PALBA.CZ

V roce 1956 objednalo italské námořnictvo tři nové vrtulníkové křižníky třídy Andrea Doria. Postupně byly dodány první dva z nich, a to Andrea Doria (C553) a Caio Duilio (C554). Již první zkušenosti s novými vrtulníkovými křižníky ukázaly jejich největší slabinu. Byla to jejich velikost. Pro provoz vrtulníků se ukázaly jako příliš malé. Stavba třetí jednotky třídy Andrea Doria lodi Enrico Dandolo (C555) byla proto ještě před zahájením stavby zrušena a konstruktéři se začali zabývat přípravou projektu většího vrtulníkového křižníku. Celkem rychle přišli s návrhem nové lodi. Tou byl vrtulníkový křižník Vittorio Veneto (C550). Stavba křižníku byla objednána v roce 1965, tedy přibližně rok po uvedení první lodě třídy Andrea Doria do provozu.

Technický popis
Při vytváření návrhu nové lodi konstruktéři vycházeli ze dvou hlavních požadavků – zvětšení velikosti lodě a zlepšení podmínek pro provoz palubních vrtulníků.
...

Álvar Núñez Cabeza de Vaca

Španělské conquistadory si představujeme jako úspěšné dobyvatele říší Ameriky. V některých případech tomu tak skutečně bylo, ale pak jsou zde i ti, kterým štěstěna nepřála. Všechno zlé je však k něčemu dobré a tak si dnes povíme příběh jednoho z neúspěšných dobyvatelů.

Álvar Núñez Cabeza de Vaca se narodil kolem roku 1490 v andaluském městě Jerez de la Frontera v Cádizu. Jeho otec byl nízkého šlechtického původu (hidalgo), ale zásadní vliv na jeho budoucí život měl dědeček Pedro de Vera. Ten byl současníky popisován jako odborník na válčení na zemi i na moři, vedl nájezdy proti Maurům v severní Africe a roku 1483 dokončil dobývání Gran Canarie, jednoho z hlavních ostrovů Kanárských ostrovů. Byl jmenován vojenským guvernérem ostrova a využil své pozice k zajetí kanárských domorodců (Guančů) a jejich prodeji do otroctví. Když se domorodci na sousedním ostrově Gomera vzbouřili, brutálně potlači ...

Kyparissia
(Arcadia)

37.250133, 21.678632

Budeme-li pokračovat z Elis po pobřeží na jih, narazíme na hrad Kyparissia. Na ostrožně vybíhající z hor ve výšce 150 metrů nad mořem jeden kilometr od pobřeží byla akropole antického města – skoro stejně jako všude v Řecku.. Tuto výhodnou polohu využili Byzantinci a vybudovali zde pevnost, od desátého století nazývanou jako Arkádie. POZOR neplést s oblastí Arkádie, která je v centrální hornaté části Peloponésu. Při franském obsazování poloostrova jako jedna z mála odolávala až do února 1205. Při následném dělení knížectví zůstala Kyparissia v knížecí doméně až do roku 1261, kdy byla udělena Vilainu d’Aulnay, jednomu z uprchlých šlechticů z právě padlé Konstantinopole.
Po jeho smrti roku 1369 bylo panství rozdělen na dvě části pro syny Erard a Geoffreie. Erard byl roku 1279 zajat Byzancí a v pramenech se již neobjevuje. Geoffroi získal jeho polovinu panství až po dlouhých tahanicích s anjouovskými bailimi, ...

Kdeže jsme to na východě Středomoří skončili? Na Kefalonii v roce 1485 se slibem pokračování historie Jónských ostrovů v pojednání o benátském Stato da Mar. Nad pevninou vlály turecké fangle, Byzanc padla, stejně tak ostatní franské státy. Jediný kdo místní pohromy první poloviny 15. století přežil tak nějak bez úhony byly Benátky. Bohatá námořní republika si zakládala na obchodu spíše než na držbě území a pro své cíle si zajišťovala opěrné body kontrolující životně důležité námořní trasy…

A přestože jsem to měl tak nějak připravené, strašně dlouho se mi to nechtělo dotáhnout, a doladit tak, abych s tím mohl být opravdu spokojen. No každopádně jsem se do toho teď vrhl a v následujících šestnácti dílech se opět podíváme do středověkého Řecka. Nejprve se vrátíme na Peloponés a v pěti článcích si přiblížíme franské hrady, které se mi podařilo loni navštívit.

Celou tuto sérii plánuji skončit v polovině 16. století a čtvrtá turecko-benátská válka, tedy bitva u Lepanta roku 1571, stejně jak ...

Bitva u Villers-en-Cauchies

Jednou z nejúspěšnějších jezdeckých akcí napoleonských válek byla nepochybně bitva u Villers-en-Cauchies, k níž došlo 26. dubna roku 1794. Tehdy 160 britských a 112 rakouských jezdců pod velením polního maršála Rudolfa Rittera von Otty úspěšně napadlo 3 000 francouzských pěšáků a 7 800 jezdců pod velením divizního generála René-Bernarda Chapuye. Francouzská porážka ukázala zjevné nedostatky nové revoluční armády.

Dne 23. dubna se velké francouzské síly pohnuly, aby odřízly postup koaličních jednotek. Ottův velitel jej vyslal na průzkum, aby zjistil pozici Francouzů. K tomuto úkolu vzal s sebou 2 eskadrony britského 15. lehkého dragounského pluku (160 jezdců pod velením majora Williama Ayletta) a 2 eskadrony husarského pluku č. 17 arcivévody Leopolda (112 jezdců pod velením barona Zikmunda Szent-Keresztyho). Nepřítele objevil ještě téhož večera a požádal o posily. Velitelství ted ...

