Československá branná moc 1945-1950

Odpovědět
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Podařilo se mi dostáhnout významného průlomu v současné ediční politice našich nakladatelství. Na přelomu října a listopadu letošního roku vyjde publikace, která ma zatím prozatímní název "Lexikon ČSLA 1951-1990". Kniha je zpracována jako encyklopedie, ve sledovaném období leden 1951 až březen 1990 zahrnuje všechny vyšší jednotky / svazky naší armády z úrovně ministerstva a jeho velitelství druhů vojsk až po úroveň brigád. Dále zahrnuje všechna dislokační místa těchto vyšších jednotek / svazků, od Prahy až po Horní Počáply, aby byla uvedena jedna z nejmenších obcí, v níž byla nějaká brigáda umístěna. Třetím prvkem jsou pak stručné životopisné medailony vyšších velitelů od ministrů až po velitele sborů.
Sice se domnívám, že taková kniha se nemůže stát propadákem, již kvůli tomu, že stále žije (u nás i na Slovensku) přes dva miliony mužů, kteří řadami ČSLA v minulosti prošli, takže čtenářská obec by mohla být rozsáhlá, přesto jsem nakladatelství vděčen, že do takového projektu bylo vůbec ochotno jít.
Takto strukturovaná kniha je asi maximum možného, co lze v publikace podobného druhu zařadit. Moje úvaha o zařazení dalšího stupně, pluku, znamenala faktické zdvojnásobení rozsahu, což nebylo únosné ani z hlediska velikosti knihy, ani z hlediska nákladů na její pořízení. Případné další knihy na dané téma budou muset jít cestou redukce - buď časové (např. období 1951-1958, 1958-1969 apod.), nebo obsahové (např. motostřelecké vojsko, letectvo, protivzdušná obrana, týl, vojenské školství apod.). Přes obrovskou práci, jež byla odvedena ve webech vojenstvi.cz, valka.cz, palba.cz, fortifikace.cz a dalších, nám stále ještě chybí komplexní přehled jednotek poválečné branné moci / armády, jejich dislokace je zpracována péčí pánů Minaříka a Štaigla pouze na Slovensku. Naše znalosti nižšího velitelského sboru (velitelé pluků a samostatných praporů) jsou dosti torzovité, o konkrétním zařazení hlavní výzbroje v jednotkách a čase nemluvě.
Vzhledem ke skutečnosti, že nad danou problematikou pracují příležitostně již tři desítky let, mám dosti podrobně zpracovánu tuto problematiku i pro období 1945 až 1950. Některé základní koncepty vývoje organizace branné moci bych proto rád prezentoval zde, mimo jiné z důvodu zjištění zájmu o tuto problematiku mezi širší interesující se veřejností.
Chtěl bych tímto požádat Vážené kolegy palbáky, aby s případnými dotazy a doplňky počkali vždy na dokončení tématu (na závěr vyzvu k diskusi). Zatím jsem nezvládl umění zařazování rozsáhlejších textových materiálů, takže to celé píši fragmentovaně, v ucelených tematických celcích.
Naposledy upravil(a) Jiří Fidler dne 13/8/2020, 07:39, celkem upraveno 1 x.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Stejně jako po vzniku republiky, také po jejím osvobození, byla obnovovaná branná moc vytvářena jak z jednotek zahraničních, tak z jednotek domácích. Rozdílnou byla skutečnost, že zahraniční jednotky měly dominantní charakter. Protože dorazily do země ve dvou vlnách, plně organizované, bojeschopné a vyzbrojené, zatímco u domácí složky šlo o pouhou improvizaci. Proto také přechodné období, jež při vzniku státu trvalo více než dva roky (listopad 1918 až leden 1921), bylo mnohem kratší. Organizace branné moci byla postupně nastolována od srpna do října 1945, přičemž některé její prvky byly dokončeny na přelomu let 1945 a 1946.
