Krajinotvorba - ekologie

[Zemakt]

Může být, třeba od nás na východ to plus minus kopíruje tok Ohře.

[Koba]

Ani to úplně nekopíruje Ptačí oblasti NATURA 2000. Možná je to dáno analýzou, kterému druhu ptáků můžou větrníky škodit víc. Třeba v tom Poohří se to týká údolí a jižních svahů, kde snad nikdo větrníky stavět nebude - i když pokud na to dostane dotace.....

ptaci-oblasti-2025.jpg

[skelet]

Pročištěno

[skelet]

Nevím, čím do toho víc čučím tak tomu nerozumím. Myslel jsem z počátku oblasti CHKO, parky nebo s vyšší nadmořskou výškou, ale třeba Český les nebo Šumava do toho moc nezapadá.

A nebo je to taky o hustotě opeření

metodika tvorby mapy je na oněch stránkách

[Koba]

Ne větrné elektrárny nejsou o ekologii, ani o ochraně životního prostředí:
Zelená energie má problém. V USA zakopali 1124 obřích lopatek z větrných elektráren. Nelze je recyklovat

https://www.poznatsvet.cz/veda-a-techni ... =279444135

[niko]

To uz aj v Cechach pise joginov klan clanky ?

[pjaro77]

Niečo sa ti neľúbi o tvojej vysnenej veternej energii ?

[niko]

Veterna energia nie je ani z daleka moja vysnena, ale nelubi sa mi, ked tu niekto taha rusku propagandu. To uz tu rovno mozete vesat mudra od jogina Zoroslava Kolara a Harabina s Bombicom. Uprimne sa cudujem pjaro, ze tebe toto nevadi.

Jo ale k veci, k clanku. V EU je skladkovanie rotorovych listov od 1.1.2026 zakazane a musia sa recyklovat. Toto nariadenie EU prijala na podnet samotnych veternikarov z Wind Europe. Tato tema sa teda EU vobec netyka.

[Koba]

Niečo sa ti neľúbi o tvojej vysnenej veternej energii ?

Hlavne se mu nelíbí kdo píše, když nemá věcné argumenty. A logika: máme nařízení, tak je všechno v pořádku! je taky dobrá. Kolik těch lopatek se už v EU recyklovalo?

[Dzin]

Spíše jde o jinou věc. To, že se lopatky větrných elektráren obtížně recyklují a některé končí na skládkách, je fakt a je to potřeba řešit. Samo o sobě to ale nedokazuje, že větrná energetika je jako celek neekologická nebo méně ekologická než jiné zdroje.

Pokud chceme skutečně hodnotit ekologickou bilanci nějakého zdroje energie, musíme posuzovat celý jeho životní cyklus – těžbu surovin, výrobu, dopravu, provoz i likvidaci. A především ho porovnat s alternativami. Uhelné či plynové elektrárny také vyžadují materiály a produkují odpady.

Článek přitom nepředkládá žádné srovnání celkové ekologické zátěže na jednotku vyrobené elektřiny. Ukazuje konkrétní skládku v americkém Casperu a z tohoto příkladu vytváří dojem, že jde o důkaz neekologičnosti větrné energetiky. To je ovšem logický skok. Dokládá to problém s likvidací určitého druhu odpadu, nikoli celkovou ekologickou bilanci daného zdroje energie.

Navíc tvrzení, že lopatky nelze efektivně recyklovat, je hodně nadnesené. Jejich recyklace je technologicky i ekonomicky náročná, ale existují způsoby jejich zpracování, například při výrobě cementu, a vyvíjejí se další technologie. To samozřejmě neznamená, že je problém vyřešen. Znamená to jen, že je potřeba rozlišovat mezi obtížnou recyklací a nemožností recyklace. Viz. zmíněný příklad z článku, kde skládka vznikla, protože pro firmu bylo ekonomicky levnější zřídit skládku a zaplatit kompenzace městu, než dát lopatky k recyklaci.

Když se podíváme na ekologickou zátěž odpadu z větrných elektráren, v roce 2018 bylo v USA vygenerováno 50 tisíc tun nerecyklovatelného odpadu. Pro srovnání uhelné elektrárny v témže roce vygenerovali nerecyklovatelného odpadu asi 39 milionu tun. Přitom tehdy vyrobily 1 149 TWh energie a větrné 273 TWh. Takže zatímco výroba energie byla rozdílná o řád, v případě odpadu jsme reálně o tři řády jinde v neprospěch uhelných elektráren.

Myslím, že je evidentní, co je pro ekologii větší zátěž. Vždy je potřeba hodnotit ne osamoceně, ale ve srovnání s jinými alternativami.

[pjaro77]

...existují způsoby jejich zpracování, například při výrobě cementu...

Ano, a materiál pod cement napríklad na cestách je typické využitie gumy , trosiek po spálení komunálneho odpadu v spaľovniach a najrôznejšieho stavebného odpadu, s ktorým si nikto nevie rady.

[parmezano]

...existují způsoby jejich zpracování, například při výrobě cementu...

Ano, a materiál pod cement napríklad na cestách je typické využitie gumy , trosiek po spálení komunálneho odpadu v spaľovniach a najrôznejšieho stavebného odpadu, s ktorým si nikto nevie rady.

No nevím , ale jakýho cementu ? cementů je haho druhů , do nějýho specialníh určitě ne

[niko]

Kedze sa v EU rotorove listy nemozu skladkovat existuju 3 sposoby ich likvidacie recyklaciou:

1. Mechanická recyklácia: Lopatky sa drvia alebo sekajú na menšie kúsky (napr. sklené vlákno), ktoré sa ďalej využívajú ako plnivá v stavebníctve alebo v cementárskom priemysle (napr. spracovanie cez spoločnosť Neocomp).

