Moderátor: jarl
Smer aj rýchlosť sa menia, ale vždy to asi bude obdobný smer a rýchlostný profil(zavislý na výške) ak bude vyššia rýchlosť vo veľkej výške tak bude rýchlosť vysoká aj v polovičnej výške.Skeptik píše:Letadla jsou standardně vybavená snímačem úhlu snosu = v letové výšce není vítr problém.
Problémem je, že rychlost a směr větru se s výškou mění, a to někdy dost podstatně.
..
Myslím , že je to právě naopak. Rychlost větru v jednotlivých výškových hladinách je velmi rozdílná a zrovna tak jak kolísá rychlost větru tak kolísá i směr. Beru to ze svých zkušeností z sailingu a zejména z windsurfingu, tam vítr cítíš bezprostředně v rukách. Otázkou spíš je jak velký vliv na samotnou přesnost mají tyto výkyvy. Plachtař nebo meteorolog by se hodil to jo, Hans plachtí.Smer aj rýchlosť sa menia, ale vždy to asi bude obdobný smer a rýchlostný profil(zavislý na výške) ak bude vyššia rýchlosť vo veľkej výške tak bude rýchlosť vysoká aj v polovičnej výške.
Ďaľší predpoklad je, že smer vetru napríklad v polovičnej výške nemôže byť opačný protiletovej hladine.Alebo že keď je extrémne silný vietor hore,tak nebude u zemi bezvetrie.
Skrátka určitej rýchlosti a smeru vetra by sa priradila jedna opravná korekcia.
To ovšem neodpovídá tomu, co se v článku píše, protožeSkeptik píše: - Rusové netvrdí, že dokáží při použití volně padajících bomb dosáhnout stejné přesnosti jako u řízených bomb
Při testech JDAM na střelnici (tedy podobné podmínky, jako výše zmíněné) uvádí výrobce, že dosahoval maximální kruhové odchylky (CEP) 10 metrů. Takže oba dva údaje jsou dost porovnatelné a to i kdybychom vzali ruské tvrzení o CEP JDAMu 7 metrů.Skeptik píše:- v článku se tvrdí, že systém SVP-24 dokáže, při detailní znalosti koordinát cíle a meteorologické situace (tzv. labolatorní podmínky), z výšky 5.000 metrů dosahovat rozptylu 4 až 7 metrů ... dle typu bomby.
pokud to opět porovnám s JDAM, potom ten má CEP v reálné situaci udávanou jako přesnost signálu GPS zvětšenou o maximálně 5 metrů (dle tvrzení výrobce). Takže v nejhorším případě se bude pohybovat asi v rozmezí 15 - 20 metrů, spíše k těm 15ti metrům. To už je sice méně, než uvádějí Rusové, ale opět to není nijak závratně menší CEP. Takže z toho, co je v článku jednoznačně plyne, že tvrdí, že jsou schopni bombardovat zhruba ze stejným CEP, jako Američané s JDAM.Skeptik píše: - dále se tam říká, že v bojových podmínkách, kdy je obtížné získat přesné koordináty cíle, a hlavně meteorologická data, vzrůstá tento rozptyl na 20 až 25 metrů (upravil Dzin)
Potom je to jednoznačné s velikostí CEP, která uvádějí.Skeptik píše:S čím na těchto konstatováních chcete nesouhlasit???
potom obecně se úchylka šířková pohybuje v rozmezí 1/1500 - 1/3000 a úchylka dálková v rozmezí 1/200 - 1/300. Rozptylový obrazec je potom elipsa, která má poloosy o velikosti osminásobku zmíněných úchylek a jádro rozptylu je obdélník o velikosti stran dvojnásobku příslušných úchylek. Takže v našem případě rozptyl na deset kilometrů bude elipsa o osách cca 25 - 50 a 250 - 400 metrů a jádro rozptylu bude čtverec o hranách 6-13 a 65 - 100 metrů. (Tady bych chtěl poznamenat, že jsem se předtím zmýlil a 50 procent zásahů má jít při kruhové odchylce do poloměru asi 1/4 maximální kruhové odchylky).Skeptik píše: A k té přesnosti volně padajících bomb ... Víte někdo, jaká je přesnost dělostřelecké palby, dejme tomu na 10 km? S jakým rozptylem dopadají granáty z houfnice vypálené za sebou, se stejným náměrem, odměrem a stejnou nábojkou?
Je zcela mylný a je to právě naopak.smer vetru napríklad v polovičnej výške nemôže byť opačný protiletovej hladine.Alebo že keď je extrémne silný vietor hore,tak nebude u zemi bezvetrie.
Ano, je tomu tak. A ano, může to být i rozdíl (i když výjimečně) o 180 stupňů, a/nebo může tam být i rozdíl v rychlostech i o 100%, čili i bezvětří v určité hladině a určitém okamžiku.Aaron Goldstein píše: Předpokládám že údaj bude azimut/rychlost... Rozdíl ve směru je tedy i více než 100°....
coby operátorku koule 
).Buď si nerozumíme, nebo vědomě nechceš rozumět. Nesmíš motat maximální přesnost, dosahovanou při testech s reálnou přesností v ostrém nasazení. Chápu to tak, že zatímco v případě JDAM jsou tyto hodnoty prakticky shodné (jediné co může přesnost JDAM zhoršit je zarušení signálu GPS) u volně padajících bomb a systému SVP-24 je situace složitější - nejvíc závisí na přesnosti získaných dat, která se využívají ve výpočtu bodu odhozu. A ta získat v průběhu bojové činnosti není jednoduché - proto tak výrazné zhoršení hodnoty v reálných podmínkách.Dzin píše:To ovšem neodpovídá tomu, co se v článku píše, protožeSkeptik píše: - Rusové netvrdí, že dokáží při použití volně padajících bomb dosáhnout stejné přesnosti jako u řízených bomb
Při testech JDAM na střelnici (tedy podobné podmínky, jako výše zmíněné) uvádí výrobce, že dosahoval maximální kruhové odchylky (CEP) 10 metrů. Takže oba dva údaje jsou dost porovnatelné a to i kdybychom vzali ruské tvrzení o CEP JDAMu 7 metrů.Skeptik píše:- v článku se tvrdí, že systém SVP-24 dokáže, při detailní znalosti koordinát cíle a meteorologické situace (tzv. labolatorní podmínky), z výšky 5.000 metrů dosahovat rozptylu 4 až 7 metrů ... dle typu bomby.
Vítr nejvíc kolísá u země, zvlášť v členitém terénu. Ve větší výšce je celkem stabilní (pokud není bouřka nebo tak něco) - je to vidět na tom, jak se hýbou mraky.Zemakt píše:Myslím , že je to právě naopak. Rychlost větru v jednotlivých výškových hladinách je velmi rozdílná a zrovna tak jak kolísá rychlost větru tak kolísá i směr. Beru to ze svých zkušeností z sailingu a zejména z windsurfingu, tam vítr cítíš bezprostředně v rukách. Otázkou spíš je jak velký vliv na samotnou přesnost mají tyto výkyvy. Plachtař nebo meteorolog by se hodil to jo, Hans plachtí.
