Patrick Ferguson (1744-1780)
Patrick Ferguson (1744-1780)
Loajalistický major Patrick Ferguson
Příběh majora Patricka Fergusona (1744-1780) je fascinující kapitolou americké války za nezávislost, v níž se prolíná tragický osud geniálního vynálezce s krutostí občanského konfliktu. Informace z britského plukovního archivu odkrývají mnoho nečekaných detailů – včetně toho, že Ferguson byl technický vizionář, který bojoval s těžkým handicapem.
Dne 7. října 1780 skončila na zalesněném hřebeni Kings Mountain (Králova hora) na hranici mezi Severní a Jižní Karolínou jedna z nejpozoruhodnějších vojenských kariér britského impéria. Skotský major Patrick Ferguson (narozený 4. června 1744 v Edinburghu) nebyl jen obyčejným vojákem. Byl to muž skotského osvícenství, vizionář a konstruktér takzvané Fergusonovy pušky – jedné z prvních prakticky využitelných vojenských zadovek na světě, která dokázala střílet až šestkrát rychleji než tehdejší standardní křesadlové muškety.
Jeho osud se naplno proťal s americkou válkou za nezávislost v roce 1780, kdy jej generál Cornwallis pověřil klíčovým úkolem: vybudovat na jihu loajalistické milice, které by chránily levé křídlo britské armády. Ferguson byl nesmírně charismatický a energický vůdce. Své muže cvičil k naprosté poslušnosti pomocí signálů na stříbrnou píšťalku. Dokázal pro britskou korunu naverbovat stovky místních Američanů. Paradoxně tak na obou stranách fronty stáli rodilí Američané a sám Ferguson byl v osudný den jediným rozeným Britem na celém bojišti.
Co většina lidí o Fergusonovi neví, je skutečnost, že v době bitvy u Kings Mountain byl v podstatě invalidou. O tři roky dříve, v bitvě u Brandywine, mu nepřátelská střela kompletně roztříštila pravý loket. Přestože mu hrozila amputace a přežil sérii operací (bez anestezie), ruku mu lékaři zachránili. Zůstala však do konce života chromá, nehybně ohnutá v lokti. Ferguson se však nevzdal. Naučil se psát, šermovat a střílet levou rukou. Kvůli svému zranění však musel opustit i svůj elitní střelecký sbor a jeho revoluční zadovky byly staženy z výzbroje – armáda tehdy nevěřila, že by mrzák mohl dál efektivně velet.
Jeho úspěšné verbování na jihu však vyvolalo obrovský hněv patriotů z horských oblastí. Když jim Ferguson poslal hrdou zprávu, že pokud nesloží zbraně, "přejde hory, oběsí jejich vůdce a poplení jejich zemi ohněm a mečem", dosáhl opaku. Místní američtí osadníci a hraničáři (drsní horalé, lovci a zkušení stopaři) co žili na západ od hřebene Blue Ridge Mountains (součást Appalačského pohoří) se sjednotili jako "Overmountain Men" (doslova muži zpoza hor). Vyrazili za pomstou a Fergusona na Králově hoře neprodyšně obklíčili.
Když v odpoledních hodinách vypukla bitva, povstalci útočili s heslem "Buford", což v tehdejší terminologii znamenalo: nebrat zajatce. Loajalistům navíc rychle docházelo střelivo. Ferguson, oblečený v kostkované košili přes uniformu, byl kvůli své chromé ruce a mečem v levé ruce na koni naprosto nepřehlédnutelným terčem. Padli pod ním dva koně, on však naskočil na třetího a odmítal se vzdát "zpropadené bandě banditů".
Když se se dvěma dalšími důstojníky pokusil o zoufalý jezdecký útok s cílem prorazit obklíčení, vjel přímo do koncentrované palby desítek pušek. Okamžitě jej zasáhlo minimálně osm střel najednou. Mrtvý padl ze sedla, ale noha se mu nešťastně zaklesla ve třmenu, takže ho splašený kůň vláčel po zemi přímo před linie patriotů. Vítězní povstalci se v návalu nenávisti zachovali k jeho tělu mimořádně neuctivě – zohavili ho a podle svědectví na něj dokonce močili. Nakonec ho jeho vlastní věrní sluhové zabalili do hovězí kůže a pohřbili do mělkého neoznačeného hrobu na úpatí hory, hned vedle jeho milenky Virginie Sal, která padla na začátku bitvy. Dnes na tomto místě stojí kamenná mohyla s náhrobkem, který majorovi v roce 1930 paradoxně vztyčili sami občané Spojených států jako projev cti k jeho nepopiratelnému hrdinství a vojenskému umění.
Zdroj:
https://www.queensroyalsurreys.org.uk/p ... guson.html
https://www.battlefields.org/learn/biog ... k-ferguson
https://en.wikipedia.org/wiki/Patrick_Ferguson
Naposledy upravil(a) Rase dne 17/11/2026, 10:19, celkem upraveno 1 x.

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
Re: Patrick Ferguson (1744-1780)
Pro zajímavost uvedu, že nechybělo mnoho a Ferguson mohl ukončit americkou občanskou válku hned na jejím počátku. Pouhé čtyři dny před svým zraněním, 7. září 1777 u potoka Brandywine, prováděl Patrick Ferguson se svým elitním střeleckým sborem průzkum v zalesněném terénu. Vtom si všiml dvou nepřátelských jezdců. Jeden z nich měl na sobě nápadnou uniformu husarského stylu a na hlavě velký třírohý klobouk. Jel na nádherném koni a vyzařovala z něj absolutní autorita. Ferguson, schovaný v křoví, okamžitě zvedl svou zadovku a zamířil muži přímo na záda. Než však stačil stisknout spoušť, uvnitř něj se ozval hluboce zakořeněný kodex cti skotského šlechtice. Střelit neozbrojeného nebo zády otočeného muže, mu přišlo nečestné. Místo výstřelu proto na jezdce zavolal, aby se vzdal. Muž se na koni jen ohlédl, ignoroval výzvu a v klidu pokračoval v jízdě. Ferguson mohl v té vteřině snadno vypálit a zasáhnout ho, ale neudělal to. Teprve druhý den ráno se v lazaretu od zajatých amerických důstojníků dozvěděl, že oním důstojníkem nebyl nikdo jiný než samotný generál George Washington – vrchní velitel povstaleckých vojsk a budoucí první prezident USA. Ferguson si tento moment zapsal do svého deníku s hrdým, ale smířeným komentářem: "Není mi líto, že jsem to neudělal. V tu chvíli jsem zkrátka nemohl vědět, o koho jde."

"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček
