PALBA.CZ

Dzine, no Skelet byl rychlejší. Proč Írán provedl ten útok v dubnu 2024 ? Protože v dubnu 2024 došlo k útoku izraelských sil na budovu íránského konzulátu v Sýrii, který si vyžádal smrt několika příslušníků íránských Revolučních gard. Tato událost byla jedním z hlavních impulsů k následnému íránskému útoku na Izrael.

Ale ono to je skoro jedno, to je jedno s druhým. To by se mohlo jít až o 50 let zpět, a furt se to tam motá jak vítr v bedně

To této diskuse nebudu zabředávat.

flegko píše: ↑23/6/2025, 11:25 Vsetky uvahy a ucinnosti US bombardovania su postavene na vode...len na odhadoch a zopar satelitnych snimkov. Osobne sa priklanam k tomu, ze bombardovanie nemalo zdaleka taky ucinok ako sa predpokladalo, pretoze:
- Iranci mali dostatok casu sa pripravit
- najsamlepsi prezident USA v historii povedal, ze slo o velkyyyy uder = v preklade stalo to za prd, skody nic moc
- zbrane ktore sa bezne nepouzivaju byvaju takmer vzdy vyrazne precenovane a az na bojisku v realnych podmienkach sa ukazuje ich ucinnost, skor vzdy vyrazne nizsia ako bola papierova

K těm zbraním, fyzikální zákony neobejdou. GBU-57 váží 30,000 liber (13,607 kg) a je dlouhá 20.5-foot-long (6.2 m).

Tallboy vážil 12 000 liber (5 400 kg), délku měl přibližně 6 metrů.
Grand Slam 22 000 liber, délka cca 8 m.

Pokud byl cíl vyhodnocen jako extrémně odolný, disponovalo Královské letectvo těžším bratrem Tallboye – 10 tun vážící bombou Grand Slam, přezdívanou desetitunová Tess.

Stejně jako Tallboy mohl Grand Slam na své cestě dolů téměř překonat zvukovou bariéru a před explozí proniknout hluboko do země.
https://www.armyweb.cz/clanek/tallboy-a ... tove-valky

Základní konstrukce bomby inspirovala i vývoj pozdějších bomb, jako je MOAB.
Navíc se zdá, že na Fordo použili podle satelitních snímků jen 6 kusů GBU-57, ne 12 nebo tam nejsou nějak další zásahy rozpoznatelné.

GBU-43/B – byla v Afghánistánu největší v nejaderném arzenálu Pentagonu – označován za "matku všech bomb", pak možná GBU-57 Massive Ordnance Penetrator v americkém arzenálu, určený k ničení silně opevněných bunkrových komplexů, může být možná označen za "matku nadřazeného ze všech bomb", i když nikdy nebyl testován mimo laboratorní fázi.

Až do 22. června 2025 na ÍRÁN.

GBU-57 těžší (s hmotností 13 607 kg je o 3 356 kg těžší než GBU-43), má větší bojovou hlavici a výbušnou účinnost.
Důležitým bodem, který je třeba poznamenat, je, že GBU-43/B není penetrační zbraň, ale je primárně určena pro měkké cíle pokrývající rozsáhlé oblasti. Nebo jeskynní systémy, kde se počítá z tlakovými účinky.

Když máte jeskynní systém, např. Tora Bora, který musíte vyčistit, je mnohem lepší provést několik úderů přes stíhačky/ bombardéry s distancovými zbraněmi zaměřenými na ústí jednotlivých jeskyní.

USA svrhly v Afghánistánu "matku všech bomb": Optika stranou, jaký byl cíl?
https://www.firstpost.com/world/us-drop ... 84024.html

"Tato operace neskončí bez úderu na jaderné zařízení Fordo," řekl Hanegbi.
https://eu.usatoday.com/story/graphics/ ... 257217007/

Íránská protivzdušná obrana zničila izraelský „pokročilý“ dron Hermes.
https://t.me/geopolitics_live/52411

Trosky dronu.
https://t.me/geopolitics_live/52408

De facto je vnímán útok na konzulát jako útok na ten stát, hlavně z pohledu diplomatických vztahů. Podobně útok na hlavu státu někde mimo stát apod. Zkrátka hranici překročil Izrael. Nakonec odstraněním nějakého velitele se nic nevyřeší, přijde jiný... Jedno to však není z pohledu historie. Další generace se třeba poučí.

