Diskuze k IX. díl. Velká Británie 1940.
Moderátor: Pátrač
Pane kolego, dobrovolně přiznávám, že ač je téma zajímavé a články neobyčejně čtivé, čtu je jen velmi zřídka. A to jen proto, že se moc těším na jejich knižní podobu, o které věřím, že vyjde (tak jako Východní fronta). Nemám rád seriály, už jen proto, že člověk musí čekat dlouho na další díl aby věděl, jak to nakonec dopadne. To už radši strávím celou noc nad knížkou a příští den se budu tlouct do hlavy, proč jsem nešel spát dřív. Takže radši ještě pár týdnů (měsíců?) počkám a všechno si to pěkně na jeden zátah přečtu, ať si na to padne třeba celý víkend :-)
Máte můj obdiv a držím palce
Máte můj obdiv a držím palce
Já jsem na tom úplně stejně, jako knezdub; navíc mě vždy rozhodí členění do více příspěvků. Všiml jsem si ale diskuse o karburátoru se Spitu - a vzpomněl si, že o tom něco mám. Disponuji totiž asi 7 zděděnými čísly vynikajícího časopisu Take-Off, a v prvním čísle je popisován právě onen karburátorový problém s ohledem na taktiku:
http://cover72.net/img/palba/Spit.jpg (pravá část obrázku)
Překlad horního textu:
Oblíbeným manévrem Messerchmitů k úniku před Spitfiry byl obrácený překrut, který Galland popisoval jako "plyn naplno a oči lezoucí z důlků". Mohli to dělat proto, že jejich motory měly vstřikování, zatímco motory Spitfirů vybavené karburátory při negativních přetíženích vysazovaly.
Překlad dolního textu:
"Týpek ve stodevítce potlačil knipl, jeho motor ovšem nevypadl a on šel velkou rychlostí do klesáním a rychle se nám vzdaloval. My jsme kvůli karburátoru museli udržet kladné násobky přetížení, takže jsme se do klesání napůl přetočili za značného použití křidélek a tím i značné ztráty rychlosti. Naše rychlost klopení byla dost mizerná, takže nám začal unikat; v klesání jsme pak museli klopit ještě znova, abychom s ním byli stejně orientovaní."
//nejdou mi překlady terminologie, takže to třeba někdo dá lépe
http://cover72.net/img/palba/Spit.jpg (pravá část obrázku)
Překlad horního textu:
Oblíbeným manévrem Messerchmitů k úniku před Spitfiry byl obrácený překrut, který Galland popisoval jako "plyn naplno a oči lezoucí z důlků". Mohli to dělat proto, že jejich motory měly vstřikování, zatímco motory Spitfirů vybavené karburátory při negativních přetíženích vysazovaly.
Překlad dolního textu:
"Týpek ve stodevítce potlačil knipl, jeho motor ovšem nevypadl a on šel velkou rychlostí do klesáním a rychle se nám vzdaloval. My jsme kvůli karburátoru museli udržet kladné násobky přetížení, takže jsme se do klesání napůl přetočili za značného použití křidélek a tím i značné ztráty rychlosti. Naše rychlost klopení byla dost mizerná, takže nám začal unikat; v klesání jsme pak museli klopit ještě znova, abychom s ním byli stejně orientovaní."
//nejdou mi překlady terminologie, takže to třeba někdo dá lépe
Děkuji kolegům za reakce – vždy mě názor potěší a zvláště pokud je mě trochu příznivý.
Psát a dávat články v pondělí asi zůstane – zatím se mě to osvědčilo od roku 2006.
Ke kolegovi Cover 72, kterého si velice - pro jeho znalosti a vystupování zde na Palbě - vážím ( prosím kolegy knezdub a vencour si také vážím) asi tolik.
K tomu členění – Ty kolego Cover 72 – tak to členění na Č a pak číslo např Č 46.
To vzniklo prostě někdy v roce 2005, 2006 a to docela prostě.
Já jsem za 1 den nejprve nevydržel u psaní textu, který jsem skládal z několika různých historických podkladů a svých poznámek déle než je u Windousů délka textu A 4.
