Palubní hranol k osvětlení
Palubní hranol se používal v 19. století k osvětlení spodních prostorů lodí. Staré plachetnice si povětšinou představujeme jako velice temné místo pro život a práci. Přeci jen nebyla zde okna (krom důstojnických kajut) a před rozšířením elektrického osvětlení, si mohla osádka vypomáhat pouze svíčkami nebo olejovými a petrolejovými lampami. To však bylo na palubě dřevěných lodí často nebezpečné. Postupně se tak začaly používat vybroušené skleněné hranoly (známé táž jako "bullseye"), které dokázaly vnější světlo zachycovat a rozptylovat do prostoru v podpalubí. Obyčejné ploché sklo by totiž dokázalo osvětlit jen malý bod pod sebou, což bylo značně nepraktické. Horní část hranolu byla plochá, aby nepřekážela námořníkům v pohybu po palubě a rovněž nemohla být moc velká, aby nezeslabovala samotná prkna. Pro maximalizaci světelného výkonu bylo použité sklo původně bezbarvé s přídavkem oxidu manganičitého; fialový odstín některých dochovaných vzorků je způsoben desetiletími působení UV záření.
Na palubách uhelných lodí se podobné hranoly také používaly ke kontrole nákladového prostoru, kdy světlo z ohně bylo zachyceno hranolem a bylo jej možno vidět na palubě i za denního světla. Pokud tedy propukl na uhelné lodi požár, mohla osádka v čas začít hasit, nebo uniknout. Z bezpečnostních důvodů se podobné hranoly používaly již od počátku 30. let 19. století k osvětlení pracháren, kam vstup s otevřeným ohněm znamenal prakticky jistou explozi. Později též k osvícení sklepních prostor pod cestami. Přesný původ palubních hranolů k osvětlení lodí není znám, ale v roce 1818 jsou známy různé vylepšovací patenty a zpráva ze 3. února téhož roku zmiňuje, že byly použity v palubách nad kabinami pro cestující ve východní a západní Indii. Jeden zákazník zde říká, že jsou "velkým vylepšením oproti dříve používaným býčím očím (bullseye)". Skleněné průhledy se patrně používaly již o několik let dříve, ale brzy byly vylepšeny do podoby účinnějších broušených hranolů.
Zdroj:
https://srichardwilkcom.wordpress.com/deck-prisms/
https://en.wikipedia.org/wiki/Deck_prism
