Bitva u Hodówa (1694)

Moderátoři: jarl, Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Rase »

uid_466f6938e888298114066cd81d4f981d1654948956049_width_1373_play_0_pos_0_gs_0_height_779.jpg

Čtyřista Poláků porazilo 40 000 Tatarů

V létě 1694 opustila Krym velká jízdní armáda muslimských Tatarů, která vyrazila pustošit oblast dnešní západní Ukrajiny, která však v té době patřila polskému království. Jednalo se o obyčejný loupeživý nájezd, nešlo o dobyvačné tažení s cílem se na dobytém území usadit. Záměrem Tatarů bylo jen vraždit, krást a znásilňovat, po skončení nájezdu se Tataři zase hodlali s kořistí vrátit domů. Síla, která opustila tatarský chanát, byla vskutku obrovská. Poláci odhadovali 80 000 jezdců, dnešní historici toto číslo snížili na polovinu. Přesto to byla obrovská jízdní armáda, která se rozlila po západní Ukrajině jako ohnivá vlna. Poláky tento nájezd zaskočil a polský král Jan Sobieski neměl takto narychlo k dispozici dostatečně velkou armádu, se kterou by mohl nepříteli čelit. Vyslal proto proti Tatarům nejdříve malý předvoj, jenž se měl pokusit Tatary zadržet, jak dlouho to jen půjde. Hlavní polská armáda měla dorazit co nejdříve, jak jen se jí králi podaří dát dohromady. Tento malý předvoj byla jen nepatrná hrstka, kapka v moři, pouhých 400 mužů. Jednalo se o muže z nedalekých pevností, kteří místní kraj a lidi dobře znali. V oddílu bylo 100 husarů a 300 obrněných jezdců. Jednalo se jezdce oblečené do kroužkových košilí a vyzbrojených kromě kopí a šavlí i střelnými zbraněmi. Tato hrstka bojovníků následně vyrazila proti nepříteli. Bylo jich 400 proti 40 000, čili sto Tatarů na jednoho Poláka či Litevce.
Poláci narazili na plenící Tatary nedaleko vesnice Hodów a prakticky bez zastavení na ně udeřili. I když byla Tatarů obrovská síla, překvapení Tataři nebyli schopni vůbec reagovat. Poláci projeli předními oddíly jak nůž máslem a eliminovali první stovky Tatarů. Jednalo se však o první kolo a to polský velitel moc dobře věděl. Nechtěl čekat, až se Tataři z prvního šoku vzpamatují, a tak zase rychle své muže odvolal z boje a zmizel s nimi pryč. Proti tak velké hordě se v otevřeném terénu bojovat nedalo, a proto odvedl vojsko do nedaleké vesnice, kde se s nimi opevnil. Narychlo mezi domy vojáci převrátili vozy a vesničané k nim zarazili do země velké dřevěné ploty, které tam již byly připraveny v rámci obrany proti předchozím tatarským nájezdům a představovaly takové mobilní opevnění. Tataři dorazili krátce po polské jízdě. Předchozí útok Poláků je vyvedl z míry a trvalo nějaký čas, než se odhodlali k prvnímu útoku. Tataři nejdříve vypálili proti vesnici mraky šípů, ale ty se jen zabodávaly do ochranného plotu a nebo neškodně mizely v prostoru za zády obránců. Touto střelbou nejvíce trpěly koně, protože Poláci je neměli kam ukrýt a museli je přivázat k domům uprostřed vesnice. Když šípy selhaly, museli vzít Tataři vesnici útokem. Tohle nebyl způsob boje, který by Tatarům vyhovoval. Tataři měli ve zvyku útočit ze zálohy, milovali léčky a rádi stříleli z luku na velkou vzdálenost. Teď však museli slézt z koní a útočit na nepřítele, který se kryl před jejich šípy za dřevěným opevněním. Poláci na ně stříleli ze všech svých zbraní a nabodávali je na své píky. Když tu a tam nějaký Tatar pronikl dovnitř, čekaly ho tam polské šavle, nebo vidle obyčejných vesničanů, kteří se také zapojili do boje. Muži bojovali s jízdou na provizorním obranném valu a ženy hasily požáry od zápalných šípů, staraly se o zraněné a nosily obráncům vodu. Po první hodině bojů se pokusili Tataři vyjednávat, nabízeli Polákům volný odchod a zaručili jim životy. Poláci však odpověděli ledovým mlčením. Nepřišli sem vyjednávat, jejich král jim dal jiné rozkazy. A i kdyby. Znali v tomto kraji mnoho lidí a svým odchodem by vydali jejich životy v plen nepříteli. Rozhodli se tak bojovat dál a případně na místě i zemřít, přesně jak jim čest a svědomí kázalo. Tatarům nezbývalo nic jiného, než dál znovu a znovu útočit. Po dobu nekonečných šesti hodin tak hrstka polských hrdinů a neméně statečných vesničanů odrážela útok za útokem a společně zkrápěli ukrajinskou půdu krví nájezdníků z Krymu. Nebylo Poláka, Ukrajince či Litevce, který by v boji neutržil zranění. 100 obránců bylo zraněno tak těžce, že je museli odnést do bezpečí chalup, kde se o ně staraly ženy. Zbytek obránců však stál pevně za obrannou linií a neustoupil ani o krok. Když k večeru bitva dosáhl vrcholu, změnil se boj v nenávistné vraždění, kde bylo mužům už jedno, jestli přežijí a mysleli jen na to, vzít sebou do pekla co nejvíce Tatarů.
Tatarů bylo stále nekonečně mnoho, avšak odhodlání a zuřivý odpor obránců byl nad jejich odvahu. Do země přišli loupit a vraždit, nikdo z nich však netoužil po tom zemřít na nějakém bezejmenném místě, kde proti nim stáli snad samotní vyvrženci pekla. Po šesti hodinách tak Tataři odmítli dále útočit a tatarským velitelům nezbylo nic jiného, než přiznat porážku a odtáhnout pryč. Nejdříve zamířili ke Kamenci Podolskému, kde hodlali velitelé hordy nabrat dech. Vojsko bylo však rozhořčené velkými ztrátami a potupnou porážkou a proto odmítalo dál pokračovat v tažení. Do toho se mezi hordou roznesly zvěsti, že se blíží velká polská armáda. Velitelé proto celou invazi zrušili a v září se Tataři vrátili na Krym. V bitvě zemřelo přes 100 polských obránců a 40 až 50 vesničanů. Všichni muži utržili nějaké zranění a stejně tak většina koní. Podle přeživších zůstalo na bojišti 1 000 až 4 000 mrtvých či zraněných Tatarů. Poláci po bitvě sesbírali všechny nepoškozené šípy a naplnili jimi pytle, které pak odvezlo několik povozů. Král následně obyvatelům vesnice odpustil placení daní po dobu dalších deseti let a poskytl vesničanům peníze na stavbu nových domů a na nákup nového dobytka. Král také štědře odměnil všechny statečné vojáky, zaplatil jim zabité koně a platil jim nejlepší zdravotní péči, která byla v té době k dispozici. Na místě bitvy nechal o rok později vztyčit pomník, který přežil všechny války a vydržela zde až do dnešních dní.

