Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 163.

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 163.
Zde viz mapu



, na které je Malajsie nejen s letišti a městy, ale i s daty, kdy Japonci, to které místo, od 8. prosince 1941, do 25. ledna 1942 obsadili, foto je volně přístupné na několika webech.
Letová situace, úterý, 27. ledna 1942.
Ještě za úsvitu, v úterý 27. ledna, startovaly k průzkumnému letu ze Singapuru dva Mothy z MVAF. Úkol pro Mothy od pozemních sil zněl - propátrat oblast Senggarangu. Jeden z dvojplošníků měl velmi brzy v křídlech několik průstřelů, když palba přicházela ze země, ale vojáky nebylo vidět (je jasné, že Japonci byli maskováni džunglí). Naštěstí k žádnému velkému poškození nedošlo. Druhý Mothy, se kterým letěl Flt. Lt. Dane směrem k tamějšímu letišti Batu Pahat přeci jenom u silnice japonské vojáky spatřil. Dane tak potlačil svůj stroj do střemhlavého letu, aby přesněji zjistil o koho jde. Velmi rychle poznal japonské přilby a ihned zahájil palbu. Průzkum byl pak přece jenom úspěšný, neboť piloti objevili i 3 000 vojáků a důstojníků z 53. britské a 25. (28.) indické brigády, kteří byli obklíčeni a zcela odříznuti západně od Rengitu. Po zpracování průzkumných údajů, které přivezly Mothy (zde viz foto



, pod kterým byl popisek, Tiger_Moth_A17_543_ilustr., foto je volně přístupné na několika webech.), byli v příštích čtyřech dnech vojáci a důstojníci zachráněni z bažinatého pobřeží jižně od Batu Pahat a zpět do Singapuru odvezeni dělovými čluny Dragonfly a Scorpion. Byla to jedna z mála akcí, které bylo možno hodnotit kladně.
Anglo-japonská trojice historiků na str. 348. až 352., dodává ke dni 27. ledna 1942 o unaveném britském letectvu následující, cituji:

"Unavené britské letectvo však oddech nedostalo. Brzy ráno odstartovaly Sgn. Ldr. Brooker, Plt. Off. Parker a Sgt. Christian, aby zaútočili na průzkumný letoun, ale po vystoupání do 25 000 stop se jim nepodařilo s ním navázat kontakt. Christianův Hurricane se náhle zvrátil a střemhlav zamířil k zemi. Brooker ho rádiem volal a letěl za ním. Nebyl žádný zřetelný důvod pro takový pád, ani proto, že nedostal odpověď. Sledování skončilo ve chvíli, kdy Hurricane zmizel v nízké mrakové přikrývce. Brooker s Parkerem záhy zamířili zpět do Seletaru. V 10.00 hod. Hurricane ve vysoké rychlosti havaroval a explodoval na gumové plantáži v Johoru.
Flt. Lt. Norman Welch, pobočník 232. perutě, vedl malou skupinu k místu havárie; museli kopat do hloubky 13 stop, než se dostali k ocasu letounu, kde bylo nastříkáno sériové číslo BE590. Po ujištění, že jde skutečně o zmizelý letoun, byla díra zasypána a vojáci zde drželi stráž. Žádná stopa po Charlesu Christianovi se neobjevila, a tak se mělo zato, že zůstal v letounu."

Letová činnost pokračovala v pozdním dopoledni toho dne, kdy odstartovaly na hlídku dvě Buffala z 243. peruti (zde viz foto


, na kterém jsou Buffala z 243. peruti, foto je z majetku Australského muzea a je volně přístupné na několika webech.). Sotva letouny vzlétly objevili piloti Buffal 24 bombardérů G4M z leteckého pluku Kanoja. Doprovod jim dělalo 19 stíhaček Zero a dva průzkumné C5M. Cílem bombardování bylo letiště Kallang (Mapa se všemi letišti



na ostrově Singapur, je zakreslen i obvod města Singapur /viz City/, mapa je volně přístupná na několika webech.). Do zápisů pak osádky japonských bombardérů ohlásily, že na zemi zapálily pět britských letounů. Na letišti Kallang zrovna v době japonského náletu měly Hurricany z 488. perutě doplněny letouny palivem. Do toho začaly padat pumy. Celkem osm pilotů se ukrylo za pytli naplněnými pískem, jimiž bylo obloženo stanoviště protiletadlového děla. Jeden z výbuchů pumy u dočasného krytu pilotů je zavalil pytli s pískem. Kolegové je vyhrabali v šoku, ale nezraněné. Takové štěstí však jejich Hurricany neměly. Pumy dva letouny zničily úplně, tři Hurricany byly neopravitelně poškozeny a tři byly poškozeny lehce. Na letišti v Kallangu byla také prakticky všechna zbývající Buffala z 243. perutě buď zničena, nebo poškozena. Dva Bristol Blenheimy byly zapáleny. Zničeny byly hangáry, hospodářské budovy a tři palivové nádrže. Mezi účastníky bombardování a následném vyhrabávání pilotů byl také Sgt. Fisken, který byl očitým svědkem zničení nejbližšího Buffala. Později vyprávěl:
"Byl jsem v zákopu s brigádou kopáčů a slyšel jsem kvílení padajících pum. Buffalo muselo být zasaženo na přídi pumou s dlouhým hrotem a při doteku explodovalo. Obyčejně bouchaly několik stop nad zemí. Mnoha vojákům tyto pumy způsobily ošklivá zranění nohou.
Blízko našeho pohotovostního baráku stála cisterna s palivem pro letouny. Automobil byl zasažen do motoru a ze středu cisterny pod tlakem vytékal proud benzínu. Nahoře, asi 40 stop vysoko, z ní šlehaly plameny jako z naftového vrtu. Ve vzdálenosti asi 200 yardů se shromáždilo okolo 60 lidí, obávali se exploze cisterny. Zřejmě nic takového ještě neviděli a jako všichni ostatní byli i oni vyděšeni."

