Nerealizovaný projekt švédské pobřežní bitevní lodě Model rok 1911

Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 12169
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Nerealizovaný projekt - polemika

Příspěvek od Lord »

I já jsem začal v tomto vláknu polemiky, že mi to taky nějak VŠECHNO dobou a úvodním popisem nesedí.
Kačermíra píše o kotelnách a potom o Hesselmanových motorech, třeba si vzali starý plán a v letech 1922-25 to tam nějak cvičně domalovali :?:
Jsou tam zásobníky na olej či mazut, dejme tomu. V angličtině všemu říkají olej-ROPA, resp. fuel oil.
Motorová nafta je anglicky diesel fuel. Jak tomu říkali nebo to převzali Švédové nevím.
Svým způsobem se nafta řadí mezi ropné látky v rámci olejového hospodářství.
Dále se uvádí, že velké lodní vznětové motory (diesely) mohou jezdit na těžká paliva podobná mazutu.
Z toho tedy plyne, že to jako podpůrnou indicii moc brát nelze :)
Ale kapacita zásobníku pro palivo by mohla být větší, pokud tam nebyl zásobník na uhlí - to určitě souhlasím.

Jinak se zdá, že velké stojaté motory jsou složené z tříválcových motorů. To mělo svůj význam kvůli obtížím při získávání kvalitních odlitků velkých rozměrů.
Výkon motorů na hřídelích měl být 18 000 koňských sil (shp) a rychlost 41 km/h (22 uzlů).

Na pohled to vypadá podobně jako parní stroje. S tím rozdílem, že u dieselů hoří nafta možná i mazut přímo uvnitř válce.
https://www.naval-history.net/WW0Book-S ... Engine.htm



Obrázky nerealizovaných projektů lodí pochází z DeviantArt autor TZoli.
Kde pak odkazuje na jakýsi plán, v té variantě 2 jsou skutečně motory nakresleny.
https://www.deviantart.com/tzoli/art/De ... -856685800

Pro srovnání...

MS SELANDIA v roce 1911 měla dva vznětové motory (celkový výkon 2 500 koní, 1 839 kW) rychlost 12 uzlů.
https://en.wikipedia.org/wiki/MS_Selandia

Nové motorové lodě byly popisovány jako „bezdýmné“ a někteří je začali označovat za „fantomové lodě“.
Během zkoušek lodi Selandia se stal incident, kdy kapitán jiné lodi ignoroval varování a přejel jí přes příď, protože „neviděl žádný kouř“.
Někteří londýnští přihlížející, znepokojení tímto novým systémem, ji nazvali „ďábelskou lodí“. Existují důkazy o tom, že instalace motorů v Selandii byla v mnoha ohledech světovou novinkou.


Ale jinak to prostě berme trošku realisticky. TZoli odráží spíše fiktivní scénáře :)

Švédské námořnictvo to v podstatě kvůli tehdejším technickým nedokonalostem a limitům smetlo ze stolu.
Dovedu si to však představit jako reálnější projekt v pozdních 20. letech, kdy by to době a možnostem více odpovídalo.
Musíme to tedy brát jako alternativní historii.

Kritika fiktivních návrhů od autora TZoli se nejčastěji zaměřuje na technickou neuskutečnitelnost a ignorování reality lodního stavitelství.

Tečka.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 16978
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Nerealizovaný projekt švédské pobřežní bitevní lodě Model rok 1911

Příspěvek od Zemakt »

Ale jinak to prostě berme trošku realisticky. TZoli odráží spíše fiktivní scénáře :)

Švédské námořnictvo to v podstatě kvůli tehdejším technickým nedokonalostem a limitům smetlo ze stolu.
Dovedu si to však představit jako reálnější projekt v pozdních 20. letech, kdy by to době a možnostem více odpovídalo.
Musíme to tedy brát jako alternativní historii.

Kritika fiktivních návrhů od autora TZoli se nejčastěji zaměřuje na technickou neuskutečnitelnost a ignorování reality lodního stavitelství.
Ha, takže něco jako ti hračičkové, co si čmárají letadélka Luftwaffe 46?

Čtyřdělová varianta je datována v lednu 1911
Varianta 2.png
Šestidělová v únoru 1911
Varianta 1.png
Pod oběma je podepsán tehdejší vedoucí námořního inženýrského sboru Helmer August Mörner
Zajímavé, že u obou plánu absentuje jakýkoliv odvod spalin z pohonného systému, což evokuje myšlenku, že v této fázi nebyl konkrétní pohon projektován. Při porovnání mi opravdu přijde, že ta pohonná jednotka je prostě dokreslena dodatečně, a ano může to být klidně i klidně parní stroj. Jenže trojčinné expanzní pokud vím se dělali v tříválcové variantě a jestliže se spojovaly na jednu hřídel tak vždy paralelně. Nikoliv za sebou. Jestli se dělali nějaké parní šestiválce to netuším. Navíc mi přijde, když se na to pořádně podívám, že jsou zakresleny každý v jiném měřítku :idea:
Ale kapacita zásobníku pro palivo by mohla být větší, pokud tam nebyl zásobník na uhlí - to určitě souhlasím.
Správný postřeh. Také se mi nezdá že 120 respektive 200 tun oleje na doplavbu 3 200 km při 14 uzlech je volovina (co Atamane?).
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 12169
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Nerealizovaný projekt - poznatky a realita

Příspěvek od Lord »

Zdravím,

Odpovědi jsou viz linky, ale něco více doplním i zde.
Na tom výkresu, je vidět, že velké "-parní-" šestiválce jsou složeny ze dvou trojválců. To by žádný div nebyl, dělalo se snad běžně pro velký výkon.
viewtopic.php?p=498428#p498428

U válečných lodí mohla být však výška motorů problém kvůli ochraně před granáty. O tomto je uvedeno více ve spoileru.

