Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Komentáře aktuálního dění ...
Pravidla fóra
Pokud příspěvek v Aktualitách neodpovídá charakteru a úrovni "veřejné" Palby, moderátoři mají právo jej okamžitě, bez upozornění přesunout do skryté Hospody, která byla za tímto účelem zřízena.

Pokud nemáte přístup do Hospody a chtěli byste jej, musíte být na Palbě registrováni nejméně půl roku a poté můžete napsat SZ adminům "skelet" nebo "jarl".

Ve vlákně o Ukrajině v sekci "Aktuality" platí pravidla, která budete dodržovat. Postih za nedodržování bude následující:
- smazání příspěvku
- BAN uživatele (minimálně 24hodin, maximálně na vždy)
- uzamčení vlákna
Všechny tyto postihy budou uplatňovány bez jakéhokoliv varování a vysvětlování, na základě úsudku přítomného moderátora.

Pravidla jsou následující:
- příspěvek bude věcný v českém nebo slovenském jazyce (případně s českým nebo slovenským překladem), žádné "emotivní" výlevy nebudou trpěny
- diskuze ve vlákně "Válka na Ukrajině" není povolena, k tomu je určeno patřičné vlákno v Hospodě (o vstup můžete zažádat u administrátora)
Odpovědět
Koba
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 835
Registrován: 22/1/2022, 17:01

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Koba »

Tisíce kilometrů od fronty rostou nové hřbitovy. Známe počty padlých, o kterých Rusko mlčí

Přes dva miliony lidí jsou vyřazeny z boje
Odhady o počtu ruských ztrát se liší v závislosti na zdroji. Britský týdeník The Economist ve své analýze z konce října odhaduje, že ruská armáda v současné válce ztratila až 2,1 milionu vojáků. Počítá přitom ty, kteří jsou vojenskou terminologií takzvaně vyřazeni z boje. Kromě mrtvých tedy i zranění.

Podle analýzy zemřelo 374 tisíc až 770 tisíc ruských vojáků. Jen během října měla ruská armáda podle ukrajinských odhadů přijít o přibližně 54 tisíc mužů.

Výše zmíněný projekt 200.media k 23. říjnu zase ve svém seznamu eviduje 282 993 mrtvých. Jde ale ovšem pouze o ty, jejichž smrt se novinářům a dobrovolníkům podařilo ověřit minimálně ze dvou zdrojů.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ti ... 87f5/?lp=1
https://moldova1.md/p/89061/the-economi ... up-to-2-1m
Koba
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 835
Registrován: 22/1/2022, 17:01

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Koba »

Hackeři ukradli data ruských úřadů. Ve válce proti Ukrajině padlo přes 390 tisíc mužů, tvrdí

Ve válce proti Ukrajině bylo ke konci srpna zabito už více než 390 tisíc Rusů, tvrdí běloruští hackeři z uskupení Kyberpartyzany BY s odvoláním na údaje, které se jim podle jejich tvrzení podařilo získat poté, co se nabourali do systémů ruského statistického úřadu Rosstat. Uvedly to v neděli weby Meduza a The Moscow Times.

Moskva nezveřejňuje údaje o ztrátách ve válce, kterou před více než čtyřmi roky rozpoutala proti Ukrajině. Minulý měsíc BBC uvedla, že ve válce padlo přinejmenším 281 753 ruských vojáků, jak vyplývá z analýzy veřejně dostupných zdrojů, díky kterým se zmíněné zabité vojáky podařilo ve spolupráci se serverem Mediazona identifikovat. Skutečné ztráty ruské armády jsou však podle BBC zřejmě vyšší.

https://cnn.iprima.cz/hackeri-ukradli-d ... hp.context
Koba
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 835
Registrován: 22/1/2022, 17:01

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Koba »

Estonský vůdce naléhá na Evropu ohledně Putina: „Nesnažte se „zalíbit diktátorovi“

Premiér Kristen Michal pro server POLITICO uvedl, že Evropa by měla Moskvu udusit sankcemi, místo aby se pokoušela s Kremlem vyjednávat.

