PALBA.CZ

Když se na Pfeil dívám, přijde mi, že dost rezignovali na výhled pilota, zvlášť směrem dozadu. Sice byl hodně rychlý, ale na to se přeci nedá spoléhat. IMHO dost velká slabina. Jinak technologicky pokročilé a zajímavé - koncepce, vystřelovací sedačky, odstřelovací listy zadní vrtule, příďový podvozek (kromě P-39). Nevím, jestli to tu zaznělo, s vypnutým zadním motorem uměl cca 560km/h.

Mizerný výhled vzad měla i spousta stíhacích letounů, otočit se a podívat se za sebe bylo fyzicky namáhavé, ne-li nemožné, i při pohledu šikmo vzad byl výhled přes zakřivené sklo a silné rámy mizerný. V případě, že by pilot bombru měl přesto možnost a to štěstí, že by za sebou stíhače zahlédl, už by mu to nebylo moc platné, přesto, vtipně byl tento problém vyřešen u Ar-234, kde se pilot díval za sebe dozadu směřujícím okulárem a měl možnost střílet dozadu dvěma tuším velkorážovými kulomety.

No on ten vyhled byla holt dan za motor vzadu. Prave nevim,jestli by se to nedalo resit nejakym vhodne umistenym zrcatkem. Jinak Ar 234 melo 2x MG 151/20 strilejici dozadu.

madrabbit píše:Jinak technologicky pokročilé a zajímavé - koncepce, vystřelovací sedačky, odstřelovací listy zadní vrtule, příďový podvozek (kromě P-39). Nevím, jestli to tu zaznělo, s vypnutým zadním motorem uměl cca 560km/h.

Kromě odstřelu zadní vrtule se myslím počítalo i s odstřelem směrovky. Ta rovněž překážela.

Jop...odstrelovaly se obe. Horni aby si o ni nedal pilot a spodni kvuli nouzakum.

saldy píše:Mizerný výhled vzad měla i spousta stíhacích letounů, otočit se a podívat se za sebe bylo fyzicky namáhavé, ne-li nemožné, i při pohledu šikmo vzad byl výhled přes zakřivené sklo a silné rámy mizerný.

No, jak se to vezme . Pilot jakéhokoliv letadla je pevně přikurtován, jen obtížně se tedy může v kabině různě vyklánět. Horní polovina těla je prostě poměrně dosti fixována. Při vývoji Fw 190 i některých dalších letounů bylo na fyziologické možnosti pilotů myšleno. Překryt kabiny samozřejmě musel být pokud možno opticky neutrální. Pancéřová deska a opěradlo hlavy bylo vhodné tvarovat dle těla pilota tak, aby jen pootočením hlavy mohl pilot periferním viděním snadno sledovat situaci za sebou. Druhá možnost byla použití pancéřového skla, tak jak ho známe například z Lavoček a Jaků.

V případě, že kabina rovnou přechází do trupu (P51B, Bf 109, Spitfire...atd...atd.), tak je výhodné, aby prostor bezprostředně za pilotem byl prosklený. Na první pohled se to nezdá jako důležité, ale velice to výhledu pomáhá. Díky tomu byl relativně slušný výhled z Bf 109 (pokud neměl zcela nevhodně pancéřovanou desku montovanou standardně v letech 1941 a 1942), poměrně ucházející i z P51B/C či třeba Jaku-1 a 7 (byť samozřejmě s bubble topy se to stále nedalo srovnat). Zdaleka nejhorší výhled vzad poskytovala letadla, kde byla sedačka umístěna až v úplně zadní části kabiny. Velmi typické to bylo pro americká námořní letadla (F4F, F6F a F4U), stejný případ se ale týká i výše probíraného Do 335. Částečně situaci mohla pomoci vhodně umístěná zrcátka (a také pomáhala), ale ideální řešení to nebylo.