Po těžkém prvním japonském dopoledním náletu na letiště Kallang, dne 27. ledna 1942, přišel, asi tak o 40 minut později, druhý nálet. Bylo to zrovna v době, kdy personál letiště a vlastně kdo měl volné ruce, se pokoušel zachránit letouny a i sklady a vše co v nich bylo. Druhá vlna japonských bombardérů své pumy shodila v blízkosti stojánky 243. peruti, a zničena byla další dvě Brewster Buffala a dva Hurricany. U stíhaček Hurrican se jednalo o sériová čísla BM902 a BG588, které v Kallangu zanechala letka 'C' z 232. (P) peruti. Letouny stály v těchto místech proto, že byly poškozeny a měly být na těchto stojánkách opraveny. Proti druhé vlně japonských bombardérů se pokusila zasáhnout dvě hlídkující Buffala, ale dostala se do souboje s doprovodnými japonskými stíhačkami.

"Plt. Off. Marra a Plt. Off. Cranstone společně poškodili jednu stíhačku. Při návratu zjistili, že je Kallang plný kráterů, a proto není možné zde přistát. v zápětí byli instruováni, aby odletěli do Sembawangu.
Po tomto náletu byly zbývající letouny 243. peruti předány 453. peruti i se čtyřmi piloty (seržanti Fisken, Weber, Wipiti a Kronk) a 243. peruť byla zrušena. Ve stejné době byly 21. peruť RAAF a 453. peruť ustanoveny jako samostatné jednotky, přestože první z nich byla bez letounů. Příštího dne se personál 21. peruti RAAF s výjimkou několika zkušených pilotů nalodil a přes Sumatru a Jávu odplul do Austrálie. A tak z původních čtyř perutí Buffal zůstala pouze jedna, velice oslabená jednotka. V pohotovosti byly vždy dva letouny, ale vzhledem k chybějícímu varovnému systému nepřítele většinou nedostihly. Podle vlastních slov pilotů stoupající Buffala se ve vzduchu převalovala jako 'vepři v blátě'. Příslušníci peruti už byli bez iluzí. Když vojenská policie zavedla vyšetřování o dezercích (stálý problém personálu některých perutí Hudsonů v Malajsku) a když krátce poté velitel základny Air ViceMarshal Maltby pronesl projev, ve kterém byli Australané označováni jako 'žluťáci' a jim podobní nekalí živlové, byla peruť, jak se píše v neoficiálním deníku pilotů, 'velice zmatená a rozzlobená'."
Když se Japonci vylodili v Endau hrozilo obráncům západní části Johoru, bezprostřední nebezpečí obklíčení a odříznutí od hlavních jednotek. Proto dostaly britsko-australsko-indické jednotky rozkaz, aby ustoupily na ostrov Singapur. Je pochopitelné, že tento krok znamenal, že bylo Malajsko úplně ztraceno. V této době byl pro Singapur jedinou dobrou zprávou fakt, že byl ohlášen přílet Hurricanů 232. (zde viz foto



, na kterém je Hurricane z 232. perutě, foto je volně přístupné na několika webech) a 258. peruti z letadlové lodi Indomitable. Ve stejnou dobu (27. ledna) odletěla ze Singapuru 8. peruť RAAF do Palembangu a dne 29. ledna jí následovala 1. peruť (Tabulka 21. byla sestavena anglo-japonskou trojicí historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava a je použita z jejich knihy Krvavá Jatka I., str. 352).

Tabulka 21.
48 Hurricanů, které odletěly z Indomitable do Batavie na Jávě.
232. peruť.........................................................258. peruť
Sqn. Ldr. A. J. A. Llewellin..............................Sqn. Ldr. J. A. Thompson
Flt. Lt. E. W. Wright, DFM..............................Flt. Lt. D. J. T. Sharp, RNZAF
Flt. Lt. I. Julian, RNZAF..................................Flt. Lt. V. B. de la Perrelle (NZ)
Plt. Off. E. C. Cartrell, RNZAF........................Flg. Off. A. G. Donahue (US)
Plt. Off. J. C. Hutton.........................................Flg. Off. H. A. Dobbyn, RNZAF
Plt. Off. J. K. McKechnie, RCAF.....................Plt. Off. B. A. McAlister, RNZAF
Plt. Off. L. A. Emmerton...................................Plt. Off. C. Cambell-White, RNZAF
Plt. Off. M. C. Fitzherbert.................................Plt. Off. A. H. Milnes
Plt. Off. T. W. Watson, RCAF..........................Plt. Off. J. A. Cambell (US)
Plt. Off. R. T. Bainbridge..................................Plt. Off. C. Kleckner, RCAF (US)
Plt. Off. W. M. Lockwood, RCAF....................Plt. Off. G. C. S. Macnamara (Rhod)
2/Lt. J. Stewart, SAAF......................................Plt. Off. A. D. M. Nash
2/Lt. N. R. Dummett, SAAF.............................Plt. Off. A. Brown, RCAF
2/Lt. N. Anderson, SAAG.................................Plt. Off. E. M. T. Tremlatt
Sgt. J. A. Sandeman Allen.................................Plt. Off. N. L. McCulloch
Sgt. G. J. Dunn, RCAF......................................Plt. Off. D. B. F. Nicholls
Sgt. R. W. Parr...................................................Sgt. R. B. Keedwell, RCAF
Sgt. F. Margarson..............................................Sgt. C. T. R. Kelly
Sgt. W. A. Moddie, RNZAF.............................Sgt. D. N. Caldwell, RAAF
Sgt. I. D. Newlands, RNZAF............................Sgt. H. Lambert
Sgt. G. J. King...................................................Sgt. P. T. M. Healy
Sgt. T. W. Young, RAAF.................................Sgt. A. Sheerin, RAAF
Sgt. D. Kynman.................................................Sgt. N. H. Scott, RCAF
Sgt. A. W. May..................................................Sgt. K. A. Glynn

