Karel Vejvoda

České a slovenské osobnosti, vojáci, lidé.
Odpovědět
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Karel Vejvoda

Příspěvek od Martas2411 »

Karel Vejvoda

Obrázek



Zde příběh jednoho zapomenutého vojáka.Jmenoval se Karel Vejvoda a jeho příběh je skutečně přinejmenším velice zvláštní.Za první republiky se mu vůbec nedařilo a díky svému přičinění byl skoro takovým vojenským psancem,aby se nakonec stal letcem,dobrým tankistou,vzorným vojákem a nositelem mnoha vyznamenání.

Obrázek


Karel Vejvoda se narodil 13.října 1905 v Modřanech.Rodina se poté přestěhovala do Kostelce nad Černými lesy.Vejvoda byl ze skromné rodiny a měl ještě dalších 5 sourozenců.Školu vychodil v Kostelci a poté nastoupil do učení na zámečníka u místní firmy.Výuční list však nezískal,jelikož jeho otec těžce onemocněl a Karel Vejvoda musel začít živit rodinu.Odešel z Kostelce do Prahy kvůli práci.Pomalu se blížil čas vojenské prezenční služby a Vejvoda tíhl k letectví a tak si podal přihlášku k letectvu.Měl štěstí a jeho žádost byla vyslyšena a Karel Vejvoda nastoupil v dubnu 1924 do oddělení pilotů Školy pro odborný dorost letectva v Chebu.Zkráceně je to vlastně letecké učiliště.Zlom v jeho leteckém výcviku nastal na podzim roku 1925,kdy byl Vejvoda ze Školy vyloučen a za trest byl přeložen až do Chustu na Podkarpatskou Rus k Pěšímu pluku 45.Jednalo se asi o tehdy dost velký prohřešek a to hrubé porušení kázně.Dle vzpomínek se vlastně jednalo o to,že Vejvoda měl v leteckém učilišti či škole v době hotovosti opustit útvar a odešel do města.Za to měl zaděláno na problém a strávil 14 dní ve vyšetřovací vazbě v místní posádkové věznici.Dnes či v dobách nedávno minulých se to myslím nazývalo SVOP.(z mé vojenské zkušenosti na letišti v Žatci se tomu říkalo Svévolné Opuštění Posádky).Jestli to je ovšem pravý důvod jeho přeložení,to nevím.Každopádně jeho sen o letectvu se rozplynul.
Na Podkarpatské Rusi u Pěšího pluku 45 se mu ovšem moc nelíbilo.Došlo tam k velmi závažné události,kdy vojín Karel Vejvoda dne 14.11.1925 opustil svůj útvar a zběhnul.Dostal se až do Maďarska,kde se poté po vyčerpání finančních prostředků nakonec přihlásil na nejbližší četnickou stanici.Samozřejmě byl zpět deportován do Československa.Důvodem jeho zběhnutí bylo znechucení vojenské služby a jestli jsem to dobře pochopil,tak v tom sehrála roli asi i šikana ze strany nadřízeného.Vejvoda dokonce žádal o zproštění vojenské služby a propuštění do civilu.Jako důvod uváděl,že se musí starat o své nemocné rodiče.
Divizní soud v Košicích se ovšem nedal obměkčit a Vejvodovi napařil za zběhnutí 4 měsíce vězení.Po propuštění následovalo dosluhování řádné vojenské služby a nashluhování doby,kterou strávil ve vězení.Ovšem Karel Vejvoda se i z této situace nepoučil a v březnu 1926 opět zběhl,tentokrát z nemocničního zařízení.Byl opět chycen a odsouzen,tentokrát na 2 měsíce.Poté měl ještě nějaké kázeňské přestupky,včetně dalšího svévolného opuštění posádky.No suma sumárum si vojnu prodloužil až na konec roku 1928.
Po skončení vojny se Vejvoda do Kostelce nevrátil a usadil se v Praze.Živil se různými pracemi a zrovna né někdy v mezích zákona.
Jeho sen o letectvu se začal naplňovat s vypuknutím Španělské občanské války.Do Španělska pravděpodobně přicestoval v září či říjnu 1936.Jelikož se do Španělska dostal celkem brzo a byl tehdy velký nedostatek létajícího personálu,tak Španělé brali všechny,kteří měli s letectvem co do činění.Byť Vejvoda neměl vlastně vůbec pořádný letecký výcvik,tak přesto byl zařazen do leteckého výcviku na letišti v Quintanar de la Orden,kde se nacházela hlavní základna Grupo de Aviacion 15.Karel Vejvoda začal oficiálně sloužit u republikánského letectva dne 14.října 1936.Podle jeho slov se zúčastnil leteckých bojů u Madridu,Guadalajary a Teruelu.Údajně nalétal asi 200 hodin.Zajímavé je,že dodnes se vlastně pořádně neví,zda li ve Španělsku létal jako pilot či pozorovatel,nebo palubní střelec.Údajně létal na letadlech typu Polikarpov R-5,kterému Španělé říkali "Rasante" a taky Polikarpov R-Z zvaného "Nataša či Natacha".V jiném zdroji jsem se dočetl,že létal i na bombardérech SB 2,ale to se mi zdá málo pravděpodobné.Každopádně později onemocněl břišním tyfem,dokonce jsem se dočetl v jiném zdroji,že se léčil na nervy a měl problémy se zrakem.Co je na tom pravdy ,nedokážu posoudit.Jeho Španělská anabáze skončila a návrat do vlasti je taky obestřen tajemstvím.Není přesně známo,kdy se vrátil.Jeho pobyt v Československu je datován od dubna 1938,ale údajně se už vrátil koncem roku 1937.To je ale v podstatě jedno.Co jsem se tak dočetl,tak ze Španělska se vrátil v hodnosti nadporučíka španělského vládního letectva.

