Stránka 1 z 1

Bitva u Hemmingstedtu (1500)

Napsal: 19/2/2023, 13:29
od Rase
Výstřerrttižek.JPG

Bitva u Hemmingstedtu

Bitva u Hemmingstedtu se odehrála 17. února 1500 jižně od stejnojmenné vesnice, poblíž dnešní Epenwöhrden v západní části dnešního Šlesvicka-Holštýnska. Tehdy šlo o pokus dánského krále a jeho bratra vévody Fridricha, podmanit si rolnictvo z Dithmarschenu, které si na jihozápadě Jutského poloostrova při pobřeží Severního moře, založilo rolnickou republiku. Dodám, že pětačtyřicetiletý král Johannes I. (1455-1513) tehdy vládl celé Kalmarské unii - Dánsku, Norsku, Švédsku a k tažení že připojil rovněž jeho devětadvacetiletý bratr - šlesvický vévoda Frederik I. Jádrem vévodské armády byla Velká garda, čítající 4 000 německých a švýcarských lancknechtů, kterým velel drobný šlechtic (junker) jménem Thomas Slentz, dále bylo 2 000 obrněných jezdců, asi 1 000 dělostřelců a 5 000 prostých lidí. Obránců bylo asi 1000 mužů, všichni prostí rolníci pod vedením pětatřicetiletého Wulfa Isebranda. Po obsazení vesnice Meldorf vévodská armáda postupovala, ale byla zastavena na barikádě vybavené děly. Obránci otevřeli minimálně jednu hráz, čímž zatopili okolí, které se proměnilo v bahno a mělká jezera. Vévodská armáda, namačkaná na úzké silnici bez pevné půdy, na které by se mohla rozmístit, nedokázala využít své početní převahy. Lehce vybavení sedláci znali terén a používali tyče k přeskakování příkopů. Odložili kyrysy a přilby, aby v bažinatém terénu získali výhodu pohybu, která jim umožnila zabíjet obrněné jezdce i téměř kompletně zničit obávané lancknechty. Většina vévodských vojáků nebyla zabita nepřátelskými zbraněmi, ale jednoduše se utopila. Zde se hovoří o 7 000 zabitých a 1 500 raněných. Pokus o dobytí opevnění tak byl odražen. Mnoho podrobností o bitvě bylo vymyšleno později, aby bylo možné heroizovat obránce. V roce 1900 byl postaven pomník obráncům. Kult dosáhl svého vrcholu v nacistické éře, kdy místní straníci používali jména účastníků bitvy pro svou propagandu. Dnes je na místě muzeum připomínající bitvu. Farmář Wulf Isebrand (zemřel 1506) byl vůdcem a organizátorem obrany rolníků. Zatímco on byl skutečnou osobou, existence dalších účastníků bitvy není prokázána. Například legendární Reimer von Wiemerstedt údajně zabil junkera Slentze, velitele "Velké gardy". Dalším pochybným účastníkem byla "panna" Telse.

Zdroj:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Hemmingstedt

FB_IMG_1676807494822.jpg
FB_IMG_1676807504164.jpg

Re: Bitva u Hemmingstedtu (1500)

Napsal: 17/3/2026, 23:26
od kacermiroslav
Zajímavé je, že přesné místo hlavního bojového pole i dnes není jisté. Historici a archeologové se stále neshodují, kde přesně stávala dřevěná schanze a kudy vedla stará cesta, po níž dánské a holštýnské oddíly postupovaly. Jedna z tradičních lokalit u dnes stojícího památníku Dusenddüwelswarf možná není tou pravou a výsledky starších sondních výzkumů z roku 1949, které měly zachytit původní příkop, jsou dnes zpochybňovány.

Re: Bitva u Hemmingstedtu (1500)

Napsal: 18/3/2026, 00:05
od kacermiroslav
Ve zdrojích se píše, že sedláci u Hemmingstedtu při překonávání příkopů drželi dlouhé tyče a po nich asi (?) doslova „sjížděli“ dolů, aby překonali prudké nerovnosti, v tomto případě příkopy. Připomíná mi to Salto del Pastor – ten trik pastýřů z Kanárských ostrovů, kteří zapichují tyč do svahu a po ní bezpečně sjíždějí dolů. Princip je vlastně stejný: tyč jako opora, rychle a bezpečně překonat výšku. Nemůžeme vědět, jestli se sedláci z něčeho takového inspirovali, ale je zajímavé, že podobná „civilní dovednost“ by se dala v boji použít úplně stejně.

Re: Bitva u Hemmingstedtu (1500)

Napsal: 18/3/2026, 08:21
od Rase
Ve Frísku existuje podobný způsob překonávání vodních překážek zvaný "Fierljeppen" (doslova daleko skákající). Od roku 1771 jde i o sportovní disciplínu (oficiálně sepsanou až roku 1957). Předpokládá se, že má původ u místních farmářů, kteří používali tyče k přeskakování malých odvodňovacích kanálů, aby se dostali na své pozemky. Dnes je tyč dlouhá 8 až 13 metrů a má ve spodní části plochou kulatou destičku, která zabraňuje jejímu potopení do bahnitého dna řeky nebo kanálu. Disciplína se skládá ze sprintu k tyči (polsstok), skoku a jejího uchopení, následného vyšplhání na vrchol tyče se snahou ovládat její pohyb vpřed a do stran nad vodní plochou a zakončení dopadem na protější stranu. V německém regionu Východní Frísko je tento sport známý jako Pultstockspringen. Dnes se tento sport praktikuje především pro zábavu nebo k pobavení turistů, ale v Nizozemsku se stále koná oficiální každoroční Národní manifestace Fierljeppingu (NFM) a mistrovství se uskutečňují v šesti ligách a mnoha klubech.

https://en.wikipedia.org/wiki/Fierljeppen

500px-Fierljeppen_in_Linschoten.jpg