TALLINN — Evropa by neměla otevírat diplomatické kanály ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, varoval vůdce jedné z nejexponovanějších zemí kontinentu. „Evropa by neměla být v pozici mediátora,“ řekl tento týden v rozhovoru pro POLITICO estonský premiér Kristen Michal. „Neměli byste se snažit zavděčit diktátorovi.“

Evropští lídři se již dlouho obávají, že by americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa mohla usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou za podmínek, které by Evropu odsunuly na vedlejší kolej a znevýhodnily Kyjev. Nejnovější rozhovory mezi Washingtonem a Moskvou znovu rozpoutaly debatu v Bruselu a hlavních městech o potřebě, aby Evropa měla vlastní přímé spojení s Kremlem. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se koncem října setkali s Putinem, který trval 90 minut.

https://euagenda.eu/news/946698
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 18911
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Rase »

Zničení oblouku Kerčského mostu a blokáda lodní dopravní trati jeho troskami ovlivňují daleko více než jen ruské dopravní spojení s okupovaným Krymem. Spouští to řetězec narušení námořní a říční dopravy, vývozu obilí a ropy, vojenské logistiky a ekonomik celých ruských regionů. Trosky z mostu blokují Kerčsko-jenikalský kanál, čímž odřízly přímý přístup k Černému moři pro přístavy Rostov-na-Donu, Azov, Taganrog, Jejsk a Temrjuk, stejně jako pro okupovaný Mariupol a Berdjansk. Ale důsledky sahají ještě dál. Prostřednictvím Donu a Volžsko-donského kanálu je Azovské moře spojeno s Volhou, Kaspickým mořem a rozsáhlou ruskou sítí vnitrozemských vodních cest.

Hlavním cílem ukrajinského úderu je síť vojenské logistiky zásobující okupovaný Krym. Kerčský most zůstává důležitou zásobovací trasou pro ruské síly a Ukrajina se bude snažit trvale ho vyřadit z provozu. Moskva nemůže počítat s obnovením mostu a lodní dopravy přes Kerčský průliv bez rušení, dokud válka pokračuje. Ztráta silničního a železničního spojení nutí Rusko přesměrovat náklad přes okupovanou jižní Ukrajinu, kde jsou dopravní trasy již nyní zásobující frontu. Krym nebude zcela izolovaný, ale Rusko přijde o důležitou záložní možnost pro svou vojenskou logistiku. Čím méně zásobovacích tras zůstane, tím těžší bude pro Rusko zásobovat své jednotky a držet okupovaná území.

Druhým velkým úderem je ruský vývoz obilí. Podle odhadů S&P Global trasa přes Kerčský průliv a azovsko-donský systém představovala v srpnu 2026 přibližně 28 % ruského vývozu pšenice. Tím je ohrožena více než čtvrtina vývozu jedné z hlavních ruských zemědělských komodit. Některé exporty obilí lze přesměrovat přes jiné přístavy, ale to vyžaduje železniční kapacitu, nákladní vagony, sklady obilí a dostupné terminály. Všechno to stojí peníze a zabírá čas. Obilí se bude hromadit ve skladech, vývozní smlouvy nebudou plněny, náklady na dopravu vzrostou a ceny vyplácené ruským zemědělcům budou pod tlakem.

Právě Rusko v roce 2022 blokovalo ukrajinské černomořské přístavy, v roce 2023 odstoupilo od dohody o obilí a pokračovalo v ničení ukrajinských obilních sil, terminálů a přístavní infrastruktury. Nyní systematicky útočí i na výrobní zařízení samotná: v listopadu 2026 ruské údery vypnuly sójový zpracovatelský závod Astarta a poškodily lisovnu olejnatých semen Kernel. Ničení energetické sítě dále paralyzuje zpracování a skladování zemědělských produktů. Rusko systematicky ničí ukrajinský zemědělský dodavatelský řetězec od výroby po vývoz, zatímco se snaží vytlačit Ukrajinu z globálních potravinových trhů. Pokud nyní Moskva přijde o schopnost převážet své vlastní obilí přes Kerč, spolu s obilím ukradeným z okupovaných ukrajinských území, je to přímým důsledkem války, kterou zahájila.

