Německé bojové vozidlo Marder
Napsal: 16/12/2016, 14:33
Schützenpanzer Marder
V dnešní době, kdy jsou zaváděna vozidla SPz Puma, je starší SPz Marder stále ikonickým vozidlem německého Bundeswehru. Je ale paradoxem, že nebýt politického skandálu, nemusel vůbec vzniknou. Připomeňme, že v 50.letech měl být hlavním vozidlem pro mechanizovanou pěchotu, typ Schützenpanzer Lang HS.30 (SPz 12-3), ve kterém byly kombinovány poznatky jak války, tak i nejmodernější trendy v transportu pěchoty na moderním bojišti. Zde je nutno připomenout, že HS.30 mělo velice nevydařenou konstrukci. Problematickým byl jak kanón L/86 HS 820 ráže 20mm, tak i malý výsadek 3+5, ale především technické problémy celé konstrukce, které vyústily ve velký politický skandál v 60.letech. Počáteční objednávka činila 10.000 vozidel, což bylo vysoko nad potřebami Bundeswehru. V kombinaci s technickými problémy se o celou zakázku začal zajímat tisk. Vyšetřování zpravodajského listu Frankfurter Rundschau a Deutsches Panorama, odhalilo, že významní lidé spojení s touto zakázkou, se obohatili o 2.3 milionů Marek. Svědci potvrdili, že i vládní CDU (Křesťansko-demokratické unie), obdržela dar ve výši 50 milionů Marek, oplátkou za prosazení nákupu vozidel HS.30. Celé vyšetřování bylo medializováno a skandál vyústil v oficiální vyšetřování celé aféry (1967). Západoněmecká vláda za tento projekt zaplatila 517 milionů Marek, v přepočtu 238 000 za vozidlo. Do roku 1962 tak bylo vyrobeno 2176 vozidel SPz 12-3 z plánovaných 10.000 vozidel (!) Nástupce těchto vozidel byl ale hledán již dříve, než bylo zahájeno toto vyšetřování. Patrně v důsledku technických problémů na vozidle.
Bundeswehr nutně potřeboval vozidlo schopné konkurovat sovětským transportérům a nabídnout jednotkám pancéřových granátníků adekvátní bojový prostředek. Hlavním požadavkem byla kapacita 12 vojáků, spolehlivější kanón ráže 20mm, ochrana před JZ, chemickými a biologickými zbraněmi. Výsadek měl mít možnost vést palbu přímo z vozidla. Vývojové práce na novém vozidle, se datují do 1.ledna 1960, kdy byla podepsána smlouva na vývoj mezi zástupci armády a zbrojařskými podniky. Vývoj probíhal paralelně u dvou skupin, první byla skupina Rheinstahl (Rheinstahl-Hanomag, Ruhrstahl, Witten-Annen, Büro Warnecke) a druhá skupina složená z Henschel Werke a švýcarské společnosti MOWAG. Takto vzniklo sedm prototypů, v letech 1961 až 1963 bylo vyrobeno dalších osm testovacích vozidel. Zde je vhodné zmínit, že na vozidle BMP-1 se začalo pracovat od roku 1961 a první vozidla byla zařazena již 1966. V roce 1967 byly specifikovány požadavky Bundeswehru. Do října 1968 bylo vyrobeno deset před-sériových vozidel pro vojskové zkoušky. Vozidla byla testována do března 1969. V květnu 1969 bylo vozidlo pojmenováno Kuna, nebo-li Schützenpanzer Marder. Dodavatel byl oficiálně vybrán v říjnu téhož roku, a stala se jim skupina Rheinstahl (později Rheinmetall). První vozidla Marder převzal Bundeswehr po deseti letech od započetí prací. Sedmého května 1971 tak vstoupilo do služby. Výroba probíhala až do roku 1975 a vzniklo celkem 2136 vozidel. Malou perličkou je, že protitankové střely MILAN měly být osazeny již v roce 1975, ale kvůli bezpečnostním důvodům, kdy hrozilo ožehnutí velitele při obsluze PTŘS, byly rakety namontovány na armádní vozidla až v letech 1977-79.
