PALBA.CZ

Stíhač tanků „Panzerjäger I“

Oficiální název 4,7cm Pak(t) auf Panzerkampfwagen I (SdKfz 101) ohne Turm

Na počátku druhé světové války se ve výzbroji nacistického Německa nacházelo poměrně velké množství lehkých tanků Panzer I, který byl původně koncipován jako školní tank pro výcvik tankových posádek. Při útoku na Polsko v září 1939 však tyto tanky tvořily téměř polovinu stavu Panzerwaffe. Pouze kulometná výzbroj a slabé pancéřování ukázaly, že tento tank není schopen vést boj s klasickými tanky vyzbrojenými kanony. Bylo proto rozhodnuto o přestavbě tohoto tanku na stíhač tanků vyzbrojený protitankovým dělem. pro přestavbu byla vybrána varianta Panzer I Ausf. B





Problém nastal při výběru kanonu, ráže 37 mm neslibovala nějaké oslnivé výsledky a vývoj kanonu PaK 38 ráže 50 mm ještě nebyl dokončen. Proto byl použit původně československý protitankový kanon ráže 47 mm (Škoda A5 - 4,7cm kanon PÚV vz.38 ???), v německé armádě označovaný jako 4,7cm PaK (t) 38. Délka hlavně byla 43,4 ráže.

Kanon byl umístěn v jednoduché nástavbě z plechů o síle 14,5 mm. Ta kanon chránila jen z přední strany a boků, strop a zadní stěna zůstaly otevřeny. Náměr kanonu byl -8° až +12°, stranový odměr 17,5° na každou stranu.

Pro kanon byl palebný průměr 86 střel. Jako sekundární zbraň posádka vozila samopal MP 38 s 192 náboji v zásobnících.
Pasívní ochrana tříčlenné osádky byla velmi nízká. Navíc velitel vozu plnil i funkci střelce.

Výroba probíhala od března do května 1940 a bylo vyrobeno 132 vozidel


technická data Panzerjäger I:

hmotnost – 6,4 t
délka – 4,42 m
šířka – 1,85 m
výška – 2,25 m
výkon motoru – 100 HP
zásoba PHM – 146 l benzínu
spotřeba paliva silnice – 100 l/100 km
spotřeba paliva terén – 125 l/100 km
max. rychlost – 42 km/h
osádka – 3

---

Zdroj:
I.Pejčoch - Obrněná technika 2

Další obrázky

Zajímavý stroj. Jsem si myslel, že stíhače tanků začaly být používány až v SSSR. Jak si vlastně vedl?

Na začátku války (1940-41) byl tento kanon na špici! S českou municí prorážel na 100 m 52 mm pancíř, na 500 m 47 mm a na 1000 m 40 mm. S německou municí PzGr 40 na 100 m 100 mm, na 500 m 58 mm. Ve všech případech kolmý pancíř. Čili to nebyly na tu dobu vůbec špatné výkony!

No jo. Pak ale přišel T-34:-)

Existuje i verzia s nemeckým 37mm PaK 36/37,ale je to len malosériový počin

Hmm to vypadá na "vyjížďku" s rodinou...

Skôr ich tí Nemčúri na ten zánovný offroad zbalili a šup s nimi do lesíka vyrábať nový panzerubermannschaft......... :-)

S tím PaK 36 mohli rusům poškrábat maximálně lak na KV

Ví někdo přesně, jaké označení měl PaK (t) 38 v čs. armádě?

Není to tam nahoře???

To jsem psal já a je to jen můj odhad. Zatím jsem na to nikde nenarazil

Ano, označení 4,7cm KPÚV vz.38 je na místě. Opravdu byl zaveden, ale nevím, jestli už byl u jednotek. Spíš stejně jak tank LT vz.38 zatím ve výrobě.

V tažené verzi u jednotek nebyl, jenom ta pevnostní varianta se stihla částečně vyrobit/dodat.