Třetím úderem je ruský vývoz ropných produktů. Některé palivo z rafinérií ve Volžském regionu a povodí Kamy se dostává k vývozním trasám do Černého moře prostřednictvím Volhy, Volžsko-donského kanálu a Azovského moře. Blokáda průchodu přes Kerč přerušuje tento dopravní řetězec. Ruští dopravci budou muset najít alternativní přístavy nebo přeřadit náklad na železnici. To znamená dodatečné náklady, zpoždění a konkurenci v případě omezené přepravní kapacity. Všechno to probíhá na pozadí ukrajinských úderů na ruské rafinérie, které již snížily výrobní a exportní kapacitu paliv. Hlavní ropný terminál v Novorossijsku přímo nezávisí na Kerčském průlivu, ale přístup přes Azovské moře byl též důležitou vývozní trasou pro některé producenty v ruském vnitrozemí.

Čtvrtým úderem je celý systém nákladní dopravy. Problém sahá dál než k plavidlům, která nemohou kanálem projít. Loď uvízlá v přístavu nemůže podniknout další plavbu. Obilí, které nelze vyvézt, zaplní skladovací zařízení. Terminál na plné kapacitě přestane přijímat nový náklad. Výrobce přijde o odběratele, dopravce o příjmy a vývozce o smlouvu. I po obnovení průchodu tyto ztráty nezmizí automaticky: Nahromaděný náklad bude třeba přepravit a narušené plány přeorganizovat. Tímto způsobem vytváří jediný blokovaný kanál problémy pro podniky a dopravní společnosti daleko za hranicemi Azovského moře.

Pátým úderem jsou ruské železnice. Náklad dříve přepravovaný po vodě bude muset být přeřazen na pozemní trasy. Železniční síť však nemá neomezenou rezervní kapacitu. Přesun dalších milionů tun obilí, ropných produktů a jiných zboží vyžaduje nákladní vagony, lokomotivy, volnou kapacitu tratí a přístavní terminály. Tento dodatečný náklad bude soutěžit s existujícími nákladními toky, včetně vojenských zásilek. Ruské železnice budou schopny pohlcovat některé z těchto objemů, ale za cenu zpoždění, vyšších logistických nákladů a vytlačení jiného nákladu.

Šestým úderem je námořní logistika. Prostřednictvím Volhy, Volžsko-donského kanálu, Donu a Azovského moře bylo Rusko schopno přesouvat určité malé válečné lodě a pomocné plavidla mezi Kaspickou flotilou a tou Černomořskou. Blokáda Kerčsko-jenikalského kanálu ho zbavuje této přímé trasy. Kaspická flotila si samozřejmě zachovává schopnost operovat v Kaspickém moři, zatímco jiné vnitrozemské vodní cesty udržují spojení s severními námořními pánvemi. Běžná trasa z Kaspiku do Černého moře přes Azovské moře se však pro tyto plavidla stává nedostupnou. Rusko ztrácí další prostředek k rychlému přesunu části svých námořních sil mezi operačními oblastmi.

Sedmým úderem jsou okupovaný Mariupol a Berdjansk. Rusko se snaží tyto ukrajinské přístavy začlenit do svého vlastního dopravního systému, využívat je pro nákladní přepravy, vojenskou logistiku a sběru zdrojů z okupovaných území. Bez přístupu k Černému moři se jejich role prudce zmenší. Rusko tak přijde o výhody, které získává z přístavní infrastruktury, které se během války zmocnilo.

Moskva musí uznat, že Ukrajina jí pravděpodobně nedovolí obnovit bez rušení dopravní infrastrukturu používanou k udržení tlaku na frontě. Kerčský most podporuje ruskou vojenskou logistiku, což dává Ukrajině každý důvod pokračovat v úderech zaměřených na jeho trvalé vyřazení z provozu. Největší ironií je, že Kreml postavil most jako symbol anexe Krymu, jen aby si tak vytvořil kritický a vysoce zranitelný dopravní uzel, jehož poškození může paralyzovat trasy hluboko uvnitř ruského území. Most, kterým Putin zamýšlel navázat Krym k Rusku na vždy, nyní může odříznout značnou část samotného Ruska od přímého přístupu k Černému moři.

https://twitter.com/Gerashchenko_en/sta ... 0342271272

Snímek obrazovky 2026-11-17 161451.jpg
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 17505
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Zemakt »

Fantastické zprávy (od Coopera)

Pro začátek se nemohu vyhnout další historické paralele.