Výstavba branné moci byla vedena snahou o kontinuitu s brannou mocí meziválečnou a plným začleněním exilových jednotek. Organizační zásady obnovené branné moci byly zpracovány již v letech 1943 a 1944 zvláštním exilovým vojenským úřadem, označeným jako "Štáb pro vybudování branné moci". Základní organizační standardy zůstaly zachovány, jejich modifikace se týkala hlavně v posílení některých druhů vojsk (dělostřelectvo, tankové vojsko, letectvo), a to hlavně na úkor pěchoty.
Organizace mírové branné moci měla být podobná jako v meziválečném období, počítalo se se znatelným úbytkem obyvatelstva i s asymetrickou dislokací sil. Nemožnost naplnění všech postavených struktur byla řešena standardním rámcováním. Mobilizační plány a výstavba válečné branné moci byly uvažovány v perspektivě cca deseti let, a to vzhledem jak ke sníženým počtům mužské populace, tak k potřebě zcela nové a moderní výzbroje.
V následujících příspěvcích budou postupně probrány jednotlivé prvky organizace, od ústředních úřadů, přes vyšší velitelství, ke zbraním, službám a školským a vědeckým ústavům.
Naposledy upravil(a) Jiří Fidler dne 13/8/2020, 07:36, celkem upraveno 1 x.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Stejně jako v meziválečném období bylo ústředním vojenským úřadem Ministerstvo národní obrany. Jeho nová organizace byla stanovena již v červenci 1945, v dalších letech byla sice drobně modifikována, ale podle původních zásad byla zachována až do srpna 1950, kdy byla nahrazena zcela odlišným modelem.
Zásadní změnou proti meziválečnému období se stala působnost ministra národní obrany. Tomu byly odebrány prakticky všechny pravomoci v reálném řízení úřadu a stal se reprezentační figurou působící v několika mimoministerských institucích. Původní struktura meziválečného ministerstva, v níž "čistě vojenské" záležitosti byly svěřeny hlavnímu štábu a "ostatní" pak odborům ministerstva, byla sice rámcově zachována, ale s několika důležitými změnami. Od července 1945 byly ministrovi přímo podřízeny pouze čtyři prvky - politický kabinet, vojenský kabinet, osoba státního tajemníka a hlavně osoba náčelníka hlavního štábu. Ministr samozřejmě reprezentoval resort navenek a podepisoval všechny potřebné dokumenty, jeho pravomoci vůči ministerstvu byly okleštěny na minimum - formálně mu sice podléhal resort, ale pouze prostřednictvím náčelníka hlavního štábu. Tato proměna organizace vycházela ze zkušeností s brannou pohotovostí státu na podzim 1938, kdy se hlavním velitelem stal náčelník hlavního štábu. V roce 1945 sice ministr národní obrany až do prosince 1945 zastával také funkci hlavního velitele, jednalo se však o politickou záležitost danou vznikem košické vlády. Obsazení místa ministra vojákem bylo považováno za přechodnou záležitost, do budoucna měl na tomto místě opět působit politik a vrcholní vojenští představitelé nebyli ochotni "politikovi" svěřit jakékoli výkonné pravomoci.
Ministerstvo se, s výjimkou dvou kabinetů a úřadu státního tajemníka, členilo do dvou složek. První z nich byl Hlavní štáb branné moci, druhou pak tzv. vojenská správa. V čele hlavního štábu stál jeho náčelník, jenž měl vůči podřízeným složkám plnou pravomoc. Pravomoc vůči vojenské správě, většinou jednotlivým odborům, měl sice (jako v meziválečném období) ministr, ALE pouze prostřednictvím náčelníka hlavního štábu. Navíc organizace hlavního štábu byla - ve srovnání s meziválečným obdobím - doplněna o velitelství zbraní, což znamenalo přenesení značných pravomocí z oblasti vojenské správy pod hlavní štáb. Na rozdíl od meziválečného období nevznikl generální inspektorát a v přímé organizační formě ani neexistovala instituce, ovládající a kontrolující resort ze zahraničí, jakou kdysi byla Francouzská vojenská mise v Republice československé.

