Afghánské přilby M35
Samotné německé přilby M35 (i jejich předchůdci) se do Afghánistánu dostaly především v rámci rozsáhlé modernizace afghánské armády ve 30. letech. Afghánistán v té době nakupoval vojenské vybavení od Výmarské republiky a později od nacistického Německa. Afghánská královská armáda nakoupila ve 30. letech velké množství přileb přímo z Německa. Šlo jak o moderní modely M35, tak o přebytky z první světové války (typy M16, M17 a M18). Další kusy se do země mohly dostat po roce 1919 jako přebytky z německých, rakousko-uherských nebo dokonce československých zásob (např. vz. 20). Tyto přilby zůstaly ve výzbroji afghánské armády až do 70. let, kdy byly postupně nahrazovány sovětskými modely (např. SŠ-68). Afghánci přilby často přetírali a doplňovali vlastními vnitřky (někdy z oslí kůže) a odznaky s afghánským státním znakem na pravé straně. V pozdějších letech (zejména po roce 2001) se tyto historické přilby začaly objevovat na místních bazarech v Kábulu jako sběratelské předměty nebo "válečná kořist" pro zahraniční vojáky.
Před druhou světovou válkou bylo Německo pro Afghánistán klíčovým strategickým partnerem, kterého si kábulská elita vybrala k vyvažování vlivu sousedních mocností – Britské Indie a Sovětského svazu. Absence koloniálních ambicí činilo z Německa v očích Afghánců důvěryhodného a "přirozeného" spojence. Formální diplomatické vztahy byly stvrzeny smlouvou o přátelství podepsanou 3. března 1926 v Berlíně. Němečtí experti, inženýři a učitelé hráli zásadní roli při budování afghánské infrastruktury, průmyslu a školství ve 20. a 30. letech. V roce 1928 navštívil afghánský král Amanulláh Chán Berlín, což byla historicky významná událost upevňující vzájemnou prestiž. S nástupem nacismu se spolupráce ještě zintenzivnila, přičemž obě strany měly specifické zájmy: Berlín viděl v Afghánistánu strategický odrazový můstek pro případný útok proti Britské Indii a později i SSSR. Afghánská vláda oproti tomu doufala, že s německou pomocí získá zpět území obývaná Paštuny (za tzv. Durandovou linií), která byla pod britskou správou. Do roku 1939 se Německo stalo jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Afghánistánu, poskytovalo štědré úvěry a technickou pomoc bez ponižujících politických podmínek. Nutno podotknout, že základy tohoto spojenectví byly položeny již během První světové války (konkrétně v letech 1915–1916), kdy Německo vyslalo do Kábulu tajnou vojensko-diplomatickou misi. Jejím cílem bylo přesvědčit emíra Habíbulláha, aby vyhlásil džihád proti Britům a napadl Indii. Přestože emír zůstal neutrální, mise vytvořila hluboké vazby, které přetrvaly až do meziválečného období.
https://maplecreekmilitaria.com/2024/11/19/afghan/