Letový den středa, 28. ledna 1942, Singapur.
Již velmi brzy ráno ve středu připlul do zálivu Keppel v Singapuru další britský konvoj, který s dvěma předchozími konvoji přivezl posily, což byl zbytek 18. divize, včetně 4. a 5. praporu suffolkského pluku. Jednalo se o brigádní skupinu, která připlula z Indie, a která měla dva až tři tisíce vojáků z Austrálie. Součástí konvoje bylo také i několik protiletadlových jednotek. Čtyři japonské hlídkující G3M (zde viz foto



, pod kterým byl popisek G3M_Type 96_Attack_Bomber_2, foto je volně přístupné na několika webech.) z leteckého pluku Mihoro pak objevily další konvoj z Austrálie, který směřoval úžinou Banka na sever do Singapuru. Osádky hlídkujících japonských letadel hlásily svým nadřízeným, že tento konvoj je složen ze šesti transportních lodí a pěti torpédoborců. Dle japonských zápisů v denících, hlídkující G3M konvoj bombardovaly, ale bez výsledku.
Od britsko-japonské trojice historiků se dozvídáme ke dni 28. ledna o stavu Hurricanů, které byly v prvé várce přivezeny a sestaveny v Singapuru, cituji ze str. 352.:

"Z původní dodávky 51 rozložených Hurricanů zůstalo už jen 21 letounů a další 4 mohly být připraveny k boji během 24 hodin. Zbývajících 17 letounů bylo zničeno, 7 Hurricanů bylo v opravě a 2 byly stále u svých jednotek, ale čekaly na opravu. Během odpoledne vedl Sqn. Ldr. Brooker všechny bojeschopné Hurricany k útoku na nedávno obsazené letiště Kluang. Protože piloti na zemi neobjevili žádné letouny, zaútočili na postavení protiletadlových děl.
V té době byl vydán rozkaz ke všeobecné evakuaci Johore Baharu a odloučená letka MVAF měla odletět do Singapuru. Základnou pro Mothy letky 'A' se stalo závodiště Bukit Timah, protože Kallang byl intenzivně bombardován. Okolní plochy byly špatné, takže noční přistání po večerních letech vyžádaných III. (pozemním) sborem bylo velmi riskantní. Bylo potřeba zajistit lepší letiště. Proto byla vyčleněna část území u křižovatky silnic Paya Lebar a Macpherson; místo bylo původně připravováno pro Hurricany; byly tu velmi dobře zamaskovány boxy pro letouny, i když ubytovací prostory byly zpočátku umístěny do kravína. Avšak brzy byl pro letce a velitele výcviku díky laskavosti vojáků Norfolského pluku, kteří bránili letiště, zbudován malý bungalov."

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 164.

Čtvrtek, 29. ledna 1942.
Také brzy ráno, ve čtvrtek 29. ledna 1942, přiletěly japonské bombardéry bombardovat ostrov Singapur. Jednalo se o 26 bombardérů G3M z leteckého pluku Genzan, kterým ochranu poskytovalo 18 doprovodných A6M (zde viz foto



, na kterém je A6M ´Zero, foto je volně přístupné na několika webech) a jeden průzkumný a pozorovací C5M (zde viz foto



, pod kterým byla popisek Ki-15_C5M, foto je volně přístupné na několika webech),. Po ránu bombardovaly město Singapur a letiště Seletar. A6M hlásily sestřelení osmi nepřátelských stíhačů, ale skutečnost byla taková, že k žádnému sestřelu nedošlo. Jako další přiletěly bombardéry JAAF, které zaútočily na letiště Sembawang a těžce jej poškodily. Bombardérům JAAF ochranu poskytovaly Ki-43 (zde viz foto



, na kterém je Nakajima Ki-43 IIa, foto je volně přístupné na několika webech.) ze 64. perutě, ale Sgt. Maj Šokiči Ómori se při startu zdržel a přiletěl nad ostrov Singapur sám. Zde se setkal s několika japonskými bombardéry, které se také zdržely a byly bez doprovodu a tak je sám doprovázel k cíli bombardování. Když se Ómori vrátil, hlásil nadřízeným, že se nad jeho doprovodnou formaci bombardérů objevilo pět Hurricanů a Buffal, které střemhlav zaútočily. V hlášení uvedl, že dva letouny se mu podařilo sestřelit a ostatní tři zahnal. Z dalšího se od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava z jejich knihy Krvavá Jatka I. na str. 353, 354 dozvídáme, cituji:

"Dva z bombardérů byly zasaženy a poškozeny, jeden musel při návratu nouzově přistát v Kuala Lumpuru. Sekce Hurricanů 232. (P) peruti a dvojice Buffal ze 453. peruti (zde viz foto



, u kterého byl popisek 453_Squadron_RAAF_Buffalo, foto je volně přístupné na několika webech) se podílely na útoku.Plt. Off. Mendizabal po návratu hlásil sestřelení jednoho bombardéru, pravděpodobné sestřelení druhého a poškození dalšího. Pro potíže s podvozkem musel se svým Hurricanem v Seletaru nouzově přistát.. Sgt. Keith Gorringe ze 453. perutě nárokoval pravděpodobný sestřel bombardérů. Během boje na něj zaútočil stíhač, a tak s poškozeným podvozkem musel Gorringe přistát v Sembawangu."