Mezi Izraelem a Iránem probíhala studená válka se vším všudy. Oba státy podporovaly a podporují různé skupiny teoristů / bojovníků za svobodu a navzájem si škodí. My to známe z dřívějších dob a dnes už víme, že ani jedna ze stran se nerozpakovala podporovat a využívat ty nejhorší skupinky.
Přesto jeden rozdíl mezi tehdy a dnes vidím. Představuju si jak by tato US squadra řešila kubánskou krizi... vemte si třeba McNamaru vs. Hegsetha . To je až absurdní.

Jenže první, kdo zaútočil na ambasádu byl Írán a to v roce 1992 v Argentině.

Proto byl Íránský útok v dubnu bezprecedentní, protože obě strany se tomu do té chvíle vyhýbali a napadali se v klasickém zástupném konfliktu. Věděli kdo za čím stojí, ale dělali to stále stejně. Íránská odpověď raketovým úderem na Izrael překročila rámec do té doby akceptovaný oběma stranami.

Netvrdím, že tam nebylo vzájemné násilí a útoky, ale útoku na samotné území toho druhého přímou vojenskou silou se až do loňska důsledně vyhýbaly. Proč Írán toto překročil je otázka, osobně si myslím, že to bylo dáno tím, že režim vnímal oslabování svojí pozice bojem v Gaze a jeho reakce tak byla ovlivněna frustrací a obavami z Izraele.

V Argentině https://en.wikipedia.org/wiki/1992_Buen ... sy_bombing to nebyl přímo Irán. Kdežto raketový útok provedl přímo Izrael - možná chápeš, že tam je sémantický rozdíl. Podobně zde https://en.wikipedia.org/wiki/1982_kidn ... _diplomats provedla útok na diplomaty skupina podporovaná Izraelem.
Dokud nedoložíš nějaký předcházející přímý útok Iránu (z území Iránu nebo provedený jeho vojáky) na Izrael / ambasádu apod. tak platí, že jako první byl Izrael.

Co je akceptovatelné, a není, no ta hranice se furt nějak posouvá A nebude tam asi klid, dokud Izrael nezmění režim v Íránu.
Už aby to bylo, a byl pokoj. Jenže tak jednoduché to možná nebude. Sakra už aby tam byl znovu šáh.

Dzin píše: ↑ Jenže první, kdo zaútočil na ambasádu byl Írán a to v roce 1992 v Argentině.

Proto byl Íránský útok v dubnu bezprecedentní, protože obě strany se tomu do té chvíle vyhýbali a napadali se v klasickém zástupném konfliktu. Věděli kdo za čím stojí, ale dělali to stále stejně. Íránská odpověď raketovým úderem na Izrael překročila rámec do té doby akceptovaný oběma stranami.

Islámské revoluční gardy IRG mají silný vliv na vnitřní i zahraniční politiku Íránu. Jejich vliv sahá od obrany země přes hospodářství až po zahraniční politiku a podporu spojenců v regionu.
Útok na představitele státu je porušením mezinárodního práva, konkrétně mezinárodního humanitárního práva (MHP), které se zabývá regulací ozbrojených konfliktů a ochranou obětí.
Jedním z klíčových principů je zákaz útočit na osoby, které se již neúčastní bojů, což platí i pro představitele státu, kteří se mohou ocitnout v situaci, kdy nejsou schopni se bránit.

Ale na Blízkém východě platí právo silnějšího.

Pro zajímavost...