Víte, posledních pár dní jsem byl zaneprázdněn kreslením spousty „uměleckých děl“ nebo „barevných profilů“ – pro různé budoucí knihy @War. Mimo jiné jsem nakreslil i několik letounů Gloster Meteor F.Mk 8 od 77. perutě Královského australského letectva, které byly nasazeny během korejské války (bojované v letech 1950-1953). Tehdy existoval fantastický nápad postavit tyto rané britské tryskáče proti sovětským MiGům-15 – především proto, aby se „ukázalo“, že britské tryskáče dokážou MiGy překonat. Protože americké tryskáče si proti MiGům-15 vedly tak dobře, že americká (a „západní“) média byla plná zpráv o sestřelech a ničitelích MiGů.

Nikdy o vlastních ztrátách způsobených MiGy…

To se prostě nedělo, víte. Především bylo mnohem důležitější zuřivě uvrhnout piloty amerických F-86 (a dalších) do jakési „MiG-mánie“, takže ti nejlepší z nich byli pak pravidelně sestřelováni nad Čínou a – pokud přežili katapultáž – zajati… Na čemž asi nezáleželo: lidé, kteří četli související zprávy v tehdejším tisku, byli všichni v bezpečí. Analytici a výzkumníci od té doby sami procházeli všechny související záznamy – a tím spíše…

Proto pak, asi o 40 let později, když bývalí Sověti, následovaní Číňany, začali publikovat o svém zapojení do této války, bylo jen málo nepříjemných překvapení a docela dost nedůvěry. Zejména pokud jde o to, kolik amerických, britských, australských, jihoafrických atd. letadel bylo sestřeleno MiGy během korejské války…

Ale odbočuji. Dovolte mi vrátit se k jádru věci.

Představte si tu idylu: včerejší ráno… venku kalné, šedé, chladné a vlhké listopadové počasí… ale já ve své útulné podkrovní pracovně… u svého stolu… velký hrnek cappuccina na dosah ruky… kreslím Meteory… plně ponořený do rekonstrukce kresleného rudého ďábla na F.Mk 8 s přezdívkou „Bowl 'Em Over“… prostě si dělám, co dělám… K nezaplacení, že? Život nemůže být lepší.

...až do chvíle, kdy se můj jediný účet na sociálních sítích začal hemžit zprávami o ukrajinských úderech na dálku proti Rusku z předchozí noci.

První kousek, který jsem zachytil, se týkal útoku ukrajinských bezpilotních letadel na leteckou základnu Belbek na rusky okupovaném Krymu v noci z 25. na 26. června tohoto roku. Jak se nyní ukázalo, během stejného útoku Ukrajinci sestřelili a zničili tento MiG-29:

Zničení vlastních MiGů je teď „vítězství pro Ukrajinu“? Promiňte, myslím, že ne.
...jen to, že dotyčný letoun byl jedním z ukrajinských MiG-29, které tam byly opuštěny poté, co Rusové základnu obsadili a v dubnu 2014 přestali přepravovat ukořistěná letadla na Ukrajinu.

Tedy žádné „fantastické zprávy“ a žádný důvod k hysterii na sociálních sítích: prostě další promarněný ukrajinský pokus.

Kromě toho, že to někdo charakterizoval jako „lepší než nic“ (takže plýtvat municí z Ukrajiny, která má nedostatek peněz, na bezcenné MiGy je „lepší než nic“?), ale během následující hodiny jsem byl opakovaně napadán, že jsem k Ukrajincům příliš kritický. Také mě učili, že „Rusové nemají letadla“, a pak mi „informovali“, že Ukrajinci právě „vyhodili do povětří Kerčský most“ a „zničili 55 % ruské rafinérské kapacity“.

V průběhu dopoledne se skutečně ukázalo, že Ukrajinci ano, zaměřili se na Kerčský most v Puddingu – spojující pevninskou část Ruska s okupovaným Krymským poloostrovem. Nejen to: ukázalo se, že ano, díky 5-7 zásahům lehčích bezpilotních letounů dlouhého doletu (něco vyzbrojeného 100kg hlavicemi; žádné FP-5 Flamingos, ty jsou mnohem větší), také zničili mostní pole nesoucí silniční most. Možná také poškodili blízké mostní pole nesoucí železniční most.

Fantastická zpráva - že?

Jasně. A teď se v tomto ohledu podívejme na realitu, abyste možná pochopili, proč kvůli téhle záležitosti neupadám do delirium tremens.

