Tvrdím něco jiného? Jen konstatuju, že se tu žilo v zásadě normálním způsobem.Polarfox píše:Jenže to je právě ono...dokud není nacionalismus nijak vyhrocený, tak to má možnost ustát otřesy, ale jakmile se národní povědomí utvoří, tak to jde do kytek při první reálné šanci a to soustátí je neživotaschopné. A myslím, že v Evropě nenajdeš druhý příklad takové národnostní slátaniny, která by tento nový problém musela řešit a nebo v takovém měřítku...protože z Ruska se třeba také oklepalo hodně států, ale to jádro nijak neohrozilo.Jestli něco rozpustilo nějakou sourodost HM je to nacionalismus. A to až ten, který vzniká po Napoleonských válkách.
A podívej se na Rakousko po rozpadu a ostatně i teď...z hlavy mocnářství hopla směrem k jednomu z nejméně výrazných a významných států na evropské šachovnici. To má ostatním členům imponovat? Pod tuto zástavu se mají hrnout? Fungovalo to jak to fungovalo dokud to mohlo, ale jako mnohonárodnostní stát nemělo R-U v 20. století šanci. To neberte jako nějakou zášť, prostě konstatování. Podívejte se, co se nakonec stalo s Jugoškou atd.
Tu první větu v druhé části nějak nechápu.
A podívej se na Rakousko po rozpadu a ostatně i teď...z hlavy mocnářství hopla směrem k jednomu z nejméně výrazných a významných států na evropské šachovnici. To má ostatním členům imponovat? Co má komu imponovat.