2. Tepelná a chemická recyklácia: Špeciálne postupy umožňujú rozklad epoxidových živíc a oddelenie vlákien pre ďalšie priemyselné využitie.

• Nové technológie výroby: Výrobcovia ako Siemens Gamesa vyvíjajú plne recyklovateľné lopatky (napr. rad RecyclableBlade) s novými typmi živíc, ktoré možno po skončení životnosti ľahšie rozpustiť a opätovne použiť.

3. Alternatívne využitie: Vyradené kusy sa občas premieňajú na architektonické prvky, detské ihriská či športové potreby (napr. surfy)

[Koba]

A logika: máme nařízení, tak je všechno v pořádku! je taky dobrá. Kolik těch lopatek se už v EU recyklovalo?

????

Obávám se, aby to nebyla stejná bouda, jako recyklace fotovoltaických panelů. Povinnost je podle nařízení 80% recyklace a 85% celkové hmotnostní využití. Ale ouha!!! To se dosahuje pouze vytěžením skla, mědi a hliníku, u lépe vybavených linek i stříbra. Nulová je výtěž křemíku, a u modernějších typů i vzácných prvků Indium (In) a Gallium (Ga), Tellur (Te) a Kadmium (Cd) a Germanium (Ge). Takže ty jdou kam - do odpadu, do půdy, do vody? A závislost na Číně je taky strategicky výhodná, že.

A rozemletí lopatek a jejich použití do zásypu pod dálnice nebo do některých speciálních betonů? O.K. pro skelná vlákna. Ale co epoxidová matrice? Její vyluhování v půdě nebo při stárnutí betonu taky nikdo dlouhodobě nezkoumal. Co takhle předběžná opatrnost?

[niko]

Kadmium, Telur, Galium a Germanium sa vyskytuju v niektorych tenkovrstvovych paneloch. Tie sa dnes uz praktivky nevyrabaju a v podstate aj dnes tvoria minimum instalacii. Ale k spracovaniu:

1. Kadmium (Cd) a Telúr (Te)

Tieto dva prvky tvoria základ CdTe panelov (tellurid kadmia).
• Proces: Panely sa najskôr mechanicky rozdrvia. Výsledná drvina sa namáča do kyslých chemických kúpeľov (lúhovanie), ktoré odseparujú polovodičové materiály od skla.
• Výsledok: Kadmium a telúr sa z roztoku vyzrážajú v špeciálnych kvapalinových separátoroch. Telúr je extrémne vzácny polokov, preto sa čistí až na 99,99 % a vracia sa priamo do výroby nových solárnych článkov. Kadmium, ktoré je toxickou ťažkou látkou, sa takto bezpečne zachytí, aby neuniklo do životného prostredia, a opätovne sa priemyselne využije.

2. Gálium (Ga)

Gálium nájdeme v CIGS paneloch (meď-indium-gálium-selenid) alebo vo vysokovýkonných koncentrátorových článkoch (GaAs).
• Proces: Keďže vrstva gália a india je hrubá len niekoľko mikrometrov, na jej uvoľnenie sa používajú pokročilé chemické delaminačné techniky (napríklad za pomoci organických rozpúšťadiel alebo superkritického \(CO_{2}\)).
• Výsledok: Gálium patrí medzi kritické suroviny EÚ s obmedzenými zásobami. Recyklačné linky ho dokážu úspešne izolovať. Kvôli jeho vysokej cene a dôležitosti pre mikroelektroniku sa zrecyklované gálium využíva na výrobu nových polovodičov, LED diód a smartfónov.

3. Germánium (Ge)

Germánium sa v bežných domácich kremíkových paneloch takmer nevyskytuje. Používa sa najmä v viacprechodových (multijunction) solárnych článkoch, ktoré poháňajú vesmírne satelity, sondy alebo špeciálne priemyselné koncentrátory.
• Proces: Recyklácia týchto špičkových panelov prebieha v prísne kontrolovaných laboratórnych podmienkach pomocou selektívneho lúhovania kyselinami.
• Výsledok: Germánium je strategický a drahý materiál. Po prečistení putuje späť do optických systémov (infračervená optika, nočné videnie), optických vlákien alebo opäť do kozmického výskumu na výrobu nových solárnych článkov.

[Koba]

Laboratorně, nebo masově na každé recyklační lince? Proč tedy EU stačí 80%? A proč EU nepožaduje recyklaci vzácných prvků ve směrnici OEEZ / WEEE? Takže máme směrnici a hotovou?

[niko]

Ano, pre splnenie recyklacnej normy EU staci zrecyklovat 80-85% hmotnosti solarneho panelu. Telur, galium a ostatme vzacne kovy pritom tvoria 0,1 % hmotnosti solarneho modulu. A aj to len niektoreho tenkofilmoveho, ktory sa uz dnes prakticky nevyraba. Inak tento podiel je rovnaky ako v smartfonoch, pocitacoch, senzoroch atd. - 0,1 %.
85 % recyklovatelnosti plati pre velku cast vyrobkov v EU napriklad aj pre auta, obalove materialy, baterie, elektroodpad atd. Napr. sklo ma normu 75 %, kovy 70% , plasty len 55 %.

[pjaro77]

Zanedlho to vyzerá na veľký prechod na perovskitové články.
https://www.energie-portal.sk/Dokument/ ... recyklovat

https://vtm.zive.cz/clanky/perovskitova ... fault.aspx