Postupně jsem za den vydržel 2,5 stránky A 4 a to se stalo pro 1 den mým takřka maximem – pak při více textu – také se stane – se mě zdá, že se já, nebo má přítelkyně, které to diktuji a tímto jí za ty roky děkuji – že se prostě zblázníme.
No a normu/ 1 den jsme si nejprve zvykli – tak 4 články za týden.
Později, tuším to bylo minulý rok už ty 4 dny v týdnu bylo moc a tak píšeme celkem většinou 3 Č, tedy např. - Č 46, Č 47 a Č 48.
K těm karburátorům a vstřikování.
Předem předesílám, že ač původem strojař – nejsem motorář.
Ale ona historka se vstřikovacím čerpadlem Messerschmitu, ale především ona špionážní příhoda ( o tu špionážní historii mě šlo především)
V Č 14. v posledním odstavci
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4013
je jasně patrné, že mi jde spíš o onu historickou podstatu lehkomyslného odeslání špionážního předmětu – normální poštou - nikoliv o technické detaily vstřikování a pak protipól – karburátor u anglických stíhaček.
, je skutečně popisována rozdílnými slovy o stejném významu u několika autorů.
Gilbert, Jullian, Mosley a další, které uvádím na konci vždy oněch 3 článků.
No a to, že mě zůstalo v hlavě od memoárů našich pilotů, kteří psali o Bitvě o Anglii ( a mám to v poznámkách u Fajtla a dalších z 80. a 90. let), že motory jim zhasínaly při střemhlavém letu jsem prostě dál nezkoumal. Naši piloti také nebyli motoráři a tak to dál zhasínání motorů u spita a hurri při manévrovém boji nerozváděli a já dál nepátral a bral jsem jejich zkušenost jako fakt a tak jsem si to i zapsal.
Možná Hans S., nebo Ikala, který napsal, že to není přesné co jsem napsal, ale že - to tak nějak bylo – by to uvedli na správnou míru.
Podotýkám opět – šlo mě o špionážní historii a lehkomyslnost úředníků….
Uznávám, že technický problém je důležitý, ale přesně tu skutečnost, která tehdy byla nedovedu asi správně vysvětlit – se svými znalostmi uvést na pravou míru.
Jak víte a v Úvodu tohoto - na straně 1 je, že ne vše obsáhnu a tímto jsem prosil – kdo umí - o doplnění.
Tak snad tolik k tomu.
Psát a dávat články v pondělí asi zůstane – zatím se mě to osvědčilo od roku 2006.
Ke kolegovi Cover 72, kterého si velice - pro jeho znalosti a vystupování zde na Palbě - vážím ( prosím kolegy knezdub a vencour si také vážím) asi tolik.
K tomu členění – Ty kolego Cover 72 – tak to členění na Č a pak číslo např Č 46.
To vzniklo prostě někdy v roce 2005, 2006 a to docela prostě.
Já jsem za 1 den nejprve nevydržel u psaní textu, který jsem skládal z několika různých historických podkladů a svých poznámek déle než je u Windousů délka textu A 4.
Postupně jsem za den vydržel 2,5 stránky A 4 a to se stalo pro 1 den mým takřka maximem – pak při více textu – také se stane – se mě zdá, že se já, nebo má přítelkyně, které to diktuji a tímto jí za ty roky děkuji – že se prostě zblázníme.
No a normu/ 1 den jsme si nejprve zvykli – tak 4 články za týden.
Později, tuším to bylo minulý rok už ty 4 dny v týdnu bylo moc a tak píšeme celkem většinou 3 Č, tedy např. - Č 46, Č 47 a Č 48.
K těm karburátorům a vstřikování.
Předem předesílám, že ač původem strojař – nejsem motorář.
Ale ona historka se vstřikovacím čerpadlem Messerschmitu, ale především ona špionážní příhoda ( o tu špionážní historii mě šlo především)
V Č 14. v posledním odstavci
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4013
je jasně patrné, že mi jde spíš o onu historickou podstatu lehkomyslného odeslání špionážního předmětu – normální poštou - nikoliv o technické detaily vstřikování a pak protipól – karburátor u anglických stíhaček.
, je skutečně popisována rozdílnými slovy o stejném významu u několika autorů.
Gilbert, Jullian, Mosley a další, které uvádím na konci vždy oněch 3 článků.