Ano, jistě: Pudinkův symbol ruské kontroly nad Krymem je dole. Fakta týkající se války jsou však jednoduchá. Například deset nejdůležitějších ruských terminálů pro vývoz ropy a jejich stav k 10. až 15. listopadu:

Primorsk (Leningradská oblast): v provozu (skladovací kapacita snížena)

Usť-Luga (Leningradská oblast): poškozená/snížená propustnost

Vysock (Leningradská oblast): operační

Petrohrad (Petrohrad): v provozu

Sheskharis (Novorossijsk/Krasnodarský kraj): operační

KSČ (Južnaja Ozerejevka/Novorossijsk): operační

Tuapse (Krasnodarský kraj): mimo provoz kvůli poškození nedaleké rafinerie Rosněft

Kozmino (Přímořský kraj): operační

De-Kastri & Prigorodnoye (Khabarovský kraj): operační

Murmansk (Kola Bay): v provozu

Možná je mapa Ruska, jak jsem si ji zapamatoval, úplně špatná, nebo Rusové mezitím přesunuli Primorsk či Murmansk k Azovskému moři. Kdo by to sakra mohl říct, že? Ale naposledy si pamatuji, že ani jeden z těchto 10 terminálů pro vývoz ropy není v Azovském moři, a proto je nyní odříznut.

Znamená to: je možné, že zůstávají platnými cíli…? Ale nikdo se na ně nezaměřuje…?

Ale dobře. Ignorujme ruské terminály pro vývoz ropy. Kdo potřebuje taková zařízení k vývozu ropy - když nefungují rafinerie, že?

Dobře, tak to pojďme zkontrolovat s údaji „zničených“ „55 % ruských ropných rafinérií“. Ve skutečnosti je to proto, aby existovaly různé odhady, kolik ruské ropné rafinérské kapacity (ne „ropných rafinérií“) bylo vyřazeno z provozu nebo vážně poškozeno. Ano, jistě: Zele & Co KG GesmbH AG tvrdí, že 55 % ruské rafinérské kapacity je v současné době mimo provoz.

V rafinériích je však celkový počet „15 z 38 největších rafinérií“ (v celém Rusku: 33 z nich je v dosahu Ukrajiny), kde je produkce dle dostupných informací zcela odstavena, a dalších 12 snižuje. Nezávislé odhady navíc uvádějí, že je v současné době odstaveno pouze 30 % kapacity. Tj. 9 z 35 největších rafinérií bylo vyřazeno z provozu.

Pro upřesnění: z 38 velkých rafinérií v Rusku se 33 nachází v dosahu ukrajinských zbraní (což je přibližně 2 500 km). Z těchto 33 je 18 stále v provozu. Doufám, že je nemusím všechny vyjmenovávat. Stačí říct: 6 je nedotčených a 12 běží na sníženou kapacitu. Potřebují nový útok. 15 vyřazených z provozu také potřebuje nový útok. Ty, které procházejí opravami, protože: pokud se neútočí na poškozené rafinérie znovu, nechá se Rusové nejen je opravovat, ale také posilovat jejich aktivní (protivzdušná obrana) a pasivní ochranu (ta druhá se stále více skládá ze sítí proti bezpilotním letounům). A ty, které ještě nejsou cílem útoku... musím k tomu říkat víc?

...což vše znamená: Zele & Co se nerozhodla vyřadit těchto 6 dosud nedotčených (což, pokud vím, by byl Marijskij v Tabašinu, Jajskij v Kemerově, Krasnodar, Novošachtinsk v Rostově, Nižněvartovsk a Kogalym v Chanty-Mansijsku), ani 12 poškozených, ale stále částečně funkčních a pracujících v rafinériích s omezenou kapacitou - ale místo toho se rozhodla pro Kerčský most.

Problém: od ukrajinských úderů v létě 2023 (které byly provedeny příliš pozdě na to, aby ovlivnily výsledek letní protiofenzívy, která následně selhala a pro ZSU často způsobila katastrofální ztráty) Rusové vybudovali koridor „Azovského okruhu“: dálnici R-280 Novorusko a pobřežní železnici Rostov-Mariupol-Krym. Obě jsou plně funkční a mimo dosah masy ukrajinských bezpilotních letounů. Navzdory ukrajinské interventní kampani (prováděné s pomocí bezpilotních letounů dlouhého doletu) – která mimo jiné poškodila šest mostů podél trasy (most u Nataliivky byl zasažen 8. a znovu 17. listopadu) – dálnice nadále denně odbavuje tisíce těžkých nákladních vozidel a je hlavní trasou pro cisterny s palivem přepravující civilní náklad.

