Napoleonské války - 1789 až 1821

Moderátoři: jarl, Pátrač, kacermiroslav, Bleu

Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Tak právě čtu od Kovaříka Napoleona v Rusku. Je to super, ale prostě mi (podobně jako u Waterloo) v některých případech přijde, že jeho kritika Napoleon je větší, než v obdobném případě u někoho jiného. Jako by prostě u něj nebyl tak objektivní, jako u jiných. Beru, Napoleon byl génius vojenství a je jistě na místě hodnotit jeho kroky přísněji, ale zase to dělat někdy až příliš... spíše mi přijde, že (jak sám připouští) dříve k němu nebyl dost kritický a tak to teď (což nepřipouští) "dohání" zvětšenou kritikou.

Ale jinak opět povedená kniha.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Bleu »

Já teďka tak nějak nestíhám tyhle věci číst, nicméně - osobně se mi příčí kritizovat kohokoli za vojenská rozhodnutí resp ad hoc rozhodnutí. Prostě proto, že to je přesně dle pravidla, je po boji každej frajter generalen. Pro mě abych se přiznal je daleko lepší cokoli kde se řeší taktika/strategie co je vydaný někdy po půli 19. století. a je to psaný vojákama. Velmí dobrý jsou i Notes of Conversations with the Duke of Wellington . http://archive.org/details/notesconversati00wellgoog navíc - je to super čtení.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

To Kovařík dělá docela dobře, ale jen prostě někdy to hodní tak divně. Třeba Jeroma Bonaparta obhajuje a upozorňuje, že Davout jednal špatně, když využil tajný rozkaz Napoleona, kdy neměl a tím dohnal Jeroma, aby odjel od vojska zpět z Ruska. Ohledně Davouta má pravdu, jednal špatně, ale to podle mě nijak Jeroma neomlouvá. On se také zachoval špatně a jeho rozhodnutí mělo daleko váznější dopad na celou akci, než Davoutovo. Jeho poviností bylo jednat nejlépe, jak mohl podle vojenských poviností a cti. ano, Davout použil rozkaz v nevhodnou chvíli, ale stále to byl rozkaz nadřízeného, který platil a bylo Jeromovou poviností, aby ho uposlechl. Vinu na následném debaklu mají oba dva, ale navzájem se nijak nevyviňují.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Bleu »

což je přesně to co jsem řikal.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Stuka »

To jsem teda zvědavá. Mám Kovaříkovu knížku půjčenou, ale zatím jenom II.díl a čekám na I. díl, takže jsem ji ještě nezačala číst (logicky :) ). V čem je ještě Kovařík neobjektivní? Jenom v drobnostech, nebo i celkově?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Bleu »

Neříkám, že je neobjektivní - jen mi obecně vadí hodnocení z pohledu člověka, který má přístup k informacím, jenž třeba ten kdo je kritizován ve své době neměl. Faktem je, že tyhle práce které vydává teď, jsou výrazně lepší, než ty co vydal před těmi x lety. Ale ať jeto jak chce tak tak dle nejen mého soudu je nejlepší knížka z poslední od něj je asi trafalgar. Doma mám teď první díl waterloo a třeba infromace, které se tykají vlastností britských pušek jsou poněkud zavádějící, nebo prostě spíš nepřesné.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Podle mě v hodnocení určitých kroků Napoleona. Celkově určitě ne,naopak, zachovává dostatečnou objektivitu a rozhodně to není třeba další Suvorov, ale jeho přístup není všude konzistentní. Už jsem si toho všiml u Waterloo, kde třeba to co uvádí Napoleon a nebo jeho zastánci podrobuje pečlivé analýze, ale vyjádření těch, kteří podporují jeho závěry, už tak důkladně nezkoumá. Dobré ovšem je, že alespoň uvádí veškerá fakta, která zná, takže se nemusíš spoléhat jen na jeho hodnocení, ale hned ho konfrontovat. To přeci jen vše vyvažuje a proto řadím jeho knihy ke kvalitním. Jen při čtení musíš stále přemýšlet a ne jen tak text konzumovat. :-) Takže třeba budeš mít stejný názor, jako on. Potom je to spíše námět do diskuze. viz. výše zmíněný případ. Potom tam třeba chválí Schwanzerberga a ještě jednoho francouzského maršála, kteří se ocitli v podobné situaci a jednali naprosto tak, jak bylo správné (nacož upozorní) a potom jeho předchozí hodnocení Jeroma vyznímá trochu moc obhajovací.

