PALBA.CZ

a) Logistika

b) nedostatek pěchoty (mj. proto v osvobozené Francii z 12-ti nově stavěných divizí byla jedna jediná obrněná). Přičemž např. nově vytvořená 10. pěší divize byla zanedlouho stažena k odříznutým nepřátelům na nacistických základnách u biskajského pobřeží... staženou divizi nahradila 14. pěší... což byla IMHO jediná francouzská vyšší jednotka vytvořená v 1944, která bojovala na území Třetí říše.
Pro srovnání - Před osvobozením evropské Francie v létě 1944 bylo z 8-mi kompletních francouzských divizí celkem 3 obrněné a to: 1., 2. a 5. obrněná divize (přičemž od r. 1943 stavěná 3. obrněná divize byla rozpuštěna - pan Nafziger blíže nevysvětluje důvody proč došlo k jejímu rozpuštění v létě 1944).

c) velký zájem na podpoře čínských vlastenců = aby nebyli poraženi Japonci (viz BPF)

a/
b/
c/
Vycucáno nikoliv z prstu, ale přímo a konkretně z palce u nohy.
( Níž už to opravdu nejde)

Tak jsem se propracoval k "příspěvku" ČS obrněné brigády k bitvě u Falaise:

Brigádní cvičení v Normandii se stala spíše sledem střeleb a tréninku spolupráce
mezi tanky a pěchotou. „Jednou z cvičných střeleb byla i rekonstrukce jednoho ze
střetů v této oblasti, který se stal měsíc a půl před tím. Čechoslováci byli pověřeni
rekonstrukcí boje, při kterém spojenecké letectvo omylem vybombardovalo kolonu
polských tanků a nákladních aut. Poláci se tehdy dobrovolně přihlásili do útoku na
německý opěrný bod na jednom z návrší. A poţádali o leteckou podporu.
Bombardéry přiletěly a bombardovaly pozice aţ do doby, kdy je Poláci obsadili."34

Případné ostatní body mi jsou nadále záhadou.
(Leda! že by bod a/ mohl být vykládán tak, že cvičení obrněného svazku bylo plánované odčerpávání PHM na úkor frontových jednotek.
Protože v VB bylo benzínu dostatek, na rozdíl od osvobozené Francie.
A tak se naskýtá hypotetická otázka, na jaké straně vlastně obrněná brigáda bojovala?)

palo satko píše:Ty si to cele nepochopil. Cechoslovaci nemali stražit Nemcov v Dunkerqu a je šumafuk jedno či tych Nemcov bolo viac. Mali sa zučastnit bojov za oslobodenie uzemia Československa. Vedeli, že sa po oslobodeni na to bude krivo pozerat a politicky to bude problem. ved o tom v tom citate maš jasne napisane. Predstav si, že by Svoboda stražil Nemcov v Kuronsku.

To je dost stěží porovnatelné, obrněná brigáda měla značně limitované možnosti doplňování. Tady jako prvoliniová mohla stěží fungovat. Zkrátka ve Francii nežili žádní volyňští Češi ani se tam nevzdala část slovenské armády.
Druhá věc je jak by konkrétně mohli přispět k osvobození republiky? Spojenecké velení rozhodlo že žádná vyšší jednotka nepřekročí demarkační linii domluvenu se Sověty. Ovšem menší vyčleněná jednotka se zúčastnila osvobození Chebu.

Ee Scotty, Cheb byl dobyt 24-26. duben. Kombinovaný oddíl překročil hranici na prvního máje.

Něco k tématu
http://www.vhu.cz/kombinovany-oddil-jed ... du-do-csr/

Scotty87 píše:

palo satko píše:Ty si to cele nepochopil. Cechoslovaci nemali stražit Nemcov v Dunkerqu a je šumafuk jedno či tych Nemcov bolo viac. Mali sa zučastnit bojov za oslobodenie uzemia Československa. Vedeli, že sa po oslobodeni na to bude krivo pozerat a politicky to bude problem. ved o tom v tom citate maš jasne napisane. Predstav si, že by Svoboda stražil Nemcov v Kuronsku.

To je dost stěží porovnatelné, obrněná brigáda měla značně limitované možnosti doplňování. Tady jako prvoliniová mohla stěží fungovat. Zkrátka ve Francii nežili žádní volyňští Češi ani se tam nevzdala část slovenské armády.