Dá se říci, že železniční trasa je jednokolejná, neelektrifikovaná a o 500 km delší než ta přes Kerčský most (který má také maximální kapacitu 40 vlaků denně). Stále ji však využívá 15–25 nákladních vlaků denně. Navíc od roku 2023 a ve snaze o své fantastické zprávy udělali Zele a Syrsky vše, co bylo v jejich silách, aby ZSU ztratila Vuhledar a skončila tak na pozicích 45–70 km severně od této železniční trati. To znamená, že i když je stále v dosahu HIMARS, klouzavých pum a útočných bezpilotních letounů, je tato trať mimo maximální dostřel ukrajinského konvenčního dělostřelectva s raketovým pohonem (40–42 km).

Jaké překvapení, že ho denně používá několik těžkých vojenských vlaků …

I když jsem náhodou divný rakouský nerd. Ten typ, co si pamatuje, jak Rommelův Afrikakorps v srpnu 1942 vyčerpal palivo a musel frontálně útočit u Alam Halfa, místo aby kolem něj projel až do Alexandrie. Nebo jak Bayerleinova 2. („Vídeňská“) Panzerdivision v prosinci 1944 vyčerpala palivo u Dinantu a poté byla spojenci zcela zničena, zatímco byla nepohyblivá. Také si náhodou vzpomínám, jak musel Chomejní v roce 1988 „polknout hořkou pilulku“ a přijmout příměří zprostředkované OSN, protože irácké letectvo vyřadilo všech šest hlavních íránských ropných rafinerií: jak kvůli tomu IRGC postrádala palivo k přesunu masy svých sil ze severních frontových linií do Iráku, na jih…

Naopak: Nepamatuji si jedinou válku, ve které by vyhrála strana, které došlo palivo pro vozidla. Prosím, buďte tak laskaví a pomozte mi to lépe naučit.

Sečteno a podtrženo: války vyhrává palivo. A každý generál, kterému došel benzín, prohrál.

Kerčský most neprodukuje palivo (samozřejmě totéž platí pro dálnici/železnici Azovský okruh). Pokud jsou rafinerie mimo provoz a zůstávají mimo provoz, vagóny nejprve jezdí naprázdno a pak se zastaví, protože není palivo pro pohon lokomotiv, které je táhnou. Vlaky se pohybují dál, protože palivo stále proudí. Totéž platí nejen pro ruské tanky a obrněné transportéry, ale i pro jejich motocykly a dokonce i pro jejich golfové vozíky a bezpilotní letouny. Jejich dělostřelectvo přestane střílet, když žádné palivo znamená, že nemají ani kamiony s municí.

Žádné palivo → všechno se zastaví.

Zdá se, že tento výpočet je pro příliš mnoho lidí příliš složitý na to, aby mu porozuměli. A jistě, někteří nyní poukážou na to, jak Ukrajinci včera v noci zasáhli rafinerie Ilskij a Afipskij – obě v Krasnodarském kraji. Ano, Ilskij nebyl jen jedním z největších komplexů na zpracování paliva v jižním Rusku, ale byl zasažen již podruhé během 48 hodin.

Nicméně, promiňte: pro mě je to pořád „oheň a kouř“. Cokoli jiného, ​​než „dost“.

Očekávejte, že budu „šťastný“, jen když se tohle bude dít alespoň 3–4krát týdně – a pak prosím celé měsíce. Do té doby jsou tohle všechno jen fantastické zprávy pro Zeleho telegramový kanál.

Proč?