Alexandra David-Néel

Sedět doma a plést svetry u krbu není pro každého. No a rozhodně ne pro Alexandru David-Néelovou, kterou roku 1924 neklidné nohy zavedly až do Tibetu. Dokonce se jí podařilo lstí navštívit samotnou Lhasu, kam už deset let nevkročila noha cizince. A už vůbec ne noha ženy. Manželovi oznámila že odjíždí do Asie a vrátí se za 18 měsíců. Vrátila se za 14 let.

Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová se narodila 24. října 1868 v Paříži jako jediná dcera učitele Louise Davida a Belgičanky Alexandrine Borgmansové. Dětství strávila v internátních školách. Četba knih Julese Verna a prohlížení zeměpisných atlasů v ní vzbudily touhu po dobrodružství a cestování. Na naléhání svého otce nastoupila na Královskou konzervatoř v Bruselu, kde studovala hru na klavír a zpěv. Už jako patnáctiletá se postila jako asketický světec. V sedmnácti sama přešla Alpy. O rok později došlapala na kole do Španělska. V roce 1889 ...

CAPRONI Ca.18
Italský průzkumný/pozorovací letoun
Doba vzniku 1913
Stavba 1 ks prototyp + 6 ks série


Letoun Caproni Ca.18 byl italský vojenský letoun primárně určený k pozorovacím a průzkumným úkolům vyvinutý krátce před První světovou válkou a během jejích prvních měsíců. Šlo o monoplán s pevným podvozkem, který byl jako první sériově vyráběný stroj přijat do služby italského vojenského letectva. I když to „sériově“ je potřeba brát s jistou rezervou, protože podle většiny zdrojů bylo vyrobeno jen asi 6-7 letounů Ca.18.

Počátkem modelu Ca.18 je potřeba hledat u prototypů Ca.16 a Ca.17 stavěných před Velkou válkou. Na těchto strojích si hlavní konstruktér Giovanni Battista „Gianni“ Caproni vyzkoušel jednoplošné uspořádání, které od roku 1911 neustále vylepšoval. Vývoj Ca.18 započal v roce 1913, kdy konstrukční kancelář Gianniho Caproniho reagovala na soutěž italského ministerstva války na nový vojenský průzkumný letoun. Z koncepční rodiny monoplánů Caproni Ca.8–Ca.17 ...

Úvod
Italské námořnictvo (Marina Militare) se v druhé polovině padesátých let 20.století značně rozvíjelo. Stalo se tak díky jeho předchozímu vývoji – vstup Itálie do NATO, zrušení poválečných zbrojních omezení a úzká spolupráce z USA včetně mohutné americké zbrojní pomoci. Itálie se měla stát hlavním americkým spojencem v oblasti Středozemního moře. Dále to bylo reakcí na eskalující Studenou válku a s ní spojený vojenský růst potenciálních protivníků (zejména SSSR, přičemž ponorkové loďstvo VMF prodělalo v druhé polovině padesátých let také značný rozvoj a zájmy NATO ve středomoří ohrožovaly zejména ponorky Černomořské flotily).
V rámci tohoto vývoje italské námořnictvo v letech 1956 schválilo program na výstavbu dvou nových křižníků určených pro zajištění protiletadlové a protiponorkové ochrany italských námořních svazů. Tyto lodě se měly stát největšími italskými plavidly postavenými od druhé světové války.
Itálie stále (a ještě dlouho ...

SIEMENS-SCHUCKERT DDR.I (prototyp)
Německý dvoumotorový stíhací trojplošný letoun
Doba vzniku 1917
Stavba 1ks prototyp


Letoun Siemens-Schuckert DDr.I vznikl v konstrukční kanceláři německé společnosti Siemens-Schuckertwerke (SSW), která patřila mezi významné průmyslové podniky Německého císařství. Firma byla založena roku 1903 jako společný podnik koncernu Siemens & Halske a norimberské strojírenské společnosti Schuckert & Co. Původně se zaměřovala především na elektrotechniku, výrobu elektrických zařízení, turbín a průmyslových instalací, nikoli na letectví.

Do oblasti letecké výroby vstoupila společnost až v průběhu První světové války, kdy německé vojenské úřady podporovaly rozšiřování výrobních kapacit a zapojení velkých průmyslových podniků do produkce letadel a motorů. Siemens-Schuckertwerke se nejprve podílel na licenční výrobě letounů jiných firem, zejména typů společnosti Albatros, čímž získali praktické zkušenosti s leteckou konstr ...

Potupná bitva u Karánsebes

Nejpotupnější bitva habsburské armády. Během Rakousko-turecké války se roku 1788 odehrála u rumunského města Karansebeš kuriózní bitva, která však byla ve své podstatě spíše rozsáhlou přátelskou palbou v řadách rakouské armády. Opilí vojáci se navzájem pozabíjeli.
Císař Josef II. (1741-1790) je znám jako zarputilý reformátor bez špetky smyslu pro humor, který chtěl za každou cenu vystoupit ze stínu své matky, císařovny Marie Terezie. Platilo to i ve válečnictví. No a zdánlivě snadným cílem jeho snah se stala Osmanská říše. Začátek tažení na Balkán nevypadal vůbec špatně. Císař postavil vůbec největší armádu, jakou kdy Rakousko vidělo, a v roce 1787 vyhlásil Turkům novou, z hlediska rakousko-osmanských vztahů v pořadí už osmou válku. Jeho 240 000 mužů, téměř 900 děl a 36 000 koní představovalo impozantní sílu – stárnoucí polní maršál Franz Moritz Lascy (1725-1801) ji ale nedokázal využít. Vojsko rozdělil na dlouhé frontě od Srbska po Bu ...