PALBA.CZ

A na to jsi přišel prosím tě jak, že o prodejní ceně nejsou spolehlivě zdroje? Vždyť to píší výše, 6 250 liber! Je to snadno dohledatelný a jak se patří i od zdrojovatelný údaj.

Nějak ty počty haprujou. Jestli Legie stála v roce 1920 cca 40 mil Kčs, dělalo to 6 400 000 Švýcarských franků CHF. To v té době dělalo 59 813 Tr Oz. měnového zlata. 154000 Tr Oz je hausnumero. Někde se to ztrácí v těch amerických přepočtech a časovém rozlišení.

Ale 6 250 Lstg v roce 1933 dělalo pouhých 820 Tr OZ = 25,5 kg zlata. Holt celosvětová krize je celosvětová krize. Newyorská burza v indexu DJIA ztratila 89%.

Ale toto je zajímavé:
První dálkové vyšetření
Během plavby roku 1930 zachytila Legie pod Haklovým velením volání z amerického parníku City of Klint, které informovalo o pacientovi s neznámou chorobou. Lodní lékař MUDr. Ivan Roubal byl schopen pacienta prostřednictvím telegrafního spojení vyšetřit, čímž uskutečnil vůbec první vyšetření na dálku. Tento čin vstoupil do námořní historie a je společně s dalšími podobnými činy zmíněn ve vestibulu Střediska pro poskytování pomoci na moři v Římě.

Wiki

Koba píše: ↑1/7/2026, 19:17 Nějak ty počty haprujou. Jestli Legie stála v roce 1920 cca 40 mil Kčs, dělalo to 6 400 000 Švýcarských franků CHF. To v té době dělalo 59 813 Tr Oz. měnového zlata. 154000 Tr Oz je hausnumero. Někde se to ztrácí v těch amerických přepočtech a časovém rozlišení.

Ale 6 250 Lstg v roce 1933 dělalo pouhých 820 Tr OZ = 25,5 kg zlata. Holt celosvětová krize je celosvětová krize. Newyorská burza v indexu DJIA ztratila 89%.

Viz výše

Novým majitelem se stala známá řecká loďařská rodina Pateras, která za ni v roce 1933 zaplatila částku 6 250 liber šterlingů. Při přepočtu na hodnotu francouzského franku z roku 1920 byla loď prodána za 325 000 FF. Z důvodu devalvace franku, hospodářské krize a s tím souvisejícího přebytku nabídky – a současně v důsledku jejího stáří, opotřebení a aktuálního technického stavu – činil propad ceny Legie téměř 45 000 000 FF.

Ten propad ceny je zkrátka brutální a proto se ho také snažím ověřit. Matematik nejsem. Přepočet, tak jak ho udělal Bat mi dává smysl. Jednoduché snadno uchopitelné. Samozřejmě nejsem naivní, že by jsme se mohli bavit o halířích, přibližný nástin je zcela dostatečný.

On bude problém ne ve výpočtu, ale v datech. Wiki (a odtud asi Zemakt čerpá) říká, že

---
za částku 45 219 763 francouzských franků (cca 40 milionů Kčs)
---

a pokud je 45 Mio FF správně, tak je podle mě správně i ten výpočet. Proč?
a) kurz FF k USD je známý v roce 1920
b) cena oz byla fixní v roce 1920 a to $20.67

Co jistě nevíme je kurz Kčs k FF. Nebo má někdo nějaké čísla? Našel jsem, že se udává, že na začátku existence státu byl kurz dán cca 7 Kčs za dolar, ale reálný na trhu byl desítky. Později cca 30 Kčs za USD. (https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_p ... _mena.html)

Takže ten poměr 45 219 763 francouzských franků je cca 40 milionů Kčs je **krajně divný**. Pokud tedy vezmeme za pravdu, že je správně 40 Mio Kčs a při kurzu třeba 40 Kčs za 1 USD, tak "byvoko" jsme na 50k oz za loď...

Rok 1933 je daný. Známe kurz USD vs. LBS i cenu zlata v USD (tady můžeme trochu spekulovat, protože došlo ke změně kurzu k USD).

Zemakte, pokud na to máš lejstro kupní smlouvy z archivu, tak no problema.