To je trošku jinak. To dělo, které bylo v pevnostech bylo dělo 4cm KPÚV vz. 36. I když mělo taky ráži 47mm. Myslím, že ve Škodovce bylo značeno A6.

hydrostar píše:To je trošku jinak. To dělo, které bylo v pevnostech bylo dělo 4cm KPÚV vz. 36. I když mělo taky ráži 47mm. Myslím, že ve Škodovce bylo značeno A6.

Jj, tak jsem to myslel, ale nebyl čas to rozepsat, jsem v práci a musel jsem makat. Prostě ten vzor 38 u jednotek nebyl, zrovna nedávno jsme se o tom bavili se šéfem (velkej fanda do starých zbraní), on nakoukl do literatury a výsledek: zbraň vyvinutá byla, ale dostali ji až Němci.

Někde jsem četl, že celkový počet vyrobených kusů byl 202 a ne 132. Těžko ale říct nakolik je ten zdroj pravdivý.
V každém případě to byl bojový prostředek, který si dokázal prostřílet cestu západní Evropou, protože v té době němci neměli žádný kanón s takovým účinkem. A co se těch ruských strojů týče, nezapomínejte na to, že první verze T-34 měli pancéřování korby silné 45 mm. Což 47mm kanón použitý u Panzerjägeru I dokázal prostřelit na vzdálenost cca 600-700m.

45mm při kolmém dopadu, ale pancíř T-34 byl skloněný, jestli se nepletu, na to nezapomínej zase Ty...

4,7cm PaK (t) 38, který byl použit u Panzerjageru I, měl průraznost pancíře skloněného pod úhlem 60° následující:

100m 500m 1000m
PzGr 36 (t) 1,650 Kg - 782m/s 54 48 41
PzGr 40 0,825 Kg - 1080m/s 100 59 ??

Tank T-34 model 1941 měl pancéřování následující:
korba - čelo 45mm pod úhlem 30°
- boky 45mm pod úhlem 50°
věž - čelo 52mm zaobleno
- boky 52mm pod úhlem 60°

Takže i tento improvizovaný bojový prostředek na ranné verze T-34 stačil. Ovšem je otázkou, nakolik měla téměř nechráněná posádka Panzerjageru I šanci ve skutečném boji proti T-34.

Řekl bych hlavně to, že na začátku bojů v SSSR nebylo setkání tohoto stíhače s T-34 až tak na pořadu dne. A tipl bych si, že v případném náhodném setkání německá posádka raději ustoupila. Šance na úspěch byla opravdu celkem malá. S takovým pancéřováním se dostat na 100 až 500m musela být velká odvaha. Na druhou stranu na začátku Barbarossy Němci nevěděli o T-34 nic.

Máš pravdu, muselo to vyžadovat přímo sebevražednou odvahu. Na druhou stranu, ten stihač se spíše používal při zadržování sovětských protiútoků. Takže jako dobře zamaskovaný měl určité šance. Ale stejně bych tam sedět nechtěl:-)
S tím, že němci nic nevěděli o T-34 bych trošku polemizoval. Spíš to byl problém toho, že vrchni vedení, které o tanku T-34 vědělo, nedokázalo tyto informace předat až k těm nejnižším vojákům, pro které pak tanky T-34 a KV, byly šokem. Je známo, že němečtí vojenští přidělenci se v rámci vojenské pomoci zůčastnovali přehlídek a atd. v SSSR. A T-34 jim byl znám a představován. Asi sami podcenili tento stroj a hlavně možnost sovětského průmyslu vyrábět tyto tanky v obrovských sériích. Německo vycházelo ze svých zkušeností z Francie, kde taky neměli šanci zničit těžké Char B1 jinak než letecky nebo 88mm flakem. Asi to považovali za dostačující. Kdo mohl ostatně v roce 140 předvídat, jakým směrem se boj bude vyvíjet. Vždyt před pouhými 5 lety to dalo Guderianovi pořádnou fušku, aby armáda přijala tanky, místo jízdy....