Pilot Flt. Lt. Kinninmont hlásil, že pronásledoval odlétající bombardéry, přičemž jeho stroj byl poškozen střelbou bombardérů. Sgt. Gorringe se zřejmě stal terčem japonského Sgt. Šokiči Óomoriho.
Bylo 15 hodin 30 minut odpoledne toho dne, když se náhle objevilo černé Buffalo. Pilot, se stojící vrtulí vybíral střemhlavý let v blízkosti Tengahu a po chvíli se dostal nad letiště. Nad letištěm v Tengahu pak letěl těsně nad dráhou, chvíli také vedle ní, ale pozorovatelům bylo zřejmé, že bude při přistání dlouhý. O této dramatické podívané všem později vyprávěl Flt. Sgt. Mothersdale, pilot 243. peruti, který byl přímým svědkem:

"'Letoun byl stále asi 30 stop nad zemí. Neměl vysunutý podvozek, ani klapky; z místa, kde jsme stáli, se zdál nepoškozený.
V napjatém tichu jsme pozorovali, jak v letu pokračuje za vzletovou dráhou, za letiště, až do míst, kde bylo letiště rozšířeno a končilo řadou stromů a pařezů; letoun už byl asi 300 yardů od nás a stále ještě letěl, až nám za stromy zmizel z dohledu.
Všichni byli okamžitě na nohou a chtěli pomoci, ale neměli jsme vozidlo. V tom se objevila sanitka následovaná náklaďákem plným letců - největší rychlostí pospíchali k blízké silnici a odtud k místu přistání.
Po patnácti minutách přijela sanitka a zamířila přímo k nám. Pilot 'oblečený v khaki košili seděl v kabině řidiče', byl to Sgt. 'Pongo' Wareham. Když nás poznal, usmál se na nás svým obvyklým způsobem. Byli jsme rádi, že ho vidíme nezraněného a celkově v pořádku.'
Warehamovi se podařilo Buffalo (W8136) posadit mezi dvě řady pařezů a letoun dokonce nebyl ani příliš poškozen. Důvod jeho nouzového přistání byl nejasný, ačkoliv bylo možné, že byl jednou z Ómoriho obětí. Z jeho vlastního vyprávění vyplynulo, že letěl s Buffalem, které bylo původně určeno pro noční lety. Nyní dokončil 26 letů s neozbrojenými průzkumnými Buffaly, za které brzy obdrží DFM (Záslužnou leteckou medaili). Při jednom z letů byl napaden nepřátelským letounem, který se ho pokoušel následovat v úhybných manévrech, zřejmě ale havaroval."

Stejného dne 29. ledna pilot Plt. Lt. Phillips opouštěl 4. PRU, protože právě dokončil 50 operačních letů, za které později obdržel DFC, ale nyní končil proto, že si potřeboval oddechnout. V jeho operačních letech, a bylo jich těch 50, byly i takové, že na něho útočili japonští stíhači. Jemu se však vždy, třeba i s poškozeným letounem, podařilo uniknout a vždy se vrátil na své letiště zpět. Na dvě nyní uvolněná místa byli hned přiděleni noví dva piloti, z nichž jeden byl Sqn. Ldr. Don Pearson, dřívější velitel peruti 'Y' (teď se vrátil do původní hodnosti Flight Lieutenanta, protože se z něj stal operační pilot). A tím druhým pilotem byl Flt. Lt. N. F. V. Henkel, který byl předtím leteckým instruktorem ještě v Kuala Lumpuru.
Odpoledne stejného dne pak ještě osm japonských bombardérů z leteckého pluku Mihoro znovu napadlo připlouvající konvoj, který se dostával již k hranicím Singapuru. Piloti japonských bombardérů hlásili, že se jim podařilo zapálit jednu loď z konvoje. Druhá strana, což byly doprovodné torpédoborce ohlásily zničení tří japonských bombardérů. Skutečností pak bylo, že konvoj v pořádku doplul k ostrovu Singapur. Od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z knihy Krvavá Jatka I. str. 354 se dále u stejného dne dozvídáme:

"V té době odletělo z Palembangu (zde viz náčrt



na kterém je zakreslena trasa z Malajsie a Singapuru na ostrov Sumatra, na kterém je častokrát vzpomínaný Palembang /někdy je také vzpomenuto jen P.1., nebo P.2./, kam odlétali nejen poškozené letouny, ale kam se do´relativního´ bezpečí těchto dnů a týdnů uchylovali mnozí piloti. V tomto případě přelétaly letouny z Palembangu na ostrov Singapur. Náčrt je volně přístupný na několika webech.). do Singapuru 12 Hurricanů z 258. perutě a 2 Blenheimy, které přepravovaly další tři piloty jednotky. Skupina přistála v Seletaru, ale příštího dne se přemístila do Tengahu, kde se k nim přidaly další tři, nebo čtyři letouny. Mezi 15 piloty, kteří přibyli do Singapuru byli Sqn. Ldr. Thompson, Flt. Lt. Sharp, Flg. Off. Donahue, Flt. Off. Dobbyn a Flt. Off. Macnamara, Plt. Off. McAlister, Campbell, Nash, Tremlett, Brown, Kleckner, Campbell-White a Milnes, seržanti Healy a Sheerin. Jejich přílet očekávali piloti 243. peruti. Byli převeleni do Seletaru k 258. peruti, ale k přemístění nedošlo. Jeden z nich, Plt. Off. Mara, řekl:
'Dostavili jsme se na letiště 15 minut předtím, než přiletělo asi 50 japonských bombardérů. Když začaly padat pumy, objevili jsme několik úzkých zákopů a schovali se v nich. Při pohledu kolem sebe jsme si uvědomili, že jsme uprostřed pekla - sklady, hangáry a mnoho budov bylo v plamenech. Vozidla a letouny hořely a letiště bylo plné kráterů.
Když jsme tuto scénu obhlíželi, na okruhu se objevil Hurricane, který provedl učebnicové přiblížení a přistání. Přepravní piloti RAF používali slunečních přileb - Livingstonova práce, známá jako 'bombajský tvrďák' - které byly uzpůsobeny k létání a vybaveny sluchátky, mikrofony atd. Každý si dovede představit, jak tito piloti vypadali v kabinách stíhacích letoun!
Hurricane pojížděl až k nám a potom zastavil. Pilot s kompletním 'bombajským tvrďákem' odsunul dozadu kryt kabiny a pravým anglickým přízvukem se otázal:
'Co se tu děje?'
Nově příchozí byli ihned postaveni před tvrdou realitu."