ALe opět musím zdůraznit, že se jedná o velmi dobré knihy a rozhodně stojí za přečtení!
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Bleu píše:Neříkám, že je neobjektivní - jen mi obecně vadí hodnocení z pohledu člověka, který má přístup k informacím, jenž třeba ten kdo je kritizován ve své době neměl.
To máš dvojí. Historik by měl hodnotit oběma pohledy. Tedy zhodnotit co reálně současníci věděli, když dělali svoje rozhodnutí a potom zhodnotit reálný stav situace a dění, jaké bylo. Pro příklad, Manstein tvrdil, že se mělo v bitve u Kurska pokračovat, protože sovětská obrana byla před zhroucením. Pokud to chceme zhodnotit, potom a) Mansteinovi se takto situace mohla jevit a proto jeho tvrzení bylo z jeho pohledu opodstatněné, ovšem b) my víme, že sovětský odpor nebyl tak zásadně oslaben, jak se Manstein domníval a navíc měl stále ještě dostatečné rezervy.

Tohle tam Kovařík víceméně dělá, když třeba rozebírá, jestli měl Napoleon táhnout na Moskvu či nikoliv, ale jak už jsme psal, nedělá to důsledně a za všech okolností. To si myslím, že není šťastné. V těchto mantinelech máš samozřejmě pravdu, plus ještě ty růzé pochybení, na které upozorňuješ. Potom je důležité ptát se, jestli jsou to chyby pro knihu zásadní. Opět příklad, v knize Souboj titánů" od Glantze a House píší autoři, že nový tank Panter byl vyzbrojen kanonem 88 mm a schopen ničit všechny sovětské tanky na velké vzdálenosti. Jasně, že je chybou, že Panter měl 75 mm kanon, ale celkové je to pro knihu nepodstatná chyba. Ovšem, třeba tvůj příklad nedokáži posoudit objektivně.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Stuka »

Chtěla bych se zeptat, u pěchoty (nejen ruské) narážím na pojem - myslivecké pluky, regimenty. Proč - myslivecké? Mělo to nějakou tradici? Uměli střílet, tak z nich dělali vojáky?
ObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Bleu ti to určitě vysvětlí daleko lépe, ale "myslivci" je český vojenský termín pro jednotky lehké pěchoty.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Bleu »

Obecně vzato se jedná o jednotky lehké pěchoty. Ano - značná část znich se verbovala skutečně z myslivců, nebo prostě z těch lidí kteří uměli střílet. Myslivci ať už se jim řiká jagers, chasseurs, rifles etc. Většinou měli i výrazně lepší střelecký výcvik. Způsob nasazení se, ale mezi jednotlivými armádami lišil. Dobrým příkladem jsou tzv. waltrichovi myslivci - jednotka české domobrany zformovaná v roce 1809. Prapor měl sílu 530 mužů - všichni byli buď myslivci či lesníci.
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

K lehké pěchotě se taky zeptám. Jaký byl rozdíl mezi voltižérem a tirajérem? Chápu to dobře tak, že voltižéři byli přímo u jednotek řadové pěchoty a tirajéři působili jako samostatné jednotky pěchoty?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Adjutant-major
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 12/1/2011, 12:06
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Adjutant-major »