====================

Do 335 podával skvělé výkony a jak poukázal britský testovací pilot Eric Brown, jeho koncepce by jistě byla následována. Stroj byl pouze o půl tuny těžší, než P47, unesl ale nesrovnatelně větší užitečné zatížení, navíc byl vybaven pumovnicí. I přes působivou rychlost je ale třeba se na letoun nedívat jako na běžnou stíhačku, ale jako na Zerstörera. Jedná se o hmotnostní kategorii P47 - P38 - Bf 110 - Me 410. Stroj jistě nebyl vhodný do delších manévrových bojů. Jeho stíhací činnost by se musela omezit na boj s bombardéry (což bylo přesně to, co se v té době oceňovalo). Stoupavost byla slabší a s tím je spojena i akcelerace. Navíc se jednalo o obrovskou hmotu, kterou bylo třeba do nějakého toho manévru teprve rozpohybovat. Velkou devizou byl obrovský dolet, což z letounu dělalo potenciálně velmi dobrou noční stíhačku, dost možná mnohem lepší, než jakou mohl být He 219. Je ale otázka, zda měl ve dne skutečně co nabídnout oproti těžce vyzbrojeným a velmi efektivním Fw 190 A - zda se mohl vyplatit. Domnívám se, že jako denní stíhač spíše nemohl.

kacermiroslav píše:Kromě odstřelu zadní vrtule se myslím počítalo i s odstřelem směrovky. Ta rovněž překážela.

Sedačka pilota v Dornier 335 bola hnaná stlačeným vzduchom - nie pyrotechnicky, ako je obvyklé dnes - takže dokázala dostať pilota v sedačke len mimo obrys trupu, ale už nie mimo obrys smerovky a vrtule. Na to jej výkon nestačil, ale i tak to bol významný pokrok.

Zajímavý byl i mýtus o tom, že během katapultáže přišli piloti o ruce, které byly vytržené z kloubů, musel bych to dohledat, ale určitě se to týkalo Do 335.

Mýtus to celkom byť nemusí - sedačka podľa všetkého nemala žiadnu ochranu proti "rozhodeniu rúk", takže k zraneniam i ťažkým dôjsť mohlo. Detailnejšie fotky alebo nákresy sedačky, z ktorých by sa dalo odhadnúť, ako bola odpalovaná a ako to vyzeralo s obrysom sedačky a kabíny, som ale zatiaľ nenašiel.

Osobně myslím, že je to mýtus. Pokud by nebyl, měli bychom velmi pravděpodobně mnohem konkrétnější informace. Tohle všechno je pouze "jedna paní povídala".

Je potřeba vycházet z doložených faktů, ne domněnek.

Nemohla to být tahle sedačka?

Hans - súhlas, nepochybne.

kopapaka - ťažko povedať, na snímke je zrejme FW-190A, vzadu je "vypodložený", aby bol zhruba v typickej letovej polohe.
Na snímke zachytená sedačka je zrejme na vrchole svoje dráhy, odhadom nejaké štyri metre nad podlahou kabíny a dva a pol metra nad okrajom kabíny. U focka by to takto stačilo na prelet nad stabilizátorom a smerovkou, Pfeil bol ale vyšší a a zrejme aj rýchlejší.

Luftwaffe Dornier Do 335 Pfeil (Arrow)
http://www.youtube.com/watch?NR=1&featu ... K8ydLY5QHQ
Do335 - die Letzten und die Besten Teil1
http://www.youtube.com/watch?v=pC5sZ7qk ... re=related
Do335 - die Letzten und die Besten Teil2
http://www.youtube.com/watch?v=SbtLG_XX ... re=related
Do335 - die Letzten und die Besten Teil3
http://www.youtube.com/watch?v=Yi1XvGJC ... re=related
Model:
http://www.youtube.com/watch?v=8PhoKUXh ... re=related

Alchymista píše:Hans - súhlas, nepochybne.

kopapaka - ťažko povedať, na snímke je zrejme FW-190A, vzadu je "vypodložený", aby bol zhruba v typickej letovej polohe.
Na snímke zachytená sedačka je zrejme na vrchole svoje dráhy, odhadom nejaké štyri metre nad podlahou kabíny a dva a pol metra nad okrajom kabíny. U focka by to takto stačilo na prelet nad stabilizátorom a smerovkou, Pfeil bol ale vyšší a a zrejme aj rýchlejší.

