Prusko-Rakouská válka 1866
Re: Prusko-Rakouská válka 1866
Oblibuju Terst. Jediné město v Itálii, kde se dá dostat v restauraci guláš!
Re: Prusko-Rakouská válka 1866
Dostal jsem se teď k pár knihám, článkům a dalším zdrojům o německých válkách za sjednocení a v souvislosti s několika okamžiky mě napadlo srovnání s prakticky současným konfliktem v USA.
Fascinující je třeba nasazení jízdy: zatímco ve Spojených státech se přešlo na systém boje pěšmo a přesunu koňmo, v Evropě se stále útočí ztečí na palaše a lance. Ve Shaarově Killer Angels je u Gettysburgu věnována jedna kapitola Bufordovi, ve které tento generál vzpomíná na války s indiány, proti kterým by klasický jízdní útok neměl šanci uspět, pročež Američané přešli na styl boje, který se více hodil jednak na prérii a jednak na bojišti ovládaném rychlopalnými dalekonosnými zbraněmi. V Evropě tato zkušenost chyběla a jízdní ataky podle starého stylu si vyžádaly mnoho mrtvých mladých mužů (viz Bredowovův útok u Vionville-Mars-la-Tour; prusko-francouzská válka má překvapivě svou vlastní verzi útoku lehké brigáy).
Zároveň je to rozdílná topografie a rozloha bojiště: toho si povšiml třeba Phil Sheridan, který se s pruskou armádou zúčastnil části francouzského tažení; pochopitelně jen jako pozorovatel. V jedné části svých pamětí popisuje jak dobří vojáci Prusové jsou a jak skvěle mašírují, vzápětí se ale sám sebe zeptá, jak by asi obstáli na mnohem horších amerických cestách a připomene, že Francie je bohatá země, kde díky dostatku zásob ani nemůže dojít k tomu, že by armáda způsobila takovou spoušť jako Sherman na své cestě k moři.
S tím se pak pojí i to, jak dlouho tyto války trvaly. Manévrovací prostor dával podle mě čas oběma armádám stojícím proti sobě za občanské války mobilizovat a doplňovat své počty. Ve Francii se republikáni pokoušeli sestavit novou armádu, která by vyprostila Paříž z německého obklíčení, ale ani jeden z jejich pokusů nebyl úspěšný: na vině byl nedostatek důstojníků, špatný výcvik a mizerná výzbroj a výstroj. Zvláště nedostatek důstojníků je zajímavý – snad díky indiánským kampaním jich byl v Unii i Konfederaci relativní dostatek, ale v tomto bych potřeboval další zdroje.
V Rakousku se o postavení záložní armády nikdo ani nepokusil, protože císař kapituloval ve strachu, aby Prusové nevstoupili do Vídně. Paradoxně měl ale stále armádu, se kterou mohl bojovat, Dunaj a snad i dost zdrojů, zatímco Prusové měli přetažené linii s pevnostmi v zádech a epidemii cholery ve svých řadách. Brzké ukončení války tedy bylo spíše politickou vůlí než vojenskou nutností. Otázkou je, co by s touto vůlí udělaly větší prostory, které by pruské vojsko oddálily od Vídně, ale to už je velmi obtížná a ne moc užitečná spekulace.
Je každopádně fascinující, že jak rakousko-pruská, tak prusko-francouzská válka skončily pruským vítězstvím z velké části díky neschopnosti a neochotě jejich protivníků vést efektivně válku. V Americe si kolečko nerozhodných generálů užila zejména Unie, ale patrně opět díky rozlehlosti tamního bojiště se jí podařilo nakonec se vypořádat i s tímto problémem.
Tolik k pár náhodným a rychlým myšlenkám; pokud by k tomu někdo něco měl, budu rád za usměrnění, doplnění nebo odkaz na zdroje.
