Mexický zbrojní průmysl
Napsal: 18/11/2026, 20:17
Mexická armáda a zbrojní průmysl
Mexická armáda a potažmo celé ozbrojené síly procházejí hlubokou transformací, která odráží unikátní doktrínu země zaměřenou primárně na vnitřní bezpečnost a boj s organizovaným zločinem, nikoliv na klasické vnější hrozby. Pod vedením prezidentky Claudie Claudia Sheinbaumové se role armády posunula od pouhého bezpečnostního aktéra k plnohodnotnému vládnímu partnerovi, který spravuje klíčové civilní a strategické oblasti. Tento narůstající vliv však doprovází technické výzvy, změny v tabulkách vojenské síly a neutichající střety s drogovými kartely.
V mezinárodním srovnání zaznamenalo Mexiko mírný pokles. Globální žebříček vojenské síly Global Firepower řadí zemi na 36. místo na světě, což představuje pokles o čtyři pozice. Tento posun je zapříčiněn zejména redukcí aktivního vojenského personálu, jehož počet klesl, čímž Mexiko opustilo elitní patnáctku nejpočetnějších armád světa. Celkový obranný rozpočet země se pohybuje kolem 13,6 miliardy dolarů (302,5 mld Kč). Struktura výzbroje zůstává velmi specifická: armáda nedisponuje žádnými těžkými bitevními tanky, což podtrhuje její orientaci na mobilitu v terénu. Páteř pozemních sil tvoří tisíce lehkých obrněných vozidel, která jsou mnohem efektivnější při operacích ve městech a v nepřístupných horských oblastech.
Protidrogové operace tvoří každodenní realitu mexických vojáků, přičemž uplynulý rok přinesl armádě několik zásadních úspěchů v boji proti nejmocnější kriminální organizaci v zemi – Kartelu Jalisco nová generace (CJNG). Během precizně naplánované únorové operace v Jalisco byl armádou zlikvidován nejhledanější vůdce kartelu Nemesio Oseguera Cervantes, známý jako "El Mencho". O dva měsíce později speciální síly zasadily organizaci další ránu, když bez jediného výstřelu zadržely jeho předpokládaného nástupce Audiase Florese Silvu. Tyto úspěchy si však vyžádaly krutou daň. Likvidace drogových bossů spustila vlnu odvetných útoků, zapalování barikád a chaosu po celé zemi, během nichž padly desítky příslušníků Národní gardy.
V oblasti geopolitiky Mexiko sází na hlubší, ale opatrnou kooperaci se Spojenými státy. Příkladem je koordinovaná ochrana hranic a společné trilaterální patroly zaměřené na potlačení pašování drog a migrace. Na žádost prezidentky Sheinbaumové mexický Senát schválil výcvikové mise, v rámci kterých elitní američtí instruktoři Navy SEALs cvičí speciální jednotky mexického námořnictva s cílem zvýšit jejich taktickou připravenost. Na domácí scéně pak postavení armády upevňují nové sektorové programy pro období do roku 2030. Tyto legislativní změny definitivně podřídily Národní gardu pod armádní velení a svěřily vojákům kontrolu nad civilním vzdušným prostorem, celnicemi a strategickou infrastrukturou. Armáda tak sice získala nebývalou moc a prestiž, zároveň však čelí rostoucímu tlaku lidskoprávních organizací a soudních dvorů, které požadují větší transparentnost ohledně dřívějších vojenských operací a prošetření případných vazeb jednotlivců na korupční prostředí.
Zastaralý technický park představuje pro vedení resortu obrany (SEDENA) velkou výzvu, což vedlo k zahájení ambiciózních modernizačních programů. Nejvýraznější změna čeká mexické letectvo. Na letecké přehlídce v Tulumu bylo oficiálně oznámeno vyřazení letitých stíhaček Northrop F-5E/F Tiger II, které sloužily více než čtyři desetiletí a z nichž byla v poslední době letuschopná jen hrstka. Mexiko nyní intenzivně analyzuje trh s cílem nakoupit 12 moderních bojových letounů, přičemž mezi zvažovanými možnostmi jsou stroje F-16, Saab Gripen či jihokorejské FA-50. Kromě toho země investuje do sofistikovaných bezpilotních letounů, systémů kybernetické obrany, nových transportních letadel C-130J-30, vrtulníků UH-60M Black Hawk.
Zdroj:
https://envantermedya.com/en/en-mexico- ... inventory/
https://www.youtube.com/watch?v=JZwQ5n9OExY&t
https://en.wikipedia.org/wiki/Mexican_Army