Pátek, 30. ledna 1942.
Dopoledne dne 30. ledna 194, zaútočilo 27 japonských bombardérů, kryty stíhačkami, na různé cíle na ostrově Singapur. Tentokrát byly mezi cíli i doky, kde bylo v dané době spousta připlouvajících a odplouvajících lodí.. Japonské letouny napadlo několik Hurricanů z 232. (P) peruti. Hurrican, který pilotoval Flt. Lt. Taylor, ohlašoval sestřelení Ki-27 a pravděpodobné sestřelení jednoho z japonských bombardérů. Pravděpodobné sestřelení dalšího bombardéru nárokoval Plt. Off. Bill McCulloch a Sgt. Nicholls hlásil také pravděpodobné sestřelení japonské doprovodné stíhačky Ki-27. Od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z knihy Krvavá Jatka I. str. 356. a 357. se dále u stejného dne dozvídáme:

"Tři Hurricany 488. perutě byly toho dne přelétnuty do Tengahu, ale jeden z těchto letounů při přistání narazil na hromadu suti a byl zničen. Další dva letouny, které pilotovali Flt. Lt. Hutcheson a Sgt. MacIntosch, se přidaly k hlídce 232. peruti. Za špatného počasí hlídkovala nad Singapurem tři Buffala 453. perutě. Sgt. O´Mara se od nich oddělil a zmizel; přistál se svým letounem na břicho v bažině na ostrově Bintan, asi 50 mil jižně od Singapuru. Po nárazu na zem pilot upadl do bezvědomí. Buffalo přistálo několik set yardů od místa, kde před devíti dny nouzově přistál Plt. Off. Gorton z 232 perutě. Domorodci O´Maru vyprostili za vraku a odnesli do Gortonovy chatrče. Když se O´Mara vzpamatoval, spojil se se Singapurem, který pak pod velením Sgt. W. A. Bullocka vyslal pro oba piloty záchranný člun číslo 53. Když O´Mara spolu s Gortonem čekali na pláži, objevily se nízko nad ostrovem tři A6M, které zřejmě zaujalo havarované Buffalo. Obletěly je, ale nestřílely.
Singapurská letiště se začala stávat neudržitelnými, a proto se 5 zbývajících Wirrawayů letky W muselo opět přemístit. Flt. Lt. Park Thompson dostal rozkaz, aby je evakuoval přes Palembang na Jávu. Další letouny letky pilotovali Plt. Off. Ray Hemus, Plt. Off. Ian Russel, Plt. Off. Bill Annand a Sgt. Bill McGechie. Pozemní personál letky W požadoval evakuaci po moři. Plt. Off. Hemus k tomu řekl:
'Odstartovali jsme k letu do Batávie se zastávkou v Palembangu, kde jsme měli doplnit palivo. Letěli jsme pod roztrhanými mraky a měli jsme štěstí, že letka 'Zer', která nad námi přelétávala, si nás nevšimla.
Bezpečně jsme přistáli v Palembangu a rychle jsme natankovali, protože se tam čekal nálet. Odstartovali jsme a o dvě hodiny později jsme doletěli do Batavie. Letiště vypadalo jako po bitvě. Letouny, které tam přiletěly před námi, musely přistávat v tropickém lijáku.'"

I z této příhody je patrné, proč všichni s personálu chtěli cestovat lodí. Vzduch byl příliš plný japonských stíhaček v prostoru ostrova Singapur a i poměrně vzdáleného okolí.
Během dne 30. ledna pak ještě bombardéry G3M z leteckého pluku Mihoro znovu zaútočily na konvoj, jak říkají japonská hlášení, ale doplňují je britská hlášení, konvoj zřejmě nenalezly, nebo pro špatné počasí bombardovaly bez úspěchu.

Sobota, 31. ledna 1942.
Od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z knihy Krvavá Jatka I. str. 357 až 360 se dále u dne 31. ledna dozvídáme, cituji:
"Větší boje se na oblohu nad Singapurem opět vrátily posledního dne v měsíci, kdy začalo obléhání ostrova. Za doprovodu stíhačů ze 64. perutě zaútočily na místo (obléhání) jednotky armádního bombardovacího letectva. Letka 'A' z 258. perutě vyslala proti nim pod velením Flt. Lt. Sharpa sedm Hurricanů, ke kterým se ještě přidalo několik letounů z 232. (P) perutě. Ti, kteří zůstali v Tengahu na zemi, brzy uviděli formaci 27 bombardérů, která mířila přímo k nim. Proti bombardérům začaly střílet těžké protiletadlové baterie a nebe nad letištěm se pokrylo bílými obláčky z výbuchů granátů. Tengah však tentokrát jejich cílem nebyl. Mezitím Sharpova letka vlétla přímo mezi velkou formaci bombardérů, která se už blížila k Johoru, a okamžitě zaútočila. Po prvním průletu na Hurricany zaútočily Ki-43. Plt. Off. Cambell se se dvěma z nich dostal do souboje. Později je popsal jako 'trochu buclaté společníky s velkým hvězdicovým motorem a se světle zeleným nátěrem'. Z malé vzdálenosti vypálil a pak později hlásil, jedna stíhačka explodovala a v záplavě plamenů padla k zemi. Potom zaútočil na druhý letoun a pravděpodobně ho poškodil. Po spotřebování munice se vrátil na základnu."

