PALBA.CZ

Zemakt píše: ↑13/8/2026, 12:59 No a to nejdůležitější nakonec
Pozn. Od doby, kdy byl napsán výše uvedený text, předložili jmenovaní
odborníci alternativní návrh pancéřové lodi, v němž byly náklady sníženy na
přibližně 11,5 mil. kr. Tato loď by měla mít výtlak 6 800 tun, rychlost 22,5 uzlů a
hlavní výzbroj tvořenou 4 kusy 28 cm a 8 kusy 15 cm děl. Red.

Zdroj: https://api.deutsche-digitale-bibliothe ... b0d9f4.pdf

V podstatě se jednalo o pozdější návrh k typu Sverige. Něco jako low coast alternativa. Tudíž šlo zas jen o peníze.

To co je popsáno výše, je varianta F. První výstřel komise z roku 1909 byla loď o výtlaku 7500 tun, 21 uzlů, 4x283, 4x194. Pak se trdlilo s dalšími devíti variantami, z kterých byla vybrána ta finální F (to výše, ta "alternativní") a čekalo se na prachy. Protože i ta levnější se zdála části politické reprezentace moc drahá a zbytečná.

Jo také jsem to tak posléze pochopil. Mnohem zajímavější mi teď přijde otázka pohonu. Ani ne tak jak, ale o kolik. A to ve vztahu jak na přelomu dekády se šlo ukrutně dopředu. To, že v roce 09 bylo dvacet perspektivních, za dva tři roky už neplatilo. A muselo se jít o řád vejš. Udělat na lodi o dva uzle vyšší rychlost není prdel.

Ten diesel je fakt pičovina. Škoda.

Jak už jsem psal v úvodním článku, dohledatelná data mohou být chybná, zavádějící atd. Prostě se jen jednalo o nějaké varianty, které možná ani nepřekročili fázi projektové dokumentace a zůstali jen v základních obrysech na nějaké rýsovacím prkně. Ostatně i u realizovaných projektů můžeme často dohledat celou řadu návrhů, než se přistoupilo k tvorbě výkresové dokumentace a i ta se neustále měnila, než byla předložená ke schválení. Proto tyto nerealizované projekty je potřeba brát s velkou rezervou. AI samozřejmě s hledáním informací pomáhá, ale zároveň může dělat chyby a používat zavádějící zdroje. A jelikož ne vše si umím z těch cizojazyčných zdrojů přeložit, tak holt pak píšu, co píšu. Ale opět zdrůrazňuju, je to nutno brát s rezervou.

Co se projektu 1911 týče a pozdější realizace v podobě třídy SVERIGE, tak je zajímavé, že se v odborných a politických kruzích té doby hodně řešila výzbroj. Nakonec i z ekonomických důvodů byla vybrána slabší děla ráže 283 mm, oproti 305 mm. Postupně je tak od těch modelů z roku 1911 vidět ústup z těžké výzbroje (původně 6x305, potom 4x305mm) na finální verzi 4x283 mm. Důležitý je pak zápis ze zasedání Riksdagu z 10.5.1911, kde je diskutováno na téma nové pobřežní bitevní lodě. V kostce, klad se důraz na rychlost, na výzbroj srovnatelnou s konkurencí a také na zesílení hlavního bočního pásu oproti třídě OSKAR II. Některé další návrhy dost zásadním způsobem řešili výzbroj, kde se naopak ráže či počet hlavních děl snižoval (2x305), nebo (4x210mm).

Nicméně hlavním důvodem byla nakonec finanční otázka, kde jeden z členů Riksdagu přímo říká "Nahrazením čtyř 28cm děl typu F čtyřmi 30cm děly by došlo k přibližnému zvýšení výtlaku o nejméně 1100 tun a zvýšení pořizovací ceny asi o 2,4 milionu korun.“ Proto se nakonec vybralo kompromisní řešení v podobě 283mm děl a realizoval se projekt třídy SVERIGE.

kacermiroslav píše: ↑13/8/2026, 18:37 Postupně je tak od těch modelů z roku 1911 vidět ústup z těžké výzbroje (původně 6x305, potom 4x305mm) na finální verzi 4x283 mm.

Tak ještě jednou. Ty projekty z února 1911 nemají s vývojovou linií Sverige patrně nic společného a naopak přišly po. Jak už jsem psal, tak přinejmenším už v roce 1910 byl vybrán typ F (Sverige) a čekalo se na objednávku/prachy. Prostředky (část) na první loď byly uvolněny již v první polovině roku 1911, stejně tak byla objednána děla. Jenže změnila se politická situace, byl zde pokus o pozastavení/zrušení, lavírovalo se, zvažovaly alternativy, všichni byli trošku na nože. Kam do toho přesně zapadají ony projekty nikdo z nás zatím pořádně neví.

Stejně tak nedochází k žádnému ústupu obecně. Naopak 283mm a čtyři děla je brutální kvalitativní skok dopředu oproti předchozímu stavu. Ve vývojových variantách se vyskytly i případy s 305mm děly (2x1), ale pro řízení palby je výhodnější a logičtější varianta se čtyřmi "slabšími" děly.

Zemakt píše: ↑13/8/2026, 18:04 A to ve vztahu jak na přelomu dekády se šlo ukrutně dopředu. To, že v roce 09 bylo dvacet perspektivních, za dva tři roky už neplatilo. A muselo se jít o řád vejš. Udělat na lodi o dva uzle vyšší rychlost není prdel.

Těch 21 uzlů byl prvotní výstřel zadání. Ale byly tam dost velké variace výzbroje, velikosti a právě i rychlosti v rámci jednotlivých variant. Ostatně už varianty B a C měly 23 uzlů (totéž dvě další). Je to v podstatě paralelní...jen se vybíral nejvhodnější mix. Můžeme ostatně říct, že ve finále se ani nevybrala ta nejrychlejší varianta.