Vzhledem k těm propočtům to je relativně málo, ale možný je všechno na světě.
Za cenu šrotu bych to skoro chápal.
Civilní námořní transportní loď Legie však ještě dál sloužila. Koupil Pateras a Legii přejmenoval na Lilly podle manželky, či později SS Lily.

V roce 1933 se cena lodního šrotu v důsledku Velké hospodářské krize pohybovala na historických minimech.
To všechno je pravda, nebyla to nejlepší doba pro prodej!

Prostornost Legie: 5735 BRT, odhadem to mohlo být až 3500 tun čisté oceli.
Ve 30. letech by se to udalo asi za 9000 liber.

Udělal jsi cenové srovnání s lodí SS Morava měla 3463 BRT, původně Kouroussa nebo Little Evy.
Lodě byly také zakoupeny v nevhodném období světové hospodářské krize.

Je možný, že máš k tomu zdroje z nějaké diplomky, co dělali ve Zlíně na počest Bati. Kontrolovat to už nebudu.


ODKAZY:

Po krachu v roce 1929 byl trh se železným šrotem ve Spojených státech během čtyř let zdecimován.
Trh se zotavoval pomalu a skutečně prosperoval až během druhé světové války a poválečné expanze, kdy došlo k růstu zbytku ekonomiky.
https://www.historynewsnetwork.org/arti ... crisis-tra

Mimo to jsem narazil na dobré pojednání trošku z jiného soudku.
ČS. LEGIE V RUSKU, TRANSPORTY Z RUSKA
https://www.csol.cz/wp-content/uploads/ ... c_2020.pdf

Tady něco málo k Wosečkovi.
https://publikace.k.utb.cz/bitstream/ha ... 004237.pdf


P.S. Mimo jiné jsem se podivoval kolik chtějí za Třinec má tonáž 20 596 BRT, kolik by stál odtah, no jsou to desítky miliónů v současnosti.
V podstatě co kdysi stála nová LEGIE. Nejde TO srovnávat, ale jen pro zajímavost.

TEČKA.

Takže znovu, když mi nevěříte: 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD = 59 986,72 Tr. Oz - směnitelnost USD za zlato v roce 1920 byl a 20,67 USD/Tr Oz.
Po Rašínově reformě byl kurz CHF 6,25 Kč a USD 32,26 Kčs. Tak si to přepočítejte znovu. V roce 1920 stál 1 francouzský frank v průměru zhruba 2,50 až 3,00 tehdejších Kčs. Ten kurs 1,03 je až z roku 1926! Tak silná tehdy Kčs byla a Frank fórovej!

Musíte počítat všechno ve stejný rok!!! Plést roky 1920, 1926, 1933 - pak vyjdou hausnumera.

@koba
Pokud, jak říkáš, v roce 1920 stál 1 francouzský frank v průměru zhruba 2,50 až 3,00 tehdejších Kčs, tak ten přepočet na wiki nesedí pokud se bavíme o roku 1920.
> za částku 45 219 763 francouzských franků (cca 40 milionů Kčs)
Takže kdes to vzal, že 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD?

Uff. Takže po pořádku:

Když se na jaře objevila v japonském Kóbe tříčlenná skupina zástupců Centrokomise, korvetní kapitán Josef Holub mezi nimi nemohl chybět (dále Ing. Hulín a Václav Parfus). V návaznosti na předchozí vyjednávání se společností Uchida Kisen K. K. si Češi ve zdejším přístavu prohlédli S/S Taikai Maru, 122 metrů dlouhý parník o tonáži 5 735 BRT, na kterém doslova a do písmene zvolna zasychal finální nátěr. S ohledem na skutečnost, že z jokohamského skluzu loděnice Uchida Shipbuilding & Engineering Co. Ltd. v roce 1919 na vodu spuštěná loď se pyšnila pouze pár dní starým záznamem o první zkušební plavbě, nebylo však v podstatě co řešit.6 Na základě červencového nařízení politického plnomocníka ČSR přijel do Japonska ještě Šíp, aby celý obchod po uhrazení prodejní ceny ve výši 45 219 763 francouzských franků formálně uzavřel.

Prodaná byla v roce 1933 v částce a měně, kterou jsem již výše opakovaně uvedl. Píšu to do knihy, takže je vše řádně odzdrojováno a opírám se o fakta. Nejsem debil, o to nikdo nemusí mít strach, ani Lord. Konec konců, proto jsem také vznesl dotaz protože vím, že tady jsou chytré hlavy, že

Osobně bych jinou měnu, než za kterou byla loď koupena neřešil. Ani žádný převod na čs. koruny apod. Zkrátka FF. Vše ostatní může zavádět, nicméně spočítat se dá vše. Podpis kupní smlouvy - červenec 1920. Tečka.