Zdroj:
https://www.armyweb.cz/clanek/bitva-u-h ... rym-koncem
https://historycollection.co/david-vs-g ... riumphs/4/
https://www.hexapolis.com/2014/10/26/10 ... ng-odds/2/
https://forum.axishistory.com/viewtopic ... 8&start=45

4234--therm-tit.jpg
9dd29032824e1e07de78f37c86453ba9.jpg
tumblr_inline_of9384UKlm1tqdv56_540.jpg
Naposledy upravil(a) Rase dne 11/9/2022, 15:47, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od hydrostar »

Na místě bitvy pak nechal vztyčit vítěznou sochu, která přežila všechny režimy a války a vydržela tam do dnešních dní.
Máš někde fotku té sochy? Ani autor na armywebu (pokud to nejsi zrovna ty) se nějak neměl k tomu dát fotku jediného hmatatelného. Ostatní je jen fantazie autorů.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Rase »

Autor nejsem, jen mi přišlo že to sem sedí.
Pomník byl v Hodówě (Hodiw) postaven rok po bitvě, a tuto fotografii pravděpodobně pořídil G. Rąkowski.
https://www.tapatalk.com/groups/angusma ... 11312.html

Výstřererereižek.JPG
Naposledy upravil(a) Rase dne 11/9/2022, 15:44, celkem upraveno 1 x.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Mirek58 »

Jen pozn.
Ve zdroji se píše o odvozu sebraných šípů takto:
... odvezlo pět koní.
A článku takto:
Poláci po bitvě sesbírali všechny nepoškozené šípy a naplnili jimi pytle, které pak odvezlo několik povozů.

