PALBA.CZ

Afghánské radikální hnutí Tálibán štěpí spory, které mohou vést až ke konci emirátu, uvedl jeho vůdce Hajbatulláh Achúndzáda. Plyne to z útržku jeho projevu, který pronesl už v lednu 2025, na veřejnost se ale dostal až nyní. Achúndzáda varoval, že lidé ve vládě stojí jeden proti druhému. V zemi o moc soupeří konzervativní klika z Kandaháru s pragmatičtější v Kábulu. Spory se vyhrotily při pokusu Achúndzády vypnout v zemi internet, což se mu nepovedlo.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... i-40558069

Globalizace v praxi, aneb původně americký Humvee osazený čínským raketometem Type 63 ráže 107 mm.

https://twitter.com/doungajohn/status/2 ... 2737326168

Afghánští kadeti, 1994.

https://www.facebook.com/share/p/18Zubf ... tid=wwXIfr

Ty helmy jsou mi nějaký povědomý. Kde se v Afghánistánu vzali?

Ještě jsem dohledal, že má jít o kadety v armádě Gulbuddína Hekmatjára během afghánské občanské války v letech 1992-1996.

Gulbuddín Hekmatjár (76 let) byl jedním z klíčových vojenských velitelů během sovětské války v Afghánistánu (1979–1989) a radikální opoziční politik vůči afghánské vládě do roku 2021. Tento Paštun byl v 80. letech hlavním představitelem Islámské strany Afghánistánu (Hezbe Islámí). Během sovětské války byl Sověty i Američany vnímán jako důležitý vojenský velitel. V následující afghánské občanské válce po roce 1989, která po odchodu sovětských armád navazovala na sovětskou válku v Afghánistánu, ovládal početně i mocensky nejvýznamnější skupinu mudžahedínů. Jako hlavní protivník mu zůstal komunistický prezident Muhammad Nadžíbulláh. Od počátku 90. let byl Hekmatjár z mnoha stran kritizován za bezohledné vedení bojů a bezohledné zabíjení civilistů. Podle svých afghánských oponentů věnoval více času zabíjení jiných mudžahedínů než zabíjení Sovětů. Už začátkem 90. let proto ztratil podporu místního obyvatelstva. Důvěru ztratil i u zahraničních spojenců. Sousední pákistánská vláda, která chtěla v oblasti posílit klid a zároveň zesílit svůj vliv, s Hekmatjárem postupně přestala jednat. Bylo jen ironií dalších událostí, že tehdy Pákistán začal místo Hekmatjára podporovat mladé nábožensko-politické hnutí Tálibán. V samotném Afghánistánu Hekmatjár ještě na chvíli svou pozici udržel. Byl předsedou vlády v Afghánistánu během let 1993–1994 a znovu krátce v roce 1996. V současnosti je tento jeden z nejvíce kontroverzních vůdců mudžahedínů Spojenými státy hledán pro údajnou účast na teroristických akcích Al-Káidy a Tálibánu. Nové afghánské vládě však nabídl příměří.

https://en.wikipedia.org/wiki/Gulbuddin_Hekmatyar

Afghánské přilby M35

Samotné německé přilby M35 (i jejich předchůdci) se do Afghánistánu dostaly především v rámci rozsáhlé modernizace afghánské armády ve 30. letech. Afghánistán v té době nakupoval vojenské vybavení od Výmarské republiky a později od nacistického Německa. Afghánská královská armáda nakoupila ve 30. letech velké množství přileb přímo z Německa. Šlo jak o moderní modely M35, tak o přebytky z první světové války (typy M16, M17 a M18). Další kusy se do země mohly dostat po roce 1919 jako přebytky z německých, rakousko-uherských nebo dokonce československých zásob (např. vz. 20). Tyto přilby zůstaly ve výzbroji afghánské armády až do 70. let, kdy byly postupně nahrazovány sovětskými modely (např. SŠ-68). Afghánci přilby často přetírali a doplňovali vlastními vnitřky (někdy z oslí kůže) a odznaky s afghánským státním znakem na pravé straně. V pozdějších letech (zejména po roce 2001) se tyto historické přilby začaly objevovat na místních bazarech v Kábulu jako sběratelské předměty nebo "válečná kořist" pro zahraniční vojáky.

Před druhou světovou válkou bylo Německo pro Afghánistán klíčovým strategickým partnerem, kterého si kábulská elita vybrala k vyvažování vlivu sousedních mocností – Britské Indie a Sovětského svazu. Absence koloniálních ambicí činilo z Německa v očích Afghánců důvěryhodného a "přirozeného" spojence. Formální diplomatické vztahy byly stvrzeny smlouvou o přátelství podepsanou 3. března 1926 v Berlíně. Němečtí experti, inženýři a učitelé hráli zásadní roli při budování afghánské infrastruktury, průmyslu a školství ve 20. a 30. letech. V roce 1928 navštívil afghánský král Amanulláh Chán Berlín, což byla historicky významná událost upevňující vzájemnou prestiž. S nástupem nacismu se spolupráce ještě zintenzivnila, přičemž obě strany měly specifické zájmy: Berlín viděl v Afghánistánu strategický odrazový můstek pro případný útok proti Britské Indii a později i SSSR. Afghánská vláda oproti tomu doufala, že s německou pomocí získá zpět území obývaná Paštuny (za tzv. Durandovou linií), která byla pod britskou správou. Do roku 1939 se Německo stalo jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Afghánistánu, poskytovalo štědré úvěry a technickou pomoc bez ponižujících politických podmínek. Nutno podotknout, že základy tohoto spojenectví byly položeny již během První světové války (konkrétně v letech 1915–1916), kdy Německo vyslalo do Kábulu tajnou vojensko-diplomatickou misi. Jejím cílem bylo přesvědčit emíra Habíbulláha, aby vyhlásil džihád proti Britům a napadl Indii. Přestože emír zůstal neutrální, mise vytvořila hluboké vazby, které přetrvaly až do meziválečného období.

https://maplecreekmilitaria.com/2024/11/19/afghan/

Zajímavý. Pěkná je ta fotka Afghánců v německých přilbách se Špaginem. Díky Rase.

Rusko navazuje "plnohodnotné partnerství" s afghánským vládním hnutím Tálibán v politické, ekonomické a obchodní oblasti. Podle agentury Interfax to dnes řekl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který zároveň povzbudil další země v oblasti, aby jej následovaly. Spolupráce s Kábulem je důležitá pro bezpečnost a rozvoj oblasti, řekl Šojgu. Moskva podle jeho slov buduje "pragmatický dialog" s Tálibánem, který zahrnuje bezpečnost, obchod, kulturu a humanitární podporu. Šojgu adresoval výzvu k rozvoji spolupráce během setkání se svými kolegy z Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); toto desetičlenné uskupení sdružuje Čínu, Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Indii, Pákistán a Írán. Rusko se loni v červenci stalo první zemí, která uznala vládu Tálibánu poté, co Moskva vyškrtla toto radikální islamistické hnutí ze svého seznamu zakázaných organizací. Sbližování Moskvy s Kábulem vyvolává mezinárodní pozornost a odráží strategické zájmy Ruska v Afghánistánu po stažení amerických vojsk, napsal zpravodajský server Devdiscourse.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... jgu-306162