No a to, že mě zůstalo v hlavě od memoárů našich pilotů, kteří psali o Bitvě o Anglii ( a mám to v poznámkách u Fajtla a dalších z 80. a 90. let), že motory jim zhasínaly při střemhlavém letu jsem prostě dál nezkoumal. Naši piloti také nebyli motoráři a tak to dál zhasínání motorů u spita a hurri při manévrovém boji nerozváděli a já dál nepátral a bral jsem jejich zkušenost jako fakt a tak jsem si to i zapsal.
Možná Hans S., nebo Ikala, který napsal, že to není přesné co jsem napsal, ale že - to tak nějak bylo – by to uvedli na správnou míru.
Podotýkám opět – šlo mě o špionážní historii a lehkomyslnost úředníků….
Uznávám, že technický problém je důležitý, ale přesně tu skutečnost, která tehdy byla nedovedu asi správně vysvětlit – se svými znalostmi uvést na pravou míru.
Jak víte a v Úvodu tohoto - na straně 1 je, že ne vše obsáhnu a tímto jsem prosil – kdo umí - o doplnění.
Tak snad tolik k tomu.
-
vencour
- štábní praporčík
- Příspěvky: 517
- Registrován: 1/6/2007, 00:18
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Malé částečné OT: jsou obory, ve kterých mám co říct k tématu. V historii jsem spíše horlivý čtenář. Ješitný snad nejsem a svého stavu jsem si vědom. Michane, Ty děláš radost ostatním popisem historie, já zase jinak ...
Dík
Dík
Ty nejhlubší objevy nečekají nutně za příští hvězdou. Jsou uvnitř nás utkány do vláken, která nás spojují, nás všechny. (Jonathan Archer, Enterprise)
-
kopapaka
- 6. Podplukovník
- Příspěvky: 3837
- Registrován: 26/1/2008, 20:47
- Bydliště: kósek od Prostějova
Já bych se zastal michana, zjistil sem totiž sám na sobě, že článek jehož začátek už mám na PALBĚ dopíšu mnohem dřív ( a hlavně ho dopíšu ! ).
O to víc to musí platit v případě práce tak velkého rozsahu, jakou tu má michan.
Navíc takhle se může rozběhnout diskuze o nejrůznějších detailech, při zveřejnění v celku by to skoro určitě nešlo, respektive by se toho neprobralo tolik...
O to víc to musí platit v případě práce tak velkého rozsahu, jakou tu má michan.
Navíc takhle se může rozběhnout diskuze o nejrůznějších detailech, při zveřejnění v celku by to skoro určitě nešlo, respektive by se toho neprobralo tolik...
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Ale pánové, já Michanovi v žádném případě nic nevyčítám! Naprosto chápu pohnutky, které ho k tomu vedou - tím spíše, že už se kolikátým týdnem mořím se svým článkem o SH (a děsím se, že se mi nevejde do jednoho postu a bude rozházený po více příspěvcích). Celé je to jednak o tom, že si osobně prostě nedokážu zapamatovat minulý díl - buď čtu najednou, nebo z toho nic nemám - no a krom toho jsem ještě estét a vadí mi rozdílné barvičky u textu rozděleného na víc částí.
Jen mě napadlo - když jsem se u svého posledního díla dostal na stránku 26, řekl jsem si, že právě pro takové jako já ještě článek přeformátuju do wordovského dokumentu pro tisk, uložím k sobě na stránky jako e-book ve formátu PDF a na palbu dám odkaz ke stažení; nešlo by něco takového udělat i s Michanovou sérií? Je to o poznání rychlejší, než vydat knihu a výsledný efekt je přitom podobný (ale rychlejší a levnější). S exportem do PDF klidně pomohu; jen by asi dalo práci to formátování :-(
Jen mě napadlo - když jsem se u svého posledního díla dostal na stránku 26, řekl jsem si, že právě pro takové jako já ještě článek přeformátuju do wordovského dokumentu pro tisk, uložím k sobě na stránky jako e-book ve formátu PDF a na palbu dám odkaz ke stažení; nešlo by něco takového udělat i s Michanovou sérií? Je to o poznání rychlejší, než vydat knihu a výsledný efekt je přitom podobný (ale rychlejší a levnější). S exportem do PDF klidně pomohu; jen by asi dalo práci to formátování :-(
Jasně.