Porušily Spojené státy zabitím Kásima Solejmáního mezinárodní právo? | Centrum pro lidská práva a demokracii

Výkon práva na sebeobranu je dále limitován dvěma zásadami, a to zásadou nezbytnosti a přiměřenosti.

Zásada nezbytnosti legálně umožňuje státu v případě bezprostředního ohrožení použít obranné vojenské prostředky pro svou vlastní ochranu.

Jedná se o situaci, kdy vojenská reakce je jedinou možností, jak stát může ochránit svůj základní zájem před závažným a bezprostředním ohrožením.

Naopak zásada přiměřenosti za určitých okolností zakazuje útoky proti vojenským cílům, u kterých se očekává, že může dojít k civilním ztrátám, a vyžaduje, aby prostředky a metody vedení útoku nebyly nepřiměřeného charakteru.

V akademických kruzích se stále vedou debaty také o legalitě tzv. preventivní sebeobrany.

Nicméně takový názor není předmětem širokého konsensu.

Zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní popravy Agnès Callamard upozornila, že původní odůvodnění Pentagonu o nutnosti odstrašení Íránu od podniknutí údajně chystaných útoků proti americkým občanům je z právního hlediska zcela nedostačující.

Rovněž odkaz na proběhlé útoky vyvolává řadu otázek v souvislosti se zásadou nezbytnosti.

Otázku legality samotného útoku USA na Solejmáního dále komplikuje skutečnost, že byl proveden na iráckém území.

https://www.centrumlidskaprava.cz/blog/ ... odni-pravo

pánové.. jste na Blízkém východě, pokud se chcete hrabat v tom co kdo udělal první, tak se jděte rovnou zastřelit. Podotýkám, že by to byla zbytečná smrt, neb to ani nemá význam.

Souhlasím, že obě strany situaci eskalují a není tam objektivně zřejmá role agresora a oběti jako např. na Ukrajině.

https://www.youtube.com/watch?v=N4cs-8mrP_s
Pán má zajímavé komentáře a velký přehled. Není mi jasné, ale jak by početně malý Izrael ovládl tak velké území, možná získá nějaké místní spojence.
Zdá se, že skutečně obě strany spadly do pasti hry na hegemona. Pokud se chcete stát vládcem nějakého regionu, tak musíte prokázat, že jste silní a nebojíte se. Tedy na úder odpovíte větším úderem a situace eskaluje. Navíc vstupem třetího hráče - globálního hegemona se do toho vnáší i jeho hledisko. To pak bude provokovat reakci Číny a možná Ruska (klidně i jinde).

Proto má smysl se ptát, které kroky byly eskalační a kdo je provedl. Protože pak se dá předvídat jak to bude postupovat.

Ad globalni hegemoni. Iran ted nema zadneho. Proto ocividne prohraje. Ted.
Nicmene ,je tak atraktivni zbozi,ze staci domluva Ciny a Ruska a jeden podzemni testovaci jaderny vybuch u nich situaci zmeni paklize nepadne vlada. Re
Svet si rekne ,ze Izrael a USA meli pravdu ,ale tim to skonci.

Honzíku, ať klidně prohraje. Hnutí MAGA má odpor k „nekonečným válkám“.
Trump sice Američanům slíbil, že se jedná jen o jednorázovou akci – jeden nálet na jaderná zařízení a šmytec.
Kdo to ale může zaručit? Jakmile padne první rána, všechna pravidla jdou stranou a řetěz událostí se dá jen těžko předvídat.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/iran-usa- ... nazory_lgs

Zvláště pokud se ten nálet na Fordo, asi ne úplně podařil - otřesy však mohly centrifugy vážně poškodit, ale stejně po tom obohacení uranu, by museli udělat ještě kovový uran pro A-bombu.
A zařízení v Isfahánu ho vyrobit nedokážou. Byla zničena už Izraelem, a znovu více tomahawky.

Z tohoto hlediska by mělo být tedy skutečně hotovo! No ale dál se budou ničit ještě rakety, dál se půjde za změnou režimu.
Je otázka jestli to už Izrael dokáže dotáhnout do konce sám, a kdo pak bude zemi stabilizovat, se vším už jsou neblahý zkušenosti.