Kolik šípů odveze jedna kobyla a kolik vůz?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Alfik »

Mirek58 píše:Jen pozn.
Ve zdroji se píše o odvozu sebraných šípů takto:
... odvezlo pět koní.
A článku takto:
Poláci po bitvě sesbírali všechny nepoškozené šípy a naplnili jimi pytle, které pak odvezlo několik povozů.

Kolik šípů odveze jedna kobyla a kolik vůz?
To je těžko říct. Záleží na tom, jestli to odvezli na káře (1 osa), nebo na voze (2 osy), a zda po cestě nebo stepí bez cest.
Uvažme tehdejší možnosti, tzn. koně už s chomoutem, ale vozy bez pneu a s kluznými (dřevěnými) ložisky mazanými kolomazí, již s točnicovým řízením (pro příklad typický žebřiňák nebo jeho obdoba platoňák), a možnosti 1 kůň na vůz i 2 koně na vůz.
Odhad je tedy velmi rozsáhlý, od 1 metráku při nejhorší variantě až po 5 při nejlepší.
Ale šípy jsou lehké, takže asi spíš byl důležitý objem. A to nejsem schopen odhadnout. Chtělo by to zkusit - naplnit šípy pytel, změřit... chopí se toho někdo? Třeba hepenink z toho udělat? :D Na to by se dala i polská televize pozvat! :D
Jinak ještě: Kdyby to bylo na koni ale bez vozu, tedy na hřbetě, tak maximum je 10% hmotnosti koně. Tedy, pokud by to byli typičtí těžší jízdní koně, jakých používala hussarija, tak zhruba 70kg na koně. Ale to by už nic jiného nenesl. A pokud by to byli koníci od místních sedláků, typu plus mínus Hucul,tak bych to odhadl tak max. na 50kg.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Možná u nákladu šípů nejde ani tak o hmotnost, jako o objem. Objem takového nákladu může záviset hlavně na způsobu uložení- uskládání pro přepravu. Pletu se? Když se šípy kupují, nejsou svázány po otýpkách, aby se neponičily dopravou. Kdo ví, jak to dělali tehdy.... Těžko říci na kolik přišel bojový šíp tehdy, ale dneska to je docela drahá věc. Takže možná sběrači posbírali šípy po bojišti-jen tak halabala-na kobylách přivezli na místo nakládky a pak už v přepravních obalech a pořádku naložili na vozy... co my víme... ale nechám se rád poučit. Vždyť tu chodí lukostřelci a lučištníci... :)
Morty
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 22/2/2013, 09:09

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Morty »

V polských článcích se vesměs píše o odvozu šípů vozy. Jako překážku proti jízdě měli vesničané připraveny spíše šraňky a nikoli ploty. Ploty byly k obraně ale využity také. Ze dvou vrchních velitelů jeden zemřel na následky zranění třetí den po potyčce - Konstanty Zahorowski, a druhý byl vzat do jasyru a později byl vykoupen - Mikołaj Tyszkowski.
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Ale masakr to musel být příšerný!!! Poláci očividně byli už kdysi urputní bojovníci... :up:
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Ataman »

