Raritní a zajímavé fotografie, filmy, články - letectví

[Zemakt]

Úplně stejně jako Spitfajr P.R. Mk.XI o pár let později, ať tě neupopelníčkuju. To znamená, nalétl na objekt zájmu a jen zmačknul čudl (teda myslím). Zkusím pohledat zástavbu kamery.

[Ataman]

To zkus, protože pokud vím, tehdy se fotilo na desky a s nima to byla práce dosti darebná.

[Zemakt]

Myslíš že tam nějaká mechanika na čudl/lanko nemohla být? Hmm

No D.I měly ze začátku volant místo kniplu, jak na tom byly C.I netuším, ale řekl bych že zrovna tak. Juknu. Ale jestli to bylo tak, že se žokej zakousl do volantu a pak vystrčil ruku s tou bednou které se říkalo fotografický přístroj, tak klobouček. Každopádně i tak s Aviatikem C.I šance na přežití poněkud stoupaly.

Edit: hele z tohoto se dá něco vyvodit

V říjnu 1917 Flik 32 označil CI za nevhodný pro fotografickou práci, protože nestabilita letadla způsobovala rozmazání fotografií. Objevily se stížnosti na stísněný kokpit pozorovatele a neschopnost nést fotoaparáty s ohniskovou vzdáleností větší než 30 cm. Flik 34 v říjnu 1917 napsal, že CI, s velkými nadějemi kvůli svému výkonu, byl brzy uzemněn kvůli strukturálním problémům. I po posílení letka „měla k tomuto typu malou důvěru“. Abychom tato tvrzení uvedli do správné perspektivy, je třeba si uvědomit, že piloti, zvyklí létat s těžkými, stabilními letadly, jako byl Brandenburg CI, shledávali citlivost Aviatik CI zvláštní a znepokojivou. Postupem času si personál na frontě začal vážit jeho kvalit. Pilot Philipp Vacano vzpomínal, že „CI měl lehké ovládání a musel se řídit s určitým citem. Bohužel ne každý pilot ho měl. CI reagoval na malé poryvy větru a i pohyb pozorovatele kývajícího kulometem vyvolával oscilace.“ Max Hesse ve svých pamětech poznamenal, že CI byl „vhodný jen pro odvážlivce“. Ovládání kormidlem bylo těžkopádné, ale pákové ovládání nebylo nikdy namontováno. Neobvyklé pedály kormidla – podobné automobilovým pedálům – vyvolaly tolik kritiky, že byly počínaje letadlem 37.25 nahrazeny obvyklou kormidlovou tyčí.

Tak asi fakt zubní otisk ve volantu. Jsem se naivně domníval, že už to bylo poněkud sofistikovanější.

[stronger.p]

Čtyřlistá vrtule obvykle znamenala u těchto "tuningů" 200hp motor, takže rychlost asi dobrá. Jinak volant byl jasnej .
Já jsem systém kamery na žádné mně dostupné fotce nenašel. Co mívaly ty fotoprůzkumné verze byl Sottoscope, viz fotka.
Bylo to podobné periskopu. Pilot se jím díval a ten mu skrze sérii čoček umožňoval dívat se přímo dolů, zatímco se díval přímo před sebe do „dalekohledu“.
Jinak mě ty "tlustý výpletový dráty na Tvojí fotce trochu vyděsily, že se jedná o nějaký tuning profesora Knollera

[Ataman]

Tak asi fakt zubní otisk ve volantu. Jsem se naivně domníval, že už to bylo poněkud sofistikovanější.

Asi fakt jo. Ono i kdyby tam nějakej čudl byl, tak je to stejně jen na jednu fotku, pak se musí deska vyměnit. A jaký s tim byly obštrukce popisuje Grinnell-Milne v V drátech sténá vítr.

Edit:

Co mívaly ty fotoprůzkumné verze byl Sottoscope, viz fotka.
Bylo to podobné periskopu. Pilot se jím díval a ten mu skrze sérii čoček umožňoval dívat se přímo dolů, zatímco se díval přímo před sebe do „dalekohledu“.

Aha, takže čudl přece jenom byl.

[Zemakt]

Takže, podle periskopu zaměřil, nad cílem zmačkl a pak někde při obratu mohl vyměnit desku? Nebo pouze jeden snímek?

[Zemakt]

Hele

P.Grosz, G.Haddow, P.Schiemer - Letadla rakousko-uherské armády z první světové války /Létající stroje/
Otevřené dveře ukazují dálkově ovládanou kameru bezpečně připevněnou koženými řemínky v stíhačce pro fotoprůzkum Aviatik DI. Pilot, nadporučík Ludwig Stillmungus, velitel Flik 40/P, byl zabit v boji 12. srpna 1918.