Samozřejmě jsem vše kolego Cover 72 bral v rovině, že si jen vysvětlíme jak některé věci ( dělené články a můj vztah ke karburátoru a vstřikovacímu čerpadlu) vznikly.
Pochopili jsme se správně.
Jinak vidíte, že se stále vyhýbám knize.
Během července a srpna se určitě nic nerozhodne z prostého důvodu - I v knihách je okurková sezóna.
Stejné je vše v ostatních i třeba elektronických podobách - jsem ve všem vázán zatím smlouvou.
Jakmile budu v podzimu něco bližšího vědět určitě se ozvu...
Samozřejmě jsem vše kolego Cover 72 bral v rovině, že si jen vysvětlíme jak některé věci ( dělené články a můj vztah ke karburátoru a vstřikovacímu čerpadlu) vznikly.
Pochopili jsme se správně.
Jinak vidíte, že se stále vyhýbám knize.
Během července a srpna se určitě nic nerozhodne z prostého důvodu - I v knihách je okurková sezóna.
Stejné je vše v ostatních i třeba elektronických podobách - jsem ve všem vázán zatím smlouvou.
Jakmile budu v podzimu něco bližšího vědět určitě se ozvu...
Nechci vyvolat zase další sérii, takže se omezím jen na konstatování, že fotka údajně z British Museum pochází z Holland House, skoro celého zničeného v září 1940.
Věřím, že nebude vadit odkaz na fotogalerii následků bombardování v Británii.
Věřím, že nebude vadit odkaz na fotogalerii následků bombardování v Británii.
Ano, byl to útok v noci z 10. na 11. května 1941 – největší bombardovací útok Luftwaffe od začátku 2. světové války.
Ještě btw, jak se tak dívám na díl ohledně bombardování Londýna… V noci z 10. na 11. května 1941 sice byly škody vysoké, ale informovaný historik by měl vědět, že největší nálet na britskou metropoli přišel už v noci z 19. na 20. dubna 1941. Počet vzletů německých bombardérů: 712 vs. 550.
Ale nechci vám kazit chválu michanovy práce.
Ještě btw, jak se tak dívám na díl ohledně bombardování Londýna… V noci z 10. na 11. května 1941 sice byly škody vysoké, ale informovaný historik by měl vědět, že největší nálet na britskou metropoli přišel už v noci z 19. na 20. dubna 1941. Počet vzletů německých bombardérů: 712 vs. 550.
Ale nechci vám kazit chválu michanovy práce.
Kolegové , kteří čtou Palbu pravidelněji vědí, že o náletu - zatím největším a nejen na Londýn - v noci z 19. na 20. dubna 1941 se dozvědí v Č 49
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4168
( pro jistotu jsem onu pasáž v Č 49 zesílil..)
v počátku článku. Je tam napsáno ( trochu nejasné snad bylo v druhé polovině dubna a tak jsem do závorky dal 19. a 20. dubna - druhá polovina dubna ), že jen v Londýně při něm zahynulo ve dvou, každou noc větších náletech - 2 000 lidí ( za 2 nálety - kdežto v noci z 10. na 11. května - za jeden nálet 1 436 mrtvých) a poškozeno bylo 148 000 domů..... Tento nálet nebyl jen na Londýn a je popsán, jen né tak podrobně jako tento - symbolicky ukončující tuto mou sérii.
To píši jen pro kolegy a lidi na Palbě, že se tady zase objevují nějaké - ale již pochopitelné šumy.
A ta jejich rozkazovací forma - lidí od " Spřáteleného webu"???
Jěště od toho šumu pocházející snímek - kritika data - jsem vymazal ( skutečně byl ze září 1940, ale umístěn byl na Google pod 11. květen 1941).
Chyba byla napravena.
Opět nic konstruktivního - doplnění snad jen vzletů ( o tom dubnu) - což jsem nehledal...
Už je konec série...
Nechápu proč se stále snažím odpovídat ignorantu - asi jen pro Vás lidi na Palbě - když jsem se zařekl, že takhle né - někteří snad ani číst neumí....
Nebo, že by už ze zásady nic číst nechtěli?
Jen mé je ořechové?