Honzik, dnes sa nerobia vybuchy. Stači simulacia na vykonnych počitačoch. Na tu nepotrebuju hegemona, stačia im Pakistanci.

Z čeho berete to přesvědčení, že nějaké otřesy můžou centrifugy vážně poškodit? Pokud se točí, tak samozřejmě ano, ale není to jinak žádná křehká věc. Jinými slovy pokud nejsou zavalené, tak po překontrolování můžou majiteli sloužit ještě léta...
https://en.wikipedia.org/wiki/Zippe-type_centrifuge a tady je v principu, co používají

Ad simulace je potřebuja superpočítače a ty jsou za embargem. Navíc pochybuju, že sestavení a ověření skutečné hlavice se dá dnes nasimulovat.

Bomby mierili do ventilačnej šachty, no obohatený urán zrejme Iránci stihli odviezť. Čo zničili americké útoky
zdroj: https://dennikn.sk/4709285/bomby-mieril ... cke-utoky/

bat píše: ↑ Z čeho berete to přesvědčení, že nějaké otřesy můžou centrifugy vážně poškodit? Pokud se točí, tak samozřejmě ano, ale není to jinak žádná křehká věc. Jinými slovy pokud nejsou zavalené, tak po překontrolování můžou majiteli sloužit ještě léta...

Je to vyjádření Grossiho z MAAE. Ale jinak to jsou spekulace. Když by byly silný otřesy, tak to může jít trošku do háje.
Když se podíváš na fotografie, tak mají odpružení těch stojanů na kterých jsou umístěny. Ale to je klasika točivých strojů.
Pak může být proti otřesům ve skále odpružen i celý bunkr. To se u lepších protiatomových bunkrů dělá.

Ale je to jedno, jsou zničená určitě ostatní zařízení.

Íránská agentura Tasním uvedla, že Írán vypustil rakety na americké základy v Kataru a Iráku, napsala agentura Reuters. Podle oznámení íránské televize se jedná o odvetu za americký úder v noci na neděli. Reuters a AFP o něco dříve informovaly o explozích nad Katarem. Íránská armáda podle Reuters následně potvrdila, že provedla úder na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Katar tvrdí, že raketový úder zachytil. Nejsou žádné oběti, uvedly podle Reuters úřady.

Americké velvyslanectví v Kataru na svém webu vyzvalo občany, aby zůstali do odvolání na bezpečném místě. Vysoce postavený zástupce Bílého domu uvedl, že Pentagon a Bílý dům hrozby týkající se základny al-Udajd pečlivě monitorují. Americký prezident Donald Trump je nyní se šéfem Pentagonu Petem Hegsethem a bezpečnostními představiteli USA v situační místnosti, uvedla televize CNBC.

Agentura Reuters minulý týden informovala, že americké ministerstvo obrany nechalo ze základen na Blízkém východě přesunout část letadel a lodí, které by mohl ohrozit případný íránský útok.

Přesun letounů se podle agentury týkal i základny al-Udajd, která se nachází v poušti jihozápadně od katarské metropole Dauhá a je největší americkou vojenskou základnou na Blízkém východě s přibližně deseti tisíci vojáky. Základna je zároveň sídlem regionálního velitelství americké armády CENTCOM.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/sv ... usa-362253

bat píše: ↑23/6/2025, 17:09 Z čeho berete to přesvědčení, že nějaké otřesy můžou centrifugy vážně poškodit?

Protože jsou to odstředivky. U těch je problém, že pro svojí funkci musí být přesně vyvážené aby při svém točení produkovali minimum vibrací. I když jsou odstředivky o kterých mluvíme obrovské, i relativně malý otřes je může vychýlit z optimální polohy. Díky tomu, že rotují velkou rychlostí potom i malé vychýlení se bude násobit a zhoršovat a povede k jejich poškození. Pokud dojde k většímu otřesu, může dojít i k jejich nenávratnému poškození, kdy dojde k takovému vychýlení, že není možno je opět uvést do potřebného stavu vyvážení resp. kdy je jejich poškození takového rázu, že i když se uvedou, dojde k takovým vibracím, že by došlo k jejich zničení.