Scotty87

ano i ne. Některé situace nejsou tak jednoduché, aby je šlo shrnout tak jak jsi to udělal. A to je na historii to "krásné"... snažit se porozumět všem "zákrutám".

viz kapitola 4.1, 4.2 a 4.4. v disertační práci "Česká“, nebo „československá“ armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939–1945" od pana Mgr. et. Mgr. Zdenko Maršálek, PhD. FF UK 2014
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download ... 0/?lang=en

Proč nešlo v 1944 osvobozené části západní Evropy (Francie, jižní Belgie, jižní Itálie, Řecko, část předválečné Jugoslávie) podrobit odvodu stejné množství česko-slovenských krajanů jako byly odvody v 1939/1940?
Ze zmíněných regionů žilo větší množství krajanů zejména ve Francii. Tj. níže uvedené platí pro francouzskou situaci 1944/45... Protože:
Protože
a) někteří se v 1940 ocitli v nacistickém zajetí jako příslušníci poražené armády. A specifickým rysem bylo, že příměří v 1940 neznamenalo propuštění většiny zajatců z5 do Francie z nacistického zajetí.... zajatci vesměs zůstali v Třetí říši jako nucení dělníci.
b) někteří krajané v průběhu WW2 odešli ze západní Evropy jinam - např. z5 do Protektorátu či do Slovenského štátu
c) velmi silně komplikovaná situace na podzim, zimě 1944 po osvobození Francie, neboť de Gaulle nebyl volený politik, který by měl právo vládnout získané z volební důvěry občanů evropské části Francie.... Tj. primárním zájmem v 1944 bylo, aby se v osvobozené Francii a jižní Belgii neopakovala situace v Řecku, kde v pevninské části po osvobození od nacistické okupace vypukla krvavá občanská válka. V menším měřítku probíhala občanská válka i v Itálii. O Jugoslávii nemluvě.

Scotty87 píše: Druhá věc je jak by konkrétně mohli přispět k osvobození republiky? (....)

Ano, naši hrdinové z ČSOB byli by platní, podobně jako byli platní např. vojáci 1. obrněné divize polské exilové armády, kteří bojovali pod Montym. Zopakuji - hlavním důvodem proč ČSOB i v březnu, dubnu 1945 byla nasazena proti nepřátelským výpadům z okupovaného Dunkerku byl fakt, že "slepovaná" francouzská armáda nebyla schopna/ochotna převzít úkoly ČSOB.

Na jaře 1945 už nebyl problém v malém množství záloh ČSOB.... Ale neexistovaly žádné jednotky, které by je mohly nahradit u Dunkirku. britské jednotky velící bojišti u Dunkirku by francouzi nesnesli. Američané v samotné Francii jen se skřípěním zubů nechávali nějaké vojáky, aby jistili francouzské jednotky, které měli na starosti cca 100.000 obležených nepřátel na západofrancouzském (biskajském) pobřeží. A velení francouzské "slepované" armády nenašlo ani do jara 1945 odvahu, aby poslalo jednotky, které plně převezmou úkol u Dunkerque (když nešlo Dunkerque rozbombardovat)...



Proč francouzské ozbrojené síly ani do jara 1945 nevystřídali ČSOB?

Zjednodušeně řečeno - cílem "slepování" francouzské armády od podzim 1944 do konce WW2 bylo oddělit "tlučhuby" od skutečně odvážných, mravných dobrovolníků. To byl skutečný důvod proč Francouzi útočili na obležené nepřátelské posádky na biskajském pobřeží. viz Royan, a podobná operace byla plánována na La Rochelle. Prostě "selekce" praktickým bojem. Ti kdo chtěli "jen" nosit flintičku, tak při nasazení proti nepřátelům to dříve či později vzdali, odevzdali zbraň a šli si hledat práci v civilním životě. Na druhé straně - ti francouzští příslušníci "slepené" armády, kteří se osvědčili jako nefalšovaně chrabří vojáci byli posláni jako posily k těm několika bojujícím divizím francouzské armády na území Třetí říše (plus k horským jednotkám na poziční italsko-francouzskou frontu).

Vzhledem k tomu, že francouzská "slepovaná" armáda 1944, nepočítaje francouzské jednotky bojující už před Invazí 06/1944, čítala na podzim 1944 stovky tisíc lidí, tak není jiné vysvětlení proč francouzská "slepovaná" armáda nenašla do jara 1945 dostatek důvěryhodných jednotek, aby vystřídali pár-tisícovou ČSOB.

