Zákopy u řeky Strypa

[Rase]

V letech 1915-1916 tvořila řeka Strypa přední linii mezi ruskými a rakousko-uherskými vojsky. Řeka se nachází v Ternopilské oblasti na dnešní Ukrajině (tehdejší Halič), je levým přítokem Dněstru o délce 147 km a plochou povodí 1610 km². Jak je patrné z fotografií, zdejší zákopový systém byl dotažen téměř k dokonalosti a jedná se o skvělý příklad polních opevňovacích prací své doby. Přesto byla tato propracovaná linie prolomena (!) V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva). Ruská vojska prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.

[kacermiroslav]

Zákopový systém evidentně dokonalý, ale na druhou stranu, Západní fronta ukázala, že se dá prolomit jakýkoliv systém. Třeba i mnohem dokonalejší v podobě systémů pevností jako u Verdunu atd. Ano, Verdun jako takový nepadl, ale chtěl jsem jen ukázat, že systém i tak je prolomitelný. Protože jen shodou několika okolností Verdun nepadl.

[Mirek58]

No dokonalý zákopový systém.
Líbivý a to je tak všechno.
Porovnejte si šířku zákopů se západní frontou. Ruské časované šrapnely si musely pošušňat.

[Rase]

Mirek58:
pokud by to byl realny problem, tak ty zakopy vypadaji jinak. Očividne se oněch šrapnelů nikdo neobaval - nebo ne natolik, aby se to odrazilo v praxi

[Zemakt]

Omyl Rase, zkusím dohledat.

[Mirek58]

To je právě ono, nikdo se neobával. Do prvního dělostřeleckého přepadu, nehledě na to, že ty krásné kašírované baráčky poskytly pro kanonýry perfektní zaměřovací bod. Praxe ukázala, že obyvatelé zákopů musejí sakra obávat. Proto se zákopy zužovaly.

[Zemakt]

Je to tak jak píše Mirek, akorát těžko říci zda-li se

nikdo neobával

. Spíše zde nebyl často až tak velkej šrumec jako na západní frontě. A z toho prostě vyplývala určitá beztarostnost a spoléhání se pouze na hlavní obranou linii. Prostě šlendrián.

R-U obrana se samozřejmě skládala ze tří postavení, ovšem s tím rozdílem, že hlavní postavení, tak jak je znázorněno na fotkách, odčerpalo de facto veškerý materiál, který měl být využit i na kilometry vzdálenou druhou a třetí linii. De facto se pořádně bránila jen hlavní linie a ne plocha. Svůj podíl na nedostatku materiálu pro dostatečně postavenou a zodolněnou druhou a třetí linii měli i c. k. důstojníci, kteří na rozdíl od Němců nebyli ubytováni s mužstvem, ale z tolik potřebného materiálu si stavěli za linii baráčky.

Hlavní obranný zákop byl hluboký 2,5 až 3 metry a ve své šířce dosahoval minimálně 3, ale kolikrát i 4 - 5 metrů. Měl třístupňový profil, kdy na dně byla normální komunikace, další patro sloužilo k vyhýbání a na třetím byly situovány samotné palposty. Z logiky věci, pro dělostřelce poněkud snadnější cíl, či procentuálně vyšší pravděpodobnost zásahu. Zrovna tak ony obrovské pole drátěných překážek, ty byly vzdálené od sebe 50 až 100 metrů a 40 až 60 metrů široké. Proti útočníkům velmi účinné. Nicméně přes ně nebylo vidět a tak se to řešilo, tak jak zmínil Mirek, vyvýšenými pozorovatelnami, které se zase stávaly dost dobrým terčem ruské artilérie. Také se používaly betonové pozorovatelny, ty ale byly taktéž snadno identifikovatelné. Sice dost vydržely, ale přes bordel a prach z hromadného zasypání granáty v rámci palebného přepadu z nich bylo opět kuloví vidět.

[Rase]

Tohle byla nejstabilnější část fronty, kdy se pozice nepohnuly několik let - nechce se mi to dohledávat kolik přesně (ale moc). Pokud budu vycházet z knihy "podzemní město" (od Poláčka), tak v těchto zákopech byly vybudovány v podstatě zakopané domky, obchůdky atd. s dveřmi, okny, květinami atd. zkrátka co vojáci pobrali z okolních vesniček atd. šlo se do hloubky a zákopy byly stupňovitě do hloubky (jak píšete). Problém ale byl v tom, že tyto pozice neměly hloubku. Před zákopem sice byly předsunuté pozice (díry pro hlídky), byl i nějaký rezervní okop, ale oproti Západní frontě, nikdo neřešil co dělat, pokud hlavní zákop padne a doje k pár kilometrovému průlomu (!) Pokud vím, tak Rusové tohle přelomili díky přibližovacím zákopům a pokročilejší taktice (v podstatě úderné skupiny), čímž vnikli do zákopů a dokázali se uchytit. Dělostřelba byla jen krátká a intenzivní, aby neprozradili přesné místo úderu (pak to zdokonalil Brusilov). Tedy nebyl problém v tom, že by zákop byl špatné (ten byl dokonalý), ale že nebyla vybudovaná pořádná záložní postavení nebo předsunuté pozice.

[Mirek58]

Když si připomeneš Brusilovu ofenzívu v létě 1916.
Tak se ve zdrojích o jejím průběhu dá dočíst, že děl palba útočníka byla vedená na a blízké okolí pozorovatelen obránce za účelem jejich oslepení. A o útočných skupinách se také rozepisují naši legionáři.

[Rase]

Pokud si dobře vzpomínám, tak mířili hlavně na zázemí, aby přerušili koleje a velitelské bunkry. Tedy zbavit vojáky velení, posil a dopravení zásob (munice). V podstatě takový Blitzkrieg, který fungoval skvěle, ale nedokázali jej smysluplně využít. Oni rusové už začátkem války (1915) přišli s něčím jako úderné jednotky, ale to naši vojáci brzy odkoukali a přišli s vlastní verzí. Tohle dotáhli do dokonalosti i českoslovenští legionáři - hlavně díky morální síle (nadšení), ale koncept byl známý. V podstatě s obdobnou taktikou přišli i němci na Západní froně, ale tady to asi bylo bez inspirace v zahraničí.

[Zemakt]

Rase, problém těchto zákopů byl ten, že byly příliš široké. Na materiál náročné. Ovšem nejhorší je trudomyslnost a nudící se voják, že jo. Ty díry pro hlídky se nazývaly liščí nory a byly schopny pojmout i četu.

[Rase]

Když se vojáci nudí, tak dělají docela dost zajímavé věci.
Zde vojenská klubovna pěšího pluku Landwehru č.8 (LIR 8) K.K. Landwehr-Infanterieregiment Prag Nr.8, vybudovaná na východní frontě roku 1917