Tragédie u Řikonína

Odpovědět
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Tragédie u Řikonína

Příspěvek od parmezano »

Tragédie u Řikonína.
10 roků a 27 dní po nehodě u žst. Stéblová došlo k další železniční nehodě , která se neblaze zapsala do dějin železnic u nás. 11.12.1970 v 7.20 hod. najel vlak jedoucí po 2 traťové koleji Ex 57 „Panonie“ v km 40.677 trati Brno -Havlíčkův Brod mezi žst. Říkonín a Vlkov u Tišnova do vykolejených vozů vlaku Sn 4094, který jel po první traťové koleji. Tyto vozy vykolejily, po najetí vlaku Lv násled 906 na konec vlaku 4094 . Jeho jízdu do obsazeného oddílu dovolila hláskařka na hlásce Níhov aniž měla odhlášku za vlakem 4094 , který stál zastaven u vjezdového návěstidla žst. Řikonín.
Obrázek
Obrázek


Dvoukolejná trať Brno -Havlíčkův Brod v té době byla relativně nová trať. S její stavbou se začalo v roce 1936. Tato stavba byla vyvolána, potřebou druhého výkoného spojení Prahy s Brnem mimo Českou Třebovou . Stavba se vlekla po dobu asi 30 roků. Nejprve byla přerušena od roku 1941 do roku 1948, pro válečné události a poválečnou obnovu válkou zničených železnic v Československu . V roce 1948 se opět rozběhly práce na stavbě trati . V roce 1953 byla trať dána do provozu jako jednokolejná , Stavba druhé koleje v celém úseku byla dokončena v roce 1958. Takřka následně se začalo s elektrizací tratě, která byla dokončena v roce 1967. Trať byla postavena podle nejnovější poznatků v době stavby železnic v té době . Všechny stanice měly měly ostrovní nástupiště a na celé trati byl pouze jeden úrovňový přejezd silniční komunikace (v Tišnově ). Bohužel se nedostalo na vybavením jak staničním tak i traťovým zabezpečovacím zařízením. Kromě Tišnova, kde bylo elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení s ústředním stavěním výhybek, byly v ostatních stanicích výhybky stavěny ručně, jejich závislost na hlavních mechanických návěstidlech byla zřízena přes klíčový bubnový přístroj . Je to bylo náročné na práci výhybkářů na zhlaví a hlavně to bylo časově náročné. V některých stanicích trvala příprava vlakové cesty až 20 minut. Jízda vlaků mezi stanicemi se zajištovala telefonickou odhláškou, pro zvýšení propustnosti byly mezi stanicemi „hlásky“ , které dovolovaly aby mohli jet za sebou v daném směru aspoň dva vlaky . V té době na trati projelo za 24 hodin přes 150 vlaků. Na této trati byly nasazeny nové elektrické lokomotivy řady S 489.0 v nákladní dopravě a S 499.0 v osobní dopravě . V úseku Tišnov -Vlkov u Tišnova dosahovala trať stoupání 17‰ a jedna lokomotiva S489 .0 tam má normu zátěže 1100 tun, vlaky s větší hmotností musely mít dvě lokomotivy. Z Maloměřic do Vlkova byla zavedena postrková služba, bylo tam zařazeno 8 lokomotiv S489.0. Personál na těchto lokomotivách měl pevné nástupy a konec služby, jeden obrat mezi Maloměřicemi a Vlkovem trval okolo 3 hodin. Provozní situace byla nepřetržitě obtížná, vedlejší koleje ve většině stanic byly dlouhodobě zastaveny odstavenými nákladními vlaky. V největší nouzi se nákladní vlaky s dispozicí „Stůj“ zadržovaly u oddílových návěstidel hlásek.
Obrázek
Dne 11. 12. 1970 byly na trati mezi Havlíčkovým Brodem a Maloměřicemi odstaveny tyto vlaky :

Brno Královo Pole : vlak Pn 5924 od 9. 12
Kuřim: vlaky Pn 5942 od 8.12, násled 5942 od 10.12.
Řikonín na 5 koleji vlak 5942 od 7.12
Křižanov vlak 5922 od 10.12
Sklené nad Oslavou vlak 5960 od 8.12
Ostrov na Oslavou vlak násled 5960 od 9.12.