Bat, jo. Tvé zdůvodnění mi přijde logické. A i když to nesouvisí, tak pro zajímavost S/S Morava byla zakoupena přibližně ve stejné době (1932) za 350 000,-Kč. Při tehdejším kurzu, ještě navázaného na zlatý standard, střed cca 4,80 Kč, to vychází na plus minus 73 000,- FF. Nutno podotknout, že Morava byla loď menší a také o osm let starší.

Jo taky, jsem si říkal, že Japonci by asi v té době nějaké Kčs nebrali a prostě vzali etablovanou měnu jako FF. Takže těch 40 Mio Kčs je jen nějaký přepočet, který může být špatný nebo tehdejší **oficiální** kurz mohl být takový. V té době to bylo hodně dynamické všude.

bat píše: ↑1/7/2026, 21:17 @koba

Takže kdes to vzal, že 40 000 000 mil. Kčs bylo v roce 1920 - 1 239 926,- USD?

Přepočtem Rašínovým kursem: 40 000 000/32,26 = 1 239 926. Dyť to tam píšu!!!

Nechcete se kluci radši zapojit do nějakého jiného výzkumu:? Třeba tady: Vědci lechtali šimpanze i lidi. Výsledek ukázal, jak moc máme společného.

https://www.bing.com/search?pglt=297&q= ... A1&PC=U531

Nechme tedy Legii být, protože tam je cena daná FF a Zemakt bude mít klid.

@Koba důvěřuj, ale prověřuj

Píšeš, že 40 000 000/32,26 = 1 239 926 USD. To je jistě pravda. Ale máš zdroj, že to platí pro rok 1920, o kterém se bavíme?

Jinak neni nic divného, že se v literatuře objevují francouzské franky. Československé legie na Sibiři byly placené Francouzi ve Francích a vzhledem k problémům něco na Sibiři a ve Vladivostoku koupit jich mohli mít přebytek, nehledě na úspory vojáků ve Vojenské spořitelně. A Japonci je určitě brali.
To byl větší problém, čím zaplatit místním vládám a komučím. Ty by asi nejradši viděli stříbrné carské ruble. Takže se tam divoce vekslovalo, hlavně Číňani byli aktivní. Z toho období taky pocházelo hodně zlé krve mezi cifršpióny Legií a francouzské legace a mezi pracovníky čs. orgánů - kdo veksloval líp,

Když se v Legiích začaly upisovat akcie Legiobanky, upisovaly se ve francích, resp později stanoveném úředním kurzu 1 : 1 až do výše 70 000 000 Kč.

bat píše: ↑1/7/2026, 23:18 Nechme tedy Legii být, protože tam je cena daná FF a Zemakt bude mít klid.

@Koba důvěřuj, ale prověřuj

Píšeš, že 40 000 000/32,26 = 1 239 926 USD. To je jistě pravda. Ale máš zdroj, že to platí pro rok 1920, o kterém se bavíme?

No dovol?!?
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk ... rma_(1919)
V druhé fázi reformy bylo tlačeno na apreciaci měnového kurzu, protože jedním z cílů měnové reformy z pera A. Rašína bylo omezit inflační vývoj a zvýšit kupní sílu československé koruny, a to jak vnitřní, tak vnější. V druhé fázi se tak zaměřil na posilnění vnější kupní síly koruny právě skrze zamýšlenou apreciaci koruny. Kvůli tomu si stát půjčil zahraniční devizy při dosti nevýhodném úroku 8 % ve Velké Británii a USA. Za tyto prostředky následně nakupoval československou korunu na devizových trzích a tak uměle zvyšoval poptávku po ní. Výsledkem byla poměrně silná apreciace koruny z 15,38 Kč za švýcarský frank na pouhých 6,25 Kč či z 76,92 Kč za americký dolar na 32,26 Kč. Z hlediska inflačního vývoje je to právě tato druhá fáze reformy, která opravdu přináší zlom a dochází tak ke značnému snížení cenové hladiny, a to jak skrze levnější importované zboží, tak skrze oslabenou domácí poptávku díky zhoršené situaci československého exportu na zahraničních trzích z důvodu apreciované měny.[5]

Provedení i výsledek reformy je dodnes považován za obdivuhodný. Československá koruna se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě.


