Vrtulník na bojišti budoucnosti

[Lord]

Militarnyj si popovídal s Philem Fickesem - ředitelem společnosti Bell Textron Ukrajina.
Diskutovali o strategických plánech společnosti Bell na Ukrajině, otevření oficiální dceřiné společnosti a vyhlídkách na lokalizovanou výrobu.
Zvláštní pozornost byla věnována bojovým schopnostem útočných vrtulníků H-1Z Viper a užitkových vrtulníků H-1Y Venom: od integrace evropských zbraní a systémů elektronického boje (EW) až po interoperabilitu s bezpilotními letouny na moderním bojišti.
Mohou moderní západní platformy zcela změnit taktiku armádního letectva a nahradit sovětské dědictví?

05:27 — Analýza platforem H-1Z Viper a H-1Y Venom: Jejich role na moderním ukrajinském bojišti.
07:40 — Konfigurace zbraní: Hellfire, APKWS a integrace munice evropské výroby - prostě standardní výzbroj, vomáčka jak to je precizní, atd.
09:41 — Interoperabilita bezpilotních letounů (UAV): Je možné integrovat stíhačky dronů do vrtulníků Bell?

14:09 — Jaká ponaučení z rusko-ukrajinské války se analyzují pro budoucí modernizaci vrtulníků? Na tuhle otázku Fickes trošku čumí.

Jo marináci prej už něco integrovali. Obecné kecy, nic co by zde už nebylo. Mise se prý musí lépe plánovat s přihlédnutím k těmto hrozbám.
A dále vyvíjet doktríny a taktiky nasazení s ohledem na ukrajinské zkušenosti.

15:59 — Role Ukrajiny v budoucím ekosystému evropského vojenského letectví - Nic jiného asi Ukrajině nezbývá.

18:40 — Odolnost na bojišti: Moderní systémy elektronického boje, systémy varování před hrozbami a operační taktika.

Přežití na bojišti: Jak vrtulníky chránit před moderními systémy elektronického boje (EW) a protiletadlovými hrozbami.
Pro téma asi podstatné co. Dobrá otázka! Komentáře pod videem to potvrzují.
Trochu zklamání. Myslím, že Phil neřekl nic informativního, kromě 85% shody mezi modely.
Otázky byly položeny dobře, ale odpovědi byly bídné.

[pjaro77]

Hellfire, APKWS... Kvôli nim by som helikoptéry na ukrajinu nekupoval.
To by museli mať integrované rakety s podstatne dlhším dosahom. A napíšem to rovno - ovládané cez datalinky, aby ich mohol prevziať počas letu nejaký dron alebo lietadlo.

[Lord]

To byl kdysi hlavní argument i u nás.

[Zemakt]

Tak dnes to perspektivně není ani tak o Hellfajru, ale o Spike NLOS, což je cca 40 km. Jen to zaplatit.

[Choroš]

No právě. Má smysl takové hračky pořizovat bez licence? V případě války rychle dojdou a dodávky z ciziny budou vysoce nejisté...

[NagyAttila]

Vrtuľníky špeciálnych jednotiek stále zohrávajú svoju úlohu
https://defence24.pl/sily-zbrojne/smigl ... ole-opinia

S tymto clankom suhlasim. A tiez tvrdim, ze bojove vrtulniky operujuce priamo nad liniou kontaktu buducnost nemaju.

[Lord]

Poláci by mohli povídat, jak pomohli naplánovat akci speciálů na Hadím ostrovu.
viewtopic.php?p=498996#p498996

Připravený velením GZ "Arcyz"... a lodí polského námořnictva zahájila intenzivní VÝCVIK, to operuje přitom spíše v Baltském moři.
Arcyz je reálné ukrajinské město v Oděské oblasti. Nachází se nedaleko pobřeží a delty Dunaje.
No byla to zajímavá akce a příprava za koordinace NATO, ale další akce se zase vydařily.

Ukrajinští piloti a speciálové až s odstupem času popsali detaily těchto utajovaných misí, které byly pro osvobození ostrova naprosto klíčové.