Klíčovou řídící vojenskou osobou se tak pro období let 1945 až 1950 stal náčelník Hlavního štábu branné moci.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Tzv. prozatímní organizace hlavního štábu předpokládala existenci náčelníka hlavního štábu a dvou podnáčelníků. V tomto případě došlo k terminologické proměně - v meziválečném období měl náčelník hlavního štábu JEDNOHO PODNÁČELNÍKA a NĚKOLIK ZÁSTUPCŮ. V poválečném období došlo v průběhu vývoje organizace k situaci, kdy měl náčelník hlavního štábu JEDNOHO ZÁSTUPCE a NĚKOLIK PODNÁČELNÍKŮ.
Hlavní štáb se tradičně členil na oddělení, přičemž jejich počet se v průběhu času měnil. Novým prvkem, jak již bylo uvedeno, byla velitelství zbraní, zařazená do hlavního štábu již v mírovém období, stejně jako čistě válečné VELITELSTVÍ STANU. Hlavní štáb branné moci tak byl již od léta 1945 budován takovým způsobem, aby se v případě potřeby mohl stát hlavním velitelstvím válečné branné moci, bez nějakých organizačních změn, pouhým mobilizačním navýšením počtů osob a materiálu.

V červencové prozatímní organizaci měl hlavní štáb šest zatím nečíslovaných oddělení (operační a výcvikové, zpravodajské, spojovací, organizační a osobní, materiální a dopravní, průmyslové) a šest velitelství zbraní (pěchota, tankové vojsko, dělostřelectvo, letectvo, ženijní vojsko, spojovací vojsko). Zcela byly likvidovány standardy francouzského generálního štábu, jež byly u nás zavedeny v roce 1919, nová organizace oddělení byla ovlivněna britským a sovětským modelem. Anomálií, kterou se v krátké době podařilo do určité míry překonat, bylo vyčlenění obranného zpravodajství mimo strukturu hlavního štábu ve formě čistě sovětské, tedy hlavní správy.

Definitivní organizace hlavního štábu byla dokončena s předpokládanou definitivní organizací ministerstva do listopadu 1946. Tehdy měl hlavní štáb náčelníka, zástupce a tři podnáčelníky, dále devět číslovaných oddělení (postupně - operační, zpravodajské, školské, organizační, obranného zpravodajství, materiální, dopravní, zvláštních úkonů a válečného materiálu, přičemž poslední dvě oddělení měla existovat dočasně), sedm velitelství zbraní (pěchota, tankové vojsko, dělostřelectvo, letectvo, ženijní vojsko, spojovací vojsko a zvláštní bojové prostředky), přičemž cizorodým prvkem vneseným pod sovětským vlivem se ve štábu stala Hlavní správa výchovy a osvěty.

