Po nezbytných opravách v Polsku se bude další osud lodi odvíjet od výsledků jednání, které se v současné době vedou.
To je zajímavě formulované. Co budou opravovat a proč, třeba i motor, podle posledních zpráv to vypadá nadějně.
Prvořadým úkolem v polských loděnicích je revize a oprava trupu, utěsnění případných prasklin a zajištění toho, aby plavidlo bylo schopné bezpečného odtahu nebo samostatné plavby
Motor vyžaduje kompletní diagnostiku, konzervaci nebo generální opravu. To, zda bude motor plně zprovozněn pro běžný provoz, nebo jen zakonzervován pro účely statického muzea, závisí právě na finanční náročnosti a výsledcích probíhajících jednání.
Výjimečností m/s Třinec (z anglického motor ship) je, že se v ní dochoval původní nábytek, vybavení kuchyně, kajut a osobní předměty posádky.
Lord píše: ↑27/8/2026, 23:50Po nezbytných opravách v Polsku se bude další osud lodi odvíjet od výsledků jednání, které se v současné době vedou.
To je zajímavě formulované. Co budou opravovat a proč, třeba i motor, podle posledních zpráv to vypadá nadějně.
Prvořadým úkolem v polských loděnicích je revize a oprava trupu, utěsnění případných prasklin a zajištění toho, aby plavidlo bylo schopné bezpečného odtahu nebo samostatné plavby
Motor vyžaduje kompletní diagnostiku, konzervaci nebo generální opravu. To, zda bude motor plně zprovozněn pro běžný provoz, nebo jen zakonzervován pro účely statického muzea, závisí právě na finanční náročnosti a výsledcích probíhajících jednání.
Výjimečností m/s Třinec (z anglického motor ship) je, že se v ní dochoval původní nábytek, vybavení kuchyně, kajut a osobní předměty posádky.
Už len odkup preprava a zakonzervovanie lode by stalo viac ako pár mil. € nie? Zamýšľa sa niekto pri takýchto projektoch nad následnou ročnou údržbou? Tu hovoríme o ďalších stovkách tisíc € ročne. Kto to bude platiť? Počiatočné nadšenie ako pri všetkom veľké, ale silne pochybujem, že sa to dotiahne celé do konca.
Myslím, že by se i pár lidí co by si za pár dní strávených v kajutě něco odmakalo a možná i drobet zaplatilo. Taková work dovolená v Gdyni se škrabkou a štětkou v ruce může mít pro někoho své kouzlo. Imho u nás i u vás jsou stále desítky možná menší stovky bývalých námořníků v důchodu, co mají stále sílu a chuť makat a nejen se slzou ve voku vzpomínat a proklínat Koženého. Nevím, jen taková myšlenka no. Každopádně cíl je velmi, velmi ambiciózní. To určitě.
Jen pro zajímavost:
Pravidla brigád
Tyto pravidla se vyvíjely celé roky a vznikly na základě praktických zkušeností s některými brigádníky (naštěstí jich nebylo mnoho ), kteří se snažili hledat kličky ve svůj prospěch a jejich cílen nebylo pomoci lodi, něco se při práci naučit a dostat za to spravedlivou odměnu. Pravidla jsou psána tvrdě a s cílem předejít pozdějším nedohodám a spíše odradit lidi, které práce nebaví ☹ Dohoda mezi námi je ale předem vždycky možná...
Pravidla brigád na lodi La Grace:
Každý brigádník se dostava na loď na vlastní náklady.
Každý se a na lodi se podíly na nákladech na společnou stravu. Většinou vybíráme 150kc/osobu/den.
Práce začíná každý den včetně víkendu v 8:30hod. přípravou a od 9hod.se pracuje
Pracovní doba je minimálně 8hod. (do 18hod.)
Končí se po 18hod. úklidem.
Poledni pauza je 30 min-1hod.
Nadměrní kuřáci, kafaři a vypravěči si můžou potřebné hod.na svůj koníček napracovat!
Pokud někdo chce jet na výlet, není s tím problém, ale ten počet hodin, či den se mu nepočítá.
První a poslední den se počítá jen, když člověk pracuje 8hod. (nebo alespoň tyto 2dny x 4hod.)
Každý dělá svou práci, ale lidi si pomáhají, když je na chvíli třeba.
Večer se dělá příprava na další práci (nákupy, materiál, diskuse, úklid)
Samostatným bodem je úklid nářadí a materiálu před deštěm. A hlavně se dává vše na svá místa!