A chtějí jen na - " Ten Kájův"?
Ještě snad některá čísla, která jsem nalezl v knize - Alan Cooper - Cíl Drážďany:
Na straně 61 hovoří o měsících dubnu a květnu 1941, cituji:
" Tyto počty dramaticky narostly v dubnu a květnu 1941, kdy bylo zabito celkem 13 000 osob.
A ze strany 63 - také budu raději citovat:
" Ukázalo se ( myšleno z předchozího textu po 11. květnu 1941), že pro následující tři roky to byl poslední těžký nálet na Londýn. Blitz skončil. Znamenal smrt pro 44 000 lidí, dalších 103 000 bylo zraněno - to všechno mezi srpnem 1940 a květnem 1941."
Myslím, že ta čísla hovoří sama. Mělo být hůř!
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4168
( pro jistotu jsem onu pasáž v Č 49 zesílil..)
v počátku článku. Je tam napsáno ( trochu nejasné snad bylo v druhé polovině dubna a tak jsem do závorky dal 19. a 20. dubna - druhá polovina dubna ), že jen v Londýně při něm zahynulo ve dvou, každou noc větších náletech - 2 000 lidí ( za 2 nálety - kdežto v noci z 10. na 11. května - za jeden nálet 1 436 mrtvých) a poškozeno bylo 148 000 domů..... Tento nálet nebyl jen na Londýn a je popsán, jen né tak podrobně jako tento - symbolicky ukončující tuto mou sérii.
To píši jen pro kolegy a lidi na Palbě, že se tady zase objevují nějaké - ale již pochopitelné šumy.
A ta jejich rozkazovací forma - lidí od " Spřáteleného webu"???
Jěště od toho šumu pocházející snímek - kritika data - jsem vymazal ( skutečně byl ze září 1940, ale umístěn byl na Google pod 11. květen 1941).
Chyba byla napravena.
Opět nic konstruktivního - doplnění snad jen vzletů ( o tom dubnu) - což jsem nehledal...
Už je konec série...
Nechápu proč se stále snažím odpovídat ignorantu - asi jen pro Vás lidi na Palbě - když jsem se zařekl, že takhle né - někteří snad ani číst neumí....
Nebo, že by už ze zásady nic číst nechtěli?
Jen mé je ořechové?
A chtějí jen na - " Ten Kájův"?
Ještě snad některá čísla, která jsem nalezl v knize - Alan Cooper - Cíl Drážďany:
Na straně 61 hovoří o měsících dubnu a květnu 1941, cituji:
" Tyto počty dramaticky narostly v dubnu a květnu 1941, kdy bylo zabito celkem 13 000 osob.
A ze strany 63 - také budu raději citovat:
" Ukázalo se ( myšleno z předchozího textu po 11. květnu 1941), že pro následující tři roky to byl poslední těžký nálet na Londýn. Blitz skončil. Znamenal smrt pro 44 000 lidí, dalších 103 000 bylo zraněno - to všechno mezi srpnem 1940 a květnem 1941."
Myslím, že ta čísla hovoří sama. Mělo být hůř!
Tak já spíš narážel na to, že největší (dokonce za celou válku) byl ten z 19. na 20. dubna 1941, ne z 10. na 11. května 1941. Viz citace:
Protože to [10./11. 5. - pozn. karaya] byl skutečně nejtěžší nálet od začátku 2. světové války a to až do roku 1944, kdy následovaly útoky V 1 ( červen 1944) a později V 2 ( září 1944)
Přesná čísla:
* 16./17. 4. 1941: 685 vzletů, svrženo 890 tun trhavých pum a 4200 kontejnerů se zápalnými pumami, 1180 mrtvých a 2230 vážně zraněných;
* 19./20. 4. 1941: 712 vzletů, svrženo 1026 tun trhavých pum a 4252 kontejnerů se zápalnými pumami, více než 1200 mrtvých a více než 1000 vážně zraněných;
* 10./11. 5. 1941: 507 vzletů, svrženo 711 tun trhavých pum a 2393 kontejnerů se zápalnými pumami, 1436 mrtvých a 1792 vážně zraněných.