Nad mořem je možné letět s vrtulemi nízko, to určitě.
https://euromaidanpress.com/2026/07/01/ ... ke-island/

„Letěli jsme ve výšce vln,“ líčí ukrajinští piloti misi na dobytí Hadího ostrova.

První pokus o přistání proběhl koncem dubna 2022, ale ukrajinské stíhací letouny zajišťující krytí spatřily blížící se ruské letouny a operace byla v polovině přiblížení zrušena.

Druhý pokus následoval začátkem května. Úderné letouny zasáhly ostrov jako první, ale ruské síly zahájily palbu na vrtulníky, které se blížily k přistání, a vojáci se nikdy nedotkli země.

Třetí pokus 7. května byl úspěšný. V době, kdy se přiblížily vrtulníky se speciálními jednotkami, ukrajinské drony Bayraktar TB2 a taktická letadla již zasáhly obranu ostrova.
Řekl, že přistání trvalo jen několik okamžiků, a poznamenal, že posádka měla štěstí, že nad listy rotoru vrtulníku nevybuchl tříštivý granát.
Artěm vysvětlil, že posádky nejprve odpálily rakety na určené přistávací plochy ve snaze odpálit nebo zneškodnit miny ještě před přistáním vrtulníků.

Ne, třetí pokus květnu proběhl asi trošku jinak podle vojenského analytika Jurije Butusova i dalších svědectví z května 2022 tento pokus úspěšný nebyl a skončil pro Ukrajinu těžkými ztrátami.
CITOVANÝ text vychází jen z rozhovorů s piloty, kde popisují své osobní štěstí, že se jim podařilo vojáky na ostrov fyzicky vysadit. Z celkového strategického pohledu však celá tato květnová operace selhala, ostrov tehdy osvobozen nebyl.

[niko]

Mi-8 ako sucast PVO za pouzitia FPV dronov.
https://x.com/bayraktar_1love/status/20 ... 6399661238

[Dzin]

Když to shrnu, celkově má detekce vrtulníků několik problémů. Tedy ne, že to nejde, ale že jsou zde určitá omezení, se kterými je nutno počítat.

Zvuková čidla na frontě mohou fungovat jen na malou vzdálenost, řekněme tak do 3 km. To je fyzikální zákonitost vycházející z rychlosti šíření zvuku, jeho charakteristikám a stejně tak zvukovému "pozadí" na bojišti. Tohle vše znesnadňuje detekci vrtulníku pomocí zvukových čidel na velké vzdálenosti.

Radar je samozřejmě lepší, vrtulník má obrovskou odrazovou plochu, ale na velké vzdálenosti to musí být primárně vzdušný radar. Pozemní radar nedokáže vrtulník letící v NAP zaměřit na velkou vzdálenost a musí se dostat blízko. Takže musíš disponovat sofistikovaným radarovým systémem na vzdušné bázi a systémem velení a řízení toto propojující.

Vizuální pozorování naráží na podobné problémy. Pokud chceš monitoring na velké vzdálenosti, musíš mít buď velmi sofistikované kamery s obrovským rozlišením a to jak ve viditelném tak ale i v nočním nebo IČ spektru. Přitom si opět omezen horizontem, pokud bude vrtulník v NAP, opět nemáš šanci ho na velké vzdálenosti zpozorovat.

Nebo musíš mít velké množství horších kamer rozmístěných dostatečně vpředu. To nyní na Ukrajinské frontě funguje, ale primárně proti pozemní technice. U té je to jednodušší, protože se pohybuje pomaleji a její rozsah pohybu je omezený. Pokud ti proklouzne tank, je šance, že to za pár desítek sekund objevíš, protože se ti o mnoho nevzdálí. Pokud ti proklouzne vrtulník, za pár desítek sekund se může dostat z tvého zorného pole. Není to samozřejmě jisté, ale nemůžeme říci, že máme systém, který dokáže detekovat vrtulník s větší pravděpodobností, než ten se tomu dokáže vyhnout.