Fascinující je třeba nasazení jízdy: zatímco ve Spojených státech se přešlo na systém boje pěšmo a přesunu koňmo, v Evropě se stále útočí ztečí na palaše a lance. Ve Shaarově Killer Angels je u Gettysburgu věnována jedna kapitola Bufordovi, ve které tento generál vzpomíná na války s indiány, proti kterým by klasický jízdní útok neměl šanci uspět, pročež Američané přešli na styl boje, který se více hodil jednak na prérii a jednak na bojišti ovládaném rychlopalnými dalekonosnými zbraněmi. V Evropě tato zkušenost chyběla a jízdní ataky podle starého stylu si vyžádaly mnoho mrtvých mladých mužů (viz Bredowovův útok u Vionville-Mars-la-Tour; prusko-francouzská válka má překvapivě svou vlastní verzi útoku lehké brigáy).
Zároveň je to rozdílná topografie a rozloha bojiště: toho si povšiml třeba Phil Sheridan, který se s pruskou armádou zúčastnil části francouzského tažení; pochopitelně jen jako pozorovatel. V jedné části svých pamětí popisuje jak dobří vojáci Prusové jsou a jak skvěle mašírují, vzápětí se ale sám sebe zeptá, jak by asi obstáli na mnohem horších amerických cestách a připomene, že Francie je bohatá země, kde díky dostatku zásob ani nemůže dojít k tomu, že by armáda způsobila takovou spoušť jako Sherman na své cestě k moři.
S tím se pak pojí i to, jak dlouho tyto války trvaly. Manévrovací prostor dával podle mě čas oběma armádám stojícím proti sobě za občanské války mobilizovat a doplňovat své počty. Ve Francii se republikáni pokoušeli sestavit novou armádu, která by vyprostila Paříž z německého obklíčení, ale ani jeden z jejich pokusů nebyl úspěšný: na vině byl nedostatek důstojníků, špatný výcvik a mizerná výzbroj a výstroj. Zvláště nedostatek důstojníků je zajímavý – snad díky indiánským kampaním jich byl v Unii i Konfederaci relativní dostatek, ale v tomto bych potřeboval další zdroje.
V Rakousku se o postavení záložní armády nikdo ani nepokusil, protože císař kapituloval ve strachu, aby Prusové nevstoupili do Vídně. Paradoxně měl ale stále armádu, se kterou mohl bojovat, Dunaj a snad i dost zdrojů, zatímco Prusové měli přetažené linii s pevnostmi v zádech a epidemii cholery ve svých řadách. Brzké ukončení války tedy bylo spíše politickou vůlí než vojenskou nutností. Otázkou je, co by s touto vůlí udělaly větší prostory, které by pruské vojsko oddálily od Vídně, ale to už je velmi obtížná a ne moc užitečná spekulace.
Je každopádně fascinující, že jak rakousko-pruská, tak prusko-francouzská válka skončily pruským vítězstvím z velké části díky neschopnosti a neochotě jejich protivníků vést efektivně válku. V Americe si kolečko nerozhodných generálů užila zejména Unie, ale patrně opět díky rozlehlosti tamního bojiště se jí podařilo nakonec se vypořádat i s tímto problémem.
Tolik k pár náhodným a rychlým myšlenkám; pokud by k tomu někdo něco měl, budu rád za usměrnění, doplnění nebo odkaz na zdroje.
Slovanologie.cz – O botách a lidech: Logistika ševců a obuvi
Re: Prusko-Rakouská válka 1866
Zajímavé. Snad jen takové to klišé, že člověk je dost přizpůsobivý tvor, tudíž lze předpokládat, že stejná východiska budou dříve či později následovat stejné výsledky. Jen plácnutí, každopádně opravdu zajímavé.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Re: Prusko-Rakouská válka 1866
No ale narozdiel od Lahkej brigady tento utok realne zvratil bitku v prospech Prusov a von Bredow vedel do coho ide(viz. jeho hlaska po obdrzani rozkazu 'Nech to stoji co to stoji'). Von Bredow vyuzil terennu nerovnost a dostal sa nepozorovane k francuzskym liniam a sposobil tam slusnu paniku. Francuzska kavaleria podnikla protiutok ale ten bol zmareny francuzskou pechotou ktora strielala v panike na kazdeho kaveleristu bez rozdielu.
CETERUM AUTEM CENSEO MOSCOVIAM ESSE DELENDAM