Reorganizace branné moci v říjnu 1947 (bude probrána později) přinesla určité změny i ve vnitřní organizaci hlavního štábu. Většinu jeho složek si mezi sebe rozebrali zástupce a podnáčelníci.
Náčelníkovi hlavního štábu byly ze štábu přímo podřízeny pouze Hlavní správa výchovy a osvěty a 5. oddělení obranného zpravodajství, mimo to samozřejmě celá tzv. vojenská správa.
Zástupce náčelníka měl v gesci sedm velitelství zbraní (od roku 1948 osm, vzniklo velitelství výsadkového vojska) a k tomu Ředitelství opevňovacích prací, Inspektorát protiletecké ochrany a Hlavní inspektorát branné výchovy.
Prvnímu podnáčelníkovi podléhalo 1. oddělení operační, 3. oddělení školské a 4. oddělení organizační.
Druhému podnáčelníkovi podléhalo 2. oddělení zpravodajské, 8. oddělení zvláštních úkolů a Velitelství stanu.
Třetímu podnáčelníkovi podléhalo 6. oddělení materiální, 7. oddělení dopravní a 9. oddělení válečného materiálu.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Tzv. vojenská správa byl v roce 1945 starý termín, ale s novým obsahem. Původně v meziválečném období označoval jednotlivé odbory a samostatná oddělení ministerstva, podřízená ve formě grémia přímo ministrovi. Od jara 1945 šlo o samostatnou složku ministerstva, podléhající nominálně ministrovi, ale prostřednictvím náčelníka hlavního štábu.
V červenci 1945 tvořily vojenskou správu čtyři číslované (římskými číslicemi) odbory - všeobecně vojenský, materiální, ontendanční a právní. Protože se několik složek vzájemně dublovalo, docházelo v dalším období k častým změnám. V listopadu 1946 bylo již techto odborů osm (všeobecně vojenský, technický, intendanční, právní, letecko-technický, zdravotnický, dopravní, válečného průmyslu), navíc se během roku 1946 součástí vojenské správy stal Generální sekretariát obrany státu, Kontrolní sbor vojenské správy a Kancelář československých legií. Tyto odbory zůstaly zachovány také po reorganizaci ministerstva v říjnu 1947, změnila se poněkud jen jejich vnitřní struktura, tedy počet a názvy jednotlivých oddělení v jednotlivých odborech. K odborům a dříve existujícím složkám mimo ně navíc přibyly Vojenská racionalizační komise, Výzbrojní a výstrojní komise a Vyšší komise pro zpracování služebních knih.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Na závěr tedy zbývá zjistit, jaké vlastně měl pravomoci a možnosti ve svém resortu příslušný ministr. Právě nyní je tato otázka zajímavá, protože po celou tu sledovanou dobu šlo o jednu osobu, generála Ludvíka Svobodu. Jelikož se nám objevil expert na slovo vzatý z nejvýznamnější instituce, naší-vaší veřejnoprávní, bude možná zajímavé se na danou věc podívat zblízka. Stejně jako se dr. Svěrák nechtěl nijakým způsobem poměřovat s radioaktivním uhlíkem (Posel z Liptákova), ani já se samozřejmě nebudu nijak poměřovat s expertem již ve 2. generaci (expert 1. generace nás přišel jen na mnoho miliard Kč v arbitráži). Přesto si k tématu dovolím cosi drobného poznamenat.
Generál Ludvík Svoboda jako ministr nesl plnou politickou odpovědnost za svěřený resort. tedy vůči svému nadřízenému předsedovi vlády a vůči předsedovi příslušného parlamentního výboru. Jeho povinností bylo podepisovat všechny výsledné materiály, jež se mu - jen a pouze prostřednictvím náčelníka hlavního štábu - dostaly na stůl.
Zpočátku byl ministr členem Vojenské rady při předsednictvu vlády, což byl orgán fungující jen za doznívající branné pohotovosti státu (skončila de iure v prosinci 1945). Tato rada byl dočasný sovětský vklad, jenž byl ale zrušen na konci ledna 1946. Místo ní se objevily původní meziválečné instituce, Nejvyšší rada obrany státu a Meziministerský sbor obrany státu. Ministr byl jejich členem, ovšem podklady pro jejich činnost dodával náčelník hlavního štábu z pozice sekretáře obou institucí. Podklady připravoval Generální sekretariát obrany státu, jenž však - bez překvapení - opět podléhal náčelníkovi hlavního štábu.
Dané instituce však spíše nefungovaly, než fungovaly, protože se v nich již v létě 1946 rozvinul ostrý stranický střet. Nejvyšší rada obrany státu se do léta 1947 sešla pouze třikrát, první zasedání celého pléna Meziministerského sboru obrany státu se konalo až v lednu 1947 a výsledkem tohoto zasedání bylo jen vytvoření odborných komisí.
Ministr měl od počátku roku 1946 k dispozici ještě jednu instituci, Armádní poradní sbor, jemuž předsedal (tedy pokud se jeho zasedání neúčastnil president republiky). První schůze sboru se konala v červenci 1946 a bylo rozhodnuto, že potřebné materiály k projednávání bude předkládat, jaké to překvapení, náčelník hlavního štábu.

Ministr národní obrany tedy měl až do únorového převratu dosti schizofrenní postavení. Na jedné straně měl sice plnou politickou odpovědnost za řízení resortu, což ovšem v systému Národní fronty bylo naprosto vzdáleno standardním procesům vláda - opozice, a také parlamentní kontrola byla spíše formální. Jeho povinností byla hlavně reprezentace resortu navenek, a pak stvrzování rozhodnutí, připravených a nezřídka přijatých na nižších stupních úřadu, podpisem. Neměl k dispozici (na rozdíl od ministra v meziválečném období) prakticky žádný úřad, jenž by mu mohl provést nezávislou expertízu materiálů předložených k podpisu. Veškerá jednání s podřízenými (přednosty odborů a oddělení, veliteli zbraní) probíhala ZA ÚČASTI náčelníka Hlavního štábu branné moci. Pokud se podíváte na dobové fotografie s ministrovým vystupováním na veřejnosti v letech 1945 až 1947, prakticky vždy se kolem ochomýtá náčelník hlavního štábu.