Pak jeden motor je v zadní části strojovny nakreslen uprostřed kýlu lodě a je o něco menší - ale ne zase tak malý, aby ho bylo možné označit za pomocný pro pohon generátorů a čerpadel, nebo pro variantu diesel-elektrický pohon ? Spíše by mohl pohánět prostřední lodní šroub, ale uvádí se jen dva krajní hřídele. V případě elektřiny by se to rozvedlo.
Není vidět co je druhé půlce lodi. Konstruktéři si mohli ušetřit práci a druhá půlka je symetrická. Potom by tam ale nebylo moc místa pro kotle.

Vpředu je pravděpodobně menší šestiválcový reverzibilní či Nereverzibilní motor POLAR o výkonu 1000 koní, který navrhl Jonas Hesselman po palubní generátory. Jaké tehdy byly typy motorů popisuji jinde ve Spoileru.
viewtopic.php?p=498523#p498523
Interní odkazy Palby zobrazují obrázky s popisem a celou problematikou do větší hloubky.

Pro plný bojový výkon (např. únik nebo útok) by se spustily hlavní parní nebo velké diesel agregáty.
Vznikl by hybrid omezeného výtlaku okolo 6 000 až 7 000 tun. Finální třída Sverige dostala parní turbíny.

Jinak to spíše vypadá na nějaké konstrukční cvičení, kdy si tam kreslili rozvržení do omezeného prostoru, jak se tam případně vejdou jiné varianty pohonu třeba i někdy v budoucnu při rekonstrukci lodě. Jiné varianty měly parní turbíny a 4 hřídele. Podobně si kreslili varianty s různou dělostřeleckou výzbrojí.


Dále vytáhnu jen něco z toho, co už napsal kacermiroslav.

kacermiroslav píše:
Pohonná jednotka, manévrování a řízení lodi

Jedním z nejzajímavějších prvků Varianty 1 byla pohonná jednotka. Projekt počítal s použitím Hesselmanových dieselových motorů o celkovém výkonu 14 000 shp, které poháněly dva lodní hřídele.
Pro loď o standardním výtlaku 6250 tun to představovalo poměrně vysoký výkon a projektovaná rychlost dosahovala 20 uzlů, tedy přibližně 37 km/h.
Použití dieselových motorů bylo v roce 1911 velmi pokrokovým řešením.

U velkých válečných lodí tehdejší doby stále jednoznačně převládal parní pohon a použití spalovacích motorů v této kategorii představovalo experimentální směr.

Pro švédskou pobřežní obrněnou loď však měla tato koncepce určitou logiku. Odpadla potřeba rozsáhlého kotelního prostoru a především klasických vysokých komínů odvádějících spaliny z kotelen.
Právě nízká silueta byla jednou z charakteristických vlastností projektu. Na dochovaném návrhu není patrný klasický vysoký komín a nad trupem vystupuje především jediný tripodový stožár. Konstruktéři tím získávali také další významnou výhodu.
Pobřežní obrněná loď měla být obtížně pozorovatelným cílem a absence kouřové stopy z klasických kotlů mohla za určitých podmínek ztížit její včasné odhalení.

Je proto velmi pravděpodobné, že právě porovnávání podobných alternativ pomáhalo švédskému námořnictvu postupně dospět ke konečnému požadavku na novou pobřežní obrněnou loď.
Nelze však tvrdit, že by Varianta 2 byla přímo a formálně „přestavěnou Variantou 1“ a že z ní bezprostředně vznikla pozdější Sverige.

Původní program přitom počítal se čtyřmi jednotkami, avšak první světová válka a hospodářské okolnosti vedly k tomu, že byly nakonec dokončeny pouze tři. Právě zde tedy příběh Varianty 1 končí.
Nikdy nebyla položena kýlem, nikdy nedostala jméno ani posádku a její dieselové motory se nikdy nerozběhly.

Kdybych k tomu měl něco dodat, tak bych u té varianty 2 napsal, že tam je vidět kombinace velkých parních strojů a reverzibilních diesel motorů POLAR či Hesselman. To by vystihovalo přechodné období v lodním stavitelství.

A jak už jsem psal jinde, např. MAN projektoval velké stojaté diesely, které by mohly být parním strojům zdánlivě podobné.
Nebo i jiné firmy se přeorientovávaly na tuto novou technologii, ale pro velké výkony to tehdy nebylo. Pro obchodní lodě to ale tehdy stačilo.


Konstrukční cvičení a různé studie

Studie proveditelnosti: Lodní stavitelé si občas kreslili alternativní zástavby pohonu pro budoucí modernizace nebo varianty.

Variabilita: Podobně se testovaly různé ráže děl nebo pancéřování podle aktuálních finančních možností a vojenských potřeb.

Pokud se neobjeví něco jiného, tak bych to tím asi uzavřel. Jen pro kontext doplním...

- Schválený byl finální design SVERIGE s turbínami Curtis, 4 × hřídele a 4 × parní turbíny.
- Sesterská lodička GUSTAV však měla jen 2 hřídele a 2 parní turbíny s převodovkou.
viewtopic.php?p=498524#p498524

- Předtím a potom však konstruktéři prozkoumali celou řadu alternativních studií od variant A až po F. Všechny varianty na Palba.cz ani nemáme.

Zřejmě někteří badatelé občas objeví něco v archivech a dávali to na Internet. Určitě to může být pro někoho zajímavé, pokud je k tomu dobrý výklad, ale to někdy prostě není.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo ostatních států“