Postup při dobývání

[Hobit]

V souvislosti s obléháním mi vytanula ještě jedna otázka, která se týká hradu Točníku. Tento hrad (dnes dávaný jako příklad nebránitelného skoro zámku) spolu s Žebrákem oblehlo skoro osmitisícové vojsko husitů, ale bez dobytí odtáhlo pryč. Že by takovouto "slabotu" husiti lační po kořisti nechali být? Nebo to slabota nebyla? Nebo jsou za tím nějaké jiné důvody?
Nevíte někdo více?

[Hobit]

Poslední dobou se mi moc líbí výzkumy a výstupy archeologa M.Sýkory, který se velmi komplexně věnuje hradům kolem Litoměřic, Mostu. Některé videa jsou i na Youtube a je to bomba! Docela novátorským pohledem mrknul nejen na hrady jako takové, ale hlavně na jejich fortifikace za husitské éry. Skvěle umí (i pro mě jako laika) podat co a jak, vysvětlit jakou roli hrály sypané, kameno - hlinito - dřevěné hradby, věnuje se i pozůstatkům obléhacích prací atd.
Vřele doporučuji jeho práci "Hrady doby husitské"! Zajímavé to čtení i třeba v souvislosti s výše řečeným hradem Točníkem!

[Heiss]

V Archeologii historice vyšel letos velmi zajímavý článek týkající se dobývání hradu Božanova v severovýchodních Čechách na počátku 14. století. Toto dobytí není přímo zaznamenáno v pramenech, i když patrně k němu došlo v průběhu malé války místních rychtářů proti břevnovským řeholníkům, kteří toto území vlastnili. Šturm hradu byl zřejmě velmi rychlý a zanechal po sobě poměrně velké množství hrotů ze šipek.

Na základě jejich rozšíření se autor, Pavel Drnovský, domnívá, že mezi 13. a 15. stoletím můžeme hovořit o postupném nárůstu dostřelu a síly kuší. Zatímco na Božanově se hroty nachází ve vzdálenosti 45–150 metrů od hradu, na lokalitách s doloženým pozdějším dobýváním, jako je Potštejn, Mořice nebo Rychmberk je to už 100–200 metrů. Na základě tohoto rozdílu se dá předpokládat, že se kuše stávaly postupně lepšími a že efektivní killzone se s růstem jejich dostřelu zvětšoval.

---
DRNOVSKÝ, Pavel, 2026. Doklady dobývání hradu u Božanova na počátku 14. století ve výpovědi archeologických pramenů : výsledky terénní prospekce v okolí hradu. Archaeologia historica. Online. 51(1), 177–197. ISSN 2336-4386. Dostupné z: doi:10.5817/AH2026-1-7

[Dzin]

To není bráno jako prokázány fakt? Aspoň co si vybavím cokoliv, co jsme o kuších četl, tak to pracuje s tím, že neustále roste jejich energie výstřelu a tím i dostřel.

[Heiss]

Nevím o tom. Ve většině literatury, kterou jsem zatím četl, to nikdo moc neřešil, a tak mi to přišlo zajímavé.

[Dzin]

Já si zase nedokáži vybavit, že by to bylo jinak. A plyne to i z toho, když se to vysloveně nepíše stačí jen, když se třeba napíše, že se k napnutí kuše postupně musela používat vyšší síla, z toho plyne větší energie výstřelu a to znamená větší dolet střely.

Zajímavé to ale rozhodně je, je to další exaktní důkaz.