Rase píše:V létě 1694 opustila Krym velká jízdní armáda muslimských Tatarů, která vyrazila pustošit oblast dnešní západní Ukrajiny, která však v té době patřila polskému království. Jednalo se o obyčejný loupeživý nájezd, nešlo o dobyvačné tažení s cílem se na dobytém území usadit. Záměrem Tatarů bylo jen vraždit, krást a znásilňovat, po skončení nájezdu se Tataři zase hodlali s kořistí vrátit domů.
Jednalo se o epizodu v rámci Polsko-Turecké války probíhající v letech 1683-1699, nikoliv tedy o svévolný nájezd. Loupeživý samozřejmě byl, šlo zejména o jasyr - čím víc tím líp, což je v rozporu s tím vražděním, neboť z toho jaksi žádnej kšeft nekouká.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Rase »

text jsem trochu korigoval podle polských zdrojů, které mi přišly tak nějak lepší.
Díky všem za doplnění a ohlasy.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Pane Rase, zase senzační článek! Díky. Mimochodem, vlastně mne to přivedlo na myšlenku. Jak se vlastně kdysi zacházelo se součástkami výzbroje, tehdejší municí, výstrojí?
Třeba zrovna ty šípy. Ta věc je docela choulostivá. Opeření, hroty... A aby se nezkřivil při skladování, aby nezvlhnul, nepolámal. Byl jsem tuhle v jednom obchodě pro diabolky a prodávali tam i šípy. T2ch druhů! A to je jenom hobby záležitost. A kdysi? Když to byla zbraň?
A vůbec, jak dokázaly armády na dlouhém tažení udržet své vojáky v nějakém pořádku? Po pár měsících v poli musela vojska vypadat jako tlupy otrhaných, špinavých a zasmrádlých hadrářů... Říkal mi kdosi, že si ti vojáci, jejichž uniforma měla být bílá, mazali oděvní součástky křídou...no, potěš koště. Nebo, že celopancéřovaní jezdci často kadili z nouze přímo do brnění... Napoleonovi vojáci v Rusku si na zadnici rozřezávali kalhoty, aby mohli kadit bez svlékání a za chůze... No nevím. věřil bych asi jenom té křídě.
A co ty šípy? Ono ani ten luk -dokonce dneska- není jen tak. Asi by měl být v nějakém futrálu, tětivy opatrované v pouzdru, aby nezvlhly... no nevím. Asi měli dost starostí, tehdejší týlaři, intendanti...
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Ataman »

Vlastimil Čech píše:A vůbec, jak dokázaly armády na dlouhém tažení udržet své vojáky v nějakém pořádku?
Nedokázali, vypadalo to přesně takto:
Po pár měsících v poli musela vojska vypadat jako tlupy otrhaných, špinavých a zasmrádlých hadrářů...
a mnohdy ještě hůř(vojáci navlečení doslova ve všem, do čeho se navléct mohli, včetně ženských šatů, apod...)
Vlastimil Čech píše:Napoleonovi vojáci v Rusku si na zadnici rozřezávali kalhoty, aby mohli kadit bez svlékání a za chůze... No nevím
Já bych tomu věřil. V době nedávné, za 2.sv.v tohle dělali činditi. Pokud Frantíky v Rusku stihl stejný problém, klidně to mohli dělat taky. Na to by asi nejlépe odpověděl Bleu.
Vlastimil Čech píše:A co ty šípy? Ta věc je docela choulostivá. Opeření, hroty... A aby se nezkřivil při skladování, aby nezvlhnul, nepolámal.
Zde, hle, viz článek od Míši Sodji:
http://www.prazskevetve.cz/?p=1482
Vlastimil Čech píše:Ono ani ten luk -dokonce dneska- není jen tak. Asi by měl být v nějakém futrálu, tětivy opatrované v pouzdru, aby nezvlhly...
No jo, ani dneska to není jen tak. Ceny kompozitních lůků začínají někde okolo 50 000Kč. Není se čemu divit, výroba takové legrace trvá cca 2 roky. A např. v mongolském vojsku měl každý jezdec čtyři luky a za ztrátu byly drakonické tresty(smrt nebyla žádná vyjímka). Na zvlhnutí pak nebyly choulostivé tětivy(byly z hedvábí), ale právě luky(dřevo, šlahchy, rohovina a držel to pohromadě přírodní klíh).
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Vlastimil Čech »