[quote="Názor pana generála Leclerka z 2. obrněné na bojovou hodnotu jednotek pro "slepovanou" armádu"]
FFI, estimation d'ensemble… 10 % de très bons, braves et réellement combattants, 20 à 25 % acceptables. Le reste, racaille et fumisterie

strojový překlad:
FFI, celkový odhad… 10% velmi dobrý, statečný a opravdu bojovníci, 20 až 25% přijatelných. Zbytek, spodina a nedůvěryhodní“[/quote]
https://fr.wikipedia.org/wiki/Forces_fr ... %C3%A7aise

zzz píše: ... ČSOB ...

Promiň jen taková drobnost, ale mně to rve oči.
ČSOB - Československá obchodní banka, a. s.
ČSSOB - Československá samostatná obrněná brigáda

Naši zápaďáci přece nebyli žádný bankéři, ne.

Martin K.
určitě je podnětná připomínka. Pro Ty, kdo chtějí přesně dodržovat zkracování, tak název jednotce, která dosáhla velkého úspěchu na podzim/zimě u Dunkerqu může klidně zkracovat na ČSSOB. Ovšem např. pan Francev v knížce, která popisuje slučování tankových jednotek po 1945 v Česko-Slovensku, tak pro tuto jednotku používá zkratku ČSOB...

Myslím, že právě v tomto tématu je důležité se nenechat zmást zkratkováním názvů. Neboť v téže doby, když po porážce celkově cca půlmilionové nepřátelské armády v Lybii/Tunisu vítězní Čecho-Slováci dorazili z osvobozené severní Afriky na necelý rok tankového výcviku ve Velké Británii, tak v téže době náš odboj evidoval další jednotku, která se nazývala "1. československá samostatná brigáda". kterou tvořili mj. hrdinové od bitvy u Kyjeva (Sokolovo 1943). Vzhledem k tomu, že delší dobu byla tato brigáda jedinou, tak poněkud postrádalo smysl označení "1." ... což se samozřejmě změnilo se vznikem "2. česko-slovenská paradesantné brigády v ZSSR" (název ve slovenčině je v pořádku, neboť gró tvořili lidé se slovenčinou jako mateřským jazykem)


odkážu např. na shrnutí souběžně existujících jednotek v textu "Společnosti Ludvíka Svobody z.s." a nabízím konvenci jak zkracovat jejich názvy:
ČSOB či ČSSOB http://www.bojovali-za-ceskoslovensko.c ... tava/54-08, která 1.9.1943 vznikla fúzí dalších jednotek do dřívější "Československá samostatná brigáda"
1ČSB http://www.bojovali-za-ceskoslovensko.c ... tava/44-14, která vznikla výrazným posílením 30.5.1943 "1. československý samostatný polní prapor"
2ČSB http://www.bojovali-za-ceskoslovensko.c ... tava/47-17, která vznikla cca 19.1.1944 jako zbrusu nová jednotka a to převážně z vojáků zajatých od "1. slovenskej pešej divízie"

A v průběhu roku 1944 vznikaly další vyšší jednotky. V rámci "Prvý česko-slovenský armádny zbor v ZSSR" ... např. třetí vyšší jednotka = posilováním tankového pluku jeho přejmenováním vznila třetí (tanková) brigáda pod názvem "1. československá samostatná tanková brigáda"

Plus čtvrtá (v rámci Sboru) brigáda pod názvem 3. československá samostatná brigáda


P.S. Pro fajnšmejkry: Není bez významu, že v podmínkách frontových ozbrojených sil pod velením Montgomeryho nebyla ČSOB/ČSSOB nazývá "brigáda", ale "brigádní skupina". Srovnej např. s britskými jednotkami, které byly doformovány přibližně v téže době:
https://en.wikipedia.org/wiki/33rd_Armo ... d_Kingdom)
https://en.wikipedia.org/wiki/6th_Guard ... d_Kingdom)

Račte prominout, ale Česko-slovenská republika (s pomlčkou) existovala jen od podzimu 1938 do jara 1939. Od jara 1945 to byla Československá republika.
Jinak všechny naše brigády v SSSR užívaly přídomek "samostatná". A to z toho důvodu, že:
a) předpokládalo se jejich rozšíření na divize (u 1. až 4. k tomu došlo až 15. května 1945, ale počítalo se s tím od jara 1944),
b) brigády nebyly zařazeny v divizním rámci, ale působily buď samostatně (1. brigáda do května 1944, 2. brigáda fakticky až do května 1945), nebo v sestavě sboru.