Když nejde práce dokončit (třeba z důvodu chybějícího materiálu, počasí apod.), dělá se zatím jiná práce a později se člověk k původní práci vrátí, aby ji dokončil.
Přednost mají důležité práce, ne ty práce, do kterých se lidem chce!
Nejde ale jen o prosty počet odpracovaných hodin. Práci, kterou má člověk přidělenou by měla odpovídat určitému počtu hodin u zadavatele a zdravému rozumu. Jinými slovy: Psát si celý týden, že člověk věšel jeden obraz neprojde
Brigádnické hodiny za vaření a následný úklid kuchyně se počítají až pokud je na lodi vice než 10osob. V případě menšího poctu osob se brigádnici v kuchyni spravedlivě střídají a počítají si jen odpracované hodiny na zadanou práci.
Pokud člověk na lodi něco zničí, tak si to opraví, nebo po dohodě s majitelem nahradí.
Za brigádu lze počítat i pracovní pomoc CR. Tam je vždy nutné si předem udělat dohodu o poctu hodin/dni/peněz.
Závěrem:
Na konci každého dne si každý sám zapíše, co ten den udělal do tabulky!!! V případě, že dny nebudou řádně zapsány, tak se tyto dny nepočítají !!!!) Máme na to tam sešit.
Kontrolu provádí odpovědný člen stálé posádky, který i na závěr podepíše vámi napsaný celkový počet odpracovaných hodin. Na částku úměrnou odpracovaným dnům bude v kanceláři La Grace s.r.o. vystaven dárkový poukaz na částku (ne už na počet dní jako tomu bylo před rokem 2014) Váš Voucher si prosím kdykoliv zkontrolujte u Vera@LaGrace.cz , která nestarost jejich evidenci. V případě jakýchkoliv nejasností to prosím řešte ihned, a ne až po 5letech ☹
I zde platí:
V případě, že dny vámi nebudou sečteny a rádné zapsány, tak se tyto dny nepočítají, protože prostě není jak !!!!)
Pravidla využití odpracovaných dní:
Za den poctivé/potřebné práce (min.8hod.) naleží každému pracovníkovi den plavby zdarma v pozici kadeta v ceně do 1.000kc. Pokud si pracovník chce vybrat na plavbu místo hosta, nebo plavbu dražší, použije na jeho úhradu odpracovaný finanční kredit v potřebné výši a doplatí rozdíl. Doplatit se da jak penězi, tak dalšími dny.
Odpracované dny nejsou bez předchozí dohody (a to jen ve výjimečných případech) přenosné na další osobuprodejné další osoběOdpracované dny lze čerpat po dobu 5let, ale po vzájemné dohodě před uplynutím tohoto termínu i v době až 10let.
Podepsán Pepa Dvorský, kapitán La Grace a jednatel La Grace s.r.o.
"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
mikhail píše: ↑3/9/2026, 08:43
Už len odkup preprava a zakonzervovanie lode by stalo viac ako pár mil. € nie? Zamýšľa sa niekto pri takýchto projektoch nad následnou ročnou údržbou? Tu hovoríme o ďalších stovkách tisíc € ročne. Kto to bude platiť? Počiatočné nadšenie ako pri všetkom veľké, ale silne pochybujem, že sa to dotiahne celé do konca.
Amen. Ve šrotu skončily podobným způsobem i mnoooohem větší skvosty po celém světě...nakonec nebyla šance to uživit.
Zemakt píše: ↑3/9/2026, 08:53
Zkusit něco obdobného na způsob jak to funguje na La Grace
Zemakt píše: ↑3/9/2026, 08:53
Imho u nás i u vás jsou stále desítky možná menší stovky bývalých námořníků v důchodu, co mají stále sílu a chuť makat a nejen se slzou ve voku vzpomínat a proklínat Koženého.
Desítky či stovky námořníků v důchodu ti nebudou stačit na živení něčeho, co, řekněme si to na rovinu, nad rámec právě téhle úzké skupiny a maličké niky mimo nikoho nezajímá. Tohle fakt není La Grace. Kdo a proč tam bude chodit do muzea a kdo a proč tam bude chodit, až bývalí námořníci sejdou věkem?
U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
Námořní muzeum nebo podobný projekt v zemi bez moře /možná se ale zapojí Poláci/ nemůže stát jen na lidech, kteří pamatují Československou námořní plavbu. Československé lodě měly domovské přístavy právě v Polsku (Štětín, Gdyně).