Řídící systém resortu obrany byl nastaven takovým způsobem, že ministrova role byla marginalizována do podoby "kladeče věnců". Generalita si prostě vytvořila neprostupnou strukturu, v níž ministra postavila do role reprezentanta a podepisovače konečných materiálů, jež ani neměl šanci jakkoli rozporovat či modifikovat. Toto vše vzniklo mimo politické strany, pravděpodobně již během exilových let v Londýně, přičemž systém byl dopracován k dokonalosti vojenskými úředníky, kteří se po osvobození vrátili do služby. Ve srovnání s meziválečným obdobím (sedm odborů ministerstva, šest oddělení hlavního štábu, dvě oddělení generálního inspektorátu a pět oddělení generálního sekretariátu v létě 1938) se ministerstvo proměnilo v obrovský organizační moloch, ve kterém všechny nitky moci držel v rukou náčelník hlavního štábu. Či se to aspoň domníval. Samozřejmě, že také on byl politicky limitován, přičemž zvláště komunistická strana si v branné moci vytvořila dvě paralelní ovlivňovací struktury (Hlavní správa výchovy a osvěty a 5. oddělení obranného zpravodajství), ale plná ODBORNÁ odpovědnost za vývoj celé branné moci padala na bedra generála Bohumila Bočka, jenž tuto strukturu z valné části vytvořil.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

K první významné systémové změně došlo v listopadu 1948, pod stranickým (komunistickým) tlakem a s využitím tzv. sovětských zkušeností. Na ministerstvu se objevily funkce náměstků, kteří původní monopol náčelníka hlavního štábu zlikvidovaly. Poněkud na této změně vydělal také samotný ministr, jemuž byl nově přímo podřízen nejen kabinet a Armádní poradní sbor, ale také Generální sekretariát obrany státu, Kontrolní a úsporný komisař vojenské správy a legislativní oddělení. Navíc pak (aspoň zčásti a ne po celou dobu) byly ministrovi podřízeny Vyšší komise pro zpracování služebních knih, Vojenská racionalizační komise, Odměnová komise, Výstrojní a výzbrojní komise, v různou dobu také několik vojenských vědeckých ústavů. Přesun těchto složek dal ministrovipřímo do rukou aspoň určitý úřednický aparát, s jehož pomocí mohl věci aspoň kontrolovat, když ne ovlivňovat. Zda to generál Svoboda dokázal, je jiná otázka, jež zatím ani nebyla nastolena, natož aby existovala nějaká odpověď. Takže jakákoli tvrzení na toto téma jsou jen dojmy.
Jinak zmizela funkce státního tajemníka (fakticky zbytečná) a na druhém stupni hierarchie, v přímé ministrově podřízenosti, se objevují čtyři náměstci, kteří se podělili o všechny původní složky hlavního štábu i vojenské správy.
1) náměstek miniástra pro věci vojenské, zároveň náčelník hlavního štábu
- v jeho podřízenosti se nacházel zástupce, tři ze čtyř podnáčelníků, devět z 12 oddělení hlavního štábu, osm velitelství zbraní a stan.
2) náměstek ministra pro věci materiální, zároveň podnáčelník hlavního štábu pro týl
- v jeho podřízenosti byly tři zbývající oddělení hlavního štábu a šest z deseti odborů ministerstva.
3) náměstek ministra pro věci politicko-právní
- v jeho podřízenosti se nacházely tři odbory ministerstva a Hlavní správa výchovy a osvěty.
4) náměstek ministra pro věci osobní
- v jeho podřízenosti se nejprve nacházel pouze jeden odbor ministerstva, velmi rychle se mu (náměstkem byl generál Reicin) podařilo přetáhnout z hlavního štábu dvě oddělení - vojenského zpravodajství a obranného zpravodajství.