Postižené vlaky:

Ex 57 „Panonie „ lok. S499.0117 L.D .Bratislava strojvedoucí a pomocník LD Bratislava 12 vozů délka vlaku 48 náprav(cca 260m), 618
tun .

Sn 4094 lokomotiva S499.015 ,strojvedoucí a jeho pomocník LD Bratislava ,46 vozů, délka vlaku 96 náprav (cca 530m), 1203 tun, vlak jel bez vlakové čety

Lv násled 900 lokomotiva S489.041 LD Brno Maloměřice strojvedoucí H.a jeho pomocník LD Brno -Maloměřice postrk od vlaku 8907 zpět do Maloměřic .

Zúčastnění zaměstnanci :

hláskařka A.K. na hlásce Níhov
pochůzkář TO Tišnov
mistr tratí TO Tišnov
strojní četa vlaku násled 900
strojní četa vlaku 4094
strojní četa vlaku 57
výpravčí vlaků v žst. Řikonín
signalista st . 2 žst. Řikonín
výpravčí žst. Vlkov u Tišnova

Dne 11 prosince 1970 byl v žst. Brno -Maloměřice sestaven vlak Mn 8907, přesahoval normu zátěže pro jednu lokomotivu , po ukončení sestavy vlaku 8907 , vznikl mezi postrkovými lokomotivními četami spor , která četa„vytáhne“ tento vlak do Vlkova , nakonec se strojvedoucí H. uvolil vytáhnout tento vlak do Vlkova . Měl , ale podmínku , že pro návrat do Maloměřic dostane číslo os.vlaku , aby stihl plánovaný konec směny . Po příjezdu do Vlkova a po odvěšení od vlaku 8907 , byl zpraven všeobecným rozkazem o tom , že pojede do Maloměřic jako násled vlaku 900.

Jízda vlaku 4094

Vlak 4094 projel ve Vlkově v 6.57 , na hlásce Níhov projel v 7.05 a byla za ním řádně dána odhláška výpravčímu ve Vlkově. V tu dobu projednával jízdu vlaku 4094, výpravčí v Řikoníně s výpravčím v Tišnově . Tento výpravčí dal výpravčímu v Řikoníně na vlak 4094 dispozici „Stůj“ . Protože vlak 4094 byl v Řikoníně, podle jeho jízdního řádu , vlakem projíždějícím a pátá kolej byla obsazena odstaveným vlakem 5942. Musel ho výpravčí v Řikoníně “vzít“ na první staniční kolej , proto musel vlak 4094 zastavit u vjezdového návěstidla od Vlkova . Strojvedoucí vlaku 4094 zastavil v 7.08 asi 300 metrů od vjezdového návěstidla , pro oblouk a zářez jej signalista stavědla 2 v Řikoníně neviděl a nemohl ohlásit, že vlak 4094 stojí u vjezdového návěstidla . Poté výpravčí v Řikoníně nařídil postavit vlakovou cestu pro vlak Ex 57 , po druhé staniční koleji do Vlkova.

Situace na hlásce Níhov

Denní službu nastoupila hláskařka A.K., která neměla dostatek zkušeností ze samostatného výkonu služby hláskaře , krátce po složení odborné zkoušky pro strážníky oddílu (tehdy č.4). Ve služební místnosti dvě nepovolané osoby , pochůzkář TO Tišnov a mistr tratí TO Tišnov. Mistr tratí zaspal a ujel mu vlak 900 , kterým měl jet do zaměstnání v Řikoníně. Telefonicky vyjednával s výpravčím ve Vlkově , zastavení vhodného vlaku na hlásce Níhov , s kterým mohl svézt do Řikonína .
Vlak násl. 900 odjel zVlkova v 7.10 . Výpravčí ve Vlkově ,ale vydal pro hlásku Níhov a žst. Řikonín ,jeho předvídaný odjezd jako vlak 996b , důvod proč to udělal je dnes neznámý . Při hlášení skutečného odjezdu vlaku násl . 900, řekl hláskařce , aby tento vlak zastavila na hlásce pro nástup mistra tratí. Vlak násl. 900 zastavil asi 130m před oddílovým návěstidlem . Po nástupu mistra tratí na lokomotivu , postavila oddílové návěstidlo do polohy „Volno“, aniž měla telefonickou odhlášku za vlakem 4094 ze žst. Řikonín . Poté přestavila oddílové návěstidlo do polohy „Stůj „ a dala do Vlkov odhlášku za vlakem násl. 900, pří zapisování času dané odhlášky do „ Zápisníku odhlášek a předvídaných odjezdů „ , zjistila , že nemá odhlášku za vlakem 4094 a vlak násl.900 vjel do obsazeného oddílu vlakem 4094. Toto ihned oznámila výpravčímu v Řikoníně.