Generace, která na tyto lodě vzpomíná, přirozeně odchází, a pro mladší ročníky je „proklínání Koženého“ už jen vzdálenou kapitolou z učebnic dějepisu.
Aby měl takový projekt šanci na přežití i poté, co bývalí námořníci sejdou věkem, musí mít úplně jiný byznys model a širší cílovou skupinu.
V současnosti se všechno dělá pro děti, atrakce na horách, atd. Udělat tam skluzavky, lezeckou stěnu v podpalubí, atd.
Muzeum musí fungovat jako víkendový cíl pro rodiče s dětmi, podobně jako science centra typu iQLANDIA nebo Techmania.
Tedy nějaké multifunkční prostory, ale to zase něco stojí. Třinec by se musel prostě i částečně transformovat do moderní turistické atrakce.
Strašidelné prohlídky pro rodiny a interaktivní akce pro děti.
Několik teorií se pokouší vysvětlit přetrvávající strašidla na palubě Queen Mary. Jedna z běžně rozšířených teorií je, že se na lodi otiskla dlouhá a slavná historie.
Queen Mary je vyrobena převážně z kovu, o kterém někteří badatelé paranormálních jevů věří, že může vést a zesilovat paranormální energii. https://laghosttour.com/the-queen-mary-hauntings/
A co by šlo udělat s velkým lodním šroubem lodi Třinec...
Během konverze lodi Queen Mary na hotel a muzeum v 60. letech byl jeden z obřích bronzových lodních šroubů (vážící 35 tun) ponechán na místě a kolem něj byla vybudována speciální vodotěsná komora naplněná zhruba 750 000 litry vody.
Aby lidé získali představu o gigantických rozměrech šroubu, byla do vody dlouhá léta instalována figurína potápěče ve starém těžkém skafandru.
Sladká voda v uzavřené komoře pod silnými reflektory totiž vytvořila ideální skleníkové prostředí. Na povrchu potápěčského obleku se masivně usazoval organický povlak a řasy.
Aby figurína plnila svůj účel a vypadala dobře, museli k ní potápěči pravidelně sestupovat a složitě ji drhnout.
Management lodního muzea nakonec vyhodnotil, že permanentní údržba figuríny je neekonomická a příliš komplikovaná, a proto ji z vody definitivně vytáhl.
Když loď na přelomu 80. a 90. let provozovala společnost The Walt Disney Company, pokusili se expozici zatraktivnit.
Lodní šroub napojili na skrytý elektromotor, který jím velmi pomalu otáčel (zhruba půl otáčky za minutu).
Kvůli proudění vody a bezpečnosti mechanismu musely jít některé statické prvky z komory pryč.
Tento pohon byl ale později také vypnut, protože pohyb obřího šroubu vytvářel velký tlak na stěny samotné vodotěsné komory.
V osvětlené komoře uvidíte samotný monumentální bronzový šroub, leží na něm tisíce mincí, které tam návštěvníci za ta léta naházeli.
Jak zobrazuje link udělali tam nedávno nějaký úklid. https://myersmarinedivision.com/2026/06 ... al-diving/
Než se tým objevil na hladině, nalezl téměř dva kontejnery se směsným kovovým odpadem v odhadované hodnotě 50 000 až 80 000 dolarů.
Celá částka byla předána charitativní organizaci Ronald McDonald House Charities a dětské výzkumné nemocnici St. Jude.
Průzkum oceli a co odhalil úklid
Po úplném vyčištění podlahy pozorovacího boxu lodního šroubu byla poprvé po letech viditelná ocelová základní deska.
Společnost Myers Marine provedla systematický vizuální korozní průzkum odkryté konstrukce, který byl v reálném čase zdokumentován pomocí HD fotografií.
Zjištění: lehká až střední koroze odpovídající prodloužené diferenciální galvanické aktivitě kovů.
Ocel působila jako anodický partner v galvanickém páru vytvořeném s bronzovou vrtulí a nahromaděnou hmotou mincí. Koroze nebyla strukturálně katastrofální.
Byla však měřitelná a probíhala. Bez odstranění pole trosek a zdokumentování stavu by její progrese pokračovala nepozorovaně.