S drobnými úpravami tento hybrid vydržel až do srpna 1950, kdy celková reorganizace změnila ministerstvo již zcela podle sovětského vzoru.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

V dubnu 1950 došlo ke změně na místě ministra a pod sovětským tlakem byl dosazen ministr Čepička. Vojáka sice nahradil civilista s modrou knížkou (od října 1950 ve stejnokroji armádního generála), ale ten dokázal - za sovětské pomoci - velmi rychle původní systém rozbít a nový postavit. Již 10. srpna 1950 začala platit nová organizační struktura ministerstva, která s většími či menšími úpravami přežila až do devadesátých let. Z terminologie zmizel "odbor", nahradila jej "hlavní správa" a "správa", oddělení zůstala.

Od srpna 1950 tak v čele ministerstva stál ministr, jemuž přímo podléhaly:
- Hlavní politická správa, Hlavní soudní správa, Všeobecná správa, Školská správa a velitelství osmi zbraní (letectvo, výsadkové vojsko, tankové a mechanizované vojsko, dělostřelectvo, protiletadlové vojsko, ženijní vojsko, spojovací vojsko a chemické vojsko).
V ministrově podřízenosti se nacházeli tři náměstkové:
1) náměstek ministra pro věci vojenské, náčelník generálního štábu:
- Generální štáb, v něm hlavně Operační správa, Organizační a mobilizační správa a Správa bojové přípravy.
2) náměstek ministra pro věci materiální, velitel hlavního týlu:
- Hlavní ontendanční správa, Hlavní automobilní a traktorová správa, Hlavní zdravotnická správa, Hlavní hospodářská správa, Správa pro plánování a evidenci, Ubytovací a stavební správa.
3) náměstek ministra pro věci kádrové:
- Hlavní kádrová správa, Hlavní informační správa.

V této podobě se čs. branná moc na přelomu let 1950 a 1951 proměnila v čs. armádu. Tím považuji první část za ukončenou a je tedy prostor pro případné dotazy.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Asi bych měl i zde doplnit stručný přehled funkcionářů:

Ministerstvo národní obrany
ministr (od dubna 1945)
- generál Ludvík Svoboda (duben 1945 - duben 1950), generál Alexej Čepička (od dubna 1950)
státní tajemník (duben 1945 - únor 1948)
- generál Mikuláš Ferjenčík (duben 1945 - červenec 1946), Ján Lichner (červenec 1946 - únor 1948)
náměstek ministra pro věci vojenské (od listopadu 1948)
- generál Šimon Drgáč (listopad 1948 - duben 1950), generál Jaroslav Procházka (od dubna 1950)
náměstek ministra pro věci materiální (od listopadu 1948)
- generál Vladimír Drnec (listopad 1948 - duben 1950), nástupce zatím neznám
náměstek ministra pro věci politicko-právní (listopad 1948 - duben 1950)
- generál Jaroslav Procházka (listopad 1948 - duben 1950)
náměstek ministra pro věci osobní (od listopadu 1948)
- generál Bedřich Reicin (od listopadu 1948)
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Hlavní štáb branné moci
náčelník hlavního štábu (duben 1945 - srpen 1950)
- Bohumil Boček (duben 1945 – červenec 1948), Šimon Drgáč (srpen 1948 – duben 1950), Jaroslav Procházka (duben 1950 - srpen 1950)
zástupce náčelníka (listopad 1946 - srpen 1950)
- Heliodor Píka (listopad 1946 – únor 1948), Šimon Drgáč (duben 1948 – srpen 1948), ? (srpen 1948 - leden 1950), Rudolf Bulandr (leden 1950 – duben 1950), Václav Kratochvíl (duben 1950 - srpen 1950)
první podnáčelník
- Bohuslav Fiala (červen 1945 – říjen 1945), Heliodor Píka (říjen 1945 – říjen 1946), Šimon Drgáč (říjen 1946 – srpen 1948), Josef Šumavský (srpen 1948 – září 1949), František Houra (září 1949 – duben 1950), ? (duben 1950 - srpen 1950)
druhý podnáčelník
- Jan Procházka (říjen 1945 – říjen 1946), Ján Imro (říjen 1946 – prosinec 1947), František Borský (prosinec 1947 – duben 1949), ? (duben 1949 - srpen 1950)
třetí podnáčelník
- Karel Štěpánský (leden 1947 – listopad 1947), ? (listopad 1947 - listopad 1948), Karel Stuchlý (listopad 1948 – únor 1950)
podnáčelník pro zvláštní úkoly
- Heliodor Píka (červenec 1945 – říjen 1945), Karel Janoušek (říjen 1945 – únor 1947)