letec Karel Vejvoda ve španělském vládním letectvu

Obrázek

Polikarpov R-Z "Nataša"

Obrázek

Polikarpov R-5 "Rasante"

Obrázek

Dalším mezníkem jeho života byla okupace.Po 15.březnu 1939 začala všem bývalým interbrigadistům hořet koudel pod nohama.Kdo neutekl před tím,tak měl nejvyšší čas.Tak jak třeba Jan Ferák či ostatní interbrigadisté,tak i Karel Vejvoda volil cestu do SSSR.Opatřil si vízum a hranice překročil 4.dubna 1939.Jelikož byl bývalý interbrigadista,tak se k němu v SSSR chovali celkem slušně,narozdíl třeba od pozdějších internovaných československých vojáků,kteří padli Sovětům do rukou při polské anabázi.Viz.Svobodova skupina,ale i další.
Koncem září 1939 se Vejvoda dobrovolně přihlásil na práci v průmyslu a začal pracovat jako obraběč kovů v traktorovém závodě ve Stalingradu,kde se v následujících dvou letech podílel na výrobě tanků.
Po napadení SSSR Německem si Karel Vejvoda dal žádost o přijetí do sovětského letectva.Chtěl opět bojovat a v této věci byl dne 18.prosince povolán do Moskvy.Jeho žádost spolu s žádostí dalšího interbrigadisty Jana Feráka byly zamítnuty.Karel Vejvoda,stejně jako většina vojáků bývalé československé armády,skončil nakonec v Buzuluku.Sovětský svaz tehdy ještě nepočítal s vytvořením československé letecké jednotky,i když pár československých letců v "rudém" letectvu sloužilo(třeba J.Hlaďo,J.Mikulecký,Zikmund a Návesník ve zvláštní letce NKVD),ale s větší leteckou jednotkou se nepočítalo.A za další bylo Vejvodovi v té době 38 let.
V Buzuluku dostal hodnost desátníka a byl přidělen ke spojovací četě.V září 1942 byl povýšen na četaře a absolvoval kurs výkonných rotmistrů ,který dokončil s prospěchem výtečný.Po povýšení na rotného odjel na frontu a zúčastnil se prvního boje Čechoslováků u známého Sokolova.V červenci 1943 byl přemístěn k tankovému praporu,který se formoval.Svou roli zde sehrála jeho manuální zručnost a zkušenosti z práce ze Stalingradu,kde se v traktorovém závodě vyráběli tanky a Vejvoda tam pracoval.Stal se posluchačem tankového kursu při sovětské tankové brigádě v Tambově a prodělal výcvik na specializaci velitele tanku a závěrečné zkoušky zakončil s prospěchem -výtečný.
Později se stal příslušníkem roty středních tanků podporučíka Josefa Buršíka a to jako velitel tanku T 34/76 se známým názvem "JÁNOŠÍK".Ze svými zkušenostmi začal později vykonávat funkci technického důstojníka roty.