Reference

KALABIS, Zbyněk. Pracovat a šetřit. Projděte si život a dílo Aloise Rašína. Měšec.cz [online]. Internet Info, 2019-02-13 [cit. 2019-03-04]. Dostupné online.
Zákon č. 187/1919 Sb., Zákon, jímž se upravuje oběh a správa platidel v československém státě a doplňuje se zmocnění ministerstva financí dané zákonem ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n.. In: Sbírka zákonů. 1919. Dostupné online. § 6. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Rašínova měnová reforma [online]. Česká národní banka [cit. 2018-10-07]. Dostupné online.
ama. Místo koruny mohli Češi platit řepou nebo sokolem. ČT24 [online]. Česká televize, 2014-04-10 [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
VENCOVSKÝ, František. Vzestupy a propady československé koruny. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2003. 248 s. ISBN 80-245-0497-9. S. 29–34, 46-49.
Literatura
Jan Vokrouhlecký: Komparace československých měnových reforem 1919, 1945 a 1953, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2004
Související články
Československý frank
Externí odkazy
Přehled okolkovány českých a slovenských bankovkách (katalog, galerie a další informace)

Tohle jsem samozřejmě našel resp. AI, ale odmítl jsem to použít. Mám k tomu 2 důvody:

zde se hovoří **V druhé fázi reformy** a z dalšího textu je patrné, že to spíš směřuje na léta 1921-1923
a za druhé těžko během pár měsíců by se ve válkou poznamenané ČSR tak rychle kurz stabilizoval.

Tedy tvrzení, že to je kurz pro rok 1920 je podle mě zatím na vodě.

Ověřovat zdroje možná by to chtělo, ale jinak dobrý. Pravda je, že to je srozumitelně popsané málokde.
Většina pramenů začíná až rokem 1922, kdy došlo ke stabilizaci koruny Rašínovou deflační politikou.
Nicméně taky něco přihodím, akademici přeberte si to!

Tohle asi bude legendární téma

Význam to tedy mělo řešit zde. Aíčko to tady proskenovalo, a uvádí:
Debata o nákupní ceně lodi Legie (40 mil. Kčs) a jejím přepočtu na francouzské franky pochází z diskusního fóra Palba.cz, kde uživatelé řeší finanční operace.

40 000 000 mil. Kčs - Kolik to bylo FRANCOUZSKÝCH franků ?

Zkopíruj toto zadání a vyřeš ho: V roce 1920 při tehdejších kurzech by 40 000 000 Kčs odpovídalo průměrně ?? milionům francouzských franků?
Podle statistik se v roce 1920 kurz francouzského franku (FRF) pohyboval v průměru kolem ?? Kč za 1 frank.

REAKCE

Rok 1920 byl extrémně divoký. Československá koruna i francouzský frank po válce masivně kolísaly.
French exchange rate management in the 1920s
Tento článek zpochybňuje konvenční názor na existenci čistě plovoucího kurzového režimu ve Francii v polovině 20. let 20. století.
Lze vyvodit několik ponaučení o účinnosti intervencí na „moderním“ trhu s devizovými kurzy.
Dál to je ovšem placené.


Proč třeba nebrali do úvahy v roce 1920 švýcarský frank...
Ano, používal se pro měření cen například cukru!
http://www.cukr-listy.cz/on_line/2025/PDF/260-264.pdf

Otázka zavedení frankové měny v Československu v období 1918-1925
Zastavení této diskuse bylo spojeno i s nástupem prof. Karel Engliš, vynikající ekonom a odpůrce franku, byl 25. května 1920 jmenován do funkce ministra financí.

Autorem slavné reformy se stal tehdejší ministr financí Alois Rašín.

- Bylo nutné provést měnovou odluku od zemí bývalého Rakouska - Uherska
- Na základě toho mělo dojít vytvoření nové československé měny s názvem koruna československá
- Dalším nezanedbatelným aspektem reformy byla likvidace inflačních peněz vzniknuvších za první světové války

Přestože Rašínova měnová reforma přinesla v prvních letech poměrně velkou nestabilitu, již v polovině dvacátých let se dostavily pozitivní výsledky.

