Takže totéž vidíš i u vrtulníků.
Ano, proti letadlům, proti tomuto dronu letí dalek rychleji. Pomocí těch vrtulek je rychlost dronu kolem 100 km/h. Vážně se budeme bavit, že budeš s tímhle nahánět vrtulník? Urychlovač použít nemůžeš, protože dron pomocí těch vrtulek nenatočíš směrem k vrtulníku, pokud ten nebude nad dronem.
Takže uděláš to, že ten dron odpálíš, on vystoupá vzhůru a potom co? Nesklopíš ho, aby dokázal přejít do střemhlavého letu na vrtulník. Automatické navádění ho nikam nenavede, protože nemá jak. takže finálně jen vystoupá, tam postupně zpomalí na rychlost běžnou pomocí těch vrtulek a potom ho začneš zase pomalu řídit směrem k vrtulníku. Jenže teď bude daleko lépe odhalitelný (nemůže se krýt terénem) a musí překonat větší vzdálenost, protože ještě navíc vystoupal do velké výšky. Přitom navíc použil raketový motor což znamená další demaskující příznaky.Dáš ho třeba na chodník, asfaltku, tác na nádobí. Vzlétneš s ním do prostoru navedení tak abys útočil s převahou výšky, tudíž násobíš rychlost. Zarámování a převzetí automatického navádění se děje ve vzdálenosti kolem 1 km. Tím pro tebe práce operátora končí. Pozn. odpal z velké výšky rovněž využívá Apač u AGM-114, kdy tím násobí její dolet.
To neuděláš, protože ten dron nestočíš dolu pro zaměření na vrtulník. Opět, dron funguje tak, že ho operátor pomocí vrtulek navede na směr cesty "šahedu", potom odpálí raketový motor, dron rychle nabere výšku do letové hladiny "šahedu" a zde koncovým navedením zaútočí na něj. Pohybuje se tedy od té chvíle podobně jako řízená raketa. Neudělá to co potřebuješ, aby vystoupal otočil se a letěl dolu na vrtulník. Na to potřebuje sofistikovanější schopnost manévru a navedení a to nemá. Má pouze to tzv. koncové, které umožní navést dron ve finálním střetu, ale ne navádět ho po delší dobu jeho letu různými směry.Není, viz výše. Nabrání výšky a její proměna ve prospěch maximální rychlosti v rámci zteče byla vyučována již za Velké války.
Spíše je to zajímavé potenciální další omezení. Hlavně by mě zajímalo proč tomu tak je, pokud to platí.Jestli ti přijde šuplík obrácený dnem nahoru jak nějaký problém, může být. Já osobně upřednostňuji šuplík a řízení dronu z třicet metrů vzdáleného okopu, před odpalem z ramene a s tím spjatým potenciálním odhalením.
A proč jdou na jisto? Protože profil letu "šahedů" jim umožňuje jejich včasné zaměření a identifikace, predikci jejich letu a tím jim poskytuje i čas k reakci. To u vrtulníku nemáš.To vím, viz pjaro. Proč myslíš, že jsou Ukrajinci v sestřelování Geranů tak úspěšní? Jdou na jisto.
jak určíš ten prostor? Jak jsme psal, to je hlavní problém. Buď umístíš drony dopředu a doufáš, že tam vrtulník doletí. Nebo se vypravíš sám za vrtulníkem ale tím riskuješ, že na tebe zaútočí. A nebo pošleš dron sám k vrtulníku a zde tě limituje jeho rychlost a dolet, protože nemůžeš použít ani postupné přiblížení, kdy prostě pošleš dron a potom vyčkáváš a postupuješ.Limituje mne to pouze počtem volných operátorů. Do prostoru v kterém působí vrtulník můžeš navést klidně deset dvacet intercepotrů. Limituje tě pouze počet lidí schopných navádět.
To už jsme probrali, takto ten dron nenasadíš, brání tomu jeho konstrukce.Viz výše, s převahou výšky maximální rychlost překonáš, na střetném kurzu zdvojnásobíš. Jakmile bude vrtulník uzamknut, nevím jakým manévrem by se mohl vrabčákovi řízeným AI vyhnout. Řekl bych, že to neví ani jeden z nás. Nehledě na to, vyhne se jednomu a vletí do kolizního kurzu druhému. Mnoho psů, zajícova smrt (předpokládám, že operátoři mezi sebou komunikují a vyměňují si souřadnice).
Ovšem ten popis není popis toho, co ten dron umí.Tak jak jsem popsal je jeho flexibilita a efektivita s ohledem na pořizovací cenu a riziko obsluhy dost dobrá.
viz. výše, protože nevíš proč tomu tak je a je velká pravděpodobnost, že to je primárně protože Rusko má už velmi málo aktivních bojových vrtulníků.Vzhledem ke skutečnosti, že už asi rok a něco absentují videa z vrtulníkového sprayování neřízenými střelami a útoky Ka-52 Vichrami taktéž úplně absentují, není tvé tvrzení relevantní.
Ten případ se samozřejmě stal, je doložen a proto taky jako takový jej musíme brát. Tedy se jedná o zcela relevantní fakt.
Ale celkově se jedná o velmi malý počet, než aby se to dalo zobecnit. Celkem se jedná v případě Ukrajiny o tuším 4 potvrzené zásahy za dobu 2 let. Z toho se při nejlepší vůli nedá vyvodit obecný trend.Vzhledem k tomu, že se to stalo již opakovaně, nejedná se o extrém, ale skutečnost, kterou je nutno brát v potaz.
Pro tohle tvrzení nemáme informace o důvodech, navíc pro výše napsané je evidentní, že většina vývodů, které si uvedl, neodpovídá známým faktům. nejde o to, že "svět není jako dřív" jde o to změnu posuzovat relevantně k tomu, jak nastává.A právě s ohledem na výše uvedenou skutečnost a fakt, že bitevní vrtulníky nad současným UA de facto vymizely, můžeme celkem reálně usuzovat, že je něco cosi blbě a že svět není jako dřív
Ale on v tomto konkrétním případě nepíše, jak dron funguje.
Ruské vrtule a je otázka proč tomu tak je. Nebo zásah 4 bitevních vrtulníků ti přijde jako rozhodující, když celkové ztráty jdou do vyšších desítek?Prostě vrtule stejně jak píše pjaro momentálně tahají za kratší konec špagátu.
Stejěn tak se vyvýjí další věci a technologie a navíc vývoj dronů je současně vývoj bietních vrtulníků Sice tu neustále sdílíš příspěvky o tom, jak vrtulníky budou "platformami pro drony", tedy předpokládáš, že budou mít drony ve výzbroji, ale vůbec to jinak nereflektuješ v tom co píšeš.Drony se vyvíjí technicky rychleji a takticky taky i vzhledem k tomu množství si s tím můžou hrát.
.A kdo je bude mít amící ? My asi ne, zbytek světa, možná Čína, nevím, i tak drony můžou být stejně rychlé nebo i rychlejší jo
To je ale právě nepochopení jak ten dron funguje. Popsal jsem to v příspěvku pro Zemakta, Ty prostě nepoužiješ ten dron tak jak popisujete, protože to nejde. Nemyslím si tedy, že vrtulník proti jejich roji bude kličkovat, vím, že nasazení toho dronu jak popisujete není možné, protože tomu brání jeho konstrukce.Dzin si možná jen myslí, že vrtulník může oproti Geranům v prostoru více kličkovat, nahoru dolů do strany.
Ale pokud tam bude masa dronů, tak ho stejně nějaký dostane.
Navíc proudové gerany mají vyšší rychlost než helikoptéra. Raketové urychlovací motory u dronů jsou kvůli nim.
Problém je, že současné drony, které připadají pro něco takového v úvahu, jsou moc pomalé, než aby se dali efektivně používat. za 5 let to bude určitě jinak, ale stejně tak to bude jinak i u bitevních vrtulníků Jak stále opakuji, zde se neustále bere progres dronů ale ignoruje se progres u bitevních vrtulník a to včetně toho, že může využívat i progres u dronů a nejen u nich.CO SE TÝČE identifikace pomocí systémů, je snažší detekovat velkou helikoptéru než malé drony na zemi.
Pokud by byl boj proti vyspělejšímu protivníkovi, stačí Írán.
Malé drony využívají plasty, uhlíková vlákna nebo sklolaminát. Tyto materiály radarové vlny téměř neodrážejí.
Efekt rotujících listů: Točící se rotor vytváří specifický Dopplerův posun. Radary tento signál zachytí na velkou vzdálenost.
Jasně třeba poletí nízko poté se stanou zase obětí Manpads. Navíc jak je uvedeno ve spoileru, rychlé drony můžou být za 5 let standard.