T 34/76 "Janošík"

Obrázek

Karel Vejvoda se vyznamenal i v bitvě o Kyjev,kde prokázal svou odvahu a zkušenosti.Viz.citace z knihy-Ve dnech 5.a 6. listopadu 1943.......postupoval mezi tanky,pod silnou palbou protivníka,pomáhal zasažené vlastní tanky opravit a svou bezpříkladnou chrabrostí dával příklad druhým.
S rotou pak pokračoval v bojích u Bílé Cerkve,citace-své tanky udržoval i nadále v bojeschopném stavu.Evakuoval z bojiště poškozená vozidla,přestože se nacházela pod minometnou a kulometnou palbou,přičemž zastřelil asi 10 Němců.
Za tyto akce u Kyjeva a Bílé Cerkve byl navržen na vysoká vyznamenání a to Československý válečný kříž 1939 a medailí Za chrabrost před nepřítelem.
Za projevenou osobní statečnost v boji a za příkladnou zodpovědnost byl Karel Vejvoda povýšen na podporučíka pěchoty.
Karpatsko-dukelské operace se Vejvoda nezúčastnil,jelikož jeho prapor ve kterém sloužil se zabýval výcvikem nových osádek.Poté se přesunul se svými tankisty hlouběji do Polska,protože v březnu 1945 začala první fáze Ostravské operace.Dne 24.března 1945 byl západně o dnešního polského města Žory těžce zraněn střepinou granátu.
Po skončení války byl povýšen na nadporučíka pěchoty.V jeho návrhu na povýšení od tehdejšího kapitána Buršíka čteme-jako technický důstojník praporu se velmi osvědčil,inteligentní,poctivý,důsledný,pracovitý,velmi obětavý,kamarádský,vojenské vystupování,energický,výborné technické znalosti a výborný učitel.
V prosinci roku 1945 armádu opouští a je přeložen do zálohy.I když bojoval ve Španělsku a později i v Sovětském svazu,byl taky v padesátých letech různě diskriminován a šikanován,např.bezdůvodným snížením platu ,nedůvěrou, a dalšími věcmi.
Bohužel zdravotní stav Karla Vejvody se vlivem válečného nasazení postupně zhoršoval a tento bývalý letec a tankista zemřel 14.července 1968 ve věku pouhých 62 let.Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939,medailí Za chrabrost ,Československou medaili Za zásluhy I.stupně,Sokolovskou pamětní medailí,medaili Čs.velitelského řádu Jana Žížky z Trocnova,sovětskou medaili Za pobědu nad Germanijej a v roce 1964 obdržel Řád rudé hvězdy.
Zde jsem zhruba popsal příběh jednoho zajímavého člověka a i když jeho kariéra začala neslavně,vykoupil svou vlastní krví a odvahou ony nezdary z mládí.Čest jeho památce!

Zdroje - hlavní zdroj-Jan Ferák a ti druzí,Jiří Rajlich,David Majtenyi

https://www.valka.cz/14247-Na-spanelske ... -5-Rasante
http://www.vhu.cz/exhibit/legitimace-av ... l-vejvoda/

https://www.lidovky.cz/domov/cechoslova ... B1005404/4
Kostelecký zpravodaj
file:///C:/Users/Martin/Downloads/kost07_8_11c%20(1).pdf
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: Karel Vejvoda

Příspěvek od kik »

Hodně zajímavej týpek - v mládí bouřlivák, ale později se nechci říci usadil, ale hodně zklidnil všem ku prospěchu. Bohužel i na něm se minulý režim částečně podepsal....
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Karel Vejvoda

Příspěvek od Zemakt »

Po přečtení knihy “Ferák a” bych si dovolil říct, že je to vcelku u Španěláků symptomatický jev. Nicméně další věcí je to, že téměř všichni, pokud nestihli zemřít, ze sebe vyškrábli maximum toho nejlepšího. Díky za připomenutí Marťas.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Karel Vejvoda

Příspěvek od Martas2411 »

No taky čtu tu knihu a je pravda,že do Španělska odcházeli lidé buď z přesvědčení či z nějakým škraloupem na své osobě.Včetně Jana Feráka.Tenhleten voják mi byl moc sympatický,tak jsem ho sem dal.Uvidíme,kdo ještě přibude.Nejhorší na tom je,že i tito lidé byli v padesátých letech režimem šikanováni,Sice míń než západáci,ale byli.To samé platí třeba i o vojácích z východní fronty.Pro komanče to bylo jedno.Nepřítel lidu ,ať už z východu či západu či ze Španělska.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4070
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Karel Vejvoda

Příspěvek od jarl »

Zemakt píše:Po přečtení knihy “Ferák a” bych si dovolil říct, že je to vcelku u Španěláků symptomatický jev.
Ale asi nikdo těch průšvihů před válkou nestihl tolik jako Vejvoda. Ten jeho seznam je opravdu dlouhý jak telefoní seznam. Každopádně je dobré, že nám Martas představil jeho vskutku nevšední životní příběh.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11406
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Karel Vejvoda

Příspěvek od Zemakt »

Mno, ani Ferák nebyl žádný svatoušek, nicméně snad nejvíce mi zaimponovala jiná osoba. Na jejíž jméno si teď nemohu vůbec vzpomenout. Brouzdám ještě Atlantik, ale jen co budu doma, dodám jméno.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „čs. osobnosti, vojáci, lidé“