Z důvodů, které by měli znát zejména Ukrajinci. Protože Rusové prostě nerozumí žádnému jinému jazyku, dokud mají ještě kanystr s palivem na doplnění svých Ladas.

https://xxtomcooperxx.substack.com/p/fantastic-news
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
bat
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1204
Registrován: 30/10/2011, 17:49

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od bat »

Je to tak dva roky plus zpátky, kdy se Cooper opakovaně čílil, že "Zele" bombarduje rafinérie místo toho, aby zasahoval letiště a vojenskou infrastrukturu. Útok na kerčský most je možná z vojenského pohledu zbytečný, ale v celkovém objemu spotřebovaných zdrojů (dronů a raket) je to kapka v moři, takže kritika útoku zde neobstojí.
Bohužel starší jeho příspěvky na substacku už jsou za paywallem, takže citaci nemám. Možná si na to někdo vzpomene přesněji.
Obrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 18911
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Ukrajinsko-ruská válka, analýzy z různých zdrojů

Příspěvek od Rase »

Aktualizace situace a analýza: zničení Kerčského silničního mostu ukrajinskou armádou.

Útokem na Kerčský most sleduje Ukrajina strategii zahájenou na začátku léta: izolovat Krymský poloostrov od zbytku okupované Ukrajiny, přičemž zároveň vyvíjí tlak na ruskou logistiku. Během několika let už Krym neslouží jako hlavní logistický uzel pro ruskou armádu. Důvodem je především to, že Kerčský most už nepřeváží většinu vojenské dopravy a zbývající lodní doprava (mezi dvěma a čtyřmi, podle zdroje) postrádá kapacitu pro přepravu dostatečného množství vybavení. Poloostrov přesto zůstává vysoce důležitý. Jeho vojenská neutralizace útoky na protivzdušnou obranu a radary umožňuje ukrajinským dronům snadno dosáhnout jižního Ruska. Zároveň slouží poloostrov jako odpalovací základna pro ruské útoky, a to jak raketami, tak drony.

➡️ Útok na Kerčský most tedy dále omezuje zásobování ruských sil na Krymu, ale tyto útoky nejsou jediné. Na začátku léta provedla Ukrajina masivní útoky na všechny mosty spojující Krym s jižní Ukrajinou, stejně jako na řadu mostů podél dálnice R-280 spojující Rostov s Krymem. Nedávno se ukrajinské síly zaměřily na útoky na Taganrog v Rusku a na mnoho mostů přes řeku Mius mezi Taganrogem a Mariupolem.

➡️ Strategií Ukrajiny jsou útoky na mosty, čímž nutí Rusko buď stavět pontonové přechody, nebo přesměrovávat dopravu na vedlejší silnice. Tyto silnice nejsou vhodné pro nákladní vozy: způsobují zácpy a nutí vozidla jet mnohem pomaleji. To usnadňuje práci dronům středního dosahu, jichž desítky pokrývají tuto strategickou trasu každý den. Výsledkem je, že cisterny s palivem a nákladní vozy s potravinami jsou pravidelným terčem útoků.

➡️ Stojí za to připomenout, že Krym je domovem přibližně 2,5 milionu lidí, ruských civilistů a Ukrajinců pod okupací, kteří jsou nyní zásobováni převážně přes pozemní koridor mezi Rostovem a Krymem. Situace se mění v logistickou noční můru pro Rusko, které musí zásobovat poloostrov a zároveň udržovat své síly na jižní Ukrajině, zejména v regionech Cherson a Záporoží.

Železniční spojení s Krymem přes Krymský most stále funguje, ale prozatím se zdá, že zde jezdí pouze osobní vlaky bez nákladu. Lodní doprava nemůže Krym dostatečně zásobit. Železniční most, elektrické rozvodny (notně Taman, který spojuje Krym se sítí) a námořní trasy se pravděpodobně stanou cíli pro ukrajinské drony v nadcházejících dnech, týdnech a měsících. Toto léto provedla Ukrajina také masivní útoky na energetickou infrastrukturu, zejména na plyn a elektřinu, což ještě více ztěžuje život na Krymu. Cílem Ukrajiny je zabránit Rusku používat Krym jako vojenskou platformu k útokům proti ní a izolovat poloostrov, což by naopak izolovalo část jižní fronty. Tato strategie je nyní viditelná v mnoha útocích kolem Mariupolu a Taganrogu, které cílí na mosty a silnice a narušují veškerou ruskou logistiku směřující na jih.

https://twitter.com/clement_molin/statu ... 5498390910

FE561143-BD87-4913-8A58-F12565BFC709.jpeg
Obrázek

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Odpovědět

Zpět na „Aktuality“