Krajinotvorba - ekologie

[Zemakt]

Je to kvůli abrazi. Podklad z toho popílku nebo jak se ta sračka na výsypkách jmenuje by dlouho nevydržel. Břehy na Jesenici dělají ze stejného. Dává se to tam kde jsou strmé břehy. Menší frakce ti časem zmizí.

[Moskevskaja]

Jo no. S menší frakcí by asi taky nemohli udělat takový břehový patvar stabilně. Popílek se takhle vyhazuje, wow. Já myslel, že skoro všechno nacpou do ytongu, sádrokartonu, nebo do dolů. Já bych tam spíš čekal skrejvku z jílovců či co to pokrývá ty ostatní uhelný sloje. To je taky šílenej materiál, práce s tím musí být zážitek.
Jsem teda zvědavej, jak bude vypadat břeh toho přirozeného jezera, jestli to udělá dole plochu ze splavenin a břeh bude pozvolný či jak to bude. Nebo bažina. Nějaký aspoň trošku písčitý materiál je pro plavce určitě příjemnější, než tahle hrubota. Já si myslím, že by se to mělo vyzkoušet:)

[Zemakt]

Nějaký aspoň trošku písčitý materiál je pro plavce určitě příjemnější, než tahle hrubota. Já si myslím, že by se to mělo vyzkoušet:)

To určitě, ale tam kde není písčité dno přirozeně. Tak tam ti to vydrží maximálně dva tři roky. V surfclubu na Jesenici takhle každých pár let navážíme pár tater písku, je tam jílovité podloží, jednou jsme zkoušeli i kačírek. Do pár let je v hajzlu.

Velkej šutr funguje, to že se po něm blbě chodí, má ovšem jednu ne nepodstatnou výhodu. Mamánkové a maminy s potomkama operují jen na místech jim vyhrazených, a zbytek je volnej. Kůže na nohách ztvrdne, komu ne vezme si botky, ale je čistý vzduch. Na Kanárech na lávovejch plotnách, což je uplně jinej level, taky nikdo nepičuje a místní děcka se koupou serfujou jako by se nechumelilo. Lidi jsou už i u nás moc zhejčkaný. Za mne dobrý, nejsou rozlezlý po celém jezeře.

Jo ještě k tomuhle

To si povíme za pár let. Mezitím doplňujme pitný režim a užívejme si koupání

Ba ba, dnes grilovačka na břehu "houmlejku", ve Špáru maj sixpack PU 12 v akci za 160, takže zatím to vypadá více než dobře. Berem s kámošem psy a jdem na věc. Jinak se obávám, že toho za pár let se Ty ani já už nedožijem

[Moskevskaja]

Těžký život na Balatonu, je mi to jasný. Je nová výstraha na noční bouřky, tak bacha, ať Vás to někde nechytne nachmelený. Snad už konečně zaprší.
Se teď koukám, jak mi schnou stromy v hoře nad barákem. První sklápí listí jilmy, taky maj listí jak plachty. Akáty a javory zatím drží. Ono totiž tady pořádně pršelo naposledy okolo 6. června!!! Jinak to bylo asi jen dvakrát na okamžité odpaření. Všechny ty bouřky šli k Vám nebo jihem a tady je pruh Sahary. Na Intersuchu jsme v rudé. Brdy teda zatím hlásí jen počínající sucho, no ale tam sucho nebývá. Vodovod tam má celý jihozápad Středních Čech a nedávno posilovali vedení:)
U nás byl v akci zase bakalář, bez piva v tomhle nejde ani pracovat, jen v tomhle vychlastáš pěkný kvanta piva a ani o tom nevíš. Úplně teď lituju lidi, co nepijou...

[Zemakt]

Depa, Egerlandem to taky nešlo. Všecko
poberou Smrčiny a pak dole Slavkovskej les. U nás je taky suchej pruh. Loni jsem koupil v Rajchu 2,5 metru vzrostlej Platan tak ho chudáka furt prolejvám. Jinak 350 eček v hajzlu. Ještě že máme vodu ve studni, zatim. No a 25 km od FrL na Lazech ve Slavkáči máme boudu a tam pokaždé upouštím kubíkovku

[Moskevskaja]

Rybník Nesyt nedaleko Valtic, takzvaný nebesák (napájený výhradně z deště), největší rybník JM kraje, má docela problém se dopouštět. Rozloha je max. okolo 300 ha, v tomhle případě se z něj odpaří za rok průměrně 0,5 mil m3 vody. Objem byl snad do 5 mil m3. Dopouštění ze závlahového systému Novomlýnských nádrží by stálo 1 mil Kč za zhruba 0,5 mil m3 vody ročně, mimo dobu zemědělské závlahy a peníze už se na to shání.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 101044_dno

[seabee]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).

Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.

[hydrostar]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou)

Nějaký odkaz na tu studii prosím by nebyl? Já si to stejné myslím o větrnících na hranicích s Rakouskem...

[seabee]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou)

Nějaký odkaz na tu studii prosím by nebyl? Já si to stejné myslím o větrnících na hranicích s Rakouskem...

Bohužel nebyl. Je to delší dobu, měnil jsem od té doby počítač a hlavně se změnil přístup do té diskuzní skupiny. Ale za dlouhých zimních večerů popátrám. Nevíš, jak se jmenovalo to ověřování identity, v angličtině ?Myslím, že to měly Ihned, než to zrušily, nebo přešly na FB.

Možná to bylo tohle:
https://www.scientificamerican.com/arti ... l-climate/
https://www.nature.com/articles/4681001a
https://keith.seas.harvard.edu/files/tk ... _power.pdf

[hydrostar]

Zkusím a uvidíme... Díky.
Jinak tomu ověření nerozumím

[seabee]

Zkusím a uvidíme... Díky.
Jinak tomu ověření nerozumím

Na tom ověřovacím systému jsou (byly) uložený ty mý diskusní příspěvky a taky mi to posílalo reakce lidí na účet, který ale jak jsem zjistil je vyčištěnej (Seznam) - buď havárie, nebo že jsem tam dlouho nebyl. Prostě když jsem chtěl napsat příspěvek, tak to chtělo nejdřív přihlášení na tom systému - ten ale nebyl součástí toho webu - byl v angličtině.

Ale to už je dneska nepodstatný. Negativní studie uvádí i wiki - odtaď jsou ty uvedený. Věřím, že nějakej kritickej web k ekopanice bude toho obsahovat víc.

Taky by mně zajímalo, jaký vliv na oteplování atmosféry mají (černé) fotovoltaické panely - mají malou účinnost (20 - 30%, fyzikální limit je 34%) co se děje se zbytkem zachycené sluneční energie - nekonvertuje se 70 - 80% na infrazáření nebo přímo teplo? Jak vypadá srovnání jejich albeda s polem/loukou/mokřadem, který tam byl předtím? Není jejich CO2 bilance tak špatná, jako u energetické řepky nebo horší.

[Choroš]

Zemakt: to není popílek, je to prostě substrát, uloženiny z hlubin země. Konkrétní vlastnosti závisí na konkrétním substrátu, těžaři se vesměs snaží, aby jim úplně nahoru nevyšla nějaká vrstva s extrémními vlastnostmi (např. velmi kyselá). A pokud nahoře je něco rozumného - a to většinou je - liší se to od běžné půdy hlavně tím, že tam nejsou organismy pro půdu typické. Toxické to nebývá, a rostliny to zpravidla obsazují docela rychle. Takže například rekultivace formou výsadby stromů zazelenání výsypky ani moc neurychlí, nanejvýš o několik málo let. Co se vyvíjí dlouho, je právě půda a její vlastnosti, a druhové složení vegetace, ne její pokryvnost. Jinými slovy, zelené to bude rychle, ale nebude tam bukový prales.

[Zemakt]

Díky za vysvětlení. A co cílená výsadba stromů, ta se neudrží?

[hydrostar]

Neudrží. Ty tam budeš mít to jezero... Moc stromů ve vodě neroste.

[Moskevskaja]

Hele musí dodržovat zemědělský půdní fond, ne? Jakože by první skrývka měla být buldozerem, aby právě půdu uchovali a cukrovali to tím pak zvrchu, aspoň někde? Nechápu, proč to musí dělat každej stavitel moderních logistickejch center a těžař by to dělat nemusel. Asi se ta půda může ztratit v průběhu sedání, no ale určitě by jí neměli jen tak zasypat 150 m pod další vrstvy a pak se divit, že tam nic neroste.
Nebo na to kašlou a jedou rovnou velkostrojem? Stromy a podobné věci čistí dopředu. Fuj to musí být hnusná práce, bejt poslední v krajině, kterou za chvíli veme rypadlo.
Jinak co se týče té závěrečné vrstvy, tak na Smolnické výsypce u Sokolova to byl asi nějaký jílovec, spraš no prostě něco měkkého, co mělo strukturu bobtnajícího mazlavého šutru, který se rozpadal na tisíce kusů. Půda to nebyla.

[Alfik]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).

Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.

A cos čekal? Takový kšeft, za státní dotace, a pro Melouny politický vliv - a ty jim do toho šťouráš?