A o tom to celé je, Pokud se něco podaří, tak to bude nějak. Ano, pokud budeme mít drony pohybující se 2x rychleji než vrtulník, mající dosah desítky kilometrů a potřebnou manévrovatelnost a hlavici, potom současné typy vrtulníků budou mít problém. Ale zatím nic takového není. A až to bude, nemůžeme zase operovat se současnými typy vrtulníků, ale musíme brát možné vylepšení a s tím pracovat.Pokud se podaří zvýšit kapacitu baterek a přitom zachovat hmotnost, aby to bylo nějak vyvážené s množstvím dronů a jejich dosahem, tak je to pro BITEVNÍ vrtulníky průser pánové.
Čína nabíjí drony za letu vzduchem bez jediného kabelu. TO UŽ VYMYSLEL TESLA.
Podstata je, že zde chlapi zakládají svoje tvrzení na určitých domněnkách, které ale jsou v rozporu s fakty. Popřípadě, když už provádí myšlenkový experiment, odmítají ho rozšířit plně, tedy že např. předpokládají vývoj jen u dronů a ignorují potencionální vývoj u bitevních vrtulníků.
Predikce tohoto vývoje má hrozně předpokladů, které musí být splněny. Každopádně vývoj autonomních platforem jakéhokoliv druhu v budoucnu bude a bude rozsáhlý a bude se týkat veškeré techniky a výzbroje. Je ovšem těžké určit jakým přesně směrem se vydá a co vše se bude měnit. Hlavně je ale podle mě důležité si stanovit hranici do jaké budeme mít předpoklady. Tedy je rozdíl předpokládat co bude za 10, 20, 50 nebo 100 let. Pokaždé bude výsledek jiný.Pokud se bavíte o současném bitevním vrtulníku s lidskou osádkou, tak je zřejmé že zmizí a rychle (v moderních armádách). Lidé budou nahrazeni a zůstane jen těžký vrtulník bez lidské osádky určený pro vykonávání podobných úkolů jako současné bitevní vrtulníky. A to reálné myslím je. Důvod je odolnost, energetická rezerva a nosnost. Taková platforma může nést třeba laser, rychlopalné kulomety, působit jako nosič dronů nebo senzorová platforma dalekého dosahu. Bude tedy v roli spíše defenzivní. Důvod proč si to myslím je právě energie, protože taková užití potřebuje stálý přísun energie (kvůli hmotnosti všech těch zbraní, senzorů apod.) a to vyžaduje výkonný a relativně těžký spalovací motor / turbínu, mnoho paliva. Baterie nebudou stačit a nevím jestli nejaké další alternativy pohonu v horizontu dekády jsou možné. Tedy důvodem takových rozměrů je fyzika a ne doktrína. Tedy něco o rozměrech bitevního vrtulníku s podobnými úkoly podle mě dlouho zůstane.
To je právě to, co se snažím napsat. Všechno to vzniklo protože se objevila nějaký zbraň a na základě jejího hodnocení bez započtení možného vývoje dalších zbraní vznikali ty předpovědi. To se děje i nyní s drony, hodnotí se jen jejich vývoj a ignoruje se další. Potom je jasné, že drony vyjdou nejlépe ze všeho.Ale hned se střelím do nohy. Dříve si různí odborníci mysleli, že vzniknou velkoletadla - mateřské lodě, obrovské bitevní lodě, které budou hrát roli takové kumulované energie. Jenomže vývoj byl tak rychlý, že se cesta ukázala neperspektivní - přesto IQ47 zase reinkarnuje roli bitevní loďě a třeba má pravdu.
Nebo taky drahé sofistikované systémy schopné tu masu levných prostředků rychle eliminovat. Nemám takoví rozsah znalostí, abych si dovolil soudit, která možnost je pravděpodobnější, chtělo by to spíše stanovit nějaký rámec, ve kterém by to šlo určit.Vývoj nekončí a možná dronová válka brzy ukáže, že cesta jsou levné a jednorázové drony sice s nižší ničivou sílou, ale vyvážené obrovskou kvantitou (pásová výroba) a chytrým nasazením (autonomní roje). Na zodolněné cíle by se pak používaly těžší manévrující rakety - něco takového už přece vidíme. V takovém scénáři ofenzíva dominuje nad defenzívou a i modernizovaný (autonomní) bitevní vrtulník v ní na straně útočníka podle mě nemá smysl.
Dobře, pokud to není jasné, co si myslím.
Dzin píše: ↑Ale on v tomto konkrétním případě nepíše, jak dron funguje.