Dobrý, to myslíš asi z právního hlediska jako místo registrace nebo historie
Jinak více třeba na Svobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně
Pronajatá část přístavu Štětín byla využívána hlavně pro zásobování československých průmyslových podniků na Ostravsku a to zejména švédskou železnou rudou.
Zboží vyložené na československém nábřeží se nakládalo na československé říční lodě, které ho Odrou převážely do říčního přístavu Kozlí (tehdy německé Cosel) a dále železnicí na Ostravsko.
Československé říční lodě pluly také na lince Štětín-Hamburk po řekách Odra a Labe propojených kanály (od roku 1924 říční československou dopravu v Německu provozovala společnost ČSPSO).
Současný stav vodní cesty mezi Štětínem a Hamburkem je funkční a prochází zásadní modernizací, která umožňuje plavbu moderních velkých plavidel.
Průplav Odra–Havola (Oder-Havel-Kanal)
Německý Spolkový úřad pro vodní cesty a plavbu (WSA) aktuálně realizuje další fáze rozšiřování koryta, zpevňování břehů přírodním kamenem a prohlubování na cílové 4 metry pod provozní hladinu. https://www.wsa-oder-havel.wsv.de/Webs/ ... g_HOW.html
Z kdysi slavné nábřežní oblasti oficiálně nazvané Svobodné přístavní pásmo v Hamburku dnes zbyla převážně chátrající mola a domy.
Všechny tři části českého námořního přístavu v Hamburku, tedy Sálský přístav (Saalehafen), Vltavský přístav (Moldauhafen) a Peutský přístav (Peutehafen) se sice nevyužívaly k turismu ani k relaxu, zato šlo o důležitou součást českého vývozu a dovozu. V současnosti se Československo, které dokonce zvažuje trvání aktuálního pronájmu, soustředí spíše na menší obchodní plavidla, které se v této oblasti pohybují.
Jisté je, že pro opětovné oživení místa bude nutná obří rekonstrukce, která by Českou republiku přišla na desítky miliony korun, pokud by je měla financovat sama. Investice do rozvoje místa je tedy na stole. Podle toho, zda se českému Ředitelství vodních cest podaří vypracovat realizovatelný projekt na obnovu přístavních oblastí, anebo jeho realizace nebude možná, se stát po konci platnosti dohody rozhodne, jaké budou jeho následné kroky. Obdobně jako jiné suchozemské státy se však o svůj přístup k mořskému přístavu i ten náš pochopitelně obává.
Ale staré přístavní dělnické čtvrti se mají proměnit na moderní rezidenční a administrativní zóny - mají to stejně v plánu.
Pro Českou republiku je klíčové, aby v rámci těchto německých urbanistických plánů nepřišla o strategické pozemky - NEBO je musí vyměnit.
Ono se to všechno tak proměnilo, za dva roky pronájem končí, větší lodě už nemáme, některý by stejně měly problém kvůli mostům a hloubce ponoru.
Hypoteticky jsme diskutovali na předchozích stránkách o kotvišti pro TŘINEC. V rámci výměny by měla ČR získat území u terminálu Kuhwerder. https://paluba.eu/zakony-legislativa/vy ... jednanich/
No nic.
Jak faktické přístavy sloužily výše uvedené základny a dále HAMBURK - pronájem byl podle mezinárodního práva.
Smlouva o pronájmu mezi Československem a Hamburkem byla podepsána 2. listopadu 1929 a pozemky (území) byly pronajaty na 99 let.
Od roku 1992 měla pozemky v pronájmu Československá plavba labská, ale od roku 2001 kdy firma zkrachovala, začal přístav upadat. V roce 2015 navrhlo ministerstvo dopravy rekonstrukci českého přístavu za částku 100-150 milionů korun, na které by spolupracovalo s firmou Eko Logistics.
V rámci kandidatury Hamburku na pořádání letních olympijských her v roce 2024 představilo město plány, podle kterých chce na části ostrova Kleiner Grasbrook postavit sportoviště a okolí propojit mosty. Pokud by se tak stalo, může to provoz přístavu výrazně omezit, nebo dokonce znemožnit. Proto české úřady jednají o projektu her případně o výměně pozemků s městem.
Štětín
V červenci 1949 byla v Praze podepsána dohoda o pronájem části přístavu ve Štětíně. Zde se sice platil roční nájem (v řádu milionů zlotých), ale Polsko nám poskytlo slevy výměnou za investice do přístavní infrastruktury a dodávky československých průmyslových strojů.