Voltižér je příslušníkem jedné z voltižérských rot pluku řadové nebo lehké pěchoty. Do ustavení voltižérských rot u francouzské pěchoty probíhala neoficiální praxe výběru elitní provizorní roty postavené z vybraných dobrých střelců, která nahradila jednu ze středových rot batalionu, a jíž se říkalo myslivecká (compagnie de chasseurs) - a po skočeném tažení byla rozpuštěna. Ustavení voltižérů je pak jen zobecněním a potvrzením této praxe a jejím ustálením (třeba všechny negranátnické roty řadové pěchoty Oudinotovy granátnické divize byly tvořeny právě těmito vybranými myslivci, posléze tedy voltižéry). Viz třeba tady http://www.austerlitz.org/dekret-z-19-zari-1805_a1223

Tirajér je buď příslušníkem jednotky, která se tak nazývá (např. Bataillon de tirailleurs corses, nebo 1er Régiment de tirailleurs de la Garde Impériale), anebo obecně jde o výraz pro volného střelce, resp. o vojáka ve střeleckém řetězu. Existují také výrazy flankér (flanqueur), což jsou de facto tirajéři nasazení pro zajištění boků formace, nebo éclaireur (průzkumník, pátrač), což některé dobové texty používají jako synonymum slova tirailleur. Jako tirajéry (en tirailleurs) lze nasadit libovolnou jednotku pěchoty, lépe ovladatelné a efektivnější pak jsou pochopitelně jednotky, jež mají s tímto nasazením zkušenosti a jsou k němu cvičeny - lehká pěchota, voltižéři, granátníci. Viz tady http://www.austerlitz.org/manevry-pro-r ... keru_a1197
L'art militaire est un art qui a des principes qu'il n'est jamais permis de violer.
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Stuka »

Co se týče Jeroma B. tady mi spíš vychází (bez ohledu na to, jestli Davout jednal špatně nebo ne), že se ho Kovařík zastává víc v té všeobecní rovině, že konal jenom na pokyn císaře (že tedy císař byl na vině porážce) a jednal nejlépe jak mohl. Je to sice trochu nepřehledné a možná tomu špatně rozumím,ale před bitvou u Miru se musel na pokyn císaře pohnout rychleji a to byla chyba. Jeho předvoj narazil na kozáky. Následně po bitvě- to podřízení se velení Davoutovi - tak či onak to bylo pro Jeroma potupné a odjel z Ruska pryč. Cestou zpět byl odhodlán převzít velení na místě, které bylo potřeba krýt, ale ukázalo se, že jde o planý poplach. Až potom odjel. Kovařík tedy tímto způsobem poopravuje zažitý obrázek Jeroma - jako nezodpovědného lehkomyslného hejska - kterým určitě byl, ale v tažení na Rusko prokázal i zodpovědnost a statečnost.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Stuka »

Nespojím příspěvky, aby byl mezi aktuálními.

V Kovaříkově knize mě samozřejmě zaujalo mnohé (zatím končím I.část), ale úsměvné bylo jak popisuje, že se Francouzi střetli s baškiry. Tak jsem zagooglila a Baškirové jsou opravdu zajímaví.Je to turkotatarský stepní národ a za napoleonských válek byl zformován 1. a 2. baškirský pluk. Neměly zvláštní uniformu a vyzbrojeny byly jenom luky a šípy (a taky asi kopí). Jejich koně jsou mimořádně otužilé, vytrvalé, ochotné těžce pracovat a snést veškerou nepohodu. V napoleonských válkách asi byli povoláni až do Vlastenecké války – to nevím přesně, možná se s nimi Francouzi už setkali dřív, protože už vlastně od r. 1798 tvořili nepravidelnou součást ruské armády.
Jejich luky a šípy Francouze překvapili a vyvolali údiv a úsměv a šípy si ponechali na památku – jak uvádí Kovařík podle pamětí jednoho vojáka. Jak se ale dočítám jinde, dokázali dobře bojovat a jejich střelba byla přesná a i smrtelná. (Možná se i u Kovaříka o nich dál dočtu víc).
Baškirové jsou zajímaví i tím, že si ve velké Rusy od r. 1786 vydobyli , že nemuseli platit daně.

