PALBA.CZ

No náhodou sem něco našel. Vše se točí kolem muže jménem Chiba Chosaki, který byl přesedou Sdružení Samurajů Japonska (Nihon Budo Kai)
právě on se zabýval konstrukcí tradičního samurajského kyrysu, který by odolal moderním zbraním té doby. Vznikly tak hrudní pancéře vyráběné z oceli i kroužků. Vzhledem se velice podobaly samurajským zbrojím (bodan-jun). Hrudní kyrys zkonstruoval již roku 1905 a v roce 1915 přišel s pojízdným štítem, který údajně prošel testy úspěšně. První typ Chosakiho zbroje byl v počtu 300 kusů zaslán na frontu, Rusko-Japonské války. V roce 1908 bylo 400 těchto zbrojí prodáno vládě na Formose. Zbroj vážila 13 liber a byl vytvořen z chrom-niklové oceli o tloušťce 3,8 palce. Zbroj stála 25 yenů (12,50 dolarů - v meziválečném období).
Pan Chiba navrhl též vestu odolnou pistolovým rážím, tato zbroj vážila 7 liber a byla 1,8 palce tlustá. Tuto zbroj bylo možno nosit pod uniformou. Za tyto informace vděčíme Dr. Naohidé Yatsu, z Impriální University v Tokyu, který navštívil pana Chibu v Tokyu a sepsal tyto informace.
Muž na fotografii je pan Chiba Chosaki

Rase píše: Zbroj vážila 13 liber a byl vytvořen z chrom-niklové oceli o tloušťce 3,8 palce.
Pan Chiba navrhl též vestu odolnou pistolovým rážím, tato zbroj vážila 7 liber a byla 1,8 palce tlustá.

Špatný prepis údajov
IMHO aj 3/8 a 1/8 palca (9,525 a 3,175mm) by bolo dosť... tiež hmotnosť bude skôr v kilogramoch než v librách, aj keď sú japonci "pomenší".

píšu to přesně tak jako to je v knize. Údaje jsou sice divné, ale žádné jiné k dispozici nemám...
autor píše údaje přímo v librách a palcích, chyba tedy rozhodně není v převodu jednotek (spíš v samotném čísle)

V nedávno vyšlé knize Port Artur 1904-1905 (3) od MIlana Jelínka jsou podrobně popsané boje o Port Artur a jestli si dobře vzpomínám, tak o použití žádných ocelových štítů u japonské pěchoty se tam nic nepíše. Zato je tam nejméně dvakrát popsán případ, kdy Japonci opatřili některé vojáky (tůším že to byli průzkumníci) jakýmsi ocelovým pancířem, od kterého se zpočátku odrážely střely ruských vojáků, ale nakonec byli stejně zabiti.

Pokiaľ zoberiem rozmer pancieru zhruba 0,4x0,5 m , hrúbku 3/8 palca (9,525mm) a hustotu železa 7875kg/m3 vychádza hmotnosť plátu cca 15kg, pri rozmeroch 0,3x0,4m cca 9kg, pre tenší pancier 1/8 palca (3,175mm) cca 5 a 3kg. (k tomu vykrojenia... na 13kg by sa prvý aj dostal a druhý by mohlo mať cca 7kg aj so zadným plátom) Hrúbka 3,8 palca určite nie - to je 96,5 mm a plát 0,4x0,5m by vážil nejakých 151 kg...

Od kvalitne kovaného chrom-niklového pancieru s hrúbkou 9,5mm by sa vtedajšia bežná pušková strela odraziť kľudne mohla, zvlášť na väčšiu diaľku (300-500 metrov).
Čiže prípad popísaný v knihe môže súvisieť s tým, čo uviedol Rase - pancierov bolo odoslaných k vojskám 300 kusov, takže boli celkom zriedkavé. A pokiaľ si vojak/prieskumník v pancieri nedal pozor a príliš sa priblížil, alebo mal niektorý rus viac šťastia, japonec to dostal a "pancier sa neosvedčil".
Nuž, pancier poskytuje ochranu, ale žiadny nezaručuje nezraniteľnosť...

Rase,Díky užitečná informace o tomhle jsem tedy nevěděl ... (zvláštní ,zajímalo by mne ,kterým ty zbroje přidělili...)
A Jarl , myslím že ta věc kterou si tu popsal by mohlo být ono , byly to štíty zřejmě z plechu podobné těm ,které používají dnešní policejní těžkooděnci/speciální jednotky ,čili štíty s malým průzorem ,mohutné kryjící téměř celou siluetu, tak tedy nevím ,ale chvíli se hodlám kolem těhle detailů japonsko-ruské války točit tak vás to trochu těma dotazama asi ještě potrápím ...

