Námořní muzeum České republiky - Veletov

[Zemakt]

Námořní muzeum České republiky - Veletov

O tomto víkendu jsem se po pár letech konečně dokopal k návštěvě veletovského námořního muzea. V sobotu před desátou jsem tedy stál na „značkách“, no… a měl jsem opravdu tzv. z prdele kliku. Tento víkend byl totiž v jeho více než tříleté historii, spjaté s těmito prostory, víkendem posledním, neboť muzeum dostalo od obce výpověď.

Jak se však říká, vše zlé je k něčemu dobré – v tomto případě to platí dvojnásob. Jediné námořní muzeum ve střední Evropě (ano, ani Poláci, Slováci a Rakušané nemají své námořní muzeum) se stěhuje do objektu bývalé školy v Čelákovicích-Sedlčánkách. Mimochodem do budovy, která je díky své architektuře kulturní památkou https://pamatkovykatalog.cz/skola-2309310. Vskutku reprezentativní objekt. Dle vyjádření jednoho ze zakladatelů, pana Martina Bednáře, by muzejní sezóna mohla začít na jaře 2026.

Jinak to byl prima pokec, spousta zajímavých exponátů a historek. I audio bylo skvělé. Fotografii žádnou nepřiložím, nemá cenu se obracet k něčemu, co bylo. Obzvláště když tuto veřejně prospěšnou instituci čeká tak razantní rozšíření. Takže lépe vidět na vlastní oči, a když se nikdo nekouká, tak si i sáhnout .

Jak se celá záležitost vyvíjí sledujte zde https://namornimuzeum.cz/ a zde https://www.facebook.com/search/top?q=n ... D%20muzeum

[Ataman]

ano, ani Poláci nemají své námořní muzeum

Éhm, éhm:
https://nmm.pl/

Ale jinak, jak sem psal, pan starosta Veletova ať si tamto, ten novej barák je vskutku epesní.
Jo a někdo řikal, že to mělo bejt v Kuřimi, takže to neplatí?

[Zemakt]

Máš to v mejlu, ehm ehm. Poláky si tedy škrtneme. Stejně Balt není ve střední Evropě že jo.

[Ataman]

Máš to v mejlu, ehm ehm.

No jo, už to vidim.

Poláky si tedy škrtneme. Stejně Balt není v střední Evropě že jo.

Neni, no, ale stojí za to, to jejich museum.

[Zemakt]

Asi nebude žádným tajemstvím, že za výše na snímku uvedenou iniciativou stojí mimo jiné provozovatelé muzea.

[Zemakt]

Fotoreportáž z další mise projektu Třinec jede domů naleznete zde:
https://www.facebook.com/namornimuzeum

Z níže proběhlé diskuze plyne docela zajímavá zpráva, posuďte sami:

Kačer Skrblík:
A šance na odkup celé lodi neni? Furt ma snad čr v přistavech své pozemky a tam ji zakotvit a udělat muzeum. Pač po vodě se nikdy do čr nedostane
Odpovědět
Námořní muzeum:
Kačer Skrblík přesně o tom vyjednáváme Ale prozatím nesdělujeme podrobnosti

[Lord]

Odkup by možný byl, ale údajně za desítky miliónů. Kde na to vezmou je otázka. Poláci dají co?

Marcor Bulk I - Třinec (typ B447)

Ve své době šlo o špičkově vybavené plavidlo s vysokou mírou dálkového ovládání.

Zaoceánská loď Třinec byla poháněna jedním obřím lodním šroubem. Ten stačil k tomu, aby téměř 200 metrů dlouhý kolos s výtlakem přes 33 tisíc tun hnal kupředu silou 8827 kW.

Záběr ukazuje relativně velkou soustavu válcových hlav motoru obklopenou spletí kovových trubek.

Motor musel zajistit obrovský výkon, spolehlivost na otevřeném moři a neustálé chlazení.
Jedná se o 7-válcový vznětový dvoutaktní pomaloběžný křížový motor typu Sulzer 7RD76.

Pístní tyč vede z pístu rovně dolů a nekýve se, vede do tzv. kříže z kterého vede ojnice ke klikové hřídeli.

Na samotný válec a píst nepůsobí žádné boční síly. Válec se tolik neničí a prostor nad pístem lze oddělit od klikové skříně.
To umožňuje spalovat i nejlevnější a nejméně kvalitní těžký topný olej (mazut).

Řada RD byla vůbec první řadou od firmy Sulzer, která byla od samého začátku navržena pro použití turbodmychadla.

---

Plovoucí překladiště a sklad sypkých materiálů - Rotterdam

Jako překladiště nabízela 7 nákladových prostorů o celkovém objemu 40 000 metrů krychlových, a 9 poklopů na palubě.

Nákladový prostor sloužící pro obilí lodi Třinec (přejmenovaná na Marcor Bulk) je udržovaný a zachovalý. Tyto sekce měly jít původně do šrotu.
Poslední přeživší plavidlo z éry Československé námořní plavby, 200 úspěšných plaveb po světě.