Ruské vrtule a je otázka proč tomu tak je. Nebo zásah 4 bitevních vrtulníků ti přijde jako rozhodující, když celkové ztráty jdou do vyšších desítek?Prostě vrtule stejně jak píše pjaro momentálně tahají za kratší konec špagátu.
Stejně tak se vyvíjí další věci a technologie a navíc vývoj dronů je současně vývoj bitevních vrtulníků. Sice tu neustále sdílíš příspěvky o tom, jak vrtulníky budou "platformami pro drony", tedy předpokládáš, že budou mít drony ve výzbroji, ale vůbec to jinak nereflektuješ v tom co píšeš.Drony se vyvíjí technicky rychleji a takticky taky i vzhledem k tomu množství si s tím můžou hrát.
Bude je mít každý, kdo si je pořídí, je to otázka pouze vůle.A kdo je bude mít amící ? My asi ne, zbytek světa, možná Čína, nevím, i tak drony můžou být stejně rychlé nebo i rychlejší jo
To je ale právě nepochopení jak ten dron funguje. Popsal jsem to v příspěvku pro Zemakta, Ty prostě nepoužiješ ten dron tak jak popisujete, protože to nejde. Nemyslím si tedy, že vrtulník proti jejich roji bude kličkovat, vím, že nasazení toho dronu jak popisujete není možné, protože tomu brání jeho konstrukce.Dzin si možná jen myslí, že vrtulník může oproti Geranům v prostoru více kličkovat, nahoru dolů do strany.
Ale pokud tam bude masa dronů, tak ho stejně nějaký dostane.
Navíc proudové gerany mají vyšší rychlost než helikoptéra. Raketové urychlovací motory u dronů jsou kvůli nim.
Pokud to nepopíráte, tak se tak ale vyjadřujete a to konzistentně. Ty třeba píšeš o tom co se kde předpokládá u bitevního vrtulníku, ale dál se už vyjadřuješ bez tohoto kontextu. Jestli to tak není, omlouvám se, ale podle mě to z toho co píšeš (a i další) takto plyne.
jenže tohle je ten problém. Žádný "roj dronů proti vrtulníkům" dnes neexistuje. Je to hypotéza pro budoucí možný vývoj. Tedy to máme tak, že se vezme tato hypotéza a je konfrontována se současným stavem bitevních vrtulníků ve scénáři, který je optimální pro výsledek. To jsou hned dvě chyby. Porti tomu hypotetickému roji se musí brát taktéž hypotetický vrtulník a jinými vlastnostmi a scénář se musí brát i ten, že situace hraje proti dronům. Až potom můžeme činit nějaké závěry.Já to tady možná ještě detailněji reflektuji a máme na to s ostatními reakce v podstatě ve smyslu „mnoho psů – zajícova smrt“ - jak ti napsal Zemakt.
Nebo pokud to chceš přepsat tak „mnoho dronů – smrt vrtulníku“.
Jenže to je právě to. Je rozdíl útočit na vrtulník, na který čekám ve skrytu, protože se pohybuje po nějaké předem předpokládané trase, Zde to je zásadně ulehčeno. Problém nastává v boji, kde se jedná o výrazně dynamické prostředí. Zde to současné drony mají těžší, protože jsou pomalé a nemohou dostatečně rychle reagovat na pohyb vrtulníku.K tomu jsem taky už psal, pokud to nebylo úplné jasné, že možná dokáží prostor zahltit v nějakém úzkém koridoru, proti méně vyspělému protivníkovi.
Ale stejně si myslím, že by to byla riziková bojová mise viz například záchrana pilota v ÍRÁNU.
To je spíše argument proti dronům, ne?Nelze úplně srovnávat, ale lze se podívat jak si vedli MQ-9 Reaper (původně Predator B) a to včetně drahých variant.
Promiň, ale není možno z nasazení jednoho prostředku dělat závěry o nasazení zcela jiného.Možná to nejde úplně srovnávat s vrtulemi, ale jiné měřítko moc nemáme, a kdyby tam poslali APACHE, tak by to nemuselo dopadnout vůbec dobře. Tak to je současný stav jo.
To mám radost, jde mi o totéž, takže pokud nějak chybně chápu to co píšeš, omlouvám se a tam kde se mýlím mi to zkus (do)vysvětlit (což platí i pro ostatní zde). Ostatně k tomu diskuze je, ne?