Je tu sice řešení ve formě velkého počtu těchto dronů. Ty jsou sice relativně levné, ale na podobné pokrytí by si potřeboval obrovské množství a je otázka, zda někdo má vůbec kapacitu toto udělat, aniž by nezanedbal ostatní druhy výzbroje, protože tím by se stal zase zranitelný jinde. Ukrajina toto má řešeno tak, že dostává podporu ze zahraničí a to i na produkci a vývoj samotných dronů. Jinak je to otázka pouze na největší ekonomiky světa a možná spíše různé nadnárodní organizace jako NATO a EU.

Nejlepší možnost mají velké průzkumné drony, které disponují kvalitními kamerami. ty pokrývají velký výsek oblasti na velkou vzdálenost díky své výšce ve které operují. Ovšem jejich velikost je činí i daleko zranitelnější před působením nepřítele. Stejně tak, jde zde limit fronty, kdy opět na plné pokrytí budeš potřebovat větší množství těchto dronů.

Máme zde i pasivní detekci, ale to je věc známá všem stranám a celkově v boji se všichni snaží emitovat co nejméně jakéhokoliv záření, aby tím odhalili svojí polohu. To, že někdo má třeba zmiňovanou Věru-NG neznamená, že díky tomu okamžitě bude mít o všem přehled, protože nepřítel tyto systémy zná a nebude jen tak zářit jako vánoční stromeček.

Celkově souhlasím, je třeba mix všech prostředků, od satelitů po nejmenší drony a to propojené přes C4I systémy, ale pokud to vztáhneme na Ukrajinu a velikost tamější fronty, je nutno disponovat velkými prostředky, které možná má snad jen celé NATO a EU dohromady. Ostatně to vidíme i v případě Ukrajiny, která je závislá na finanční, materiální a informační pomoci, bez které by nebyla schopna nic z toho, co tu popisujete vybudovat.

Pokud se na to podíváme z hlediska budoucího vývoje, určitě se postupně celý systém detekce zdokonalí a přinese výrazné pokroky s tím, že veškerá detekce na bázi optické, zvukové i radarové se stane levnější, přesnější a s větším dosahem. Nasazení AI a komplexních spojovacích a komunikačních sítí potom zlepší kooperaci a reakci stejně jako predikci nebezpečí.
Jenže úplně stejně se bude vyvíjet i protiopatření, která zase budou dělat vrtulník rychlejší, hůře detekovatelný a umožňovat mu detekovat a predikovat hrozby, které na něj jdou.

Finálně tak dostaneme opět stav, který bude daleko vyváženější, než když jsme začali debatovat ve stylu, že drony udělají z vrtulníků jen lovnou zvěř.

P.S. k NAP. MANPAD ano, tu problematiku už jsme probírali, ale problém sestřelu z hlavňovými zbraněmi bez radaru nebo jiného SŘP je, že prostě nejsi schopen určit, jak a kam máš střílet, aby si vrtulník zasahoval. To zvládnou jen elitní střelci z hlavy dát o kolik mají předsadit jen na základě letu vrtulníku a pozorování pohledem. Největší šance o zásah vrtulníku z hlavňové zbraně nebo třeba RPG či jiného podobného neřízeného systému je, když bude v nepřehledném, ideálně zastavěném, prostředí a nejlépe ve visu, aby ses k němu mohl dostat blízko a mohl pálit přímo na něj.

[Lord]

Jestli úplně stejně rychle je otázka no

... úplně stejně se bude vyvíjet i protiopatření, která zase budou dělat vrtulník rychlejší, hůře detekovatelný a umožňovat mu detekovat a predikovat hrozby.

Zatím to tolik vyvinuté není, ale pracuje se na tom. Z lovce se může stát snadno kořist, pokud by se dostal do blízkosti frontové linie.
Jsou to permanentní závody ve zbrojení mezi mečem a štítem (útokem a obranou).

Až budou vrtule schopné nést účinné a prostorově relativně malé lasery, tak potom to bude dobré. Generování dostatečného výkonu (ideálně 50 kW a více pro rychlé ničení dronů) vyžaduje integraci silných generátorů přímo na hřídel motoru vrtulníku.
Společnost Raytheon již před lety úspěšně otestovala laserový systém upevněný na pylonu vrtulníku Apache, kterým zaměřila a zničila bezpilotní cíl.