---

JE TO "SRANDA" CO ZPŮSOBILY VÁLEČNÉ VÝDAJE a POVÁLEČNÉ změny, protože kurz FRANCOUZSKÉHO franku vůči koruně divoce kolísal.

Našel jsem k tomu zajímavé zdroje. JSME ALE MIMO původní téma, které bych už radši neřešil.


Po odloučení naší koruny od společné koruny rakousko-uherské v březnu byl kurs švýcarského franku kolem 30 za 100 Kč.

Přechodně /: od 16. do 19. května 1919 :/ vystoupil až na 34.25, avšak brzy začal klesati a kolísal některý den až o jeden frank i více.
V druhé polovici listopadu 1919, kdy objevil se v Národních Listech článek Rašínův „Devět centimů“, byl kurs v Ženevě 9 franků.
Roku 1920 byl kurs čsl. koruny nejníže dne 5.února /: 5 frs :/.
Koncem února 1920 začíná mírný vzestup a 21. dubna 1920, kdy končila působnost devisové ústředny, byl kurs 8.50 frs za 100 Kč.


Francouzská vláda byla enormně zadlužená, což na mezinárodních trzích vyvolávalo pochybnosti o síle tamní měny.
ZATÍMCO vůči dolaru to bylo PRÝ stabilně 40 Kč za dolar ?

V tehdejším Československu razil ministr financí Alois Rašín politiku pevné měny. Dělal to proto aby československá měna získala důvěryhodnost.
Kolem přelomu let 1921 a 1922 začala koruna cíleně posilovat, což rozdíl mezi oběma měnami ještě prohloubilo.


VŠECHNO TO BYLO způsobeno válkou, a tiskem franku!

Oběživo se rapidně zvýšilo oproti stavu před první světovou válkou 5,7 miliard franků a poválečnému stavu v roce 1919 to bylo 34,7 miliard franků.
To samozřejmě logicky vedlo k jeho znehodnocování francouzského franku vůči libře, ale i nově vzniklé Československo mělo problémy.


Československá devizová ústředna v letech 1919 a 1920

Vývoz se prováděl v zásadě za placení v hotové valutě, pod kterou se rozuměly americké dolary, libry, holandské zlaté, severské koruny, švýcarské a francouzské franky, pesety a marky.
Do nástupnických států bylo povoleno ve většině případů placení v Kč.
Československá devisová ústředna musila po celou dobu svého trvání zápasiti s nedostatkem devis.
Jediné valut bylo dostatek, poněvadž cizinci přijíždějící sem za nákupem platili zboží z velké části ihned hotově.


ZDROJE:

Měnové reformy - Diplomová práce
Kapitola ČESKOSLOVENSKÁ MĚNOVÁ REFORMA 1919
https://is.muni.cz/th/100166/pravf_m/Di ... upecka.pdf

V Z P O M Í N K Y z prvých dob ministerstva financí
Společný cedulový ústav bývalé říše Rakousko-Uherské vykazoval v době převratu podle výkazu z 26. října 1918 skutečný oběh bankovek 30.68 miliard, koncem roku 1918 dokonce 35.59 miliard.
Závratná tato čísla vyvolala na všech stranách vážné obavy, co bude s bankovkami, co s válečnými půjčkami, s peněžními vklady atd.
https://mf.gov.cz/assets/attachments/Vz ... -Dil-I.pdf

Stručná historie české měny a jejího kursu
1929, 7. 11. - změna zlatého obsahu koruny na 0,04458 g (33,75 Kč/ 1USD)
https://archiv.hn.cz/c1-873861-strucna- ... jiho-kursu

Zatímco frank podléhal výkyvům, koruna byla postupně fixována na dolar, což bylo formálně potvrzeno úpravou zlatého obsahu například v roce 1929.

Historická hodnota francouzského franku v korunách: Přehled
https://letajicisen.cz/historicka-hodno ... h-prehled/

Kurzový vývoj a zlatá měna
https://www.historie.cnb.cz/cs/menova_p ... _mena.html

Historický vývoj francouzského franku a jeho následný dopad na ekonomiku Francie
https://theses.cz/id/klku5n/bakalarska_prace.pdf

Tečka!

Tak to je přece ten jiný "otazník" ne, takže vlákno OK ?
Je to využití AI, zdrojování v praxi v oblasti, která není dobře zmapovaná.