[michan]

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 165.

Další z pilotů, a byl jím Sgt. Ron Dovell, který patřil k 232. peruti, uviděl japonskou stíhačku, jak mu střemhlav útočí na záď jeho letounu. Potlačil svůj letoun také do střemhlavého letu a za chvíli zjistil, že jej zřejmě Japonec přestává sledovat a svůj střemhlavý let začíná vybírat. Dovell situace využil, Japonce následoval a vypálil na něj dlouhou dávku. Z japonské stíhačky Ki-43 vyrazily plameny a černý kouř; velitel 232. letky viděl a potvrdil, že japonská stíhačka havarovala. Diskuze trojice historiků pak při porovnání obou podkladů, britského a japonského, píše domněnku:
"Mohlo se však stát, že Cambell a Dovell útočili na stejný letoun, protože (japonská) 64. peruť ohlásila pouze jednu ztrátu. Sgt. Maj Cutomu Gotó z letounu nad Johorem vyskočil a bezpečně se vrátil ke své jednotce."
Zde u sestřelu Japonce je na závěr řečeno: "Vítězstvím, které bylo toho dne přiznáno Ronu Dovellovi, zvýšil pilot své konto na 6 jistých a 2 pravděpodobné sestřely."

U dalšího pilota, které jsme zde jmenovali, Flt. Lt. Sharpa, bylo napsáno, že nárokoval sestřelení japonského bombardéru. Co však nebylo hned řečeno, byl fakt, že jeho Hurrican byl zasažen do motoru a chladiče, a proto musel svůj boj ukončit. Když se rozhodl k nouzovému přistání na letišti v Sembawangu, motor mu náhle utichl. Při přistání pak měl velké štěstí, tedy již druhé, že se s letounem trefil, těsně mezi krátery po bombách.

"Plt. Off. Kleckner, jeden z Američanů jednotky, hlásil, že poškodil dva bombardéry. Také on byl napaden dvěma stíhači, kteří zapálili motor jeho letounu. Už chtěl stroj opustit, ale plameny náhle uhasly, takže doletěl k letišti a přistál na břicho. K ostatním se v Sembawangu přidal třetí Hurricane, ale Plt. Off. Nash mezi krátery havaroval. také on nárokoval poškození bombardéru; jeho letoun byl potom zasažen do motoru a čelní sklo se pokrylo olejem. Při přistání pilot neviděl z kabiny, urazil podvozek a letoun se zastavil pouze několik stop od hlubokého kráteru. Nash byl jen lehce zraněn, ale velmi silně otřesen.
Tolik štěstí však neměl Plt. Off. Bruce McAlister, jehož letoun vzplanul nad Johorem a nikdo z jeho spolubojovníků neviděl, že by z něj vyskočil. Byl jedním z nejzkušenějších pilotů perutě - minulého léta jako první ze své jednotky dosáhl na evropském válčišti sestřelu; jeho ztráta byla citelně znát. 258. peruť musela v prvním boji s Japonci odepsat čtyři letouny a jednoho pilota."

Dvě letky Ki-43 ze 64. perutě hlásily, že poté, kdy jejich osádky bombardovaly se objevilo 15 Hurricanů. Po útoku na Brity si Japonci nárokovali sestřelení osmi letounů. Velitelé letek, poručíci Šogó Takeuči a Johei Hinoki měli sestřelit po dvou letounech a další byly přiznány Sgt. Maj Gotóvi, navzdory tomu, že byl sám sestřelen."

V dalším popisu, ale i při psaní o pozemní frontě (až skončíme popis letových situací do kapitulace - 15. února 1942) bude patrné, že k datu 31. ledna, 1. února, již Japonci připravovali útok přímo na ostrov Singapur. Bude napsáno, že na většinu letišť, zvláště pak letiště situovaná severně na ostrově Singapur, již dopadala dělostřelecká palba Japonců. Velení ostrova Singapur proto rozhodlo, že letecké jednotky musí být opět po novu dislokovány.

"Do Singapuru 29. ledna 1942 přibyli dva vyšší letečtí důstojníci Air Cdr. S. F. Vincent a Air Cdr. H. J. F. Hunter. Hunter byl okamžitě poslán do Palembangu, kde převzal 225. (bombardovací) skupinu a Vincent převzal velení 226. (stíhací) skupiny. 30. ledna bylo rozhodnuto, že na ostrově bude rozmístěno jen 14 letounů, z toho bylo 6 přežívajících Buffal a osm Hurricanů, které budou operovat z Tengahu. Vincent a jeho velitelství skupiny se do Palembangu přemístil také; všechen nadbytečný personál z 243. perutě následoval 21. peruť RAAF a byl odtud evakuován. S nimi odešel Grp. Capt. McCauley ze Sembawangu, který nyní převzal velení P.2.
Mezitím Flt. Lt. Garden z 234. peruti dostal příkazy, aby se 29. ledna hlásil u 232. (P) peruti v Seletaru, kde měl převzít velení letky. Dostavil se právě ve chvíli, kdy probíhal nálet. Chtěl se ukrýt v zákopu, ale zjistil, že kryt je plný mrtvol. Když se hlásil do služby, bylo mu řečeno, že letka, kterou měl převzít, už dávno neexistuje. Dostal rozkaz, že má odjet se stovkou vybraných mužů na Jávu, kde se 243. peruť zreorganizuje a přezbrojí na P-40. Ty už byly na cestě s námořním transportem. Holanďané, kteří tento personál převáželi, špatně porozuměli rozkazu a místo na Jávu je odvezli do Palembangu. Když se konečně dostali do Batávie, zjistili, že očekávané P-40 se ztratily na moři."