V ten čas v Řikoníně.

Výpravčí v Řikoníně po přijetí zprávy o vjezdu vlaku násl .900 do obsazeného oddílu vlakem 4094 se rozhodl postavit vlakovou cestu pro tento vlak na první staniční kolej , zavolal stavědla 1a 2 nařídil vlak 4094 na první kolej „a signalistovy na stavědle2 , aby dával vjíždějícímu vlaku ruční návěst „vástraha„

Vlak násled 900

Strojvedoucí vlaku násl. 900 po přestavení oddílového návěstidla do polohy „volno“ rozjel lokomotivu a v km 40.677 najel rychlostí 58 km v 7.18 na konec vlaku 4094 ,u kterého vykolejilo 7 posledních vozů, některé vozy se dostaly do průjezdného průřezu druhé traťové koleje . Následkem nárazu byly všechny tři osoby těžce zraněny . Strojvedoucí H a mistr tratí měli zlomené nohy , pomocník strojvedoucího měl zlomeno několik žeber . Konec vlaku 4094 byl viditelný na 170 m.

Vlak 4094.
Strojní četa na lokomotivě S499.015 v době najetí na konec jejich vlaku , zaznamenala ránu a záblesk , poté prudce poklekl tlak vzduchu v brzdovém potrubí . Strojvedoucí se rozhodl poslat pomocníka na konec zjistit co se vlastně stalo . Když byl pomocník asi u pátého vozu za lokomotivou , uviděl vlak Ex 58 jedoucí po druhé traťové koleji ,
proto zavolal na pomocníka , aby dával pozor , že po vedlejší koleji jede vlak. Bohužel neudělal to co nařizoval předpis , nerozsvítil v čele lokomotivy dvě červená světla a nedal protijedoucímu vlaku návěst „ Stůj zastavte všemi prostředky „

Vlak Ex 57
Vlak Ex 57 projel v Řikoníně podle záznamu registračního rychloměru lokomotivy S 499.0117 v 7.19 a podle záznamu výpravčího v Dopravním deníku v 7.18, v tu dobu jel vlak Ex 57 rychlostí 81 km. Zbývala asi 1 minuta do najetí vlaku do vykolejených vozů v km 40,677.

Následky najetí byly strašlivé.
Obrázek

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek




Lokomotiva S499. 117 s podvozkem prvního vozu vlaku (byl to lehátkový vůz) se utrhla od vlaku. Vlastní skříň vozu se zřítila z mostu do hloubky 30m , druhý vůz se zřítil z viaduktu do hloubky 10m. Dále vyšinuly oběma podvozky 4 osobní vozy a jeden osobní vůz vyšinul jedním podvozkem . Současně byly shozeny z viaduktu 4 vykolejené vozy nákladního vlaku . Strojní četa vlaku 57 zázrakem nehodu přežila bez následku na zdraví .
.
Celkem bylo na místě 30 mrtvých , jedna cestující zemřela během převozu do nemocnice. Zraněných bylo 15 cestujících z toho 13 těžce .
Dále byly těžce zranění 3 pracovníci ČSD , strojvedoucí vlaku násl. 900, jeho pomocník a mistr tratí.