[pjaro77]

...Taky by mně zajímalo, jaký vliv na oteplování atmosféry mají (černé) fotovoltaické panely - mají malou účinnost (20 - 30%, fyzikální limit je 34%) co se děje se zbytkem zachycené sluneční energie - nekonvertuje se 70 - 80% na infrazáření nebo přímo teplo? Jak vypadá srovnání jejich albeda s polem/loukou/mokřadem, který tam byl předtím? Není jejich CO2 bilance tak špatná, jako u energetické řepky nebo horší.

No ano, zbytok slnečnej energie sa premení na teplo. Ale to je najmenej čo ma trápi, celková svetová rozloha panelov je nula celá nula prd.
Okrem toho v budúcnosti sa uvažuje, že pod panelmi by mohla v rúrkach prúdiť voda z výmenníka a ochladzovať ich.
https://elektrickevozy.cz/clanky/staci- ... ich-panelu

[Dzin]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).

Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.

Díky novému zařazení jsem si mohl zajít na sál za meteorology a zeptat se jich na tohle. Říkali, že tuhle studii by moc rádi viděli, protože je to naprostý nesmysl. Ty větrné elektrárny v té lokalitě toto nemohou vůbec ovlivnit. Na to by se musely nacházet ve vyšší výšce, někde na horách a nebo být samy daleko vyšší. Jediné co ovlivňují je, že vytvářejí turbulentní proudění vzduchu a tak za nimi mohou daleko častěji vznikat lokální bouřky. Ale na proudění vzduchu, které zapříčiňuje "distribuci" srážek nemají žádný vliv.

[pjaro77]

Na nějakej ekologistickej web jsem před časem dával výzkumnou zprávu nějakýho týmu o tom, že desetitisíce větrníků na německém, holandském a belgickém pobřeží a i ve vnitrozemí rozbily klasický dlouhodobý proudění vzduchu a teď prší jinde než dřív, víc hned za těma větrníkama, míň ve větší dálce. Přičítal jsem tomu sucha v ČR. Dokládal jsem to korelací mezi poklesem srážek za cca deset let a nárůstem počtu větrníků za stejnou dobu (přestalo to tak lineárně platit před třemi roky myslím, kdy byly snad dva nadprůměrný srážkový roky za sebou).

Nedovedete si představit, jak mně zelený khmerové zjezdili, kolik zvířecích jmen jsem dostal. Samozřejmě vyvrácením tý studie se nikdo neobtěžoval. I za doplňující otázku, co takhle slavná předběžná opatrnost, jestli byly dělaný nějaký studie před explozí staveb větrníků jsem byl poslán do tmavých míst.

Korelácia nie je ešte príčina, tých môže byť viac. Napríklad trvale klesá znečistenie atmosféry SO2 a sadzami z priemyslu, to má taktiež vplyv na kondenzáciu vody. Veterníky prúdenie môžu spomaliť, ale nie zablokovať, pretože vietor je spôsobený rozdielom tlaku. Čo sa týka vlhkosti, môžu mať vplyv na kondenzáciu pary, ale nemyslím si, že ktovieako veľa. To by muselo zásadne viac pršať na pobreží. Mimochodom, uvažoval si niekedy, že by miesto veterníkov bol na pobreží hustý les ? Aký by bol z princípu rozdiel ?

Keď ide o sosanie vody z oblakov, pozri sa na metodu, ktoré použili v SAE:
https://wave.rozhlas.cz/spojene-arabske ... st-8485746
Ide o zvýšenie kondenzácie pomocou elektrických výbojov alebo lasera:
https://en.wikipedia.org/wiki/Cloud_see ... ic_charges
https://www.researchgate.net/publicatio ... ion_in_air

Navrhoval som klimatologovi Lapinovi, nech sa tá metoda vyskúša v zime na slovensku. Tomu Lapinovi, ktorý spravidelne kňúra o katastrofálnych suchách. V ČR to môžete vyskúšať takisto, Primoco by bolo možno vďačné za možnosť podieľať sa na testovaní.

[Choroš]

Hele musí dodržovat zemědělský půdní fond, ne? Jakože by první skrývka měla být buldozerem, aby právě půdu uchovali a cukrovali to tím pak zvrchu, aspoň někde? Nechápu, proč to musí dělat každej stavitel moderních logistickejch center a těžař by to dělat nemusel. Asi se ta půda může ztratit v průběhu sedání, no ale určitě by jí neměli jen tak zasypat 150 m pod další vrstvy a pak se divit, že tam nic neroste.
Nebo na to kašlou a jedou rovnou velkostrojem? Stromy a podobné věci čistí dopředu. Fuj to musí být hnusná práce, bejt poslední v krajině, kterou za chvíli veme rypadlo.
Jinak co se týče té závěrečné vrstvy, tak na Smolnické výsypce u Sokolova to byl asi nějaký jílovec, spraš no prostě něco měkkého, co mělo strukturu bobtnajícího mazlavého šutru, který se rozpadal na tisíce kusů. Půda to nebyla.