Za mně je klíčové, že
Přechodně /: od 16. do 19. května 1919 :/ vystoupil až na 34.25, avšak brzy začal klesati a kolísal některý den až o jeden frank i více.
V druhé polovici listopadu 1919, kdy objevil se v Národních Listech článek Rašínův „Devět centimů“, byl kurs v Ženevě 9 franků.
Roku 1920 byl kurs čsl. koruny nejníže dne 5.února /: 5 frs :/.
Koncem února 1920 začíná mírný vzestup a 21. dubna 1920, kdy končila působnost devisové ústředny, byl kurs 8.50 frs za 100 Kč.
https://mf.gov.cz/assets/attachments/Vz ... -Dil-I.pdf

a

https://www.researchgate.net/profile/Ja ... 9-1923.png

z toho pak plyne, že jak Koba píše:
cca 40 mil Kčs, dělalo to 6 400 000 Švýcarských franků CHF **neplatí**. A platí až v roce 1923 nikoliv 1920. A při znalosti, že 1 USD = 5.91 CHF pro rok 1920 nesedí ani ten můj rozporovaný výpočet na USD...

bat píše: ↑1/7/2026, 16:22 Hodím sem jak jsem uvažoval já. Požádal jsem AI o zdroje (a zkontroloval), ale počítal jsem si sám, protože někdy dělá nesmysly.

Jelikož je v tom háček ten rok 1933, a jelikož jsem nenašel nějaké záznamy o kurzu FF a LS, také jsem odmítl dollar pro přepočet (asi jsem mohl...), ale šel jsem na "jistotu" tj. po zlatě.


1920 NÁKUP
--------------------
1 oz = 20.67 USD
1 USD = 14.205 FF
1 oz =20.67*14.205=293.62 FF
45219763 FF / 293,62 FF/oz ~ 154000 oz

Tedy loď stála 154000 uncí zlata v roce 1920.

1933 PRODEJ (beru konec roku)
---------------------
1 oz = 32.32 USD
1 USD = 0.236 LS
1 oz = 32.32*0.236 = 7.628 LS
6250 LS / 7.628 LS/oz ~ 819 oz

Tedy loď, která stála 154000 oz v roce 1920 se prodala roce 1933 za cca 1000 oz.

Pozn. v roce 1932 byl kurz zlata stejný jako v roce 1920 k USD. Také mezi USD a LS byl o něco jiný kurz. A to už jsme nepočítal a AI mi tvrdí 1061 oz... vzala můj výpočet a dosadila data.

Každopádně tak či tak to vypadá, že to je asi půl procenta z původní ceny. A pokud je to blbě, tak jsem blbej já a ne AI. Ono se totiž dost často začíná tvrdit, že chybu udělala AI a ne ten člověk, co ji použil. Tak aby bylo jasno

Zdroj
​measuringworth.com/datasets/exchangeglobal
https://sdbullion.com/

Takže když to převedu úplně do mrtě, vychází ten propad ceny na 44 979 288 FF. To jest, když jsem úplně na počátku psal něco o cca 45 000 000 FF tak ta AI teda fakt nekecala. Asi je to tím vyhrožováním, že pořád lže.

@Zemakt
> Takže když to převedu úplně do mrtě, vychází ten propad ceny na 44 979 288 FF. To jest, když jsem úplně na počátku psal něco o cca 45 000 000 FF tak ta AI teda fakt nekecala. Asi je to tím vyhrožováním, že pořád lže.


2 centy
Ano. Myslím, že to těžko někdo vyvrátí bez lepších dat

Víme už zhruba jak se změnila cena lodě přepočtená ve zlatě a ta změna je **brutální** 819 / 154000 (půl procenta tj. 0.005) a stejně tak zhruba bude odpovídat i změna FF. Proč? Protože všechny ty uváděné měny byly nějak provázané mezi sebou. Můžeme zlato vzít jako kotvu.

Takže ano (1-0.005)*45219763 FF ~ 44993664 FF ztráta resp. rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou ve FF z roku 1920. AI určitě počítala nějak jinak, protože má malinko jiné čísla a zřejmě na to nešla přes zlato.