Podle státní příslušnosti bylo všech 30 mrtvých občany Polské lidové republiky a jeden cestující občanem České socialistické republiky .
Byli zraněni : 4 občané Polské lidové republiky, 3 občané Bulharské lidové republiky, 2 občané Maďarské lidové republiky a 6 občanů České socialistické republiky z toho byly 3 zaměstnanci ČSD .

Materiální škody byly obrovské.

Lokomotivy S 489.041 a S 499.0117 byly těžce poškozeny , byl poškozen železniční svršek a trolejové vedení. Navrženy na zrušení 2 čtyřnápravové osobní vozy a 6 nákladních vozů až na jeden vůz , to byly cizích železničních správ . Celková škoda byla 4 585 000,00 Kčs . Československá republika musela vyplatit odškodné pozůstalým po zemřelých cestujících 12 908 000 Kčs. Jednokolejný provoz v první traťové koleji byl zahájen 12.12.1970 ve 12. 20 a dvoukolejný provoz téhož dne v 15.32.
Obrázek
Obrázek





Dne 17.12. provedla správa Střední dráhy následnou kontrolu a tato kontrola zjistila:

-zadržování sudých nákladních vlaků u vjezdového návěstidla žst. Řikonín, z důvodu zákazových dispozicí, stále trvá

-výpravčí v žst. Vlkov a Řikonín nedávali pravidelně předvídané odjezdy na hlásku Níhov

-kontrolní a výchovná činnost náčelníka žst. Vlkov byla naprosto formální a neučinná

-náčelník žst. Řikonín byl ve funkci teprve jeden měsíc a postrádá praxi a zkušenosit
-dopravní kontrolor byl na přiděleném úseku velmi často .
revizních knihách vytýkal běžné nedostatky ve výkonu služby ze strany provozních pracovníků . Náčelníkům stanic však neukládal terminy k odstranění a projednání zjištěných nedostatků. Proto některé nálezy zapsané v revizních knihách nebyly náčelníkem projednány a nedostatky se opakovaly. Nedostatky v řízení v úseku Křižanov - Brno revizních knih nezapisoval a ani je nevytýkal.

Po ukončení šetření nehody , byla naznána jako hlavní viník nehody , hláskařka A.K, která byla obžalována . Druhým obžalovaným byl výpravčí ze žst. Řikonín z důvodu , že měl předpokládat, že vyšinuté vozy vlaku 4094 zasahují do průjezdného průřezu druhé traťové koleje a nedal vlaku Ex 57 návěst „Stůj zastavte všemi prostředky“ . Soud odsoudil hláskařku. A.K. na šest a půl roku nepodmíněně, výpravčí byl odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně.

Autor tohoto článku , zná další osudy dvou účastníků této nehody:

strojvedoucí H z Maloměřic , už se na stroj nedostal pro zdravotní stav po nehodě , dál pracoval jako strážný na vrátnici LD Maloměřice

výpravčí z Řikonína po odpykání trestu pracoval jedné továrně v Králově poli a později jej přejel vlak mezi žst. Tišnov -Řikonín , na viaduktu u obce Dolní Loučky , prý si tudy zkracoval cestu z jeho bydliště na zastávku Dolní Loučky .

Bohužel „jízdy vlaků do obsazeného oddílu“ na této trati se stále stávaly, někdy bez následků nebo s malou škodou , vyskytly se, ale i další t nehody, byla velká věcná škoda a zranění .

Na příklad : mezi Tišnovem a hláskou Dolní Loučky , kdy najel nákladní vlak na konec předchozího , který stál o oddílového návěstidla na hlásce Dolní Loučky . Konec vlaku , který stál u návěstidla hlásky, byl v tunelu a na konci byly ložené vozy umělým hnojivem. Toto hnojivo následkem zkratu strženého trolejového vedení chytlo a vzniklý požár , likvidovaly požární sbory asi dva dny. Příčina nehody byla banální , tento vlak byl zapsán výpravčím v Tišnově jako poslední na stránce a výpravčí , při zápisu dalšího vlaku otočil list dopravního deníku a na tento vlak a zapomněl, že za vlakem nemá odhlášku . Při nehodě mezi stanicemi Pohled a Havlíčkův Brod na hlásce Pohledští Dvořáci dal hláskař předčasně telefonickou odhlášku za nákladním vlakem , který stál u u oddílové návěstidla hlásky, při nárazu následného vlaku do stojícího
vlaku , zahynula strojní četa následného vlaku.