Povinnost skrýt a uchovat ornici je, ale jako závěrečná vrstva na výsypkách se ornice dává snad je u zemědělských rekultivací, a těch je málo, většina rekultivací je lesnických. Kde se sází ponejvíce rovnou do substrátu. Ono to ani není tolik potřeba - například z odkališt se může uvolňovat prach s těžkými kovy a navíc jsou ještě náchylnější vlhkostním extrémům, takže ta se většinou ornicí pokrývají. Ale hnědouhelné výsypky často mívají na povrchu jílovcovité substráty, většinou s docela rozumnými vlastnostmi: původní kameny se vlivem povětrnostních podmínek rozpadají až na jíl, často poměrně bohatý fosforem a mírně zásaditým pH (tj. fajn pro kytky). Co brzdí vegetaci, je málo dusíku (musí se nejdřív zafixovat a dostat do půdy, k prvnímu jsou potřeba půdní bakterie a opad některých rostlin, u nás hlavně bobovitých, ke druhému zejména žížaly, které ty části rostlin zatáhnou do substrátu a promíchají ho s ním), vlhkostní a teplotní výkyvy (bez vegetace na povrchu a organické hmoty v substrátu jsou značné a semenáče je špatně přežívají) a absence diaspor (semen a jiných organismů). Pokud je substrát zvlněný, mírní to ty mikroklimatické výkyvy, a pak už záleží jen na tom, co tak kdy přiletí z okolí. Ne všechno, co přiletí, tak je na začátku schopno přežít, ale za zvlněném substrátu si někdo místo najde i na úplném začátku. První jsou kytky, které se šíří větrem, takže ze stromů hlavně břízy a osiky. Pokud ale došlo v rámci technické rekultivace k zarovnání povrchu, je to mnohem pomalejší, protože mikroklimatické extrémy jsou větší.
Jak se tam dostanou ty žížaly a další půdní organismy? Blbě, a proto vývoj půdy trvá hrozně dlouho. Nicméně nenáročnými kytkami ty substráty porůstají rychle.

Řízená výsadba urychlí růst lesa. Kdybych porovnal dvě modelové situace, výsypka A rekultivovaná výsadbou, výsypka B ponechaná bez rekultivace. Případ A: po ukončení těžby se čeká, než si povrch sedne (cca 5-10 let), pak se povrch zarovná (čímž se zlikviduje to, co tam mezitím přiletělo a začalo růst) a začne se sázet do řádků. Za 20 let od ukončení těžby let máš mladý hustý les, za 30 let cca dvacetiletý les na rovině. Případ B: Semenáče náletů rostou hned od položení poslední vrstvy. Spousta jich nepřežije, některé ano. Po pěti letech je zarostlých cca 30 % rozlohy vegetací. Za deset let máš rozvolněnou krajinu s mozaikou desetiletých dřevin několika druhů, bylinným podrostem a malým procentem obnažených ploch. Za cca 15 let je mizí obnažené plochy. Za 30 let máš kopečkovatou mozaiku třicetiletých hájů, křovin a krátkostébelné vegetace. Na procházku a pro organismy lepší případ B, pro lesáky lepší případ A. Pro hospodaření s vodou... nevím. Půda se bude rychleji vyvíjet v A, protože tam byly přinesené půdní organismy spolu se sazenicemi. Nicméne jde oba přístupy kombinovat, například transferem bloků půdy do míst ponechaných jinak přirozené sukcesi. Samozřejmě se také nemusejí sázet semenáče jednoho druhu, ale dá se udělat druhově pestřejší les... Dělat se dá leccoc, ale většinou je rekultivace spíš zprasená.
Každopádně, rekultivace zpravidla nejdřív zničí už docela dobře vyvinutou vegetaci, aby jí tam zase vysázela, tj. přirozená sukcese sice probíhá pomaleji, ale nakonec plocha zaroste vlastně rychleji než při rekultivaci.

Asi nejhorší možnost je zarovnaný povrch porostlý třtinou křovištní, která zablokuje jiné kytky docela spolehlivě na dlouho.
Taky se může stát, že povrch je velmi kyselý, pak tam samozřejmě neroste nic; to je ale problém i pro rekultivaci.

Na podkrušnohorských výsypkách se toho dělalo docela dost, vycházím z nejčastějších dějů, které uvádí literatura. Ale problematika je to velmi široká na stovky stránek, takže nechytat za slovo, prosím