Československý armádní sbor byl od jara 1944 stavěn v oblasti Bukoviny, kterou Sověti sebrali Rumunům v létě 1940 a jen tak mimochodem si ji nechali. Organizace sboru byla velmi podivná:
- 2 samostatné brigády,
- sborová dělostřelecká, tanková, ženijní a spojovací jednotka,
- rozsáhlý sborový týl.
Podivnost končí v okamžiku, když zjistíte, že armádní sbor, který v Sojuzu stavěli "sovětští" Poláci, měl zpočátku obdobnou strukturu. Oni však měli takový příliv mužstva i ženstva, že se jejich sbor velmi rychle proměnil v armádu. Ale tou sborovou strukturou Poláci prošli.
Celé se to objasní v okamžiku, když se podíváte na návrh organizační struktury nazvané "gardový střelecký sbor 1944":
- velitelství sboru se štábem
- 2-3 gardové střelecké divize
- gardová tanková brigáda
- gardový sborový dělostřelecký pluk s možností vytvoření gardové dělostřelecké brigády
- sborové technické jednotky
- sborové týlové jednotky.
Polský sbor byl stavěn s oněmi třemi divizemi. Náš sbor byl stavěn se dvěma samostatnými brigádami (parabrigáda do organizace sboru nepatřila, byla mu jen dočasně podřízena).
Ovšem ona samostatná střelecká brigáda byl vlastně "pahýl" standardní střelecké divize:
- 3 prapory (místo pluků)
- divizní dělostřelecký pluk
- protitankový dělostřelecký pluk
- samopalný prapor
- průzkumný (smíšený přezvědný) oddíl
- ženijní prapor
- spojovací prapor
- týl.
Prioritně se prostě stavělo to, co vyžadovalo odborný výcvik. Pěchota byla fakticky rámcována, neboť ta se doplňuje nejsnadněji. Rozebíral jsem to na jedné konferenci před cca 15 lety (bohužel, peníze na sborník z konference nebyly nakonec přiděleny). Podle mého názoru měl být sbor postaven podle připravených tabulek, přičemž prioritou naplnění bylo dělostřelectvo, technické a týlové jednotky (teď, neřeště kvalitu osob - pro kritiky 57 aj., Sachera jsem četl, ale četl jsem také archivní materiály velitelství sboru, brigád, pluků a praporů). Podle mého názory měla být organizace sboru zakončena na východní straně Karpat (sbor v podřízenosti nově postaveného 4. ukrajinského frontu) někdy během září 1944. Očekával se sovětský postup proti Maďarsku (tehdy mu patřila Podkarpatská Rus), po překročení Karpat mělo na Podkarpatské Rusi vzniknouz Velitelství osvobozeného území, jež by na základě mobilizace doplnilo pěchotní rámce na standardní pluky, čímž by se ze samostatných brigád staly plnoprávné divize, stejně jako u Poláků. Poněkud to zhatili klerofašounci, kteří v srpnu 1944 zjistili, že jsou přesvědčenými demokraty a čechoslovakisty, aby se s nimi nezacházelo jako s poraženým německým spojencem. No a vojenský puč na konci srpna 1944 (nazývejme věci pravými jmény, vystoupení vojenského velení proti státní moci se nazývá pučem) vyvolal velké množství aktivit, mimo jiné i nasazení nedostavěného a nedocvičeného sboru v poli, navíc v terénu, do něhož nebyli ani vybaveni.

po překročení Karpat mělo na Podkarpatské Rusi vzniknouz Velitelství osvobozeného území,

Jen pozn.
Velitelství osvobozeného území na Podkarpatské Rusi bylo ustanoveno a rozvíjelo činnost, velitelem byl právě zde probíraný gen Hasal- Nižborský.