Jednalo se o 30000 m2 (0,03 km2) ve východní části poloostrova Ewa. Smlouva o pronájmu byla podepsána na 80 let s možností vypovědění po pěti letech. Československo provozovalo ve Štětíně 400 m dlouhé nábřeží. Ovšem již v roce 1955 Československo odstoupilo od smlouvy a pronajaté území vrátilo pod polskou správu. https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ ... blika-more
Můžete porovnávat mediální obraz námořní plavby s dalšími fakty a prameny.
Literatura
Povinná:
Fojtů, Antonín. Moře milované, moře proklínané: vzpomínky jednoho z prvních poválečných kapitánů československé námořní plavby. Praha: Mare-Czech, 2006, 125 s. ISBN 80-86930-01-7.
Frey, Jakub. Loď, moře, námořníci: Pomůcka pro školení a doškolování posádek našich lodí pro námořní plavbu. Praha: SNTL, 1961, 266 s. ISBN .
Krátká, Lenka. Domovský přístav Praha: československá námořní plavba v letech 1948 až 1989. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, 329 s. ISBN 978-80-246-3464-7.
Novák, Radek. Námořní přeprava. Praha: ETC, 1997, 106 s. ISBN 80-86006-33-6.
Doporučená:
Bastl, Zdeněk. Padesát let Československé námořní plavby. Praha: Mare-Czech, 2009, 184 s. ISBN 80-86930-19-0.
Braňka, Pavel. Kuchařem na lodích Československé námořní plavby III. Smutnej konec jedný epochy. Praha: Mare Czech, 2014, 168 s. ISBN 978-80-86930-36-7.
Braňka, Pavel. Kuchařem na lodích Československé námořní plavby I. Od kuchtíka k šéfkuchařovi. Praha: Mare Czech, 2012, 172 s. ISBN 978-80-86930-34-3.
Braňka, Pavel. Kuchařem na lodích Československé námořní plavby II. Od let pohodových k chaosu. Praha: Mare Czech, 2012, 144 s. ISBN 978-80-86930-35-0.
Černý, Bohumil. Na daleké plavbě. Praha: Lidová demokracie, 1963, 133 s. ISBN .
Fabry, Rudolf. Stará dobrá loď. Bratislava: Slovenský spisovatel, 1962, 208 s. ISBN .
Frank, Jiří. Námořnické historky z lodí i přístavů. Praha: Lika klub, 2006, 155 s. ISBN 80-86069-42-7.
Jakeš, Antonín. Poutník oceány. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1980, 208 s. ISBN .
Machota, Jiří. Československo na mořích a oceánech. Praha: Orbis, 1989, 78 s. ISBN .
Mlejnek, Otakar. Český doktor na moři: lodní lékař Československé námořní plavby vzpomíná. Praha: Rybka, 2000, 255 s. ISBN 80-86182-38-X.
Mlejnek, Otakar. Dálná plavba volá. Praha: Galén, 2006, 367 s. ISBN 80-7262-390-7.
Mlejnek, Otakar. Český doktor na moři III. Svět křížem krážem. Praha: Mare Czech, 2007, 250 s. ISBN 978-80-86930-03-9.
Mlejnek, Otakar. Český doktor na moři IV. Bez konce širé moře je…. Praha: Mare Czech, 2009, 270 s. ISBN 80-86930-04-6.
Mlejnek, Otakar. Český doktor na moři V a v Americe. K břehům Nového světa. Praha: Mare Czech, 2010, 234 s. ISBN 978-80-86930-13-8.
Mlejnek, Otakar. Český doktor na moři VI. 1000 mil vzhůru po Amazonce. Praha: Mare Czech, 2011, 241 s. ISBN 978-80-6930-06-0.
Mlejnek, Otakar. …a ti, co jsou na moři. Český doktor na moři VII. Praha: Mare Czech, 2013, 200 s. ISBN 978-80-88930-41-1.
Novotný, Radomír. Vzpomínky námořníka 1. Praha: Českycestovatel.cz, 2014, 264 s. ISBN 978-80-87657-08-9.
Pacovský, Jaroslav. Mořští vlci na Blaníku. Praha: Albatros, 1976, 104 s. ISBN .
Pacovský, Jaroslav; Podlena, Vladimír. Atlas lodí. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984, 155 s. ISBN .
Ptáček, František. Schody do celého světa. Praha: Mare Czech, 2014, 276 s. ISBN 978-80-86930-43-5.