Myslím, že rozdíly v rychlostech nebudou nijak velké ať na jednu nebo druhou stranu. Tam bych problém nehledal. Pokud jde o přelet nad směrovkou - u Pfeila je to irelevantní úplně, protože ten byl vybaven systémem, který horní směrovku a tlačnou vrtuli odpálil před tím, než vyletěla sedačka.

Hans S. píše:Osobně myslím, že je to mýtus. Pokud by nebyl, měli bychom velmi pravděpodobně mnohem konkrétnější informace. Tohle všechno je pouze "jedna paní povídala".

Je potřeba vycházet z doložených faktů, ne domněnek.

nevím jak u Pfeilu, ale tento problém byl dost častý u MiGu 15 nad koreou, do doby kdy byla u bisu upravena sedačka ( a nad jí byly vybaveny i starší letouny, to nevím ), otec mého strýce létal v 50. na s 199 a pak na MiGách a byly na to prý výslovně upozorňováni...opět jedna paní ( v tomto případě pán ) povídal, ale věřil bych tomu, proč ne

No třeba proto, že to není korektně zdokumentováno a tohle by nejspíš zdokumentováno bylo velmi dobře

No, ačkoli si nemyslím, že to přímo souvisí s tématem "Pfeil", tak ......

Kdysi a kdesi jsem četl obsáhlý článek o vývoji vystřelovacích sedadel.
Nebyl orientován na německý vývoj, i když jím logicky začínal. Součástí článku byl i popis řešení problémů způsobených katapultáží. Jedním z nejzávažnějších, který se vyskytl prakticky u všech vystřelovacích sedaček 1. generace byly právě zranění způsobená při vlastní katapultáži.
Ono, chtějte po pilotovi v kritické situaci, aby si nejprve přitáhl pásy (spousta z nich létala, a létají, s povolenými rameními popruhy - což při zrychlení v průběhu katapultáže může vést k poškození páteře - zejména krční), nebo aby vyndal nohy z pedálů a přitáhl je k sedačce (nebo mu katapultáž zlomí holeně či utrhne chodidla), a samozřejmě aby moc "nemával" rukama a držel je u těla (nebo si je přerazí o boky kabiny, v horším případě je tam nechá).
Tohle všechno, a ještě víc, se v průběhu vývoje vystřelovací sedačky naučili dělat "za pilota".

To že uvedené případy nejsou zdokumentovány u německých (prvních) vystřelovacích sedadel může být dáno několika faktory:
1) zdokumentovány jsou hlavně zkušební katapultáže prováděné zkušenými letci a bez stresu = měli dost času se připravit a provést všechny úkony
2) katapultáží nebylo provedeno dostatečné množství, aby se tím někdo zabýval - dle statistik Heinkela bylo provedeno cca 60 úspěšných katapultáží, o tom kolik bylo těch neúspěšných se taktně mlčí
3) byla válka a tak to nikoho moc nezajímalo - pravděpodobnost záchrany života vystřelovacím sedadlem (pokud fungovalo) byla vždy vyšší než při vyskakování

Mimochodem, to "nemávání" rukama je u moderních vystřelovacích sedadel řešeno velmi jednoduše - odpalují se dvěma madly nad hlavou (Martin Baker) či mezi nohama (Zvězda). Oba systémy vyžadují mít obě ruce u těla. Zároveň s katapultáží se přitahují pásy a pilot je fixován v bezpečné poloze.

https://www.flickr.com/photos/kruegerro ... /lightbox/
https://www.flickr.com/photos/kruegerro ... /lightbox/
https://www.flickr.com/photos/kruegerro ... /lightbox/