Ty o tom evidentně moc nevíš, viď? Sto kilometrů, bože. Již první generace interceptorů, dáli se tomu tak říct, v našem případě Sting běžně sestřeluje Gerany 3, první sestřel zaznamenám v prosinci 2025. Cestovní rychlost trojky je cca 370 km za hodinu. Protože Sting byl první je výkonově pod nově zaváděnými interceptory.Ano, proti letadlům, proti tomuto dronu letí dalek rychleji. Pomocí těch vrtulek je rychlost dronu kolem 100 km/h. Vážně se budeme bavit, že budeš s tímhle nahánět vrtulník? Urychlovač použít nemůžeš, protože dron pomocí těch vrtulek nenatočíš směrem k vrtulníku, pokud ten nebude nad dronem.
Nevím koho máš na mysli, ale mne z toho případně vynech. Fakta zdrojuji natož abych ještě ignoroval potenciální vývoj bitevních vrtulníků.Podstata je, že zde chlapi zakládají svoje tvrzení na určitých domněnkách, které ale jsou v rozporu s fakty. Popřípadě, když už provádí myšlenkový experiment, odmítají ho rozšířit plně, tedy že např. předpokládají vývoj jen u dronů a ignorují potencionální vývoj u bitevních vrtulníků.
Pretože elementárny fakt je , že vrtuľník je zložitejší o rád minimálne. Preto sa drony tak rýchlo upravujú a na vrtuľníkoch a lietadlách trvá čokoľvek integrovať omnoho dlhšie. Lietadlá majú aspoň výhodu rýchlosti , stealth a veľkej výšky.
Iste, to je vidieť na každom kroku ten paralelný vývoj. A potom len čítame ako zasa dostal pozemný prápor na cvičení na prdel od skupiny ukrajinských dronarov a to ešte museli vojaci robiť respawny a "priväzovať dronarom jednu ruku za chrbát".Dzin píše: ↑15/8/2026, 08:31Dobře, pokud to není jasné, co si myslím.
Za prvé je nutno oddělení současnosti a budoucnosti: Když se bavíme o současném stavu, musíme hodnotit techniku podle toho, co reálně umí teď, nikoli podle toho, co by v budoucnu umět měla nebo mohla. To platí i pro zmiňované interceptory. Srovnávat musíme vždy reálné schopnosti v daném čase.
Za druhé, pokud do debaty vneseme budoucí vývoj, musíme ho uplatnit na obě strany. Nemůžeme předpokládat pokrok u jedné technologie (např. dronů) a zároveň ji srovnávat s nezměněným stavem té druhé (bitevních vrtulníků). Porovnání vývoje obou platforem musí probíhat paralelně.
Zkusím to trochu deeskalovat. Neignoruji to, co píšeš, jen mi přijde, že funkce těch dronů proti "šahedům" se v trochu liší od toho, jak reálně fungují podle dostupných informací.
Nic z toho robustního systému v případě boje proti bitevnímu vrtulníku k dispozici v potřebné míře nemáš. Dále v článku popisují problém s odhalením a útoky na nízko letící cíle, což by se týkalo právě vrtulníků.Radary, vozidla a situační centra
Samotný dron však k úspěšnému „lovu“ nestačí.Efektivní zachycení vyžaduje systém – rychlé rozhodování, mobilitu posádek záchytných letounů a podpůrnou infrastrukturu.
Zachycení je možné pouze tehdy, pokud je k dispozici pozemní stanice s ovládací konzolí, katapult pro odpalování dronů leteckého typu, samotné stíhací drony, specializovaná vozidla pro mobilní týmy a přístup k radarovým datům, která sledují jak cíl, tak stíhací dron.
Posádka stíhacího letounu se skládá ze tří nebo čtyř lidí: pilota, který přímo řídí dron; navigátora, který sleduje pohyb cíle a pomáhá se zaměřováním; technika, který připravuje dron ke startu; a inženýra , který před letem vybavuje hlavici.
Třísouřadnicové radary se používají především k detekci dronů. Tyto radary dokáží identifikovat ruské vzdušné prostředky na vzdálenost desítek kilometrů, určit jejich výšku a současně sledovat samotný stíhací dron.
To umožňuje operátorům znát polohu jak vlastních, tak ruských dronů. Cílem je „spárovat“ drony dříve, než se vybije baterie stíhačky nebo než ruský bezpilotní letoun zmizí z radaru .
Každá posádka operuje v určené zóně propojené se stacionárním radarem, jehož prostřednictvím dostává veškeré informace o ruských vzdušných prostředcích.
