C a D, pak novějším Bf 109 E s výkonnějšími motory už ani náhodou. B-35 by nepředstavovala pro Emily většího soupeře, než nějaké francouzské MS.406.Obávám se, že sláva štuk, v tomto případě Antonů (Berty stále nebyly k dispozici), by se jaksi ... nekonala.
Proč tedy myslíš, že by se nekonala sláva Stuk?
Ty Stuky vs. opevnění...teď z hlavy to nevím přesně, ale Němci dělali po obsazení zkoušky a bylo to velmi, ale fakt velmi slabé. Piloti měli problém pevnůstky vůbec najít, přesnost nebyla žádná sláva a účinek v cíli taky ne. A to bylo v mírových cvičných podmínkách! Ona ta přesnost Ju 87 nebyla zas tak skvělá, nejlepší piloti byli schopni zasahovat v průměru s přesností 30 m. Což nevylučuje i velmi přesné zásahy (tank,...), ale pravidlo to nebylo.
B.135 by byl nepochybně až na rok 1940, pokud mluvíme opravdu o nějaké síle a ne nějaké nulté sérii. S HS-1000 by byla pro Emila plně konkurenceschopná, se standardním HS-12 Ycrs by to bylo horší. Otázkou je dostupnost HS-1000...
B.135 by byl nepochybně až na rok 1940, pokud mluvíme opravdu o nějaké síle a ne nějaké nulté sérii. S HS-1000 by byla pro Emila plně konkurenceschopná, se standardním HS-12 Ycrs by to bylo horší. Otázkou je dostupnost HS-1000...
Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Většina z vás tu operuje s tím, že početnější národ vždy zlikviduje ten slabší. Kurňa, proč tedy SSSR dostal na prdel v Afgánistánu a v Čečensku? A to měl drtivou materiální převahu...
Jak Michan řekl, je to 68 roků kdy je nám do hlavy vtloukáno, že bychom to tehdy projeli. Poláci to projeli za 25 dnů, ale po celou dobu se tváří jako vítězové, při jednáních s Německem vystupují z pozice síly a my?
Stali jsme se součástí britské hry která měla za cíl oslabit Francii v zahraničních koloniích, ale tato hra Britům nevyšla a málem to projeli taky.
Jak už jsem psal, Hodžova vláda a Beneš podlehli nátlaku - ultimatu Britské a francouzské vlády tlumočené vyslanci Newtonem a de Lacroixem a souhlasili s plánem britské vlády kterou přijala 17. září na základě schůze Hitlera a Chamberlaina 15. září a PŘIJALI tento návrh - odstoupení území s 50% německého obyvatelstva. Všechno ostatní už bylo jen divadlo - odstoupení Hodžovy vlády, nástup vlády Syrového (který byl politicky nezkušený a byl v podstatě jen loutkou v rukou Beneše), komedie s mobilizací (co kdyby vypukla revoluce a situace se vymkla Benešovi z rukou), i když už bylo mocensky rozhodnuto. Beneš to MUSEL vědět. Souhlas s britským a francouzským ultimatem nebyl odvolán, takže naše přítomnost v Mnichově nebyla potřebná.
Je jasné, že z tohoto důvodu se dopustila Hodžova vláda a prezident Beneš Velezrady. Souhlasili s odstoupením území státu bez souhlasu parlamentu. Když se situace začala radikalizovat (pád Hodžovy vlády, vznik Výboru na obranu republiky, srocení lidu a demonstrace na podporu republiky) musel Beneš rychle jednat, protože se klidně mohlo stát, že by ho jako zrádce republiky postavili ke zdi.
To že tady diskutujeme jestli bychom se jako národ dokázali ubránit je ještě zesložitěno tím, že nás jako jediný stát v Evropě zradila vlastní vláda a prezident. A paradoxem doby nebyli za tuto skutečnost odsouzeni alespoň historicky.
Chce se mi blejt, velebnosti. To za tu dobu žádný historik nedokázal demaskovat zradu Beneše? Stačilo jediné - svolat parlament, dát o tom hlasovat a teprve poté přijmout stanovisko...
Takovou smlouvu nemůže přece přijmout vláda a prezident bez souhlasu parlamentu...
No nic, vraťme se raději k vojenským otázkám.