SUPER! Děkuju za podrobnou odpověď. Hned se pozná specialista! Ještě jednou díky, pane Atamane.
A co ty šípy? Vyráběli si je lukostřelci -lučištníci- sami, tak jako si prý koule z olova vyráběli mušketýři, nebo střelivo fasovali? Vyrobit šíp není jen tak, řekl bych. Dělal to nějaký řemeslník? "Šípař"? V tom časopise "Pražské větve" byl o toulcích opravdu úžasný článek. Ovšem nechtěl byste, pane Atamane, napsat něco o lukostřelbě v boji? To je přece ohromné téma, nemyslíte? Mimochodem, proč se nedělají luky kovové (ocelové)? Ty by nepřízeň počasí ignorovaly :-) ...
A jak je to s použitím šípů protivníka? Jestli jsem správně porozumněl, pak délku šípu ovlivňuje jednak délka luku a tím délka nátahu, a jednak síla lukostřelce, síla nátahu. Jak tedy využít šípy "nekompatibilní"....Těžko říci, jaká je dopadová energie šípu, když počáteční může být dost veliká: nátah v průměru třeba silou 150N po dráze třičtvrtě metru dá možná nějakých 112 Joule... no, kolik se může poztrácet cestou, tedy letem šípu?
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Ataman »

Vlastimil Čech píše:A co ty šípy? Vyráběli si je lukostřelci -lučištníci- sami...
Ano(v mnohem menší míře) i ne, záleželo na spoustě okolností, ty věci se používaly na hrozně velkým prostoru v hrozně dlouhým časovým rozpětí. Pokud se budeme držet času bitvy u Hodówa, tak samozřejmě šípy vyráběli šípaři. Něco o tureckých šípech, opět Michal Sodja, zde hle:
http://www.prazskevetve.cz/?p=1537
Vlastimil Čech píše:Ovšem nechtěl byste, pane Atamane, napsat něco o lukostřelbě v boji? To je přece ohromné téma, nemyslíte?
Uvidíme zbyde-li přes léto čas, nic ovšem neslibuju.
Vlastimil Čech píše:Mimochodem, proč se nedělají luky kovové (ocelové)? Ty by nepřízeň počasí ignorovaly :-) ...
Jako dneska? No třeba proto, že laminát nepřízeň ignoruje ještě víc a navíc to člověk nejen unese, ale i natáhne.
Vlastimil Čech píše:A jak je to s použitím šípů protivníka? Jak tedy využít šípy "nekompatibilní"....Těžko říci
Něco málo od jiného kolegy zde hle:
http://www.rychla-lukostrelba.cz/o-luko ... -sipu.html
Je to ale tak okrajová záležitost, že nemá smysl to moc řešit - pokud se někdo dotal do situace, že roupama nevěděl, co s protivníkovými šípy, protivník už žádným protivníkem nebyl(zdrhal, prosil o slitování...) a pokud se naopak někdo dostal do situace, kdy se musel ohnout pro "nekompatibilní" šíp, bylo lepší se na to vybodnout a začít dělat úplně jiný věci(zdrhat, prosit o slitování...)
Vlastimil Čech píše:Jestli jsem správně porozumněl, pak délku šípu ovlivňuje jednak délka luku a tím délka nátahu, a jednak síla lukostřelce, síla nátahu.
Délku šípu ovlivňuje jen délka nátahu, síla nátahu je daná lukem, nikoliv lukostřelcem(pokud to nenatáhnu, tak z toho nestřílim - jednak nic netrefim a druhak se uskřinu)
S dalším bych počkal na léto, třeba se mi povede něco sepsat(resp. někoho přinutit, aby to udělal za mě).
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Rase »

Tak si říkám, k čemu vlastně sbírali ty vystřílené šípy, přeci jen Poláci atd. už luky nepoužívali a tak mě jen napadá, jestli je Tatarům (nebo Turkům) neprodali zpátky .DD
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Ataman
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 867
Registrován: 1/4/2008, 20:31

Re: Bitva u Hodówa (1694)

Příspěvek od Ataman »

1. No, to je přesně ta situace, kdy roupama nevíš, co s protivníkovejma šípama, zatímco protivník zdrhá.
2. Poláci luky i v této používali, navíc v polském vojsku sloužilo i nemálo tatarů.
Cerkev je blízko, ale je ledovice. Krčma je daleko, ale půjdem opatrně.
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“