PIAT

[Alchymista]

Nějak mi uniká mechanizmus(fyzikální), kterým pružina snižovala zpětný ráz.

Pružina vysúvala pri výstrele dopredu nosič s trňom, ktorý prenikal do dutiny stabilizátoru strely a vpredu odpálil výmetnú náplň. Zo zákona akcie a reakcie je zrejmé, že nezaistený tŕň bol z dutiny stabilizátoru strely (hlavne) vytláčaný dozadu a aby pritom nebol príliš urýchlený (je zrejme výrazne ľahší ako strela), musel byť brzdený odporom pružiny.

[Cep]

IMHO Dynamická pružina musela být proto, aby iniciovala tu nálož ve střele.
V podstatě starý princip jehlovky :-)
Určitě na to ale nemusela mít 90 kg napínací síly, to bylo nejspíš potřeba k tlumení toho rázu...
OK, převědčili jste mne, že pružina tu střelu nevymršťovala. Ale bylo to divoké řešení. Každé jiné by zase bylo konstrukčně náročnější..
Nejvíc mne přesvědčil poslední záběr z tohodle videa - je tam vidět, kam sahal "píst" po výstřelu.
http://www.youtube.com/watch?v=Tj76mfiIa34&NR=1

ALCHYMISTA: běžné cca 80 mm minomety měly dostřel 3 km, jaký s dostřelem 300 - 400 m jsi měl na mysli?

[Alchymista]

běžné cca 80 mm minomety měly dostřel 3 km, jaký s dostřelem 300 - 400 m jsi měl na mysli?

Minomet je zbraň s premenlivou náplňou - tú tvorí základná náplň, vyzerá skoro ako brokový náboj, a dielčie/doplnkové náplne, obvykle v tvare "podkovičiek", ale často i v iných tvaroch - "lodičky", "prstence", u väčších kalibrov i váčky priviazané na stabilizátor. Na maximálny dostrel sa používa zostava základnej náplne a niekoľkých dielčích náplní.

Základná a dielčie náplne pre 82mm minomet
Rozmery pri čs. základnej náplni platia i pre sovietske náplne


Tabuľky náplní pre 82mm minomet - všimnite si množstvo prachu v jednotlivých náplniach, počiatočné rýchlosti mín a rozsah dostrelu (poslední tri stĺpce v ruskej tabuľke), pre ktorý je tá ktorá náplň určená.
So základnou náplňou bol dostrel v rozsahu 85-475 metrov (uhol sklonu hlavne 85° a 45°).



S tou ihloukou sa zásadne mýliš - v ihlovke ihla prenikala prachovou náplňou, tu nie. To, čo pokladáš za "ihlu" je práve ten "spigot" - čap či tŕň čapového mínometu. Bez neho by to vôbec nefungovalo, takže odpáliť výmetnú náplň napríklad nejak "zboku", bez toho, aby bol tŕň zasunutý v dutine stabilizátoru, nepomôže - strela neodletí k cieľu. U ihlovky je naopak jedno, akým smerom prenikne ihla k zápalke.

Mimochodom, princíp spigot je/bol celkom často používaný v námorníctve (napríklad slávny "hedgehog" - vrhač protiponorkových hlbinných bômb) a v niektorých odmínovacích zariadeniach a podobných zariadeniach, kde je potrebné rýchlo, počas salvy, meniť dostrel vo vopred danom rozsahu. U systému spigot sa to dá dosiahnuť jednoduchšie - netreba nastavovať strely na rôzny dostrel, to sa dosiahne rôznou dĺžkou a priemerom tŕňu, na ktorý sú nasadzované strely so stále rovnakou náplňou.

A pikoška na záver - princíp spigot je historicky starší princíp minometu ako "klasická" konštrukcia - bol použitý už počas rusko-japonskej vojny v 1905 roku.

[kopapaka]

Alchymista: pěkné, to by byl dobrý základ na článek o minometu...

Nějak mi uniká mechanizmus(fyzikální), kterým pružina snižovala zpětný ráz. Nešlo by to nějak přesněji popsat.

Tak kromě toho rozložení zpětného rázu na delší dobu ( jak už je tu popsané ) byl docela důležitý ten v článku uvedený předzápal.
Píst se při aktivaci roznětky nezastavil ( doraz byl až o kousek dál ) a pohonná směs tak musel píst nejdřív zastavit a až potom rozpohybovat směrem dozadu. Toto řešení se občas používá u děl ( brzdovratné zařízení má záchyt, který zastaví hlaveň a k výstřelu dochází po uvolnění toho záchytu, hlaveň se ještě pohybuje dopředu. ) a u některých samopalů.



Navíc mám pocit, že PIAT využíval i primitivní tlumič. Na pístu je totiž osazení, sloužící jako opěra pružiny, záchyt spoušťového ústrojí, ale vzhledem k průměru může výrazně zpomalovat přepouštění vzduchu při pohybu pístu a tak tlumit zpětný ráz.

V podstatě starý princip jehlovky :-)

Jaká jehlovka? Roznětka v " nábojnici " je běžné konstrukce jako ktrákloi pušková...

Nejvíc mne přesvědčil poslední záběr z tohodle videa - je tam vidět, kam sahal "píst" po výstřelu.

To video je snad ukázka, jak to nedělat, úplně všechno je tam špatně a pokus o výstřel ( ne nasucho ) by musel skončit poměrně vážným zraněním.
A po správně provedeném výstřelu by ten píst nemělo být vidět...

Ještě bych dodal, že PIAT byl relativně citlivý na znečištění, proto byl součástí zbraně i korkový špunt z polní láhve, kterým se ucpával otvor pro čep při přenášení natažené a nenabité zbraně...

Špunt je vidět pod přechodem těla do žlabu....

[Petrz]

Píst se při aktivaci roznětky nezastavil ( doraz byl až o kousek dál ) a pohonná směs tak musel píst nejdřív zastavit a až potom rozpohybovat směrem dozadu. Toto řešení se občas používá u děl ( brzdovratné zařízení má záchyt, který zastaví hlaveň a k výstřelu dochází po uvolnění toho záchytu, hlaveň se ještě pohybuje dopředu. ) a u některých samopalů.

Díky, to je myslím dostatečné(logické) vysvětlení nutnosti napínat pružinu.

Pružina vysúvala pri výstrele dopredu nosič s trňom, ktorý prenikal do dutiny stabilizátoru strely a vpredu odpálil výmetnú náplň. Zo zákona akcie a reakcie je zrejmé, že nezaistený tŕň bol z dutiny stabilizátoru strely (hlavne) vytláčaný dozadu a aby pritom nebol príliš urýchlený (je zrejme výrazne ľahší ako strela), musel byť brzdený odporom pružiny.

Také díky za odpověď,tohle je mi celkem známé,mne šlo o to napnutí(kdyby šlo jen o rozložení zpětného rázu nemusela by se pružina napínat)

[badaxe]

Fotka PIATu v rukou polských povstalců (ve Varšavě) není nijak překvapivá. Polské zdroje píšící o dodávkách do bojující Varšavy o tom píší celkem běžně. Zmiňují se ovšem i o tom že zbraň povstalcům pomohla jen omezeně, jednak část shozů dopadala k německým oddílům, ale hlavně ovládání nebylo zase tak úplně jednoduché a nevycvičení povstalci je v zásadě neuměli efektivně používat. Koncem září měli povstalci celkem 35 kusů PIAT u jednotek. Shozeno bylo 237 kusů, ale k povstalcům se dostalo jen 93, shozeno bylo 4774 střel do PIAT, ale povstalci jich získali jen 1886. Není uváděno jestli povstalci měli nějaké úspěchy s PIATy, ale to v chaosu povstání není asi nic divného, existuje jedna fotka kde je StuG III uváděný jako zničený PIATem (na Krakovském předměstí), jestli je to realita je těžko posoudit. V britské armádě byly pokud se nepletu 3 kusy na rotu, obsluha byla dva muži (střelec a nosič munice) ale cvičeni v obsluze byli údajně všichni muži jednotky (to pro ty kdo "by se nehlásili"). Napnout pružinu zřejmě chtělo gryf a asi ani míření nebylo nejsnazší. Známé použití je třeba britskými výsadkáři v Arnhemu. Proti Bazooce a Panzerschrecku byla zásadní výhodou možnost střílet i se stěnou (nebo jinou překážkou) za zády, průraz pancíře se uvádí 100 mm při úhlu dopadu do 30°(u Bazooky se požadoval co nejkolmější dopad). Nevýhodou byla potřeba výcviku, uvádí se například, že pokud zbraň nebyla pevně zapřena do ramene, mohlo dojít až ke zlomení klíční kosti (rozložení energie v čase se pak totiž nekoná, zbraň získá pohybovou energii a přenese ji na střelce). Z britské výzbroje byl PIAT vyřazen v roce 1951 a nahrazen Bazookou, takže v Koreji byl už v době vyřazení a byl postupně nahrazován M.20, totéž platí i pro Australské jednotky. Koncem války už v jednotkách nebyl. Zajímavé je že byl PIAT údajně použit i francouzským hnutím odporu a doloženě pak Izraelem v roce 1948 když odráželi útočící araby.
několik fotek z povstání ve Varšavě