Obrázek
ObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Stuka: Na mě to spíše působilo, že Jeroma očišťuje zcela a ne jen, že se ho snaží zbavit nálepky "nezodpovědného hejska". Protože když si to rozebereme, potom chybovali oba. Davout tím, že v rozporu s rozkazem Napoleona využil jeho tajný rozkaz ve chvíli, kdy ny to neměl oprávnění. Ovšem Jerome chyboval také svým naprosto nezodpovědným odjezdem. V širším pohledu by se Jeromova chyba jevila jako zásadnější, protože tak jedno uskupení přišlo o svého velitele a to je vždy špatně. Davoutova chyba byla omezena spíše jen časem a prostorem. Kovařík správně odhaluje Davoutovo pochybení, ale Jeromovo už tak ne. Možná bych měl jiný dojem, kdybych četl jeho dřívější knihy, kde údajně kritizuje Jeroma a tak by to dohromady mohlo dávat jiné vyznění. Ovšem v této knize to jednoznačně vyznívá tak, jak jsem psal a to je špatně. Naštěstí uvádí veškeré údaje a tak si můžeme jeho závěry snadno konfrontovat.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Bleu »

Krapet odbočím. - tady jsou kusy různých překladů z paměti, které jsem použil v bakuli. Překlady snad úplně špatný nejsou. Všechno se jedná o vzpomínky blátošlapů z Portugalska a Španělska. Jelikož bakuli ještě nemám napsanou zatím sem nedávám citace. Budeli zájem, můžu jsem práci po státnicích vyvěsit.

Snad jsou zajimavý.

Pochody

„Brzy ráno jsme vyrazili do Calzady, kam došel i rozkaz od Sira Arthura Welleselye: Měli jsme se co nejdříve připojit k hlavní armádě. Brigáda, po krátkém odpočinku vyrazila do Oropesa, kde se zastavila na 4 hodiny, aby se mohlo uvařit jídlo. Pochodovali jsme pod spalujícím sluncem. (…) Opět jsme šli celou noc po písčitých cestách a brzy ráno jsme se objevili nad bojištěm u Talavera de la Reyna. Za noc jsme ušli 30mil. Celkově pak 62 mil za 26 hodin.

„Pršelo stále silněji a my jsme stáli v hloučcích a třásli chladem. Nakonec přišel rozkaz, že máme pochodovat do Torres Vedras; pochod - ale jaký, nikdy před tím ani potom jsem nic horšího neviděl. Navíc jsme tu byli nováčky a ještě jsme si na počasí nezvykli. (…) Zem byla jílovitá a jak na ní pršelo, začala čím dál víc připomínat ptačí lep. Při každém kroku nám nohy uvázli v blátě. Boty, které jsme nosili, byly už rozedrané a na noze nedržely a tak spoustě z nás v tom blátě zůstaly. Někdo šel nakonec naboso, někteří šli jen v kamaších, někdo jen s jednou nasazenou botou. Viděl jsem pár chlapů, kteří si boty nesli v rukách. Byli jsme promočení až na kost a vypadali tuze uboze. Důstojníci na tom nebyli o nic lépe.“

. „Když jsme byli na (Pyrenejském - P. P) Poloostrově vojáci deštěm velmi trpěli; pro vojáky je máloco nepříjemnější než mokrá uniforma. Věřím, že nejvíc podlomilo zdraví to první promoknutí. Často jsem se podivoval, že se proti dešti nemáme jak chránit. Důstojníci nosili pršipláště napuštěné tukem, které je chránili před deštěm. Taková věc by však pro obyčejné vojáky byla stejně tak drahá jako těžká a při přesunech by překážela, ale asi by zachránila spoustu životů.“