Ale je potřeba si říct, že
- číslo nákupní v FF máme z Wikipedie (to bude asi OK a zřejmě se dochoval "doklad")
- kurz FF k USD se mohl výrazněji docela během roku měnit, doba byla dynamické. Viz Německo nebo i ten kurz u nás. Jak píše Lord i ve Francii byly různé intervence a nestabilita. Já jsem vyšel z kurzu na té stránce ​measuringworth.com/datasets/exchangeglobal .
- cena zlata k USD byla stabilní a to je dobré
- u prodeje se jedná o ten rok 1933, kdy se po velmi dlouhé době cena zlata vůči dolaru o něco změnila. Jenomže během roku....
- a také kurz LS k dolaru je braný z té stránky a nevíme přesnou cenu v době prodeje k USD

** Takže počítáme přesně nepřesná čísla **
Ale i kdybychom započítali, že se mýlíme, tak chyba v kurzech nebude ve velkých násobcích (budou to spíše max. desítky procent). Takže bych to uzavřel tak, že pokud prohlásíš, že prodejní cena byla maximálně v řádu jednotek procent nákupní, tak budeš mít pravdu. Ano, z pohledu prodejce není jedno jestli dostane X nebo třeba 2*X, ale pořád je to zlomek z původní ceny.

Ještě otázka k té nákupní ceně. To byla tehdy běžná tržní cena za takovou loď nebo je trošku Japonci "natáhli" při jednání?

** Takže počítáme přesně nepřesná čísla **
Ale i kdybychom započítali, že se mýlíme, tak chyba v kurzech nebude ve velkých násobcích (budou to spíše max. desítky procent). Takže bych to uzavřel tak, že pokud prohlásíš, že prodejní cena byla maximálně v řádu jednotek procent nákupní, tak budeš mít pravdu. Ano, z pohledu prodejce není jedno jestli dostane X nebo třeba 2*X, ale pořád je to zlomek z původní ceny.

Celá tato část o tom propadu je koncipovaná jako poznámka pod čarou. Kdyby to tam nebylo tak se zas tak nic neděje, nicméně přišlo mi to zajímavé a potom když jsem si to zhruba přepočítal, obzvlášť zajímavé. Nejde ani tak o přesné vyčíslení, ale o to, aby byl čtenář seznámen o jak velký reálný pokles ceny se tehdy jednalo. Proto jsem tam také napsal cca/téměř 45 000 000. Doplním tam ještě něco o tom zlatém standartu, kdyby se potom chtěl někdo pídit hlouběji. Propad ceny v měně zní atraktivněji než v procentech

Ještě otázka k té nákupní ceně. To byla tehdy běžná tržní cena za takovou loď nebo je trošku Japonci "natáhli" při jednání?

Netuším. Každopádně se jednalo o zcela novou oceánskou loď. Loď kvalitní, moderní a poměrně velkou. Japonci si mohli být samozřejmě vědomi, že Čechoslováci jsou v časovém presu a potřebují urychleně dodatečný lodní prostor. Na druhou stranu samotná jednání probíhala od dubna do července, takže prostor na případné smlouvání byl. A za třetí, bylo krátce po válce, potřeba nových nákladních lodí byla najednou minimální, přičemž tedy zřejmě nebyl větší problém zakoupit nějaké jiné, klidně starší, plavidlo. Zde však hrála ve prospěch Japonska jeho relativní blízkost.

Osobně bych si troufnul říct, že cena byla obvyklá, nepřestřelená. Nepíše se o opaku. Zástupci Legiobanky zkrátka chtěli to nejlepší, co bude okamžitě fungovat, sloužit a mít potenciál do budoucna. Plány měli velké. Mimo jiné, třeba ta zmíněná Morava, tak ta musela před první plavbou projít určitými opravami a zprovozněním strojů.

Ve zkratce asi takto "Nejsme tak bohatí, aby jsme si kupovali levné věci".

Zdravím Vás!

Něco nejdříve úvodem...

bat píše: ↑ Víme už zhruba jak se změnila cena lodě přepočtená ve zlatě a ta změna je **brutální** ...

Na kupní cenu v roce 1920 budou poklady asi věrohodné, protože Legiobanka kupovala lodičku LEGIE pro odvoz legionářů z Ruska.
Co se týče její prodejní ceny, tak tu už Gemini čerpá z Palba.cz
Omezenost zdrojů na netu ji k tomu nutí, ale furt lepší než kdyby vyloženě halucinovala.

bat píše: ↑ Protože všechny ty uváděné měny byly nějak provázané mezi sebou. Můžeme zlato vzít jako kotvu.