http://commons.wikimedia.org/wiki/File: ... T_guns.jpg
http://www.geolocation.ws/v/W/File%3AWa ... T.jpg/-/en

[El Diablo]

Byl britský PIAT lepší? John nám předvede mistrovskou lekci o této často kritizované protitankové zbrani.

PIAT je často připomínán jako jedna z nejnepraktičtějších britských zbraní druhé světové války: těžký, obtížně natahovatelný a střelba z něj nebyla vždy příjemná. Byla však tato pověst zcela zasloužená? Tento protitankový projektor pro pěchotu (Projector, Infantry, Anti-Tank), zavedený v roce 1943, poskytl britským a jednotkám Commonwealthu přenosnou zbraň schopnou zničit tehdejší německou obrněnou techniku na krátkou vzdálenost – a to bez nebezpečného zpětného rázu, jakým se vyznačovaly raketomety.

Na rozdíl od bazuky, Panzerschrecku a Panzerfaustu vystřeloval PIAT místo rakety minometnou bombu typu „spigot“. To znamenalo, že jej bylo možné používat z vnitřku budov, úzkých uliček a jiných uzavřených pozic, kde by zbraň s zpětným rázem mohla být nebezpečná. Díky nízké viditelnosti při střelbě bylo pro nepřítele také obtížnější okamžitě identifikovat pozici střelce, zatímco jeho kumulativní nálož poskytovala značnou protitankovou sílu při použití na krátké vzdálenosti, pro které byla určena.

Tento díl se dívá za notoricky známé nevýhody PIATu a klade otázku, zda neměl i výhody, které jeho kritici přehlížejí. Mohla by jej jeho skrytost, absence zpětného rázu a taktická flexibilita v určitých situacích činit lepší protitankovou zbraní pěchoty než Panzerfaust, Panzerschreck nebo Bazooka? A proč se na něj vojáci, kteří jej neradi používali, přesto spoléhali v některých z nejtěžších bojů války?

[Alfik]

El Diablo, vyser se na AIčkové překlady, nebudeš psát voloviny.
PIAT právě MÁ zpětný ráz, a raketomety jej NEMAJÍ.
PIAT má ovšem zpětný ráz tlumený pružinou co vrazí trn do roznětky. To je účel a, jak prabví klasik, "tak to má byť sudruzi".
Raketomety fakt zpětný ráz NEMAJÍ, ale mají ZPĚTNÝ VÝŠLEH/VÝMET!!! Za reketometem, ať už Panzerfaustem, Bazukou, nebo RPG apod., nesmí nikdo stát, nebo už nebude hrát

[badaxe]

/anzerfaust NENÍ raketomet. je to normální hlaveň s nadkaliberní střelou, která pro utlumení zpětného rázu využívá vymetení kompenzační hmoty opačným směrem než hlavice. Délka trubice je dozadu delší, aby se těžší hlavice (která se pohybuje pomaleji) stihla opustit hlaveň. Za střelcem nesmí být žádná překážka, protože by mohlo dojít k odrazu kompenzační hmoty a zasažení střelce. Trubice se dala nabít znovu, ale k tomu ji bylo potřeba poslat do týlu.