Ptáček, František. Modré medailonky I – Věčné živé námořní legendy. Praha: Mare Czech, 2009, 180 s. ISBN 80-86930-14-5.
Ptáček, František. Modré medailonky II – Vernisáž pamětníků. Praha: Mare Czech, 2009, 200 s. ISBN 80-86930-20-6.
Ptáček, František. Modré vzpomínky: vlajková loď Vítkovice. Praha: Epocha, 2004, 184 s. ISBN 80-86328-63-5.
Ptáček, František. Schody do celého světa. Plzeň: Koniáš, 1998, 276 s. ISBN 978-80-86930-43-5.
Ringel, Vlastislav. Vůně a krása okamžiku. Šťastný čtyřlístek Blaník, Sitno, Radhošť, Kriváň. Praha: Mare Czech, 2014, 160 s. ISBN 978-80-86930-56-5.
Stožický, Bedřich. S palubou pod nohama. Brno: Blok, 1973, 276 s. ISBN .
Svoreň, Michal. Slaný chléb. Odysea socialistického námořníka. Praha: Mare Czech, 2013, 186 s. ISBN 978-80-86930-47-3.
Šimonek, Vojmír. Moře volá odvážné. Praha: Práce, 1959, 114 s. ISBN .
Švarc, Václav. Na vlnách moří a oceánů. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1977, 238 s. ISBN 45-002-77.
Švarc, Václav. Přes moře a oceány. Praha: Naše vojsko, 1958, 136 s. ISBN .
Vašina, Roman. Otevřený deník českého námořníka. Litvínov: Dialog, 2010, 464 s. ISBN 978-80-7382-142-5.
Stěžejními probíranými okruhy jsou následující témata: spolupráce s Čínskou lidovou republikou v oblasti námořní plavby; založení podniku Československá námořní plavba; ekonomické aspekty námořního podnikání v jednotlivých dekádách; každodennost na námořní lodi.
Údržba by si měla na sebe nějak vydělat, ale to by tam muselo chodit více lidí.
Pronájem mola taky něco stojí, klidně ať Třinec třeba zkrátí, to by se ušetřilo, ale náklady na to zase by byly.
Klasické námořní muzeum, kde vstupné pokryje náklady je V SOUČASNOSTI spíše ekonomická utopie bez dotací, ale divadla, kultura a jiná muzea se taky dotují.
Na transparentním účtu Česká lodní společnost, z.s. je v současnosti přes 72 tisíc Kč, což je furt málo.
Lord píše: ↑27/8/2026, 23:50Po nezbytných opravách v Polsku se bude další osud lodi odvíjet od výsledků jednání, které se v současné době vedou.
To je zajímavě formulované. Co budou opravovat a proč, třeba i motor, podle posledních zpráv to vypadá nadějně.
Prvořadým úkolem v polských loděnicích je revize a oprava trupu, utěsnění případných prasklin a zajištění toho, aby plavidlo bylo schopné bezpečného odtahu nebo samostatné plavby
Motor vyžaduje kompletní diagnostiku, konzervaci nebo generální opravu. To, zda bude motor plně zprovozněn pro běžný provoz, nebo jen zakonzervován pro účely statického muzea, závisí právě na finanční náročnosti a výsledcích probíhajících jednání.
Výjimečností m/s Třinec (z anglického motor ship) je, že se v ní dochoval původní nábytek, vybavení kuchyně, kajut a osobní předměty posádky.
Už len odkup preprava a zakonzervovanie lode by stalo viac ako pár mil. € nie? Zamýšľa sa niekto pri takýchto projektoch nad následnou ročnou údržbou?
Tu hovoríme o ďalších stovkách tisíc € ročne. Kto to bude platiť? Počiatočné nadšenie ako pri všetkom veľké, ale silne pochybujem, že sa to dotiahne celé do konca.
Projekty tohoto typu často žádají o strukturální fondy EU zaměřené na záchranu kulturního dědictví nebo regionální rozvoj. Tyto fondy mohou pokrýt start, ale málokdy dlouhodobou údržbu.
Aby loď přežila, nemůže být jen statickým muzeem s vitrínami. Původní vybavení, kajuty a kuchyně se musí proměnit v živý prostor - JEN částečně a část nechat samozřejmě původní.
Zda se to dotáhne do konce, je VELKÁ OTÁZKA. Pokud loď zůstane pouze v rukou nadšenců bez silného institucionálního a finančního krytí (např. ze strany státu nebo silného investora), projekt s vysokou pravděpodobností skončí v půli cesty, nebo loď po pár letech začne opět upadat do šrotu.