Ilustrační fotka zobrazuje jiné větší prostory jiné lodě.

FUNGOVÁNÍ PŘEKLADIŠTĚ společnosti Marcor
Příjezd velkých lodí: Velké zaoceánské lodě připluly k boku Třince.
Vykládka a skladování: Náklad se pomocí jeřábů přeložil do útrob Třince, kde mohl být bezpečně skladován.
Distribuce: Materiál se z lodi postupně překládal na menší říční čluny a tlačné soupravy, které ho rozvážely dál do vnitrozemí Evropy.

V Rotterdamu vyrostlo nové moderní překladiště na souši, takže loď po desítkách let věrné služby ztratila využití a měla jít celá do šrotu.
Vznikla proto záchranná iniciativa českých nadšenců z Námořního muzea.


Zdroje:
https://www.urbex.nl/trinec-marcor-bulk-i/
https://namornidenik.cz/trinec/

[Zemakt]

Ne nutně v tom musí být Češi sami, že

Ono by mne vlastně také zajímalo, zcela hypoteticky, zda-li by bylo možné takto velkou loď v českém přístavu natrvalo vůbec zakotvit.

Moldauhafen
Pozemky byly někdejší Československé republice pronajaty nevypověditelnou smlouvou ze dne 2. 11. 1929 na dobu 99 let, tj. do roku 2028. Stavby na těchto pozemcích jsou ve vlastnictví České republiky.

Celková plocha cca 3 000 m2

V roce 2015 byla provedena komplexní sanace území, původní dřevěné objekty byly odstraněny a vybudována je oplocená těžká manipulační a parkovací plocha.

V současné době je tato plocha rozměrů přibližně 120 x 20 m, s oplocením a samostatným vjezdem z veřejné komunikace uzavíraným vraty a závorou pronajata k parkování nákladních vozidel.

Saalehafen
Jedná se o hlavní přístavní území, jehož pozemky byly někdejší Československé republice pronajaty nevypověditelnou smlouvou ze dne 2. 11. 1929 na dobu 99 let, tj. do roku 2028. Stavby na těchto pozemcích jsou ve vlastnictví České republiky.

Peutehafen!
Jedná se o samostatné území, které Česká republika vlastní na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1929. Pozemky tvoří poloostrov mezi přístavem Peute a kanálem Peute.

Celková plocha cca 8 000 m2
Pětipodlažní víceúčelová budova včetně ubytování ve 33 pokojích
Zahrada s garážemi
Stání plavidel s dalbami a přístupovou lávkou

https://www.rvc.gov.cz/pristavy-a-sluzb ... v-hamburku

[Lord]

Nevím, kdyby to byl "Dárek pro Putina", tak na ten se vybere, ale lodička Třinec asi už lidi moc nezajímá.
Zatím mají jen nějaké části jako kotvu.
Původně plánovali, že zachrání přední část se znakem a část můstku, který je nejzajímavější než celou loď.


Třinec jede domů - znak města

U nichž ji dát do pořádku by stálo další finance a prostor. Snaha ale je...

[Zemakt]

Těch variant je evidentně více. Uvidíme.

A propos na FB má námořní muzeum 12 tis. sledujících, kdyby každý dal litr, máš hned desítku .

[Lord]

Jo Palba má taky tisíce sledujících a vybere se málo.

Má to více rovin a zrovna lajky na FB to prostě nespasí. To musí být prostě opravdový zájemci, co kvůli emocím nebo vztahu k tomu skutečně zaplatí.
Další možností by bylo získat na to grant z EU, dříve určitě jako turistická atrakce by to bylo výborný!
Nyní i tyhle toky se směřují spíše do zbrojení než dříve do cyklostezek a rozhleden. Ale ono se to nějak vyvrbí, zatím spíše zjišťují různé varianty mi přijde. Realizace bude jen z části nebo nebude. Cena šrotu ostatně stoupá ne

[Ataman]

Peutehafen!
Jedná se o samostatné území, které Česká republika vlastní na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1929. Pozemky tvoří poloostrov mezi přístavem Peute a kanálem Peute.

Celková plocha cca 8 000 m2
Pětipodlažní víceúčelová budova včetně ubytování ve 33 pokojích
Zahrada s garážemi
Stání plavidel s dalbami a přístupovou lávkou

https://www.rvc.gov.cz/pristavy-a-sluzb ... v-hamburku

Hm, jo jo, na dýlku by se vešel, s hloubkou je to horší, je tam 2,9m a taky ty mosty, co stojej předtim, je tam 4m vejška. Ne ne, tudy cesta bohužel nevede.

[Zemakt]

Ne ne, tudy cesta bohužel nevede.