Dzin: Pokud se na to podíváme z hlediska budoucího vývoje, určitě se postupně celý systém detekce zdokonalí a přinese výrazné pokroky s tím, že veškerá detekce na bázi optické, zvukové i radarové se stane levnější, přesnější a s větším dosahem. Nasazení AI a komplexních spojovacích a komunikačních sítí potom zlepší kooperaci a reakci stejně jako predikci nebezpečí.

Jenže úplně stejně se bude vyvíjet i protiopatření, která zase budou dělat vrtulník rychlejší, hůře detekovatelný a umožňovat mu detekovat a predikovat hrozby, které na něj jdou.

Launchery dronů pro vrtulníky se dělají. Jestli to budou zatím montovat na závěsníky (pylony) - pevné body na boku trupu nebo křídlech vrtulníku, na které se tato zařízení a výzbroj uchycují, nebo budou uvnitř trupu a bude se nějak vyklápět nebo vystřelovat u nových typů helikoptér - samozřejmě se tam potom vejde dronů více.

Doplním popis.

Záběry ukazují použití interceptoru zpod podvěsné sestavy vrtulníku. Samotné odpalovací zařízení jsou vyrobena z kovových vodítek.
Dron je pravděpodobně ovládán z kokpitu letounu Mi-8 nebo na dálku přes Starlink.

Ukrajinský Mi-8 dostal odpalovací zařízení pro stíhací drony pro lov šahídů
Vrtulník nese na každé straně nejméně tři odpalovací lišty až pro šest stíhacích raket.
https://defence-blog.com/ukraines-mi-8- ... t-shaheds/

Záběry byly zveřejněny v projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského u příležitosti Dne nezávislosti.

Podobně jako konfigurace již používaná na přestavěném letadle An-28.
Záběry ukazují moment, kdy se od křídla turbovrtulového Antonovu An-28 oddělí malý interceptorový dron P1-SUN, nabere rychlost a za několik sekund zasáhne íránský Shahed.
https://armadnizpravodaj.cz/letecka-tec ... ou-armadu/

Jenže minigun má limity. Střelec musí být blízko cíle, řeší hrozby jednu po druhé a při masovém náletu nestíhá. Proto přišla druhá fáze: podkřídelní závěsníky pro interceptorové drony.

[Dzin]

Zkusím najít to starší ATM, nebo jestli ho někdo nemá, kde bylo blíže rozebrán možný vývoj (bitevních) vrtulníků. Abychom měli nějaký základ pro predikci vývoje pro nejbližší dobu.

[Lord]

Jako zkus to, ale už jsme to víceméně rozebírali

Zkusím najít to starší ATM, nebo jestli ho někdo nemá, kde bylo blíže rozebrán možný vývoj (bitevních) vrtulníků. Abychom měli nějaký základ pro predikci vývoje pro nejbližší dobu.

Pokud tedy budeme brát, že trendy určuje zatím Amerika. Tam je vítěz Bell V-280 Valor a wingmana mu bude dělat Thunder.
Vypouštěné dronové efekty jsou tzv. ALE - Air-Launched Effects.

I když vrtulník nelze udělat zcela neviditelným, modernizace se zaměřují na potlačení tepelné stopy motorů a akustického hluku rotorů.

Jakub Fojtík: „Koncepční východisko US Army – Nástupci vrtulníků“
Tento rozsáhlý materiál podrobně rozebíral tehdejší technologické dilema USA. Ukázal, že klasický vrtulník narazil na své fyzikální limity (maximální rychlost kolem 300 km/h kvůli aerodynamickému odtržení proudění na ustupujících listech rotoru).

„Pokrok v projektech vrtulníků nové generace Defiant a Raider X“
Tento článek mapoval vývoj technologických demonstrátorů od Sikorsky/Boeing (vrtulníky s tlačnou vrtulí na zádi).

https://palba.cz/viewtopic.php?p=438266#p438266

To máš tady, čísla ATM jsou už roky stará ne?