(Mimochodem, s těmi V1 a V2 to zase tak slavné nebylo, rozhodně ne tak, aby to zastínilo Blitz. Stačí se podívat, kolik V1 a V2 doletělo nad Londýn, a pronásobit to hmotností trhavin.)
Piekalkiewicz sice píše, že bylo ztraceno 27 bombardérů, ale podle Oficiální historie (citující německé hlášení z 11. května 1941) jich Luftwaffe odepsala jenom osm, z toho jeden bombardér havaroval při startu. Ve vzduchu operovalo cca šedesát Hurricanů a Defiantů nad Londýnem, dvacítka dalších u Beachy Head a jednotlivé stroje i jinde (v rámci Intruder apod.). Nároky: jednomotorové stíhačky: 19 vítězství, dvoumotorové: 4, protiletadlovci: 4 (ti byli omezeni operacemi vlastních stíhaček nad Londýnem, Němcům známá věc z pozdější doby), Intruder: 1. Nejlepší knížku na toto téma ale nemám u sebe, tak to nemohu podložit relativně novými výzkumy. (Ale podezřelé je, že součet nároků nad Británií dává těch 27, takže že by to pan Piekalkiewicz – případně překladatel – úspěšně zaměnil?)
Blitz určitě neskončil náletem na Londýn, ale o necelý týden později. V noci ze 16. na 17. května 1941 uzavřel noční ofenzívu poslední velký nálet Luftwaffe – na Birmingham – za účasti 111 bombardérů.
Ad Cooper: nevím, citovat dílo k tématu se vztahující silně okrajově... Třeba v noci ze 17. na 18. ledna 1943 letělo 118 bombardérů na Londýn – že toho moc netrefili, je věc jiná (to ostatně o rok později, během Baby Blitzu, ve většině případů taky ne).
Protože to [10./11. 5. - pozn. karaya] byl skutečně nejtěžší nálet od začátku 2. světové války a to až do roku 1944, kdy následovaly útoky V 1 ( červen 1944) a později V 2 ( září 1944)
Přesná čísla:
* 16./17. 4. 1941: 685 vzletů, svrženo 890 tun trhavých pum a 4200 kontejnerů se zápalnými pumami, 1180 mrtvých a 2230 vážně zraněných;
* 19./20. 4. 1941: 712 vzletů, svrženo 1026 tun trhavých pum a 4252 kontejnerů se zápalnými pumami, více než 1200 mrtvých a více než 1000 vážně zraněných;
* 10./11. 5. 1941: 507 vzletů, svrženo 711 tun trhavých pum a 2393 kontejnerů se zápalnými pumami, 1436 mrtvých a 1792 vážně zraněných.
(Mimochodem, s těmi V1 a V2 to zase tak slavné nebylo, rozhodně ne tak, aby to zastínilo Blitz. Stačí se podívat, kolik V1 a V2 doletělo nad Londýn, a pronásobit to hmotností trhavin.)
Piekalkiewicz sice píše, že bylo ztraceno 27 bombardérů, ale podle Oficiální historie (citující německé hlášení z 11. května 1941) jich Luftwaffe odepsala jenom osm, z toho jeden bombardér havaroval při startu. Ve vzduchu operovalo cca šedesát Hurricanů a Defiantů nad Londýnem, dvacítka dalších u Beachy Head a jednotlivé stroje i jinde (v rámci Intruder apod.). Nároky: jednomotorové stíhačky: 19 vítězství, dvoumotorové: 4, protiletadlovci: 4 (ti byli omezeni operacemi vlastních stíhaček nad Londýnem, Němcům známá věc z pozdější doby), Intruder: 1. Nejlepší knížku na toto téma ale nemám u sebe, tak to nemohu podložit relativně novými výzkumy. (Ale podezřelé je, že součet nároků nad Británií dává těch 27, takže že by to pan Piekalkiewicz – případně překladatel – úspěšně zaměnil?)
Blitz určitě neskončil náletem na Londýn, ale o necelý týden později. V noci ze 16. na 17. května 1941 uzavřel noční ofenzívu poslední velký nálet Luftwaffe – na Birmingham – za účasti 111 bombardérů.
Ad Cooper: nevím, citovat dílo k tématu se vztahující silně okrajově... Třeba v noci ze 17. na 18. ledna 1943 letělo 118 bombardérů na Londýn – že toho moc netrefili, je věc jiná (to ostatně o rok později, během Baby Blitzu, ve většině případů taky ne).