Ustup do Corunne na přelomu let 1808-9
„Déšť se na nás lil v proudech; sníh byl někde ještě do půli kolen a byl potřísněný krví z našich chodidel. K tomu všemu jsme museli vláčet s sebou zavazadla. To bylo víc, než může člověk vydržet. Nakonec byla spousta vozů nechána svému osudu; spousta munice se zničila.“

„Z Villa Franca do Castra to byla jedna velká dřina na vrchol Monte del Cebiero. Byla to jedna z nejkrásnějších scenerií, kterou jsem kdy spatřil, může-li se očím líbit něco, co se nám jinak protiví. Nebylo tu nic čím, bychom mohly naše vyhladovělá těla nasytit. Žádný přístřešek, pod který bychom se mohli schovat. Byli jsme promočeni deštěm i rozedráni ledem. Nebylo tu nic, čím se dalo zatopit. Nemocné a raněné, které jsme stále měli na vozech, jsme nyní nechali zahynout ve sněhu. Cesta, po které jsme šli, byla úplně pokryta krví z našich bosých a rozedraných chodidel. Po stranách cesty leželi mrtví nebo umírající.“

„11. ledna jsme došli do Coruñe. Jak mám popsat svoji radost, když jsme poprvé spatřili oceán? Veškerá sklíčenost rázem zmizela. Moje uštvané nohy šli lehce po zledovatělé cestě, málem bych běžel. Každá tvář kolem se projasnila. Británie a moře, dvě slova, která jsou nerozdělitelná. Moře a domov se zdají jako jedno a to samé.“

Tábořeni
„Když říkám táboření, nemam tím na mysli, že bychom stavěli stany. Armáda neměla stany až do tažení 1813-1814. V těchto časech byla modrá nebeská klenba naší střechou, zem naší postelí a jedna jediná deka peřinou."

angličané a jídlo
„Bylo mě špatně po celý den ze zápachu česneku a oleje. Všechno tu je smaženo na oleji. Olej a česnek tu jsou univerzální přísady.“

„Česnek, olej a tmavě hnědý kukuřičný chleba je jejich běžné jídlo. Na nás jen zíraly, když nás viděli jíst hovězí, vepřové atd. v takovém množství a pít víno tak volně.“

Co měl voják na pochodu s sebou.
„Dostali jsme kotlík a fašinový nůž na každých 6 mužů, deku, polní láhev a chlebník po jednom pro každého muže. Byl vydán rozkaz, že si každý sám ponese zásoby na tři dny. (…) V mé torně byly dvě košile, dva páry punčoch jeden pár kamaší, dva kartáče na boty, krabička s holením, jeden pár náhradních bot a pár dalších drobností. Kabát a deku jsem měl na přes tornu. Polní láhev se mi houpala z jedné strany, chlebník, kde jsem měl hovězí a chleba se houpal ze strany druhé. Patrontašku s šedesáti náboji a kotlík přes všechno ostatní.“

Boj
„Abychom narazili na nepřítele, pochodovali jsme asi 2 míle, zformovali se do linie a čekali za vrcholem kopce skoro hodinu, než k nám přišli. Dali jsme jim jednu salvu, a přesně třikrát zvolali hurá. Pak všichni ztichli, jako kdyby právě zemřeli. Francouzi (seřazení v koloně – P. P.) postupovali proti nám, řvali a pokřikovali. Došli skoro až ke špičkám našich bajonetů. Jenže to naše hrozivé ticho a rozhodný postup nemohli vystát. Udělali čelem vzad, a pelášili bez odporu pryč. (…) Postoupili jsme do údolí a znovu se vyrovnali. Francouzi na náš znovu útočili. Poslali jsme jim tam opět jednu, stejně efektivní jako byla ta předešlá a pronásledovali je téměř tři míle.“