Jinak je vcelku zbytečné vymýšlet různé teorie ohledně obrněné brigády, výsledky odborného historického výzkumu posledních let jsou stručně shrnuty v knize
Maršálek, Zdenko - Hofman, Petr: Dunkerque 1944-1945. Praha, NLN 2011. 575 s. (ISBN 978-80-7422-119-4)



Obrázek správně vložil Jarl.

pro M58: Ještě, že jste to uvedl, toto přece nikdo nevěděl, že. Jenže to velitelství vzniklo poněkud jindy, než se rozvíjel a plánoval sbor. Takže jako obvykle, zbytečná poznámka.
Ono totiž nevzniklo jen Velitelství osvobozeného území.
1) Vzniklo Hlavní velitelství branné moci se štábem, sídlo zatím Londýn, později se mělo přesunout na osvobozené území (dohodnuto na jaře 1944 se Sověty) - v podřízenosti mělo mít misi na západoevropském válčišti (pod ní obrněná brigáda), na středoevropském válčišti (doufalo se v přechod části protektorátních a slovenských jednotek), na východoevropském válčišti a zde také Velitelství osvobozeného území
2) Vzniklo Velitelství osvobozeného území se štábem, vytvořeno zpočátku v Londýně, v srpnu 1944 zahájilo přesun na východoevropské válčiště (dohodnuto na jaře se Sověty), v podřízenosti mělo mít jednak polní jednotky (armádní sbor a parabrigádu), jednak zápolní jednotky (okresní vojenská velitelství*, výcvikové složky). Sbor měl být plně bojeschopný někdy koncem roku 1944, po provedení mobilzace na Slovensku měl do jara 1945 vzniknout 2. armádní sbor - proto tam byla ta číslovka. Na počátku roku 1944 se uvažovalo perspektivně, protože podle odhadů měla válka v Evropě skončit porážkou Německa někdy na podzim 1945 až na jaře 1946. Jenom se poněkud zanedbala otázka velitelského sboru. Tuto věc zatím nikdo pořádně nestudoval, takže není jasné, zda:
1) naše vedení chtělo velitele poslat a Sověti je na jaře 1944 nepustili (ale od konce léta 1944 pustili téměř všechny), najednou přišli generálové Hasal, Viest, Boček, Klapálek, Vedral, později Španiel a Satorie, hafo plukovníků a podplukovníků, včetně genšteblerů, to už ale bylo pozdě. A štáb sboru pořád matlal "Bohoušek", práškama nahoněný podplukovník s praxí velitele roty. Netřeba procházet archivní materiály sborového štábu, stačí se začíst do Stavovy knihy.
2) naše velení nechtělo velitele poslat, čímž "Londýn" fakticky přišel o kontrolu branné moci, jež se válela na zemi tak dlouho, než ji "Moskva" zvedla.

* to jsou ti "okresní vojenští hejtmani z Londýna", kteří měli nastolit protilidovou buržoazní vládu, jak nám kdysi valili politruci v PŠM

Když už jsem se naučil vkládat ty přílohy
Stav, Zdeněk: Povinnost nade vše. Praha, B4U 2009. 480 s. (ISBN: 978-80-87222-05-8)

Ne, že bych se vším souhlasil, je tam mnoho osobní zášti (vcelku oprávněné), ale je to pohled z jiné strany.



Obrázek správně vložil Jarl.

Pro Jiří Fidler:
Nevím, jestli to nikdo nevěděl, to opravdu ne.
Ale podle mě je rozdíl mezi - mělo - a - vzniklo -.

zzz píše:Nahoře jsem vysvětlil proč zrovna ČSOB o síle cca 4 tisíce vojáků bránila výpadům silnější německé posádky z Dunkerku (po zkonsolidování a dozásobení necelých 12 tisíc). Možná leda nápovědu - ČSOB byla sice početně mnohem slabší (a kvůli terénu který nacisté úmyslně zaplavili) nebylo možné snadné přesouvat posily na jednotlivé sektory - zato na rozdíl od nacistů byli motorizovaní. A to mluvím i o dělostřelectvu (v Dunkerqu sice bylo stovky děl ale ani jedno motorizované a koně postupně dali na porážku neboť pro ně neměli krmivo). Proto všechny výpady z Dunkerku dopadly neúspěšně.
...

Ono je to také divné. Mesto Danquerke na francúzskom pobreží kde bolo začaté s oslobodzovaním v sept.1944 bolo oslobodené 9.5.1945(asi sa samo vzdalo po kapitulácii Nemecka). Pojem oslobodzovanie asi nie je na mieste, ani dobývanie. Vzhľadom na ten dátum kapitulácie by som povedal že sa jednalo skôr o blokádu a nasvedčuje tomu aj zmienka z anglickej wiki.

To seize the now strategically insignificant town would consume too many Allied resources which were needed elsewhere. The town was by-passed masking the German garrison with Allied troops, notably 1st Czechoslovak Armoured Brigade.