[Zemakt]

Zkusím najít to starší ATM, nebo jestli ho někdo nemá, kde bylo blíže rozebrán možný vývoj (bitevních) vrtulníků. Abychom měli nějaký základ pro predikci vývoje pro nejbližší dobu.

Jestli to číslo bude podobně staré jako to kde Fojtík psal o té efektivitě A-10 a Su-25 nad Ukrajinou, tak se obávám, že vlak je minimálně o dvě zastávky dál.

[Lord]

Ale zase to napsal pan Fojtík, který je kapacita v tomhle oboru. V diskuzi mu dává Dzin velkou váhu, ale pokud to jsou roky staré informace, tak válka na Ukrajině se opravdu vyvíjí dynamicky, a nemusí to být prostě až tolik aktuální. Ačkoliv některé jeho myšlenky můžou být stále platné.

V poslední době však napsal třeba tohle...
Vrtulníkový speciál: V aktuálním srpnovém čísle časopisu Letectví+kosmonautika (L+K 8/2026, které vyšlo 7. srpna 2026) publikoval rozsáhlý článek s názvem Mil Mi-34M1 – Renesance v období sankcí

V měsíčníku ATM publikuje stabilně. Velkou vlnu zájmu nedávno vzbudil jeho text rozebírající budoucnost a přežití stealth technologií u rotorových letadel s titulem Jsou „neviditelné“ vrtulníky překonané? (vyšel na začátku roku 2026 v čísle ATM 1/2026).

Tedy to by mohlo být relevantní jestli měl Dzin na mysli tohle no. Ale je to jen přehled od AI - SNAD to je pravda, protože já ty časopisy nemám.

RAH-66 šli konstruktéři mnohem dál, a nejenže se jim skutečně podařilo snížit hodnotu RCS, nýbrž se soustředili i na jiné oblasti. Comanche je proto dodnes jednoznačně nejpokročilejším vojenským vrtulníkem, co do snížené zachytitelnosti. Jeho enormní cena a technologická náročnost vývoje i výroby z něj však učinily neperspektivní typ.

RECYKLUJE co už víme, ale třeba tam jsou "nové poznatky" a tohle byl jen úvod.

[Zemakt]

Jsem poslední kdo by se nějak snažil snižovat jeho erudici. Jen jsem narážel na dynamiku současného bojiště s ohledem na pár let v odborných článcích staré postuláty.

[Lord]

Měl by mít i přehled o současných trendech, protože je i obchodním ředitelem výrobce dronů společnosti Primoco.
Jinak v tom článku se věnuje technologiím z AH-66 a vysvětlením, proč se na novějších modelech ujaly či neujaly.

[NagyAttila]

RU dron len tesne mina UA Mi17
https://x.com/i/status/2093999560737628597

[Rase]

Ruský vrtulník takové štěstí neměl…

"Zařízení ve městě 'N'. Velmi důležité strategické zařízení. Nepřátelský dron přiveze náklad čekajících střel, přistane s nimi v trávě a čeká na reakci obránců. Místo toho, aby velitel zvedl Mavic a vyslal vojáky s brokovnicemi, rozhodne se zvednout vrtulník, aby hledal FPV (!!!). Výsledek je velmi smutný. V pátém roce války. Škoda, že nemůžeme pojmenovat město a místo, aby mohla přijít komise, vytáhnout muže, který vydal takový monstrózní rozkaz, na cvičiště a strhnout mu ramenní výložky před všemi."

https://twitter.com/maks_nafo_fella/sta ... 3532933294

[Koba]

Ale změny americké vrtulníkové strategie za poslední období se nedají přičítat jenom ukrajinským zkušenostem. Vzpomeňte si na strategii Replicator, neboli potlačení všeho, co "do Číny nedoletí". My v Evropě budeme mít vždycky trochu jiné starosti. Suvalský koridor letadlovou lodí neubráníme.

[Pressburger]

Dron Orkov tentokrát chvalabohu tesne minul Ukrajinský vrtulník