„Byly vydány rozkazy, že se bude střílet, teprve až to bude stát za to. Francouzi provedli výpad a vystřelili první, my jsme jim salvu vrátili za méně než minutu. Nikdy v životě jsem neviděl, že by jediná salva byl takto účinná, téměř všichni muži z jejich prvního dvojřadu padli, potom jsme ihned přešli do útoku a hnali je pryč. (…) čekali jsme na místě, až přijdou. Snažili se nás obejít, tak že jsme museli provést obrat doleva. Naše pravé křídlo spustilo palbu hned, jak se Francouzi dostali blízko, a okamžitě přešlo do bajonetového útoku, při kterém jsme je zatlačili zpět. Dostalo sem jim podpory jejich ostatních kompanií, které útočili na naše levé křídlo. My jsme ale nabyli a byli jsme připraveni se s nimi utkat. Opět jsme nasypaly další smrtonosné salvy do jejich řad a znovu zaútočili na bajonety jako rozzuření buldoci. Boj, který následoval, byl neuvěřitelné krvavý, ale my jsme uspěli a nakonec je vyhnali.“
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Tkuh »

Za sebe můžu říct, že zájem bude.
A jak se bude bakalářka jmenovat? Život britského vojáka během pyrenejského tažení ?
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Stuka »

Dzin, je jisté , že z vojenského hlediska Jerome neměl opustit Rusko. Kovařík uvedl přespočet příkladů, kdy velitelé upřednostnili porážku nepřítele před vlastní osobou - že daly malicherné spory bokem, nebo se bez reptání podřídili služebně mladšímu veliteli nebo se podřídili rozkazu, i když o jeho správnosti pochybovali. Avšak právě nedotknutelnost některých osob z důvodu jejich pokrevního svazku s nejvyšším velením zapříčinily to, že když se tyto osoby cítili uraženi, tak prostě si mohli dovolit i nevhodně reagovat. Jerome, jako bratr Napoleona, se přes urážku nepřenesl, a odjel, což by jinak asi udělat nemohl a zdá se, že Napoleon byl nakonec rád, že je pryč. Taky velkokníže Pavlovič - bratr Alexandra - vyváděl a cítil se nedotknutelný, až se ho nakonec raději elegantně zbavili. Prostě vysoce protekční vojáci jsou často na oštaru.
Kovařík vlastně Jerome neodsuzuje za to, že odjel. Snad to bylo opravdu lepší. Na druhou stranu se ho zastává, že velení možná byl zbaven předčasně a vlastně vinou někoho jiného a že snad nebyl takový ňouma, jak se všeobecně uvádí.
Beru to ale samozřejmě taky s rezervou. Chtělo by to přečíst víc knížek a názorů a potom porovnat. Na druhou stranu je ale dobře, že se Kovařík snaží vnést i nějaké nové pohledy a přemýšlí o tom, co píše.
ObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Napoleonské války - 1789 až 1821

Příspěvek od Dzin »

Tažení do Ruska dočteno. Musím říci, že to bylo zajímavé. Když to vezmu kolem a kolem, Francouzi prohráli hlavně z toho důvodu, co tu uváděl už Bleu. Tedy špatně zvolená strategie. Nemyslím ale v tom, že by táhle špetným směrem, ale spíše v samotné podstatě. Zatímco Rusové vedli opravdu absolutní válku se vším všudy, Napoleon se k ní neodhodlal a dá se řící, že si jí prohrál tak sám. Protože osobně si nemyslím, že by vyhrál, ikdyby nakrásně zničil obě dvě armády (Tollovu a Bagrationovu). Protože co? Alexandra by k míru tím nedonutil a ztráty jeho armády by byly taktéž značné. Přeci jen, z toho co jsem četl bylo, že většinu ztrát mu i za tažení do Moskvy nezpůsobil ani tak nepřítel, jako samotná ruská země, terén, počasí, podnebí a dobře i ruská strategie spálené země.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“