SZ

[Zemakt]

Z diskuze

Námořní muzeum
....... snažíme se jí zachovat celou a první fáze je dostat jí domů... tam kde jí postavili... to znamená do Štětína

[Raiden]

Tak snad se to podaří

[Lord]

Ani ten odtah lodě Třinec do Štětína nebude zadarmo. Vlastní pohon už zřejmě nezprovozní. Kdysi to odhadovali asi včetně koupě do 20 miliónů.
Nedávno jsem viděl reportáž a tam už mluvili o 30 melounech. Ve Štětíně to mají stejně prej nařezat, ale přední a zadní část s můstkem snad zachovají.

Nositelem a iniciátorem projektu je Česká lodní společnost. Do projektu Třinec jede domů se aktivně zapojuje také statutární město Třinec a další partneři z regionu.
Například Třinecké železárny nebo Moravskoslezský kraj.
https://www.trinecko.cz/lod-trinec-se-vraci-domu

Nějaké peníze chtěli vybrat také ve veřejné sbírce, ale hlavní část musí /měli dát výše uvedení.

[Zemakt]

Nemusí.

[Lord]

A kdo tedy nebo to je tajné ?

[Zemakt]

Není, zapoj hlavu vynech AI . Kam že by se mohl Třinec dotáhnout?

[Lord]

Nevím, tobě to tam asi řekli, že jo? Platit by to měli všichni zúčastnění podle posledních zpráv.
Loděnice na tom chtěla dříve spíše ještě něco trhnout na železu a práci. Je však možné, že část jakoby zaplatí současnému majiteli lodě, třeba i přes úvěr s tím že potom šrot zpeněží nebo tedy vznikne opravdu velké muzeum. Záleží na smlouvě, možné je všechno, detaily přesně neznáme. Navíc není jisté, jestli to vychází nějak finančně dobře podle původního plánu, pokud Poláci tedy nepřihodí love.

U Prahy, TAM BY TO BYLA asi největší atrakce u nás, ale těžko by Třinec plul po Labi, leda že by ho zkrátili, s tím ponorem nic asi neudělají.
S délkou 199,1 metrů, šířkou 24,5 metru patřila k největším a nejmodernějším lodím ČNP.

V loděnicích v Rijece vznikla potom série čtyř sesterských lodí Orlík II, Slapy, Lipno, Orava II, pro přepravu nákladu, každá o poloviční nosnosti než měl Třinec.

Ono by mne vlastně také zajímalo, zcela hypoteticky, zda-li by bylo možné takto velkou loď v českém přístavu natrvalo vůbec zakotvit.

Zemakte, předtím jsi tady špekuloval s Hamburkem a pronajatým či koupeným územím Peutehafen. To ti Ataman roznesl na kopytech.
Ve Štětíně by jí museli leda částečně zprovoznit, protože ještě s ní snad mají nějaké zkušenosti. Zbytek měly dodělat firmy u nás.

Hypotetická cesta z Děčína do Hamburku měří po vodě asi 629 kilometrů po proudu řeky Labe. Omezující je však logistika a překážky (např. zdymadla, hloubka vody). Už to borci nějak promysleli a dojednali, o tom dále. Náročné to však bude...

Nebo některé kusy mohly přijet do České republiky na speciálních kamionech jako nadrozměrný náklad. Velké části chtěli plavit po řekách.
Veletov i Sedlčánky část Čelákovic jsou u řeky Labe. To mělo svůj smysl, ale možná je zase všechno jinak, uvidíme, jak to nakonec dopadne.

„Do Polska potáhnou Třinec tři obrovské remorkéry. V Polsku loď vyrobili, takže ji umí opravit a demontovat, po řekách by se části dostaly až sem.
Loď bude potřebovat nějakou sanaci, na to už máme předjednané české firmy, které to umí a mají na to oprávnění,“ popsal první plány Bednář.
Náklady na sanaci a přesun lodi odhaduje na deset až dvacet milionů korun.

„Loď je po revizi trupu, který je po 50 letech v perfektním stavu, což zaujalo i stavitele ve Štětíně, nástavba je na tom trochu hůř, protože nebyla opečovávaná, ale interiér a další části jsou v pořádku,“ doplnil Bednář.

„K návratu námořní lodi zpět do České republiky přispívá i ministerstvo dopravy, které bylo při jednáních zastoupeno ředitelem odboru vodní dopravy Evženem Vydrou, který je zároveň jeden z posledních námořníků, kteří na lodi Třinec kdysi jezdili,“ doplnil Bednář.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/do ... 020842_job

Přibližně 40 % konstrukce – včetně části kapitánského můstku a přídě – má získat Námořní muzeum ve Veletově na Kolínsku.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/dopr ... amorni-flo

Z Veletova muzeum už vyhodili, ale zase možná nyní mají o něco lepší adresu v Čelákovicích. No tedy tam Třinec nebude a bude ve Štětíně

Sepsal jsem k tomu dřívější myšlenky organizátorů a vývoj. Pokračování na další stránce...