Údaje ohledně obsazení funkcí stále ještě nejsou kompletní.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Velitelství pěchoty
Velitelství zbraně vzniklo nově 10. července 1945. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Rudolf Hošek (červenec 1945 - listopad 1947), generál Jan Procházka (listopad 1947 - září 1948), generál Jan Květoň (září 1948 - duben 1950) a generál Benedikt Beneš (duben 1950 - srpen 1950). Velitelství zbraně bylo 15. srpna 1950 přejmenováno na Správu bojové přípravy v sestavě Generálního štábu československé armády.

Velitelství tankového vojska
Velitelství zbraně vzniklo nově 10. července 1945. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál František Tallavania (červenec 1945 - prosinec 1947), generál František Papoušek (prosinec 1947 - duben 1950) a plukovník Konstantin Gottwald (diben 1950 - srpen 1950). Velitelství zbraně bylo 15. srpna 1950 přejmenováno na Velitelství tankového a mechanizovaného vojska.

Velitelství dělostřelectva
Velitelství zbraně vzniklo nově 10. července 1945. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Jiří Hudeček (červenec 1945 - prosinec 1947), generál Vladimír Drnec (prosinec 1947 - listopad 1948) a generál Josef Malec (od listopadu 1948). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.

Velitelství ženijního vojska
Velitelství zbraně vzniklo nově 10. července 1945. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Jan Čermák (červenec 1945 - srpen 1946) a generál Antonín Sameš (od srpna 1946). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.

Velitelství spojovacího vojska
Velitelství zbraně vzniklo nově 10. července 1945. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Jozef Marko (červenec 1945 - duben 1948) a generál Bohumil Teplý (od dubna 1948). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Velitelství zvláštních bojových prostředků
Velitelství zbraně vzniklo nově 1. června 1946. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Oskar Starkoč (červen 1946 - červenec 1949) a plukovník František Jarolím (červenec 1949 - leden 1950). Velitelství zbraně bylo 1. ledna 1950 přejmenováno na Velitelství chemického vojska.

Velitelství výsadkového vojska
Velitelství zbraně vzniklo nově 11. srpna 1948. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastávali generál Karel Paleček (srpen 1948 - listopad 1949) a podplukovník Alexandr Kováč (od listopadu 1949). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.

Velitelství protiletadlového vojska
Velitelství zbraně vzniklo nově 1. prosince 1949. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastával generál Eduard Podhrázský (od prosince 1949). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.

Velitelství chemického vojska
Velitelství zbraně vzniklo 1. ledna 1950 přejmenováním z Velitelství zvláštních bojových prostředků. Nacházelo se v Praze a podléhalo náčelníkovi Hlavního štábu branné moci. Funkci velitele zbraně zastával plukovník František Jarolím (od ledna 1950). Velitelství zbraně zůstalo po 15. srpnu 1950 zachováno.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Abych se ale vrátil k původnímu tématu. V přehledech vyšších jednotek záměrně uvádím velitele. Dá se z toho totiž krásně vysledovat personální politika před rokem 1948, v letech 1948 až 1950, případně i po roce 1950. Zvídavým napovím - je zajímavé sledovat, jak dlouho se v oněch funkcích udrželi legionáři. Rozbor této problematiky totiž ukazuje, že i zde bylo mnohé jinak.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Lord »

Chtělo by to všechny legionáře ve štábu a "pod-štábech" jmenovitě napsat. Mnozí spíše měli "máslo na hlavě", protože byli v Anglii, např. Karel Janoušek. Jako já třeba vím, ale uvést poznámku u jmen.

Je to sice trošku mimo, ale mladší generaci by to mohlo oslovit.



No doufám, že se to zase nestočí k něčemu jinému. Téma Československé exilové jednotky a pohlaváři se probírá jinde.