Jak říká ta reklama:
Já chci na Kájův!
No a tak jdi!
Jinak nevím co tím chtěl "básník" říci....
Tady se chce někdo na "něčem" aspoň "Kapku podílet" a nedá pokoj a nedá, i když už to tam je, tak to aspoň převrací ze strany na stranu a chce to dle svého.
Několikrát již bylo řečeno proč tam některá čísla nejsou a nebudou a nebo jsou na jiném odkazu.
To mě připomíná - Dva pekaři v jedné ulici prodávají housky a rohlíky - Jeden jich prodá 150 a druhý 200.
No a nyní přijde ta otázka:
Kolik let je dceři toho prvního pekaře?
Tak asi takhle lze věřit různým otázkám a číslům z historie, nebo ta čísla dávat dohromady - ten pohled dává každý historik jiný, každý i dává jiný pohled na čísla - na to jsem upozorňoval již na začátku...
Ne...
A dej už pokoj.
Já chci na Kájův!
No a tak jdi!
Jinak nevím co tím chtěl "básník" říci....
Tady se chce někdo na "něčem" aspoň "Kapku podílet" a nedá pokoj a nedá, i když už to tam je, tak to aspoň převrací ze strany na stranu a chce to dle svého.
Několikrát již bylo řečeno proč tam některá čísla nejsou a nebudou a nebo jsou na jiném odkazu.
To mě připomíná - Dva pekaři v jedné ulici prodávají housky a rohlíky - Jeden jich prodá 150 a druhý 200.
No a nyní přijde ta otázka:
Kolik let je dceři toho prvního pekaře?
Tak asi takhle lze věřit různým otázkám a číslům z historie, nebo ta čísla dávat dohromady - ten pohled dává každý historik jiný, každý i dává jiný pohled na čísla - na to jsem upozorňoval již na začátku...
Ne...
A dej už pokoj.
karaya 1 u tebe říkám - no to je dost.
Všimni si - mimo arogance - u některých lidí - s většinou lidí diskutuji.
U tebe říkám jednoznačně no to je dost, že se tady nechceš na ničem podílet.
Můžeš mi to zopakovat?
Ono je doplňovat a rozkazovat. Doplňovat je vždy jen doplňovat.
U tebe a čet. Hrad to bylo vždy rozkazovat....!!!!
Jsem nevýslovně štasten a zároveň ti doporučuji, aby sis to několikrát přečetl - to celé pojednání o Anglii - v mnohém se poučíš - zjistil jsem u tebe mnoho mezer ve vědomostech.
Všimni si - mimo arogance - u některých lidí - s většinou lidí diskutuji.
U tebe říkám jednoznačně no to je dost, že se tady nechceš na ničem podílet.
Můžeš mi to zopakovat?
Ono je doplňovat a rozkazovat. Doplňovat je vždy jen doplňovat.
U tebe a čet. Hrad to bylo vždy rozkazovat....!!!!
Jsem nevýslovně štasten a zároveň ti doporučuji, aby sis to několikrát přečetl - to celé pojednání o Anglii - v mnohém se poučíš - zjistil jsem u tebe mnoho mezer ve vědomostech.
Naposledy upravil(a) michan dne 29/7/2010, 12:48, celkem upraveno 2 x.
Pokud někdo bude chtít něco doplnit prosím ho, aby se tímto extempore nenechal vyvést z míry.
V mnohém se ještě budeme k Velké Británii samozřejmě vracet a doplňovat i v dalším díle - neboť události začali dříve a to ještě v době, kdy probíhala " Battle of Britain" - " Bitva o Británii " a ještě trochu i před ní - který bude mít název:
X. díl. Jugoslávie, Řecko 1941.
Spustím jej tak za 14 dní, 3 neděle.
V mnohém se ještě budeme k Velké Británii samozřejmě vracet a doplňovat i v dalším díle - neboť události začali dříve a to ještě v době, kdy probíhala " Battle of Britain" - " Bitva o Británii " a ještě trochu i před ní - který bude mít název:
X. díl. Jugoslávie, Řecko 1941.
Spustím jej tak za 14 dní, 3 neděle.