Tady něco pro lidi, kteří by pochybovali, kdo vlastně tuto válku vyhrál:

Jsou to dva odlišné konflikty, které spojuje ruská snaha o regionální dominanci a podcenění protivníka.

Vojenský analytik Michael Kofman často rozebírá strukturální problémy ruské armády, které se opakují napříč staletími.
Bitva u Cušimy vs. potopení křižníku Moskva. Političtí analytici zkoumají, jak neúspěšné války destabilizují Kreml.

Zpovídám jednoho z nejlepších velitelů ukrajinských jednotek pro útočné drony.
https://x.com/KofmanMichael

Kultura velení: V obou případech dominovala neschopnost flexibilně reagovat na bojišti a rigidní hierarchie, kde se podřízení bojí hlásit pravdu velitelům.

Technologická iluze: Rusko spoléhalo na moderní zbraně a papírovou sílu flotily (před sto lety i v moderní éře), ale chyběla reálná bojová připravenost a koordinace. Ukrajina měla informace od NATO, námořní rakety, a jiné viz bitva o Hadí ostrov.

Historie se sice někdy hezky rýmuje, ale ne se zcela opakuje. Dnes Ruská federace disponuje největším jaderným arzenálem na světě.
Tehdejší Rusko mělo překvapivě silný disent, legální opoziční tisk a rodící se dělnické hnutí. To v dnešním Rusku NEPLATÍ.
Dnešní Rusko také není tolik izolované jako tehdy, i když sankce na něj dopadají, má podporu Číny a dalších zemí. Problém však je, že bojuje neúspěšně na moři, ale částečně také na pozemní frontě.

Válka na Ukrajině (od 2022)
Snaha Ruska zastavit prozápadní směřování Ukrajiny a obnovit velmocenský vliv. Konflikt přerostl v opotřebovací válku s dosud nejasným výsledkem.

Rusko-japonská válka (1904–1905)
Spor o vliv v Mandžusku a Koreji. Pokořující prohra Ruska. Vznikla revoluční vlna v roce 1905.

Z hlediska politického Rusko po této válce prošlo vážnou vnitropolitickou krizí. Tato krize se v ruském povědomí udržela a vedla k poměrně nevalným výsledkům v bojích za Velké války, která pro Rusko skončila dvěma revolucemi.

Britové, kterým toto oslabení Ruska v této době vyhovuje ale odmítají působit na Japonce, aby se mírnili ve svých podmínkách k uzavření mírové smlouvy s Ruskem.
Zlé jazyky dodnes tvrdí, že by jim v té době pokračování války mezi rivaly velmi vyhovovalo. Rusko by se vyčerpalo na Dálném východě a to by oslabilo jeho pozici v Evropě.
Japonsko by utrpělo také - stalo by se velkým dlužníkem a nemohlo by moc mluvit do britských aktivit kolem Singapuru a Hongkongu.


„Mír je dobrý pro všechny. Pro Japonce. Pro Rusy. A možná i pro mne.“
Mírová smlouva je tedy konečně podepsána. Rusko uznává, že Korea patří bezvýhradně do zájmové sféry Japonska.
Je ustaveno, že Rusko přenechává Japonsku nájemní práva na přístavy Port Arthur a Dalnyj.

Byla to první mezinárodní válka ve 20. století. Bylo to dáno tím, že sice na bojišti se zabíjeli vojáci dvou národů ale politické a ekonomické reprezentace dalších zemí ji pomáhaly financovat, dodávaly zbraně a podle svých sympatií k jednomu nebo druhému protivníkovi mu pomáhaly politicky.
I když mám pocit, že Rusku pomáhalo asi jen Německo a ještě velmi opatrně.

Šlo o první střetnutí velmoci Západu s velmocí Východu tak, jak to bylo chápáno v té době.
Zde prosím nezaměňovat, jak to bylo chápáno ještě nedávno díky rozdělení světa po II. Světové válce.
Na tomto nic nemění ani skutečnost, že Rusko se tehdy jevilo jako vojensky velmi silné- z pohledu počtu vojáků a výzbroje, ale jinak bylo v reálném pohledu ekonomicky a sociálně zaostalé.

Rozhodná koloniální expanze Japonského císařství orientovaná na asijský kontinent, která nakonec vedla k děsivým válečným událostem, se ale projevila až mnohem později, ve třicátých letech 20. století.
Tento nekončící útok zákonitě narazil na bariéru britských a amerických zájmů ve východní Asii.

jarl píše: ↑25/6/2013, 13:28 Tady něco pro lidi, kteří by pochybovali, kdo vlastně tuto válku vyhrál:

První LGBT+++ válka?

Tak tohle vidím poprvé