To klidně můžeme, protože na rozdíl od současnosti byl tehdy tzv. Zlatý standard. Ostatní měny jako německá marka, francouzský frank, ale i britská libra byly zadlužené. Snad jedině americký dolar, případně švýcarský frank by jsme mohli vzít jako referenční, protože až právě do toho roku 1933 byl ten poměr mezi dolarem a zlatem fixní. To tady bylo už vše popsané. Kdo rozumí ekonomice, nebo se o tom něco učil, tak to snad chápe.

---

Může být však problém v přepočtu jak udává wiki frank x koruna. Ale je to už nimrání se v tom, spíše jsou zajímavé jiné okolnosti.

Za peníze které dostávali i ve francouzských francích, který však po válce procházel turbulencemi.
Dávám však info - jak a za kolik se například upisovaly v tom roce akcie banky, o tom více na konci příspěvku.

Ovšem legionáři střežili i ruský zlatý poklad, ale to by jsme se dostali jinam.
Návrh předat ho Japoncům ztroskotal na nesplnitelných podmínkách japonské strany.
https://zoom.iprima.cz/historie/ceskosl ... sky-poklad

Spekuluje se, že si část nechali, došlo k předání admirála Kolčaka a ruského zlatého pokladu Rudé armádě v Irkutsku.
Byla vytvořena komise, která měla poklad zkontrolovat.
Úplnost zlatého pokladu v porovnání doby před a po, kdy byl strážen čs. legionáři, byla potvrzena opakovaně i ruskou stranou – nejprve úředníky ruské Státní banky a poté i sovětskou částí hlavní předávací komise.

Kolčak předtím něco vyplácel.
Čs. legionáři z Ruska s sebou při evakuaci vezli sice menší náklad drahých kovů a nemalý finanční obnos, nicméně ten pocházel z úspěšného hospodaření Čs. armádního sboru.

Legie v centrálním Rusku vlastnily řadu dolů. Velitelství českých legií přivezlo do Československa 32 milionů dolarů ve zlatě.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ar ... ari-291441

Zda jde o legálně nabyté bohatství, dosud nebylo možné odpovědět.


Banka československých legií v letech 1919-1938
Rigorózní práce (UZNÁNO)
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/3716

Ukládám náčelníku Finanční správy zahájení přípravných prací ku zřízení příslušného ústavu tím způsobem, že bude prováděno ve Vojenské spořitelně přijímání zvláštních vkladů na akciovou jistinu.
Základní podmínkou pro založení banky byla schopnost finanční správy MV v Rusku vybrat alespoň část doplatku služného čs. vojáků na akciovou jistinu budoucí bankovní instituce.
Z tohoto důvodu bylo nutné čekat na vyjádření francouzské finanční mise ve Vladivostoku.
Mise povolila, dne 18. listopadu 1919 vybrat služební doplatky na kurzovní rozdíly za rok 1919 v hodnotě 18 704 774 fr. fr.
Tato částka byla hluboko pod očekáváním československé strany, která kalkulovala až se 45 miliony fr. fr.

Upisování akcií Legiobanky začalo hned v ten den, kdy byla oficiálně založena, tedy 22. listopadu 1919 ve sběrnách Vojenské spořitelny.
Oficiálně se mohli legionáři rozhodnout jestli svůj doplatek dají na nákup akcie Legiobanky (1 akcie v nominální hodnotě 200 franků), nebo si jej nechají proplatit po svém návratu do republiky.

Původně vypsaný akciový kapitál na 10 000 000 fr. fr. byl proto zvýšen na 14 milionů fr. fr.
Upisování se dělo ve fr. francích, protože se ještě nevědělo, jak čs. měna bude fungovat. Mělo to tehdy velký ohlas v roce 1920.
Nakonec dosáhl akciový kapitál celých 70 000 000 Kč, upsaný zásadně na legionáře, popř. jejich příbuzné, kteří ale museli mít souhlas správní rady BČL.

Z toho by bylo možné teoreticky odvodit tehdejší kurz frank vůči koruně.

Ale to už jsou drobný co tady řešíme
Legiobanka (Banka československých legií) získala svůj počáteční kapitál především z úspor československých legionářů a z úpisu akcií.