"Obsadenie teraz strategicky nevýznamného mesta by spotrebovalo veľké množstvo spojeneckých vojakov, ktorí boli potrební inde. Mesto bolo obídené a ponechané pod kontrolou spojeneckých vojsk(pokrytím spojeneckmi vojskami), predovšetkým CSOB".(nenapadá ma výraz ktorý by presne vystihoval slovo "masking" v tejto vete.
To vyzerá skôr na blokádu s prípadnými výpadmi.

kenavf píše:

zzz píše:Nahoře jsem vysvětlil proč zrovna ČSOB o síle cca 4 tisíce vojáků bránila výpadům silnější německé posádky z Dunkerku (po zkonsolidování a dozásobení necelých 12 tisíc). Možná leda nápovědu - ČSOB byla sice početně mnohem slabší (a kvůli terénu který nacisté úmyslně zaplavili) nebylo možné snadné přesouvat posily na jednotlivé sektory - zato na rozdíl od nacistů byli motorizovaní. A to mluvím i o dělostřelectvu (v Dunkerqu sice bylo stovky děl ale ani jedno motorizované a koně postupně dali na porážku neboť pro ně neměli krmivo). Proto všechny výpady z Dunkerku dopadly neúspěšně.
...

Ono je to také divné. Mesto Danquerke na francúzskom pobreží kde bolo začaté s oslobodzovaním v sept.1944 bolo oslobodené 9.5.1945(asi sa samo vzdalo po kapitulácii Nemecka).

Na toto téma jsou vydané knížky (viz např. výše doporučený titul), takže je zbytečné duplikovat informace z těchto knížek. Stačí obětovat nějaké peněživo a trochu času...

V knížkách, které jsem pročetl o Dunkerque a ČSOB v 1944/45 myslím, že chybí níže uvedená fakta:
a) Pro upřesnění významu Dunkerque jako nákladového přístavu před WW2 - v 1938

zdroj: https://forum.axishistory.com/viewtopic ... &p=2072665
Z uvedených přístavů poblíž Dunkerque (=Le Havre, Boulogne Rouen, Cherbourg, Dieppe, Calais, Caen) byl na podzim/zimě 1944 ve významějším provozu leda Dieppe (dobytý v rámci operace Fusilade).... všechny ostatní dobyté přístavy v severní Francii byly v té době obtížně využitelné.


b) Taktická situace na podzim/zimě 1944 u Dunkerque zobrazující část fronty tvořené zaplaveným územím (IMHO nejsou zobrazeny podmáčené plochy) a chybí pozice nacistické dělostřelectva

zdroj: http://hartmann.valka.cz/udalostiww2/czwestcp/dunkerqu/


c) Fotky betonových (námořních) základen v pobřežní části Dunkeque:

zdroj: http://www.sous-mama.org/la-base-abri-d ... g-121.html

Vzhledem k tomu, že nacisté v Dunkerque disponovali spoustou nákladních/osobních aut, tak nešlo odhadnout jestli nejsou ponorkami zásobováni palivem a náhradními díly... dnes víme, že zásobování probíhalo (viz zajaté Seehundy po kapitulaci v květnu 1945).

No, asi spojencom to dobývanie toho zničeného prístavu nestálo za tú stratu času, životov a materiálu. Prístavy si vybudovali už inde a Danquerk nechali svojmu osudu a išli ďalej smerom na Nemecko, len tam zanechali "strážnu jednotku". Ako inak si vysvetliť prežívanie takého "nemeckého ostrova" tri štvrte roka hlboko v protivníkovom týle.
A taký Danquerk viazal nemecké zásobovacie kapacity a zdroje.
Ak by ho spojenci dobyli tak by tých nemcov už museli zásobovať a živiť spojenci a nemecké zásoby by potom išli bojujúcim nemeckým jednotkám napríklad do Arden alebo niekam inam.

zzz píše: Na toto téma jsou vydané knížky (viz např. výše doporučený titul), takže je zbytečné duplikovat informace z těchto knížek. Stačí obětovat nějaké peněživo a trochu času...

Kenavf... asi neoplýváš vůlí investovat nějaké to peněživo a svůj čas na čtení, že?

Otazka na Jiri Fidler

Zhanam bojovy dennik samopalneho praporu 1. cs tankovej brigady. Resp. jeden jeho konkretny casovy usek. V ktorom archive by som ho vedel najst ?