PALBA.CZ

Bitva v Teutobuském lese (9 n.l.)

V době vlády zakladatele římského principátu (císařství) Augusta tvořilo pravidelnou armádu 25. legií umístěných v pohraničních provinciích. Legie měly asi 250.000 vojáků. Podél Rýna a Dunaje byly zřizovány stálé tábory.

Bitva v Teutobuském lese byla jedinou bitvou, kde byly Augustovy legie úplně zničeny. Proti třem legiím s 20.000 muži a doprovodem čítajícím asi 10.000 lidí se postavily germánské kmeny vedené Arminiem. Arminius byl synem náčelníka kmene Cherusků.

Na počátku podzimu se Varus, velitel legií v Germánii, dověděl o menších kmenových vzpourách. Na cestě do zimního tábora se rozhodl, že projde touto oblastí mezi řekami Ems a Weser a obnoví tam pořádek. Neuvedl své jednotky do stavu pohotovosti a dokonce povolil cestovat i rodinným příslušníkům.

Vzpoury ve skutečnosti naplánoval Arminius tak, aby Varus musel nejprve pochodovat územím Cherusků. Doprovázel dokonce v čele eskorty římany.

Po překročení řeky Weser o ocitla římská kolona v hornaté a z ...

LT vz. 38

Vývoj tanku započal v roce 1935. Vývoj vedl ing. Alexaj Surin, jenž na něm uplatnil několik skvělým způsobem řešených novinek, které přispěly k vynikajícím vlastnostem stroje. Jednalo se zvláště o podvozek: řešení pásu prakticky znemožňovalo jejich sesmeknutí, čtveřice velkých pojezdových kol kombinovala výborné jízdní vlastnosti, vysokou životnost a jednoduchou výrobu. Také řízení tanku pomocí planetového soukolí bylo v té době novátorské, běžně byl používán dvojitý diferenciál.

Prvním zákazníkem se stal Írán, který objednal 26 těchto strojů v roce 1935. V září byl hotov prototyp, označený TNH, zatím jen s maketou věže. Vozidlo udělalo na íránskou komisi takový dojem, že objednávka byla zvýšena na 50 kusů. Splněna byla do května 1937. Íránská armáda s nimi byla velice spokojena. Na jaře 1938 se začalo jednat o dodávce dalších 100 kusů. Zakázku zhatila okupace. Dodané tanky sloužili v Íránu minimálně 20 let...

Na domácí půdě měla zpočátku navrch Škoda se svým LT vz.35. Tyto tan ...

LT vz. 35

Po nástupu nacistů k moci si začala ČS armáda uvědomovat nutnost zavedení většího množství kvalitních tanků. Tančíky ČKD vz.33, zavedené v roce 1933 v počtu 70 ks., měly velmi nízkou bojovou hodnotu a lehké tanky vz.34, dodané v období 1934-36 v počtu 50 ks. rovněž firmou ČKD, byly provázeny technickými problémy. Proto byly firmy ČKD, Škoda a Tatra koncem roku 1934 vyzvány k vyvoji tanků několika kategorií.

Nejlépe se dařilo v kategorii IIa, tedy v tancích jezdeckých. Do léta 1935 byly hotovy prototypy. ČKD vycházela z LT vz.34, Škoda z dříve neůspěšného prototypu SU. Ze zkoušek vyšel vítězně prototyp Škody, označený ŠIIa a bylo rozhodnuto o jeho zavedení do výzbroje jako LT vz.35. Celkem bylo objednáno 298 strojů. Dodány byly v období 1936-38, přičemž na výrobě se rovným dílem podílela i ČKD.

Určité pochybnosti o kvalitě tanků daly příčinu k dlouhodobým zkouškám. Při nich se prokázalo nadměrné opotřebení zaviněné jak konstrukčními vadami, tak i nekvalitní výrobou. Také porucho ...