Nebudu vás zatěžovat rozepisováním technických údajů, ale je nutno zmínit, že od zavedení vzniklo velké množství vývojových variant, specializovaných vozidel a dá se říci, že vozidla Marder byla a jsou vděčným základem nejrozličnějších konverzí. Postupně vozidla prošla mnoha modernizacemi. Jak již bylo zmíněno, v Bundeswehru jsou sice nahrazována vozidly Puma, ale stále se jedná o velice kvalitní bojový prostředek s velkou bojovou hodnotou i na moderním bojišti. Zbylá vozidla jsou modernizována na standart 1A3. To obnáší přidání čelního přídavného pancíře, noční pozorovací senzory, stropní poklopy nové konstrukce, kromě toho jsou prováděny změny v zavěšení kol z důvodu zvýšení hmotnosti až na 35t. Připomenu, že poslední modernizace části vozidel, na typ Marder 1A5A1, proběhla v letech 2010-11 a jednalo se úpravu pro mise v zahraničí. Zde je nutno zmínit největší slabinu vozidla Marder, kterou je nedostatečná ochrana proti minám a improvizovaným výbušným zařízením. Právě v roce 2011, poblíž afgánského města Kunduz, explodovalo pod německým vozdlem 200 kg trhaviny. Výbuch jednoho člena osádky zabil (patrně řidič) a dalších pět zranil - dva vážně. K dalšímu útoku došlo 18.února 2011, kde byl Marder zasažen střelou z RPG a začal hořet, čtyři vojáci byli zraněni. Po nezbytné modernizaci je Marder stále vyhledávaným vozidlem, což potvrzuje zájem o tato vozidla v zahraničí. Je nutno zmínit, že se rozhodně neprodávají za cenu železa. Bundeswehr stále provozuje cca 390 vozidel posledních verzí. Mezi zahraniční uživatele patří Chile s 280 vozidly, Indonésie objednala 50 vozidel a doposud převzali 30 strojů. Stejný počet zakoupilo Jordánsko a letos (2016) převzali prvních 16 vozidel. Přímým nástupcem vozidel Marder je vozidlo Lynx, které z něj výrazně vychází a rovněž pochází od společnosti Rheinmetall Landsysteme.
Tuzemské tendry
Německá společnost Rheinmetall Landsysteme nabízela vozidlo Marder i v tendru AČR na nákup 234 osmikolových transportérů pro českou armádu. Cílem tendru bylo pořídit za 20 miliard Kč, 199 vozidel a opce na dalších 35 vozidel, které by nahradily zastaralé transportéry OT-64. Několik stovek OT-64 vojsku sloužily od druhé poloviny šedesátých let, drtivá většina z nich ale již nefungovala. V plánu bylo pět základních verzí, na které se budou montovat různé nástavby. Novými transportéry měla být vybavena hlavně 4. brigáda rychlého nasazení. Při vyhlášení tendru se u prvního kola sešlo celkem 46 nabídek, ale po testování vojenskou komisí, byla většina uchazečů vyřazena. Do užšího kola tendru postoupily původně čtyři společnosti. Americká divize Land & Armaments britské společnosti BAE Systems nejprve v září 2005 oznámila, že společnost nemá kapacity na přípravu dostatečně kvalitní nabídky, která by vyhověla všem podmínkám armády a z tendru odstoupila. V říjnu 2005 z armádního tendru po testovacích jízdách vypadla těž německá zbrojařská firma Rheinmetall Landsysteme - její vůz totiž dostatečně neprokázal schopnost plavat, což byl jeden z požadavků armády. Do závěrečného kola tak postoupilo vozidlo Pandur II s věžovým komplexem RCWS a finské vozidlo AMV s dvěma rozdílnými věžovými komplexy - Hittfits a RCWS. Dodejme, že po více jak desíti letech, se Rheinmetall opět pokouší své vozidlo nabídnout AČR. Tentokrát jde o tendr na 210 pásových bojových vozidel s opcí na dalších 100, za 50 miliard Kč. Tentokrát společnost nabízí vozidlo SPz Lynx, které ideově navazuje na starší SPz Marder.
Technické parametry
Posádka: 3+7 později 3+6
Kommandant (velitel vozidla)
Richtschütze (střelec)
Fahrer (řidič)
Truppführer (G36)
Schütze 1 (MG3)
Schütze 2 (G36 + MILAN)
Schütze 3 (G36 + MILAN-Ladeschütze)
Schütze 4 (G36, PzFst3)
Schütze 5 (G36, GraPi, Funker)
Délka: 6,79 m
Šířka: 3,24 m
Výška: 2,98 m
Hmotnost:
Marder 1A1/A2: 28.5t
Marder 1A3: 33.5t
Marder 1A5: 37.4t
Maximální zatížení 35t
Věž váží 3.2t
Výrobce: Rheinmetall Landsysteme
Pancéřování: válcovaná ocel max 20 mm
Odolnost:
APDS DM43 ráže 20mm od 0m a projektilům ráže 25mm nad 200m
později navýšeno proti APDS projektilům ráže 30mm
Výzbroj:
Usazena ve malé věži (velitel a střelec)
Automatický kanón: Rheinmetall MK 20 Rh 202 ráže 20×139 (1250 nábojů)
Kadence: 880–1030 ran za minutu
Protitankové řízené střely MILAN - Panzerabwehrwaffe (6x)
Kulomet MG3 ráže 7.62mm (5000 nábojů)
Zadýmovací zařízení Nebelmittelwurfanlage ráže 76mm (6x)
Boční střílny (4x)
Pohon:
Dieslový motor MTU MB 833 Ea-500
Výkon kW: 441 kW 15.7 kW/t
Výkon hp: 591 hp 21.1 hp/t
Převodovka: RENK HSWL 194
Odpružení: torzní tyče
Palivová nádrž: 652 L
Dojezd: 520 km
Maximální rychlost: 75 km/h
Překonávání vodních toků:
bez přípravy max. 1.5m
se speciálním zařízením až 2.5m
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Marder_(IFV)
https://de.wikipedia.org/wiki/Marder_(S ... zenpanzer)
https://en.wikipedia.org/wiki/Sch%C3%BC ... Lang_HS.30
http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=7002