O osudu některých pilotů na ostrově Singapur pak trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z knihy Krvavá Jatka I. str. 358 se dále u stejného dne dozvídáme:

"Mezi piloty Buffal, kteří zůstali na ostrově, byli seržanti Holliday, Austin, Summerton a Scrimgeour (z bývalé 21/453. perutě), Plt. Off. Johnstone, seržanti De Maus a Burton (z bývalé 488. perutě) a seržanti Weber, Fisken, Wipiti a Kronk (z bývalá 243. peruť). 31. ledna měla 488. peruť dostat tři bojeschopné Hurricany, ale všechny byly předány 232. (P) peruti; jednotka dostala rozkaz k opuštění ostrova Singapur. V poslední chvíli přišel rozkaz, že pozemní personál musí zůstat, aby obsluhoval Hurricany, které ještě na ostrově zůstaly. Do Palembangu místo nich odplul personál 232. (P) perutě. Příštího dne dostal Sqn. Ldr. Brooker rozkaz k evakuaci většiny své perutě. Zůstal pouze on a ještě pět pilotů. Následkem toho Flt. Lt. Cooper-Sliper, který byl nemocen, Plt. Off. Mendizabal a pět seržantů - pilotů - Hackforth, Holmes, Porter, Dovell a Fairbairn - odjeli do zálivu Keppel. Doprovázeli je Plt. Off. Hutton a Sgt. Kynman, kteří přišli jako posila do Seletaru předcházejícího dne. Většina této společnosti se i s letci z 243. peruti nalodila na starou pobřežní loď Wang-pu, kde se k nim k jejich velké radosti přidal Sgt. Fleming, který se právě vrátil ze svých dobrodružství na Endau. Velitelem všeho personálu Wang-pu byl Wg. Cdr. Darley, který velel stíhacímu letectvu v Palembangu. 2. února v 7.30 ráno konečně vypluli a do Palembangu dorazili následujícího dne v 17.30. Osazenstvo 232. (P) peruti odjelo na letiště, kde se poprvé setkalo s původní 232. perutí.
Během 11 dnů bojů 232. (P) peruť dosáhla 38 jistých sestřelů, 10 pravděpodobných a poškodila 18 letounů; vlastní ztráty činily 18 Hurricanů, dalších 7 letounů bylo v boji těžce poškozeno a 2 byly zničeny na zemi; devět pilotů zahynulo a čtyři byli vážně zraněni. "

Od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z knihy Krvavá Jatka I. str. 359. a 360. se u stejného dne (31. ledna) dozvídáme dosažené úspěchy pilotů z 232. (P) perutě, cituji:

"Sgt. R. L. Dovell.......................6:2:0............Plt. Off. R. Mendizabal...............1:2:2
Flt. Lt. E. M. Taylor..................5:0:0..............Plt. Off. W. N. McCuloch...........1:1:0
Sgt. H. T. Nichols.....................4:1:3...............Sgt. C. F. Marsh..........................1:0:1
Sgt. S. N. Hackforth.................4:1:2...............Sqn. Ldr. R. E. P. Brooker..........1:0:0
Plt. Off. B. J. Parker.................3:4:4...............Sgt. G. W. Shaffer.......................1:0:0
Sgt. G. Hardie...........................3:2:0...............Plt. Off. B. P. Daniel...................1:0:0
Flt. Lt. H. A. Farthing..............3:1:0...............Sgt. I. S. Fairbairn........................0:2:0
Sgt. J. H. Leetham....................2:1:0...............Sgt. J. P. Fleming........................0:1:0
Flt. Lt. T. P. M. Cooper-Slipper...2:0:0...........Sgt, K. H. Holmes.......................0:0:2
.......................................................................................................................38:18:14"

Stejného dne 31. ledna přibyl z Palemangu do Seletaru, a to se dvěma piloty Flt. Lt. E. V. Wright. Ale již o dva dny později se musel Wright a také 2/Lt. Dummett ze SAAF vrátit do P.2. Na Jávu pak ustoupily i poslední schopné Albacory, 13 Vildebeestů z 36. a 100. peruti (byly to letouny, které přivezly zraněné piloty z akce u Endau - poznámka autorů) s posledními šesti Wirrawayiů a třemi Catalinami z 205. perutě. Letecký a pozemní personál pak odcestoval na Jávu o dva dny později na pobřežní lodi Perak.

"Bombardéry a nové Hurricany, které zůstaly na Sumatře, Holanďané přenechali RAF; přidala se k nim většina lehkých letounů MVAF - 6 letounů letky 'A', které z Bukit Timach prováděly pod velením Flt. Lt. Cooke průzkumné lety. Avšak 1. odloučená letka, která měla ustoupit z jižního Johoru pod velením Flt. Lt. Daneho se svými čtyřmi Mothy a dvěma Cadety v Singapuru zůstat a operovala z Macpherson Road v Singapuru. Hlavním úkolem letky bylo udržování spojení a pátrání po nezvěstných letounech."