Souhrnná data z desítek radarů jsou odesílána do situačních center, kde spolupracují zástupci různých jednotek, včetně posádek stíhacích letounů. Tato centra koordinují operace mezi posádkami a určují, které prostředky protivzdušné obrany nasadit.
Posádky zaujímají svá místa předtím, než ruské drony vstoupí do ukrajinského vzdušného prostoru.
Interceptory jsou umístěny ve specializovaných vozidlech vybavených nosiči a úchyty, které chrání drony před poškozením během přepravy. Mobilita a rychlost reakce jsou klíčovými faktory pro zajištění toho, aby posádky mohly zahájit operace dříve, než se objeví ruské drony.
Bitevní vrtulníky obvykle létají ještě níže, pod 100 metrů resp. pod 10 metrů nad zemí. Pokud mají problém s cíli letící 100 metrů nad zemí, budou mít tento problém ještě větší. Je také vidět, že řešení mají, že dopředu v problematických místech umístí palebné jednotky. To ale nemůže v případě bitevníků fungovat, protože právě chybí ta schopnost predikce jeho dráhy letu.Serhij „Varšava“, velitel záchytné roty praporu Darknode ze 412. samostatné brigády bezpilotních systémů Nemesis, sdělil Oboronce, že Rusové začali s odpalováním dronů Shahed v extrémně nízkých výškách. Dříve létaly nad 500 metrů, což snižovalo účinnost našich mobilních palebných skupin, ale nyní létají v extrémně nízkých výškách, někdy až 100 metrů.
„Když nepřítel začal kvůli naší práci ztrácet velké množství dronů, začaly létat velmi nízko. Díky tomu je obtížné je odhalit,“ vysvětluje Varšava. „Jsou situace, kdy se dron objeví téměř přímo nad námi, ale na radaru není viditelný. Děje se to proto, že jsou skryty stromy a přírodní krajinou. Proto musí být podél takových úseků trasy rozmístěny mobilní palebné jednotky.“
Omlouvám se, ale nepochopil jsem z toho, co jsi napsal, co přesně tím chceš říci. Máš v tom strašně témat z nich každé si zaslouží větší rozbor a debatu. Mohl bys to nějak přeformulovat, jinak strukturovat nebo zkrátit či jen zdůraznit hlavní myšlenku?
To sa predsa rieši tak, že sú rozmiestnené všade pozdlž bojovej zony. Na mobilných pozvozkoch alebo staticky v krabiciach, na málo prehľadných miestach.Dzin píše: ↑15/8/2026, 15:43Zemakt píše: ↑15/8/2026, 10:28 ....
Bitevní vrtulníky obvykle létají ještě níže, pod 100 metrů resp. pod 10 metrů nad zemí. Pokud mají problém s cíli letící 100 metrů nad zemí, budou mít tento problém ještě větší. Je také vidět, že řešení mají, že dopředu v problematických místech umístí palebné jednotky. To ale nemůže v případě bitevníků fungovat, protože právě chybí ta schopnost predikce jeho dráhy letu.
Celý "trik" a důvod, proč tyto interceptory fungují, stojí na včasné predikci, umístění odpalovacího týmu do správné pozice a navedení do cesty cíle a to vše za použití radarů, jak stacionárních tak mobilních jako součást ovládacích setů interceptorů. Zkráceně: je to celé založené na schopnosti cíl dopředu zaměřit, sledovat ho po celou dobu jeho letu, přesně predikovat jeho pohyb, dostat interceptory do jeho trasy a odpálit je ve správný okamžik.
Nic z toho v případě bitevních vrtulníků nemáš. Nezjistíš je s takovým předstihem, nejsi schopen přesně predikovat jejich pohyb a už vůbec se nepohybují po předem dané trase. na vše je tedy daleko méně času.
Složitost není vždy na škodu, protože ti umožňuje i více schopností, které finálně mohou prospívat pro přežití systému na bojišti. Vezmi Šahedy, i ty se postupně stali složitějšími, právě proto, že ve své levné verzi byly příliš zranitelné.pjaro77 píše: ↑15/8/2026, 14:24 Pretože elementárny fakt je , že vrtuľník je zložitejší o rád minimálne. Preto sa drony tak rýchlo upravujú a na vrtuľníkoch a lietadlách trvá čokoľvek integrovať omnoho dlhšie. Lietadlá majú aspoň výhodu rýchlosti , stealth a veľkej výšky.
Vrtuľníky nenašli na obranu proti roju dronov zatiaľ nič.
"Na prdel" dostal pozemní prapor a vrtulníků se to tak vůbec netýká.