Organizační struktury můžou být zajímavé, ale chtělo by to asi vždy něčím oživit, a to jsou právě životní příběhy a osudy lidí, třeba i těch méně známých.

EDIT: Nevím, jak téma uchopit, fakt více zapojit bývalé vojáky ČSLA, ale z tohoto počátečního období už nebudou mnozí ani naživu. No a pak aby někdo udělal organizační diagramy např. v programu Microsoft Visio, daly by vizuální představu o struktuře hierarchie čs. branné moci :idea:

Co si představit pod Velitelství zvláštních bojových prostředků, jen Velitelství chemického vojska, nebo i proti atomovým zbraním ? Dle valka.cz lze dohledat velitele a podřízené prapory, jako asanace terénu, výzbroje a výstroje.

Proč chybí Velitelství letectva - bylo samostatné ? Zabýval se tím po válce Janoušek ? Byl problém získat letadla ?

Podnáčelník pro zvláštní úkoly byla asi "dost exponovaná" funkce, co obnášela :?:
- Heliodor Píka (červenec 1945 – říjen 1945), Karel Janoušek (říjen 1945 – únor 1947)

U ostatních struktur je víceméně zřejmé z názvu o co jde. Děkuji za pozornost a případné odpovědi.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

Opravdu jen stručně, byl jsem doma na skok a vrátím se až počátkem příštího týdne.
Uvedl jsem, že letectvo bude mít kvůli složitějšímu vývoji vlastní kapitolu.
Ten návrh ohledně legionářů ve funkcích udělám, je to docela zajímavé, jak jejich OBECNÉ působení ve funkcích vůbec nesouvisí s únorovým převratem.
Ano, podnáčelník pro zvláštní úkoly měl zvláštní postavení, ale hlavně z hlediska mezinárodního, do armádní organizace nezasahoval.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

K Lordovu návrhu:
- ministr národní obrany: legionář až do dubna 1950 (Svoboda)
- hlavní štáb do srpna 1950: Boček (legionář), Borský, Bulandr (legionář), Drgáč (legionář), Fiala (legionář), Houra (legionář), Imro (legionář), Janoušek (legionář)Kratochvíl, Píka (legionář), Jan Procházka (legionář), Jar. Procházka (legionář), Stuchlý, Štěpánský a Šumavský (legionář)
Protože obsazení funkcí v hlavním štábu není kompletní, lze vyhodnotit pouze funkci náčelníka hlavního štábu, kde legináři zůstali až do srpna 1950 (do transformace) a zástupce náčelníka, kde legionáři zůstali až do dubna 1950. Takže ani u ministra, ani u dvou nejvýznamnějších osob hlavního štábu neexistuje souvislost mezi únorovým převratem a působením legionářů ve funkcích.
Jiří Fidler
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 270
Registrován: 2/12/2016, 19:49

Re: Československá branná moc 1945-1950

Příspěvek od Jiří Fidler »

legionáři u velitelství zbraní:
Beneš (legionář), Čermák (legionář), Drnec (legionář), Gottwald (legionář), Hošek (legionář), Hudeček (legionář), Jarolím, Kováč, Květoň (legionář), Malec (legionář), Marko, Paleček (legionář), Papoušek (legionář), Podhrázský (legionář), Procházka (legionář), Sameš (legionář), Starkoč, Tallavania (legionář) a Teplý
Také u velitelů zbraní je situace zcela jednoznačná, legionáři nebyli pouze na Velitelství spojovacího vojska a Velitelství zvláštních bojových prostředků / Velitelství chemického vojska. Na Velitelství výsadkového vojska zůstal legionář do listopadu 1949, na Velitelství letectva (Vicherek) až do července 1950, na ostatních velitelstvích zbraní zůstali legionáři také po lednu 1951, nejdéle na Velitelství dělostřelectva, kde byl Malec až do PROSINCE 1957. Opět se ukazuje, že únorový převrat (a následné Svobodovo působení ve funkci ministra) neměl prakticky žádný bezprostřední vliv na působení legionářů v nejvyšších vojenských funkcích.
Odpovědět

Zpět na „Organizace armády“