V Singapuru tak vedle několika Buffal a Hurricanů, zůstaly ještě čtyři Swordfishe a několik Sharků v 4. AACU, které dělaly cíle pro zastřelování pobřežních děl. Když britská armáda dokončila ústup z Malajsie na ostrov Singapur převzala nad zbývajícími letouny kontrolu. Na ostrově Singapur pak byla ještě těsně před dokončením zničena 4 zcela nová a moderní letiště. Ve stejné době, kdy Britové prováděli všechny organizační změny, došlo i k nové dislokaci JAAF, které se nyní připravovalo k napadení samotné námořní základny Singapuru. Na konci ledna roku 1942 byly jednotky japonské 3. letecké divize rozmístěny v Malajsii na těchto leteckých základnách, cituji od trojice anglo-japonských historiků Christopher Shores, Brian Cull a japonský historik Jasuho Izava, z jejich knihy Krvavá Jatka I. str. 360.:

Letiště.............................................Peruť......................................Typ letadla

"Sungei Patani.............................81. peruť..............................Ki-15 a Ki-46
....................................................11. peruť (odloučená)....................Ki-27

Aeru Tawaru..............................60. peruť.........................................Ki-21
(jižně od Sungei Patani)..............51. peruť (Hikotai)........................Ki-21

Ipoch.............................................64. peruť........................................Ki-43
......................................................75. peruť........................................Ki-48
......................................................90. peruť..............................Ki-48 a Ki-30

Kuala Lumpur...............................27. peruť........................................Ki-51
......................................................59. peruť........................................Ki-43

Kuantan.........................................1. peruť..........................................Ki-27
.....................................................11. peruť..........................................Ki-27
.....................................................47. samostatná letka........................Ki-44

Kluang........................................27. peruť (odloučená)......................Ki-51
....................................................59. peruť (odloučená).......................Ki-43
Početní stav těchto jednotek činil 169 letounů, tj. 30 Ki-21 (zde viz foto



, pod kterým byl popisek Mitsubischi _Ki-21_Sally, foto je volně přístupné na několika webech), 20 Ki-48 (zde viz foto



pod kterým byl popisek Ki-48_99_siki_souhatu_kiebaku, foto je volně přístupné na několika webech), 20 jednomotorových bombardérů, 80 stíhaček a 19 průzkumných letounů. Během boje nad Malajskem a Singapurem JAAF ztratilo 32 Ki-27 (zde viz foto



, u kterého byl popisek Nakaddzima_Ki_27, foto je volně přístupné na několika webech), 23 Ki-43.
60% těchto ztrát bylo způsobeno nepřátelskými akcemi, v nichž větší část letounů byla zničena na zemi a zbývající v leteckých soubojích."

Použité podklady:

Americký orel proti vycházejícímu slunci, Alan Schom.
Atlas Druhé světové války, Fakta o bojových střetnutích na všech frontách, David Jordan a Andrew Wiest.
Bitva o Guadalcanal, Samuel B. Griffith II.
Boj o Filipíny, Miloš Hubáček.
Causa Dohihara, Josef Novotný.
Dějiny světa, Svazek X, za redakce: V. V.Kurasova (odpovědný redaktor), A. M. Někriče (zástupce odp. redaktora, J. A. Boltina, A. J. Grunta, V. M. Chvostova, N. N. Jakovleva, N. G. Pavlenka, S. P. Platonova, A. M. Samsonova, S. L. Tichvinovského.
Dějiny Velké vlastenecké války 1941 - 1945, Svazek 5, Redakce pátého svazku, S. I. Roščin (vedoucí redakce a autorského kolektivu), J. J. Boguš, G. I. Bulyčevová (literární redaktorka), I.D. Klimov, V.P. Sergin, J. Ii Soldatěnko, I. M Žabkin, V. N. Želanov.
Autorský kolektiv:
I.P. Barbašin, A.V. Basov, P. P. Bogdanov, J.J. Boguš, J. A. Boltin, S. S. Iljin, B. N. Jakovlev, I.D. Klimov, N.I. Kostjunin, Václav Kural (Československo), G. I. Levinson, G. Z. Lekomcev, M.M. Malachov, A. V. Mitrofanová, V. P. Morozov, O. M. Nakropin, A.G. Naporko, N. G. Pavlenko, S. I. Roščin, A. F. Ražakov, V. P. Seregin, A. M. Sinicyn, I. I. Šinkarjov, J. B. Šmeral, B. S. Ťelpuchovskij, V.K. Volkov, G. F. Zastavenko, V. N. Želanov.
Druhá světová válka den za dnem, Donald Sommerville.
Druhá světová válka, Martin Gilbert.
Duel v Pacifiku, Hrowe, H. Saunders.
Japonská válka 1931 - 1945, Aleš Skřivan
Japonsko ve válce. Velký pacifický konflikt, Edwin P. Hoyt.
Krev slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války, Len Deighton.
Krvavá jatka I., Christopher Shores, Brian Cull, Jasuho Izava.
Krvavá jatka II., Christopher Shores, Brian Cull, Jasuho Izava.
Midway, rozhodující bitva v Pacifiku, Micuo Fučida, Masatake Okumiya.
Mundská stezka. Válka v Jižním Pacifiku se obrací proti Japonsku, Eric Hammel.
Pacifik v Plamenech, Miloš Hubáček.
Pád nedobytné pevnosti Singapur, Peter H. Gryner.
Pearl Harbour, Ivan Brož.
Průvodce válkou v Pacifiku, Daniel Marston.
Speciální operace, William H. McRaven.
Srpnová bouře. Sovětská strategická ofensiva v Mandžusku v roce 1945, David M. Glanz.
Tři vojevůdci. Heihačiro Togó, Isaroku Jamamoto, Tomojuki Jamašita. Edwin P. Hoyt.
Válka končí v Pacifiku (I), Pevnost Iwodžima, Miloš Hubáček.
Válka v Pacifiku, Americko-japonská námořní válka 1941-1945, Dan Van Der Vat.
Válka v Pacifiku (II) Dobývání Okinawy, Miloš Hubáček.
Válka v Pacifiku, Japonsko triumfuje, Edwin P. Hoyt.
Vítězství v Barmě, David Rooney.
Vzestup a pád orlů Nipponu 1931-1941, PROLOG Lubomír Vejřík, 1994.
Záhady 2. světové války, William B. Breuer.
Zlomená křídla samurajů, Robert C. Mikesh.


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=128 ... &start=120

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=128 ... &start=140