Jde primárně o osu uložení a ložiska, kdy i milimetrové odchylky osy mohou vést k destruktivním vibracím a samotná plynová nebo magnetická ložiska jsou sama o sobě velmi náchylná na poškození vzhledem k otřesu. Jejich výměna je potom komplikovaná a opět hrozí, že i když se realizuje, nebude vyvážení dostatečně dobré a opět dojde k vibracím a zničení odstředivky.

Našel jsem, že limitní je otřes o síle 0,5-0,8g při neběžící odstředivce (při běžící je to 0,3g), což odpovídá zemětřesení 5-6 stupně (hraniční je 4-5 stupně). Co jsme dohledal, pro vyprodukování síly otřesu odpovídající zmíněnému 0,8g má stačit výbuch 5kg TNT do vzdálenosti 10 metrů a 20kg TNT ve vzdálenosti 40-50 metrů. Případně že výbuch několika stovek kg TNT do vzdálenosti 100 metrů by byl fatální.

Zajímavé! A kdes to našel o těch limitních 'g' byl by veřejný zdroj?

Dzin píše: ↑23/6/2025, 19:26 Našel jsem, že limitní je otřes o síle 0,5-0,8g při neběžící odstředivce (při běžící je to 0,3g), což odpovídá zemětřesení 5-6 stupně (hraniční je 4-5 stupně). Co jsme dohledal, pro vyprodukování síly otřesu odpovídající zmíněnému 0,8g má stačit výbuch 5kg TNT do vzdálenosti 10 metrů a 20kg TNT ve vzdálenosti 40-50 metrů. Případně že výbuch několika stovek kg TNT do vzdálenosti 100 metrů by byl fatální.

Zemětřesení o síle přes 5 stupňů občas v Íránu bývají. Takže s tím se musí počítat jo.
Zrovna nedávno. Zemětřesení o síle 5,2
16 km od místa Sorche, Semnán, Írán, 20. 6. 19:49

Írán zasáhlo silné zemětřesení poblíž výrobny balistických raket

Zdaleka se nejedná o ojedinělý případ zemětřesení – v Íránu jich bývá kolem 2100 ročně, ale pouze cca 15 jich má sílu vyšší než 5 stupňů Richterovy škály. Regionem i jeho hlavním městem, zmíněným Semnanem, otřáslo v únosné míře, ale obavy vyvolalo zejména z důvodu blízko ležícího vesmírného střediska Semnan, které by však mělo být nedotčené.
https://armadnizpravodaj.cz/zpravodajst ... ni-semnan/

Spekulací pak je, ale zatím to je blbost, že provedli podzemní jaderný test.

Taktická jaderná bomba, by nemusela proniknout do skály o tolik hlouběji, jako konvenční, avšak by způsobila větší otřesy. Spíše se pak vedou spory, jak má mít silnou hlavici. 9 megatun už USA vyřadily, ale 400 kilotun je standard. Bomba svržená na Hirošimu, pojmenovaná "Little Boy", měla sílu přibližně 16 kilotun TNT.

Irelevantní.

Dnes na ČT Bříza tvrdil, že odstředivky byly zavěšeny a že ten obohacený uran měl být převezen právě do Isfahánu

Tam udělali další štoly.

Pohled do nedávné historie a plán B
viewtopic.php?p=470608#p470608

A před útokem vchody do štol zasypali, aby do nich nevlítly Tomahawky. Ostatně i další PRŮRAZNÉ bomby museli někde použít.
Těch podzemních prostor, kde co může být, je mnoho.

Írán ukázal podzemní základnu dronů s novými střelami Hajdar
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... r-40398538

AKORÁT, že po tomhle je už nikam nepustí, aby špízovali.

Útok na americké základny v regionu