PALBA.CZ

Čínský dobrovolník Petras Činša

Příběh čínského dobrovolníka v litevské armádě představuje jeden z nejbizarnějších a zároveň nejvytříbenějších případů válečné dezinformace v průběhu polsko-litevské války (1920).

Petras Činša, vlastním jménem Čchen Šan (陳山), se narodil v roce 1896 v čínském městě Čching-tao (o dva roky později tento přístav připadl Německu) do rodiny zámožného právníka a původně byl praktikujícím budhistou. Jeho osud se radikálně změnil během rusko-japonské války v roce 1904, kdy jej otec vzal do Mukdenu. Zde osmiletého chlapce převzal (či podle některých domněnek přímo unesl) důstojník carské armády, který si z něj udělal osobního sluhu a odvezl ho s sebou do Ruska. Od té doby Činša svou biologickou rodinu již nikdy nespatřil.
S vypuknutím první světové války doprovázel svého poručníka přímo na frontu, kde oba padli do německého zajetí. Činša z tábora uprchl a prožil měsíc skrýváním v lesích v okolí Vilniusu, kde přežíval na trávě a koříncích. Německým hlídkám se při přesunech vyhýbal tak, že se za jízdy držel na podvozcích, střechách nebo mezi vagóny jedoucích vlaků. Po zhroucení carského impéria se ocitl v pro něj zcela neznámé zemi, bez rodiny a bez znalosti jazyka. Přesto učinil zásadní rozhodnutí a 21. července 1919 vstoupil jako dobrovolník do nově formované litevské armády, konkrétně do Samostatného běloruského batalionu (Atskiras baltarusių batalionas).
Nejslavnější moment jeho vojenské kariéry nastal v roce 1920 během tvrdých bojů s polskou armádou generála Želigovského u Sejn a Dvinsku. Činša byl polskými vojáky zajat. Když Poláci s úžasem zjistili, že proti nim v litevské uniformě bojuje muž asijského vzhledu, okamžitě zahájili výslech. Činša zareagoval geniálním blafem a s naprostým klidem vyšetřovatelům sdělil, že není žádnou raritou, protože na straně Litvy bojuje celý samostatný čínský sbor. Polské armádní velení a rozvědka této fiktivní dezinformaci uvěřily, což vyvolalo mezinárodní pozdvižení. Polský tisk začal psát o tajné dohodě Litvy s Čínou a případ se stal tak vážným, že na místo dorazila zahraniční vojenská komise, aby čínského zajatce osobně prověřila. Těsně před jejich příjezdem se však Činšovi podařilo ze zajateckého tábora uprchnout.
Jeho návrat na frontu netrval dlouho. Při dalších střetech s Poláky byl vážně zraněn, ochrnul na jednu nohu a opět padl do zajetí. I z tohoto druhého vězení dokázal díky své obratnosti úspěšně utéct a dostat se zpět k litevským liniím. Po skončení bojů za nezávislost se jako těžce zdravotně postižený válečný veterán usadil v Kaunasu. V roce 1926 oficiálně konvertoval ke katolicismu a v kostele Vzkříšení byl pokřtěn jako Petras. Následně se oženil s Litevkou Teklė Kontrymaitė, se kterou měl děti, a začal pracovat ve specializovaných dílnách pro invalidní veterány, kde se vyučil zlatnickému řemeslu a později úspěšně obchodoval s potravinami.
Činša se stal lokální celebritou a jako vážený veterán s vyznamenáním (Savanoris-kūrėjas) se pravidelně v plné uniformě účastnil slavnostních ceremonií vztyčování vlajky u Válečného muzea v Kaunasu. V roce 1929, během novinářského rozhovoru pro časopis Karys, požádal redaktor již plně asimilovaného Činšu, aby předvedl svou znalost litevštiny. Činša vzal pero a na papír pevným rukopisem napsal větu: "Aš dabar esu Lietuvos pilietis" (Jsem nyní občanem Litvy) a pod ni připojil svůj vlastnoruční podpis v čínských znacích. Petras Činša zemřel v roce 1930 v Alytusu v důsledku podlomeného zdraví z válečných let. Byl pohřben se všemi vojenskými poctami a státními vyznamenáními na starém hřbitově v Kaunasu. Jeho hrob byl bohužel později zničen během sovětské okupace v rámci likvidace památníků bojovníků za nezávislost.

Zdroj:
https://lt.wikipedia.org/wiki/Petras_%C4%8Cin%C5%A1a
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko-li ... v%C3%A1lka
https://twitter.com/Arannatar/status/21 ... 4858829277
viewtopic.php?t=11553