Tyto problémy byly vyřešeny až v roce 1982 , kdy byl uveden do provozu Automatický blok v celé trati mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem.
Obrázek
vysvětlivka :násled , je mimořádný vlak , pro , který není vypracovaný jízdní řád, takto označený vlak se řídí jízdním řádem kmenového vlaku . V našem případě to byl vlak Os 900


Zdroje :
Josef Zapadlo
Tragedie u Řikonína
Bezpečnost na kolejích č.21 interní tisk FMD 21.3. 1971 .
Wikipedie
gis.izscr.cz
Vzpomínky součastníků nehody , tak jak si je pamatuje autor
článku.
Autor děkuje za technickou pomoc přítelkyni Heleně
Uveřějněno také na http://www.vlaky.net
Obrázek
Uživatelský avatar
mrfelix
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 220
Registrován: 30/10/2012, 08:43

Re: Tragédie u Řikonína

Příspěvek od mrfelix »

Je to silný příběh. Děkuji za sepsání!

Pochopil jsem to tak, že k nehodě přispěl i ten mistr trati, který signalistku jednak mohl rozptylovat od práce (spolu s pochůzkářem) a druhak přímo vytvořil situaci, kdy signalistka zapomněla, proč vlastně lokomotivní vlak zastavila. Bylo to přece kvůli nástupu mistra. A tím opomněla druhý ještě důležitější důvod.

Mimochodem, v té době ještě neexistovaly průkazky ke vstupu na stanoviště lokomotivy? Přece dnes by se kdokoliv od trati na mašině nesvezl - fíra by ho tam neměl pustit, jestliže nemá potřebný průkaz, je to tak?
Obrázek
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Tragédie u Řikonína

Příspěvek od parmezano »

mrfelix:
1) Pochůzkář měl tehdy povinost , při pochůzce se stavit na traťových stanovištích ( hradla, hlásky , závořská stanoviště ), kde mu službu konající pracovník , zápisem v jeho "služební knížce , potvrdil , že byl na pochůzce . Uvedl tam název stanoviště , čas zápisu a svůj podpis. Výpravčí potvrdil přítomnost pochůzkáři staničním razítkem , svým podpisem a časem , výpravčí musel také do služební knížky také zapsat změny ve vlakové dopravě (vlaky mimořádně zavedené , odřeknuté vlaky , vlaky odjeté s náskokem a vlaky zpožděné a jejich zpoždění)
2) mistr tratí tratí měl také oprávnění ke vstupu do služebních místností v případě potřeby .
3) Kdo smí jezdit na hnacích vozidlech řeší Dopravní předpis , je stále platné , že toto oprávnění musí být uvedeno ve služebním průkazu .
Je fakt , že tam i dnes jezdí lidé , kteří tam úředně nepatří , ale to už je problém strojvedoucího a jeho zaměstnavatele . Taky jsem často jezdil na stroji domů z práce , když mi to jelo domů až za dvě a půl hodky po padla. Když mě potřeboval komandující ve stanici K na noční z pátku na sobotu nebo ze soboty na neděli , tak jsem tam šel pod podmínkou , že mi bude povoleno zastavit rychlík abych se dostal , brzy domů. Vždycky mi to bylo povoleno, okolo 23 hodiny jsem požádal dozorčího provozu ve výchozí stanici rychlíku o mimořádně zpravení rychlíku o mimořádném zastavení toho rychlíku rozkazem V , že ve stanici K mimořádně zastaví pro nástup zaměstnance ČSD , rychlík zastavil , já jsem nastoupil a kolega vlak vypravil a já jsem byl o tři hodiny doma dřív .
Jedem můj známý strojvedoucí , když namlouval svou paní , tak ona s ním jezdila na jednom nočním vlaku do cílové stanice vlaku a vracela se s ním prvním raním vlakem domů.
to byla zaměstnakyně na hlásce , tedy "hláskařka " , údajně to byla její první samostatná směna po zkoušce
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“