Protiletecký systém Wildcat 30
Na počátku 80. let. vyvinula německá společnost Krauss-Maffei ve spolupráci s dalšími firmami samohybné protiletadlové dělo na bázi obrněného transportéru TPz Fuchs s názvem Wildcat 30. Bylo vyvinuto bez konkrétní objednávky, jako lehčí a levnější alternativa k protiletadlovým systémům jako byl Gepard 1A2 nebo CA1 (pro Holandsko). KMW si ke spolupráci na vývoji přizvala společnosti Siemens, Mauser, AEG, KUKA a Hollandse Signaal. V roce 1981 byly vyrobeny a prezentovány dva exempláře, které se dobře osvědčily při různých ukázkách. Byl prezentován jako ochránce mechanizovaných formací a důležitých vojenských i civilních objektů. Nabízel vysoký výkon uplatnitelný především proti vrtulníkům a pomalejším nízko letícím letadlům, snadné použití, velmi krátkou odezvu, plně automatické sledování cíle, nízké pořizovací náklady, jednoduchou a levnou údržbu. Základním bojovým prvkem byla lehce pancéřovaná věž se dvěma kanóny Mauser Mk.30F ráže 30 mm, každý se zásobou 250 kusů munice a kadencí 800 ran za minutu. Maximální dostřel kanónů na vzdušné cíle se pohyboval kolem 3000 m. Systém Wildcat 30 byl obsluhován třemi osobami – velitelem-střelcem, radarovým operátorem a řidičem. Systém Wildcat 30 SPAAG měl být nabízen zákazníkům v celkem pěti verzích s odlišným systémem řízení palby. Všechny tři verze spoléhaly na elektronický systém, ale lišily se rozsahem použitých senzorů. V nejjednodušší verzi (V1) byl instalován pouze binokulární optický zaměřovač s automatickým sledováním cíle, ale bez laserového dálkoměru a bez infračervené a radarové podpory. Druhá verze (V2) počítala s instalací televizního systému a laserového dálkoměru. Nejvyspělejší verze (V5) měla dostat radar, identifikační zařízení "přítel-nepřítel", optikou a infračervenou detekci cíle s automatickým sledováním a laserovým dálkoměrem. Doba odezvy na cíl nejvyspělejší verze systému Wildcat 30 byla asi 6 sekund, což byl na svou dobu velmi dobrý parametr. Díky lehčímu kolovému podvozku vynikal také vysokou mobilitou a možností přepravy vzduchem. Nutno však dodat, že ani samotná nosná platforma nezůstala beze změn. Šestikolový obrněný transportér TPz Fuchs 6x6 musel mít pohon přesunut do zadní části korby. Hmotnost činila až 18 700 kg, maximální rychlost na silnici 80 km/h a maximální dojezd kolem 600 km. Společnost Krauss-Maffei postavila pro zkoušky a předvádění celkem šest prototypů, z toho dva byly vybaveny radarem. Přes veškerou snahu se bohužel nepodařilo najít pro systém žádného zákazníka. Nutno dodat, že ze systému Wildcat 30 vychází jihokorejský K30 Biho, který se vyrábí od roku 1996 a to až do současnosti. Korejská armáda převzala 176 kusů a nedávno další 104 objednala Indie, kde systém porazil ruskou Tungusku-M1 a Pancir-S1.
Zdroj:
https://www.armyweb.cz/clanek/wildcat-3 ... ovy-system
https://defencehub.live/threads/wildcat ... many.6929/
https://forum.warthunder.com/index.php? ... ildcat-30/
https://en.wikipedia.org/wiki/K30_Biho