Rozhodnutí, zda motor pouze zakonzervovat pro statické muzeum, je vlastně první racionální volbou - zprovoznění do plavbyschopného stavu už zřejmě nikdo neudělá.
MV Cape Kennedy (T-AKR 5083) tam ale motor stále šlape, jak jsem dával video.
Plavidlo bylo přestavěno pro službu Ready Reserve Fleet společnosti MARAD v Bender Shipbuilding and Repair na základně Mobile v Alabamě.
V současné době má domovský přístav v New Orleans v Louisianě a je schopna být plně aktivována do 5 dnů. https://www.navysite.de/akr/akr5083.htm
Přestože jde o záložní plavidlo, bývá pravidelně aktivováno k logistickým misím.
V uplynulých letech byla loď spatřena při přepravě a vykládce vojenského materiálu v evropských přístavech, například v polském Gdaňsku nebo německém Bremerhavenu.
Lodě typu Roll-on/Roll-off (Ro-Ro) jsou ideální pro přepravu těžké vojenské techniky, jako jsou tanky M1 Abrams, obrněná vozidla, kamiony a vrtulníky.
Přístavy Gdaňsk a Gdyně byly v posledních letech místem pravidelných překládek vojenské techniky, což je mimo jiné způsobeno aliančními závazky Polska v rámci struktur NATO.
Prodloužení nákladní ro-ro lodi společnosti Finnlines dokončeno v Remontowa SA
Program prodlužování plavidel společnosti Finnlines je v plném proudu. Společnost Finnlines dokončila první projekt prodlužování v Remontowa SA a první loď ro-ro řady „Breeze“ je nyní prodloužena přibližně o 30 metrů. https://www.polandatsea.com/first-lengt ... ontowa-sa/
Finnlines je předním přepravním operátorem ro-ro a osobní dopravy v Baltském a Severním moři. Společnost je součástí skupiny Grimaldi, jednoho z největších světových provozovatelů ro-ro plavidel.
TŘINEC
Jinak řečeno prodloužit nebo zkrátit plavidlo lze...
Loď Třinec byla postavena jako Bulk Carrier (česky loď pro přepravu volně loženého hromadného nákladu).
Má velké a hluboké nákladové prostory do kterých se shora sypala železná ruda, uhlí nebo hnojiva. Dostat do takových hlubokých děr těžkou vojenskou techniku (jako tanky M1 Abrams) by bylo složité. Nemá vnitřní paluby ani rampy.
Na rozdíl od americké lodi, kterou MARAD neustále udržuje v kondici a modernizuje, potkal loď Třinec po privatizaci v 90. letech typický osud čs. flotily.
Jedině ten motor SULZER je podobný. V komunitě českých námořních nadšenců se aktuálně (v roce 2026) sice diskutuje o tom, že by bylo úžasné zachránit i samotný motor Sulzer, ale realita naráží na technické limity.
To si jen tak mixuju podle toho - co všechno vyskakuje, ale trošku to třídím
A vlastně něco se už okrajově v tomto vláknu probíralo, tak doplňuji.
Ono to totiž nějakým způsobem ví o čem je řeč, má to tady proskenované.
Bere celou konverzaci (včetně předchozích zpráv v tomto vláknu) má to neustále před sebou.
Funguje to na principu zpracování celého kontextu.
Celou historii vlákna pak zpracovává najednou v rámci své „kontextové paměti“.
Je to svým způsobem možná podivné, ale dává extrémně rychlé a efektivní vazby v datech, které v reálném čase propojují minulost s přítomností.
To je příklad těch "českých přístavů" v Hamburku a co se s nimi chystá. Motory zase mají jinou spojovací linku.
), kteří se snažili hledat kličky ve svůj prospěch a jejich cílen nebylo pomoci lodi, něco se při práci naučit a dostat za to spravedlivou odměnu. Pravidla jsou psána tvrdě a s cílem předejít pozdějším nedohodám a spíše odradit lidi, které práce nebaví ☹ Dohoda mezi námi je ale předem vždycky možná...
Váš Voucher si prosím kdykoliv zkontrolujte u 
!!!!)
V současnosti se všechno dělá pro děti, atrakce na horách, atd. Udělat tam skluzavky, lezeckou stěnu v podpalubí, atd.