Jak Michan řekl, je to 68 roků kdy je nám do hlavy vtloukáno, že bychom to tehdy projeli. Poláci to projeli za 25 dnů, ale po celou dobu se tváří jako vítězové, při jednáních s Německem vystupují z pozice síly a my?
Stali jsme se součástí britské hry která měla za cíl oslabit Francii v zahraničních koloniích, ale tato hra Britům nevyšla a málem to projeli taky.
Jak už jsem psal, Hodžova vláda a Beneš podlehli nátlaku - ultimatu Britské a francouzské vlády tlumočené vyslanci Newtonem a de Lacroixem a souhlasili s plánem britské vlády kterou přijala 17. září na základě schůze Hitlera a Chamberlaina 15. září a PŘIJALI tento návrh - odstoupení území s 50% německého obyvatelstva. Všechno ostatní už bylo jen divadlo - odstoupení Hodžovy vlády, nástup vlády Syrového (který byl politicky nezkušený a byl v podstatě jen loutkou v rukou Beneše), komedie s mobilizací (co kdyby vypukla revoluce a situace se vymkla Benešovi z rukou), i když už bylo mocensky rozhodnuto. Beneš to MUSEL vědět. Souhlas s britským a francouzským ultimatem nebyl odvolán, takže naše přítomnost v Mnichově nebyla potřebná.
Je jasné, že z tohoto důvodu se dopustila Hodžova vláda a prezident Beneš Velezrady. Souhlasili s odstoupením území státu bez souhlasu parlamentu. Když se situace začala radikalizovat (pád Hodžovy vlády, vznik Výboru na obranu republiky, srocení lidu a demonstrace na podporu republiky) musel Beneš rychle jednat, protože se klidně mohlo stát, že by ho jako zrádce republiky postavili ke zdi.
To že tady diskutujeme jestli bychom se jako národ dokázali ubránit je ještě zesložitěno tím, že nás jako jediný stát v Evropě zradila vlastní vláda a prezident. A paradoxem doby nebyli za tuto skutečnost odsouzeni alespoň historicky.
Chce se mi blejt, velebnosti. To za tu dobu žádný historik nedokázal demaskovat zradu Beneše? Stačilo jediné - svolat parlament, dát o tom hlasovat a teprve poté přijmout stanovisko...
Takovou smlouvu nemůže přece přijmout vláda a prezident bez souhlasu parlamentu...
No nic, vraťme se raději k vojenským otázkám.
To jsou všechno jsou jen prázdné fráze, dohady a zbožná přání, a propaganda kterou jsem poslouchal většinu svého života.
ad: Rosomák
1) K Benešovi mám své výhrady, ale toto neberu.
2) Poláky to stálo, v konečném efektu, miliony obětí
3) Srovnání s Čečenskem a Afgánistánem není relevantní a nedá se použít
jako argument
4) Mobilizace byla prostředkem diplomatického nátlaku, ne vojenským
aktem
5) Obviňovat Anglii lze maximálně z krátkozrakosti. Anglie neměla s
Československem žádnou smlouvu, čili mu nebyla ničím povinována
6) V čem se shodneme je pozadí celé diplomatické hry. která se hrála již
delší dobu. Ale byla to, podle mého názoru, hra Anglie + Francie, a ne
Anglie kontra Francie.
7) Toto jsou vojenske otázky. Toto je totiž strategie. Všechno ostatní co se tu probírá je pouze taktika.
Po opravě se text rozpadl na diakritice.
ad: Rosomák
1) K Benešovi mám své výhrady, ale toto neberu.
2) Poláky to stálo, v konečném efektu, miliony obětí
3) Srovnání s Čečenskem a Afgánistánem není relevantní a nedá se použít
jako argument
4) Mobilizace byla prostředkem diplomatického nátlaku, ne vojenským
aktem
5) Obviňovat Anglii lze maximálně z krátkozrakosti. Anglie neměla s
Československem žádnou smlouvu, čili mu nebyla ničím povinována
6) V čem se shodneme je pozadí celé diplomatické hry. která se hrála již
delší dobu. Ale byla to, podle mého názoru, hra Anglie + Francie, a ne
Anglie kontra Francie.
7) Toto jsou vojenske otázky. Toto je totiž strategie. Všechno ostatní co se tu probírá je pouze taktika.
Po opravě se text rozpadl na diakritice.
Naposledy upravil(a) Geo dne 14/1/2008, 10:00, celkem upraveno 1 x.
Válka není zábava. Válka je vážná věc.